Common use of Úvod Clause in Contracts

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Účelem tohoto článku je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným podat stručný přehled o ob- sahových náležitostech zástavních smluv, protože zá- stavní právo patří v souvislosti s přijetím zákona čsoučasné době mezi hojně využívané zajišťovací instituty a jedním ze způsobů jeho vzniku je právě zástavní smlouva (§ 156 odst. 89/2012 Sb., 1 občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoníkzáko- níku, dále jen „NOZObčZ“). V platném právu najdeme normy vztahující se k zá- stavnímu právu na několika místech. Občanský zákoník obsahuje obecnou úpravu (§ 152–174).V ostatních před- pisech (např.v obchodním zákoníku,v zákoně o cenných papírech) najdeme úpravu zvláštní, ať již s ohledem na povahu účastníků smluvního vztahu či na předmět zá- stavy. V úvodu zmíním alespoň stručně typické znaky zá- stavního práva, neboť právě s přihlédnutím k těmto jeho charakteristikám je nutno jednotlivá ustanovení na něj se vztahující interpretovat. Zástavní právo jako právo věcné vázne na zástavě bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem, působí proti všem (erga omnes).Dojde-li ke změně vlastníka zastavené věci nebo jiné majetkové hodnoty, která je zástavou, nemá to zásadně vliv na trvání zástavního práva a to působí i vůči dalšímu nabyvateli zástavy, nevyplývá-li ze zákona čněco jiného. 90/2012 Sb.Zástavní právo má dvě funkce:zajišťovací a uhrazovací. Zajišťovací funkce zástavního práva se projevuje od po- čátku jeho vzniku v době, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce kdy zajišťovaná pohledávka ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právasplatná, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomutak, že dlužníka motivuje k této problematice dobrovol- nému splnění dluhu a zástavnímu věřiteli poskytuje jis- totu,že jeho pohledávka bude uspokojena z výtěžku zpe- tak by mělo platit obecně i v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury systému našich justičních institucí obdobně, že každá z právnických profesí má jednu primární roli, kterou je třeba respektovat a odborných článkůnikoli * Autorka je notářskou kandidátkou u JUDr. ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyno- tářky v Praze.

Úvod. Cílem mé Za téma své bakalářské práce jsem zvolil smlouvy o dílo ve výstavbě, jelikož smlouva o dílo je hojně využívána, hned po kupní smlouvě. K zájmu o tuto specifickou smlouvu mě přivedlo i to, že se neustále něco staví, opravuje či upravuje. Chtěl jsem zjistit, jak stavební firmy sestavují smlouvy o dílo. Každý z nás se může se smlouvou o dílo ve výstavbě setkat i ve svém osobním životě například při stavbě domu. V práci se budu v teoretické části zabývat právní úpravou smlouvy o dílo v obchodním a občanském zákoníku. V praktické části se zaměřím na rozbor smluv o dílo na základě sestaveného dotazníku, pomocí něhož analyzuji smlouvy o dílo ve výstavbě u vybraných firem z jižních ▇▇▇▇. Podíváme-li se na smlouvu o dílo z historického hlediska, římské právo ji zařazovalo do skupiny smluv, které byly označovány názvem „location conduction“. Kromě smlouvy o dílo do této skupiny patřila ještě smlouva o nájmu a smlouva námezdní. Základní znaky, které byly upraveny již v římském právu, jsou součástí smlouvy o dílo až do dnes. Mezi tyto znaky můžeme řadit například úplatnost, odlišení případů, kdy se předmět díla vytváří z materiálu objednatele a kdy se vytváří z materiálu zhotovitele. Dále možnost použití cizí pracovní síly, přičemž zůstává zachována odpovědnost a povinnost zhotovitele opatrovat přijaté věci. Smlouva o dílo byla také upravena zákonem 946/1811 Sb. z. s., což je obecný zákoník občanský ve znění účinném k 1. 1. 1925. Obecný zákoník občanský upravoval smlouvu služební a smlouvu o dílo společně v hlavě 26 § 1165 až 1171. Zákon č. 141/1950 Sb., což byl občanský zákoník, upravoval smlouvu o dílo v § 448 až 461. Zákon nepoužíval pojem zhotovitel. Dále stanovil, že smluvní strany mohly dohodnout odměnu za provedení díla, jen když ji nestanovil právní předpis. V případě, že odměna nebyla určena ani právním předpisem, ani smlouvou, byla stanovena povinnost poskytnout odměnu přiměřenou, která se mohla platit až po skončení díla. Záleželo na dohodě stran. Pokud se dílo zhotovovalo po částech, nebo když byly potřeba náklady, byl „zhotovitel“ oprávněn požadovat už při provádění díla na objednateli přiměřené části odměny a náhrady nákladů. Naše současná úprava smlouvy o dílo v občanském zákoníku toto zpřísnila a je tak možno požadovat zálohy, jen pokud provedení díla vyžaduje značné náklady. Od 1. 4. 1964 byl nahrazen zákon č. 141/1950 Sb. dvěma novými zákony, a to zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem a zákonem č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku. Dne 1. 7. 1964 vstoupil v účinnost zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. V hospodářském zákoníku smlouva o dílo nebyla upravena. Upravoval však ve své osmé časti celou řadu smluv, které by dnes svou povahou patřily pod úpravu smlouvy o dílo v současné úpravě občanského a obchodního zákoníku. Právní úprava smlouvy o dílo v zákoníku mezinárodního obchodu byla předlohou pro zpracování návrhu společenské úpravy smlouvy společnosti s ručením omezeným o dílo v souvislosti s přijetím zákona obchodním zákoníku. V roce 1991 proběhla velká reforma soukromého práva v českém právním řádu. Problematika smlouvy o dílo byla zakotvena v obchodním a občanském zákoníku. Obchodní zákoník upravuje problematiku v § 536 až 565 a občanský zákoník ji upravuje v § 631 až 656. V březnu tohoto roku pak byl přijat nový občanský zákoník pod č. 89/2012 Sb., občanského který nahradí dosud platnou normu ze 60. let. Účinnost tohoto zákoníku (tzvje s ohledem na zcela jiné pojetí občanskoprávních a obchodních vztahů odložena na 1. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sbledna 2014., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Vymezení pojmu běžného účtu se doktrína příliš nevěnuje. Podle ▇▇▇▇▇ moderní vymezení pojmu nalezneme až u Pelikánové: „Smlouvu o účtu pojímá jako rámcovou smlouvu o poskytnutí bankových služeb.“101 Dále ▇▇▇▇▇ upozorňuje, že v praxi se často běžný účet považuje za institut spíše práva věcného, přesněji práva vlastnického, nikoli za institut závazkového práva, kam skutečně patří. Zastánci pojetí vlastnického práva chápou běžný účet jako místo, kde jsou uloženy peněžní prostředky, ke kterým má vkladatel vlastnické právo. Souhlasím s Liškou, že správnější je zpracování návrhu společenské pojetí závazkové, kde běžný účet je pojímán jako pohledávka majitele účtu za bankou, které odpovídá závazek banky vůči majiteli účtu. Smlouva o běžném účtu je upravena v ustanoveních § 708 až § 715a ObchZ. První zásadní novelizace proběhla s účinností od 1. 1. 2003. Tato novela nevztáhla novou úpravu na smlouvy společnosti uzavřené před její účinností. Při posuzování závazkového vztahu je tak důležité, kdy vznikla, aby bylo možné určit, která z těchto úprav se na něj vztahuje.102 Další významná novelizace proběhla s ručením omezeným účinností od 1. 11. 2009 v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb.284/2009, občanského zákoníku (tzvo platebním styku. nový občanský zákoníkV souvislosti s touto novelizací došlo ke změně právní úpravy jak smlouvy o běžném účtu, dále jen „NOZ“)tak smlouvy o vkladovém účtu. Právní úprava se rozštěpila na úpravu regulující každou smlouvu o běžném účtu a na úpravu, zákona která platí pouze pro smlouvy o běžném účtu, které nejsou smlouvou o platebních službách. V této souvislosti ▇▇▇▇▇ upozorňuje na skutečnost, že je velmi obtížné představit si smlouvu o běžném účtu, která není smlouvou o platebních 101 ▇▇▇▇▇, ▇. K některým otázkám smlouvy o běžném účtu podle obchodního zákoníku. Právní rozhledy. 2006, č. 90/2012 Sb17, s. 609. Dostupný z ▇▇▇.▇▇▇▇-▇▇▇▇▇▇.▇▇. 102 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, o obchodních společnostech I., ▇▇▇▇▇, S., ▇▇▇▇▇, M. a družstvech (zákon o obchodních korporacích)kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. Vydání. Praha: C.H. ▇▇▇▇, (dále jen „ZoK“)2010, Část třetí, Hlava druhá, Díl dvacátý třetí, s. 1302 službách, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a to vzhledem k tomuobsahu podstatných náležitostí samotné smlouvy o běžném účtu, že k této problematice kde se banka zavazuje provádět pro majitele účtu platební transakce, neboli poskytovat platební služby.103 Převážná část ustanovení je dispozitivního charakteru a smluvní strany se od nich mohou odchýlit. Kogentní jsou následující ustanovení: § 709 odst. 3 upravující nakládání s účtem, § 710 odst. 2 a 3 upravující nakládání s účtem a povinnosti banky, § 713 odst. 2 upravující povinnost banky dodržovat lhůty stanovené v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury jiném předpise při připisování peněžních prostředků, § 714 odst. 4 upravující úrokové sazby, a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravycelý § 715a upravující důsledky smrti majitele účtu.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným K uzavření této Dohody vede Strany stav nouze vyhlášený usnesením Vlády ČR č. 194 ze dne 12. března 2020 na území České republiky a na to navazující státní opatření, zejména usnesení Vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření, kterým došlo k omezení volného pohybu osob. Tato bezprecedentní situace vyžaduje úpravu právních poměrů mezi Stranami. Z TOHO DŮVODU SE STRANY DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: PŘEDMĚT DOHODY Strany uzavřely dne [∙] smlouvu o zápůjčce, na základě které Zapůjčitel poskytl Vydlužiteli částku ve výši [výše půjčky] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Smlouva). K dnešnímu dni zbývá z této zápůjčky doplatit částku v celkové výši [aktuální nedoplatek] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Zápůjčka). Strany se dohodly na odkladu doby splatnosti následujících splátek Zápůjčky: [doplnit, u kterých splátek se sjednává odklad, např. za měsíce duben, květen a červen 2020] Vydlužitel se po uplynutí odkladu zavazuje pokračovat v řádném splácení Zápůjčky tak, jak bylo sjednáno Smlouvou. Požadovaná varianta odkladu splátek (zvolte některou z následujících): Odkladem splátek Zápůjčky na základě této dohody dochází k posunu splatnosti celé Zápůjčky, a to o dobu vyplývající z čl. 1.2 této dohody. Po dobu odkladu splácení nebude dosud nevrácená jistina Zápůjčky úročena. Odkladem splátek Zápůjčky na základě této dohody dochází k posunu splatnosti celé Zápůjčky, a to o dobu vyplývající z čl. 1.2 této dohody. Po dobu odkladu splácení bude dosud nevrácená jistina Zápůjčky úročena. Prodloužením splatnosti Zápůjčky tak dojde ke zvýšení splátek Zápůjčky. Vydlužitel se zavazuje uhradit odložené splátky uvedené v čl. 1.2. této dohody do [doplnit počet dnů/měsíců] ode dne podpisu této dohody všemi Stranami. Výše splátek zůstane odkladem nedotčena. VOLITELNÉ USTANOVENÍ: Zapůjčitel prohlašuje, že se vzdává nároků, které mu dle Smlouvy náleží, tzn. nároků na náhradu škody způsobené porušením Smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení či jiné poplatky z prodlení, pokud tato práva a nároky vznikly v souvislosti s přijetím zákona čporušením Smlouvy v období ode dne 12. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíbřezna 2020, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmbyl na území České republiky vyhlášen Vládou ČR nouzový stav, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k uzavření této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravydohody. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyOstatní ujednání Stran ve Smlouvě nejsou touto dohodou dotčena.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Tato ▇▇▇▇▇▇▇ je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím uzavírána na základě výsledku zadávacího řízení, které nebylo zadávacím řízením podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 134/2016 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)zadávání veřejných zakázek, ve znění příslušných předpisů (dále jen „ZoKZZVZ“) na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „Oprava povrchu parkoviště u tréninkového zimního stadionu v Litvínově“, ev. č. zakázky na Objednatelově profilu zadavatele P24V00000027 (dále jen „Veřejná zakázka“). Základní údaje o stavbě, která je předmětem Veřejné zakázky a dílem dle této Smlouvy: Název stavby: „Oprava povrchu parkoviště u tréninkového zimního stadionu v Litvínově“ Místo stavby: areál před tréninkovou halou zimního stadionu ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇ na pozemku parc. č. 1530/1 v k.ú. Horní Litvínov, které je blíže vymezeno v soupisu prací (dále také zákona o veřejných rejstřících právnických jen „staveniště“) Osoby oprávněné jednat ve věcech technických Objednatel si zvolil následující zástupce pověřené jednáním ve věcech technických a fyzických jednáním na stavbě za Objednatele (dále jen „Zástupce ve věcech technických“): ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, vedoucí odboru nakládání s majetkem; ▇▇. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ referent oddělení městských služeb odboru nakládání s majetkem. Změna těchto osob je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Kontaktní údaje Zástupce ve věcech technických sdělí Objednatel Zhotoviteli zápisem do stavebního deníku. Funkci technického dozoru Objednatele jako stavebníka při provádění díla bude vykonávat osoba, kterou určí Objednatel (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivnídále jen „TDS“). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaObjednatel zašle Zhotoviteli písemné oznámení o určení TDS včetně uvedení kontaktních údajů nebo údaje o osobě TDS a jejích kontaktních údajích zaznamená do stavebního deníku. Změna TDS je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Zhotovitel si zvolil zástupce pověřené poskytováním součinnosti Objednateli, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností jednáním ve věcech technických a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon jednáním na stavbě za Zhotovitele: Stavbyvedoucí: [●]; č. 513/1991 Sbautorizace/registrace ČKAIT [●] kontaktní telefon: [●]; kontaktní e-mail: [●]. Změna této osoby je možná pouze po předchozím písemném schválení Objednatelem a za podmínky nahrazení pracovníka osobou stejné nebo vyšší kvalifikace a zkušeností.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným Myšlenka sjednocené Evropy existuje již od rozdělení říše ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ v souvislosti s přijetím zákona č9.století.Přesto až do 20.století jakákoli snaha o sjednocení neměla úspěch.Evropa byla rozdělena válkami, které byly vždy jen na čas přerušovány mírovými smlouvami. 89/2012 Sb.- Již v 15.století se snažil český král ▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ prosadit projekt mírového sjednocení evropského kontinentu. - V 18.století filozof ▇▇▇▇ chápal sjednocení jako organizaci pro udržení stálého míru. - V 19.století ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇ založil hnutí „Mladá Evropa“ bojující za Evropu pro lidi. - 1848 ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇ předpovídal sjednocenou Evropu. Ve 20.století pak otřes způsobený dvěma světovými válkami, občanského zákoníku (tzvmeziválečné pacifistické nadšení a vědomí, že Evropa zaostává za Spojenými státy americkými, přivedly intelektuály, politiky a filozofy k myšlence jednotné Evropy. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona čVýznamným impulsem k úvahám o jednotné Evropě byla zejména tragédie 1.světové války 1914-1918. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“)Srbští extremisté spáchali atentát na ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇´▇▇▇▇, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických dali tak záminku k rozpoutání války, v níž zahynulo 9 mil.vojáků a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní)21 mil.civilistů.Válka skončila podepsáním Versailleské smlouvy, která sice nově uspořádala Evropu, avšak současně u Němců vyvolala pocit nespravedlnosti a beznaděje, který byl živnou půdou pro nacionalismus v třicátých letech vedoucí k vyhlášení 2.světové války 1939-1945. S těmito právními předpisy bude nutné 38 až 50 mil. obětí z řad vojáků i civilistů bylo dosti silným mementem Víra v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem nutnost zabránit opakování katastrofy vedla k tomu, že se začaly šířit teorie o integraci všech evropských států na federálním základě, tedy vytvoření Spojených států evropských po vzoru Spojených států amerických.Tato myšlenka se pak objevila v roce 1946 v projevu ▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ (britský premiér 1940-1945,1951-1955). vzniká Benelux – celní unie spojující Belgii, Nizozemsko a Lucembursko s cílem rozvíjet vzájemný obchod..▇▇▇▇▇▇▇ vstoupila v platnost v roce 1948.Benelux se tak stal prvním integračním sdružením, které bylo po 2.světové válce vytvořeno. Státní tajemník USA ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ přednesl plán pomoci USA všem evropským státům postiženým válkou.Cílem Evropského programu obnovy známého spíše pod názvem ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ plán měl být boj proti hladu, bídě, zoufalství a chaosu.Mělo z něj čerpat i Československo.Ovšem poté co SSSR v létě 1947 prohlásil, že se programu nezúčastní, pod tlakem z něho odstoupily i další státy střední a východní Evropy včetně Československa.V rámci Marshallova plánu byla poskytnuta pomoc ve výši 12,5 miliard dolarů.Nebyl to samozřejmě jen projev dobročinnosti vlády USA, ale díky němu americké firmy získaly přístup na evropské trhy a tak se Spojeným státům následně jejich pomoc mnohonásobně vrátila. Vítězné mocnosti společně spravovaly německé území, které bylo rozděleno na několik okupačních zón.V reakci na krizi mezi USA, Velkou Británií a Francií na straně jedné a Sovětským svazem na straně druhé, vyhlásily západní okupační síly v červnu 1948 samostatnou Spolkovou republiku Německo.(Sovětský svaz odpověděl blokádou Berlína, který byl hluboko v jeho okupační zóně,ale jako hlavní město byl rozdělen také na východní a západní část. Byla založena Rada Evropy za účasti zástupců Belgie, Nizozemska, Lucemburska, Francie, Itálie, Velké Británie, Irska, Dánska, Norska a Švédska s cílem připravit podmínky pro vytvoření jednotné Evropy. Přestože měla Rada Evropy napomáhat rozvoji kontinentu v ekonomické, kulturní oblasti, podpora lidských práv a demokratických hodnot, tak později jí zůstal především úkol podpory demokracie v nově vznikajících státech ve východní Evropě. Významným úspěchem Rady Evropy se v roce 1950 stalo přijetí Evropské konvence (Úmluvy) o ochraně lidských práv a základních svobod, která vstoupila v platnost v roce 1953 a na jejíž respektování Rada Evropy dohlíží.Úmluva je dnes ratifikována všemi členskými státy Evropské unie.Sídlem Rady Evropy je Štrasburk.Všechny členské země musí být parlamentními demokraciemi, které respektují lidská práva a jejichž hospodářství je založeno na volném trhu a konkurenci. Došlo k vytvoření Organizace Severoatlantické smlouvy – NATO, z potřeby vyvážit sovětskou vojenskou hrozbu. Vzniká Evropský soud pro lidská práva jako výsledek spolupráce zemí v rámci Rady Evropy. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇, francouzský ministr zahraničních věcí, navrhl 9.května 1950 společné řízení francouzské a německé výroby uhlí a oceli, dvou strategických odvětví hospodářství.Tak se zrodil „▇▇▇▇▇▇▇▇▇ plán“, jenž navázal na předchozí myšlenky směřující k „evropské federaci“. Pro připomínku této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článkůudálosti, bych která dala podnět k dalšímu rozvoji evropských integračních procesů, se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy9.květen stal „Dnem Evropy“. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost tomto roce byla 6 evropskými státy (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie, Itálie, Německo) podepsána tzv. Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli /zkratka ESUO/. Smlouva, která byla uzavřena na dobu 50 let, vstoupila v platnost v roce 1952 (takže v roce 2002 toto integrační sdružení ukončilo svoji činnost). Hlavní cíle ESUO : Zrušit mezi členskými zeměmi cla a další obchodní omezení na trhu s ručením omezeným uhlím a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu ocelářskými a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyhutními výrobky.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Tento text vznikl jako podklad pro přednášku v rámci předmětu Právo a umění vyučovaného na Práv- nické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na vztah osoby autora, jeho záměru a textu, který vytvořil. Vychází především z textu ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ „Smrt autora“1 a v linii jeho argumentace diskutuje i další související autory a přístupy. Literárně teoretické * ▇▇▇. ▇▇. ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, výzkumná pracovnice, ÚPT Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, E-mail: terezie.smejkalova(at)▇▇▇.▇▇▇▇.▇▇. 1 ▇▇▇▇▇▇▇, ▇. „Death of the Autor.“ In Music – Image – Text. Ed. And trans. Stehen Heath. New York: ▇▇▇▇ and ▇▇▇▇, 1977, s. 142–148. přístupy, jako je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb.například právě „barthesovský“ odklon od autorského záměru a příklon k textu a ke čtenáři jako jedinečnému interpretovi, občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“)může vést k lepšímu porozu- mění interpretaci, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických to nikoli pouze interpretaci literár- ních, ale i jiných, například právních textů. Jsem pře- svědčena, že paralela, která se nabízí mezi „smrtí au- tora“ a fyzických osob (některými aspekty teleologické metody výkladu, může být cenným přínosem pro porozumění podstatě teleologického výkladu v kontextu právní úprava posledně jmenovaného hermeneu- tiky. Právní text, přestože má svá jazyková a stylistická specifika a zvláštní normativní následky, je text jako každý jiný v tom smyslu, že je třeba jej interpretovat. Podstata teleologického výkladu není nějakým ojedině- lým jevem, typickým pouze pro právní texty a právní interpretaci. Vyplývá z hermeneutického problému vztahu mezi textem a jeho autorem, vztahu mezi ▇▇▇▇- ▇▇▇ textu a úmyslem tvůrce textu. Vztah právního textu a jeho autora v tomto ohledu není odlišný. Problémy, kterým čelí teleologický výklad ve srovnání s jinými, „tradičními“ metodami výkladu je možné vysvětlit vý- vojem vztahu textu autora, jak se vyvíjel v literární teo- rii. I právní texty lze nahlížet níže naznačeným prizma- tem: texty právních předpisů mají své původce, své čtenáře a své specifické společenské normativní pů- sobení. Tento článek nejprve nastíní problematiku vzta- hu úmyslu autora a smyslu textu tak, jak s ní pracuje literární teorie. I tam, kde to není výslovně uvedeno, je možné závěry ohledně porozumění textům obecně činit i pro texty právní. Následně ukáže, jak lze některé z těchto závěrů analogicky vztáhnout na úmysl zákono- dárce a jeho vztah ke smyslu právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě a uká- že, že tento vztah leží i v základech teleologické meto- dy výkladu právních textů. V tomto kontextu pak proti sobě postaví historickou metodu výkladu právních textů (která vychází z itencionalistické větve hermeneutiky a metodu teleologickou, která upřednostňuje hledání významu textu bez nutných odkazů k úmyslu nebo záměru zákonodárce. Konstrukce „smrti autora“, se kte- rou přichází hermeneutika druhé poloviny 20. století s sebou nese jedno důležité poselství, které stojí i v zá- kladech právní interpretace, a sice to, že není definitivní)možné zaměňovat úmysl autora se smyslem textu. S těmito právními předpisy bude nutné v praxi Cílem tohoto textu není, přiklonit se k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmjedné nebo druhé cestě, ale dotknou se upozornit na možná pozitiva i již existujících společnostínegativa, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému která plynou z volby nebo preference jedné či druhé metody a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravykterých by si interpret literárního i právního textu měl být vědom.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Tato Rámcová dohoda byla uzavřena na základě výsledku zadání veřejné zakázky s názvem „Nákup prvků univerzálního kabelážního systému pro technologie ICT II“ uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne [BUDE DOPLNĚNO] pod evidenčním číslem veřejné zakázky [BUDE DOPLNĚNO] (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“) Kupujícím jako zadavatelem ve smyslu ZZVZ, neboť nabídka Prodávajícího podaná na veřejnou zakázku byla Kupujícím vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Kupující prohlašuje, že je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným státním podnikem existujícím podle českého právního řádu; a splňuje veškeré podmínky a požadavky v souvislosti s přijetím Rámcové dohodě stanovené a je oprávněn Rámcovou dohodu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené. Prodávající prohlašuje, že je podnikatelem dle ustanovení § 420 a násl. občanského zákoníku; splňuje veškeré podmínky a požadavky v Rámcové dohodě stanovené a je oprávněn Rámcovou dohodu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené; se náležitě seznámil se všemi podklady, které byly součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky včetně všech jejích příloh (dále jen „zadávací dokumentace“), a které stanovují požadavky na plnění předmětu Rámcové dohody; není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 159/2006 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoKZákon o střetu zájmů“) (člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti; se detailně seznámil s usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a s navazujícími usneseními (dále jen „Usnesení“); jsou mu známy veškeré relevantní technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci předmětu plnění, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických že disponuje takovými kapacitami a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostíodbornými znalostmi, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomujsou nezbytné pro realizaci předmětu plnění za dohodnuté maximální smluvní ceny uvedené v Rámcové dohodě; jím poskytované plnění odpovídá všem požadavkům vyplývajícím z platných právních předpisů, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych které se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyna plnění vztahují.

Úvod. Smlouva o dílo tvoří společně s kupní smlouvou dvojici v obchodním právu nejčastěji využívaných smluv. V souvislosti s častým používáním smluvního typu smlouvy o dílo, roste význam jejího podrobnějšího zpracování. Předmětem mého zájmu v této diplomové práci je především použití smlouvy o dílo v oblasti výstavby, kde je smlouva o dílo bezpochyby nejčastěji používaným smluvním typem. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské především podat ve srozumitelné formě základní přehled právní úpravy smlouvy společnosti o dílo de lege lata, s ručením omezeným tím že se v souvislosti s přijetím zákona čsouladu se zadáním zaměřím zvláště na ochranu objednatele a odpovědnostní vztahy ve smlouvách o výstavbě. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech Nechtěla bych ale opomenout ani podstatu a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“)funkce dalších příslušných právních institutů, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní to zejména se zřetelem na dřívější tuzemskou právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon komparaci s právní úpravu zahraniční, konkrétně právní úpravu SRN. Při této práci jsem vycházela především z publikované odborné literatury, časopiseckých publikací, publikované judikatury ve sbírkách soudních rozhodnutí i nepublikované judikatury, zákonů, především zákona č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmobchodní zákoník, ale dotknou se i již existujících společnostív platném znění, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem učebnic českého práva a názorů odborníků uveřejněných v nejrůznějších komentářích k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyobchodnímu zákoníku. V první části souladu se směrnicí děkana č. 1/2006 je tato práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným strukturována do kapitol, podkapitol a zamyslím se nad významem společenské smlouvyoddílů, přičemž každá kapitola je ukončena závěrečnými poznámkami, ve kterých uvádím dílčí závěry a shrnutí dané kapitoly. Výchozím bodem této diplomové práce je právní úprava smlouvy o dílo upravená v obchodním zákoníku, platná k 1. listopadu 2005. Vlastní práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola pojednává o obchodních závazkových vztazích v obecné rovině, dále o smlouvě o dílo jako o jednom ze závazkových vztahů a dalších smluvních typech používaných ve výstavbě. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji smlouvy o dílo. V další části následující třetí kapitole se věnuji pojmům používaným v oblasti výstavby. Čtvrtá kapitola pojednává o podstatných částech smlouvy o dílo, tak jak vyplývají z rozboru základního ustanovení smluvního typu smlouvy o dílo. Pátá kapitola je pojednává o důležitosti článku „význam a účel smlouvy“. V navazující šesté kapitole se věnuji provádění díla a z toho vyplývajícím právům a povinnostem smluvních stran. Sedmá kapitola pojednává o problematice vad díla, odpovědnosti za vady, a rovněž mimoreklamačních nárocích z vad. Kapitola osmá je zaměřena na německou právní úpravu smlouvy a její komparace s českou právní úpravou. Diplomová práce zpracuji návrh společenské smlouvy poté vyúsťuje do závěru, ve kterém jsou shrnuty poznatky a výsledky mé práce s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyněkterými návrhy de lege ferenda v této oblasti.

Úvod. Cílem mé bakalářské Objednatel si u zhotovitele na základě jeho cenové nabídky objednal provedení pokládky kabelů veřejného osvětlení na jeho pozemku. Cenová nabídka obsahovala cenu práce je zpracování návrhu společenské zhotovitele a cena materiálu na 1 m kabelu podle druhů. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ dílo pro objednatele dokončil a dílo bylo předáno a převzato. Po provedení díla zhotovitel vystavil fakturu na cenu díla podle cenové nabídky a skutečně položeného množství kabelů a práce. ▇▇▇▇▇▇ díla nebyl rozporován. Objednatel však odmítl fakturu zaplatit s tím, že vyúčtovaná cena díla dvojnásobně překračuje objednatelem předpokládanou cenu díla, a nabídl zhotoviteli, že mu zaplatí 50% vyúčtované ceny díla. Zhotovitel se snížením ceny díla nesouhlasil a poukazoval na cenovou nabídku, kterou měl objednatel k dispozici. K dohodě o snížení ceny díla nedošlo, zhotovitel se proto svého práva na zaplacení vyúčtované ceny díla domáhal soudní cestou. Okresní soud i krajský soud shodně rozhodly, že mezi smluvními stranami nebyla žádná smlouva o dílo uzavřena, neboť nebyla dostatečně určitě sjednána cena díla jako podstatná náležitost smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona čo dílo, zhotoviteli proto nesvědčilo právo na zaplacení ceny díla, ale právo na vydání bezdůvodného obohacení. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb.Soudy proto objednateli uložily zaplatit částku ve výši zjištěné znaleckým posudkem, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sbkterou se položením kabeláže na jeho pozemku vůči zhotoviteli bezdůvodně obohatil.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Ve své diplomové práci se zaměřím na téma smlouvy o výkonu funkce orgánu obchodní korporace v současné platné právní úpravě. V nedávné době proběhla velká rekodifikace soukromého práva, kdy byl zrušen zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), který právě tuto smlouvu o výkonu funkce upravoval. Je tedy důležité si ujasnit nové pojmy a skutečnosti, které se v některých případech značně liší od starší právní úpravy. Jak jsem uvedl výše, budu se zabývat stávající právní úpravou, s občasným ohlédnutím do předchozí právní úpravy, pro porovnání a lepší pochopení problematiky. Největší změny proběhly hlavně v oblasti bezplatnosti této smlouvy, respektive v případě rozporu jednotlivých ujednání smlouvy o výkonu funkce se zákonem. V této souvislosti se také uplatňuje podpůrně, tedy subsidiárně, ustanovení o příkazu, které je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným obsaženo v souvislosti s přijetím zákona zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZobčanský zákoník“). V této diplomové práci se nebudu zabývat jen odměňováním, ale i dalšími důležitými aspekty této smlouvy. Jedná se především o problematiku vymezení náležitostí smlouvy o výkonu funkce, stejně tak jako o problematiku její formy. Dalším bodem, kterým se budu zabývat, je i srovnání smlouvy o výkonu funkce s pracovní smlouvou. Ačkoliv se jedná o poměrně rozsáhlou problematiku, budu se zaměřovat na ty nejdůležitější aspekty a jejich rozbor. Při tvorbě této diplomové práce vycházím především ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoKzákon o obchodních korporacích“), ) a dále také zákona vzhledem k subsidiárnímu používání ustanovení o veřejných rejstřících právnických příkazu i z občanského zákoníku. Dále budu vycházet i z nastudované odborné literatury a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování vybraných odborných periodik. Neméně důležitou součástí při psaní této bakalářské diplomové práce ještě není definitivní)je i judikatura soudů. S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny Moji diplomovou práci jsem se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostírozhodl členit do kapitol, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému pojednávat vždy o jednom komplexním tématu. Tyto kapitoly poté budou ještě členěny na několik podkapitol, které budou toto jedno velké téma členit na jednotlivé úseky pro lepší přehlednost a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravypochopení. V první kapitole se budu zabývat vztahem mezi obchodní korporací a členem orgánu. Tato kapitola dále bude členěna na tři aspekty a to subsidiární použití ustanovení o příkazu, dále problematiku tzv. souběhů funkcí a v neposlední řadě i možnost použití pracovní smlouvy na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace. Vzhledem k povaze určitých ustanovení o příkazu zde budou uvedena pouze vybraná ustanovení, která se vzhledem k funkci smlouvy o výkonu funkce budou moci použít. Problematika souběhů je poměrně složitou částí. Vymezuji zde, co pojem souběh funkcí znamená, stejně tak se zabývám i otázkou vztahu pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce. Právě pracovní smlouva může být častokrát zaměňována se smlouvou o výkonu funkce, a proto v této kapitole budu analyzovat, zda a za jakých okolností lze používat ujednání z pracovní smlouvy i ve smlouvě o výkonu funkce. Druhá kapitola tvoří největší úsek této diplomové práce. Zde budu analyzovat různé náležitosti smlouvy o výkonu funkce, stejně tak jako práva a povinnosti v této smlouvě sjednávané. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o obchodních korporacích v části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným zabývající se smlouvou o výkonu funkce náležitosti smlouvy příliš nedefinuje, vnímám tuto část jako stěžejní a zamyslím je těmto náležitostem věnována i značná část této diplomové práce. Při řešení těchto náležitostí je důležité vycházet nejen ze zákona o obchodních korporacích, ale taktéž z občanského zákoníku. Bude zde věnována i značná část důležitému právu člena orgánu a to odměňování. Odměňování je v rámci smlouvy o výkonu funkce nově pozměněno a na jeho sjednání je kladen velký důraz. V této části se nad významem společenské tak snažím specifikovat, jak takové ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce má vypadat, včetně vymezení jednotlivých složek odměn. Právě na konkrétnost ujednání o odměně navazuje další část, která se zabývá bezplatností výkonu funkce. Je totiž velmi důležité správné vymezení odměny, na které je kladen důraz. V této části tak budou vyjmenovány jednotlivé důvody, za kterých dochází k bezplatnosti výkonu funkce člena orgánu. Závěr této kapitoly pak bude věnován schvalování smlouvy o výkonu funkce. Schvalování smlouvy o výkonu funkce patří mezi důležité aspekty následné platnosti a účinnosti smlouvy. V další části Na závěr své diplomové práce zpracuji návrh společenské shrnuji poznatky a názory na celkovou problematiku smlouvy s krátkým komentářem významu o výkonu funkce. Zhodnotím jednotlivé prvky této smlouvy a využití jednotlivých článků její problematické body a uvedu, v čem spatřuji nedostatky. Zároveň se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravybudu snažit poukázat i na možné řešení takových nedostatků.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona 1. Složitel a oprávněný konstatují, že mezi sebou uzavřeli dne 25. 5. 2018 ▇▇▇▇▇▇▇ o dílo č. 89/2012 Sb.………. , občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoníkjejímž předmětem je realizace stavby na akci „Sovínky, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), rozvojová oblast Z4 - technická infrastruktura“ (dále jen jako „ZoKSOD“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon SOD je jako příloha č. 513/1991 Sb1 nedílnou součástí této dohody.) 2. Legislativní změny Složitel a oprávněný se však nebudou týkat jen situacídohodli, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostíže rozvedou čl. III odst.6 SOD (platební a fakturační podmínky) ve smlouvě o výhradním zprostředkování prodeje nemovitostí uzavřené týž den takto: Cena díla bude hrazena dílčími platbami na základě vystavených faktur, které oprávněný vystaví složiteli vždy jednou měsíčně na podkladě písemného soupisu prací a dodávek díla zhotovených za uplynulý měsíc. Soupis prací a dodávek díla musí být odsouhlasen za objednatele (složitele) i zhotovitele (oprávněného) technickými zástupci obou smluvních stran. V soupisu provedených prací a dodávek budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému rozlišeny: - provedené stavební práce a vzhledem k tomudodávky dle ▇▇▇▇▇▇▇ o dílo - provedené vícepráce, které Složitel objednal - uskutečněné prodeje pozemků a vyčíslení ceny realitní činnosti Soupis provedených prací a dodávek musí obsahovat kromě jednotlivých položek provedených stavebních prací i jejich odpovídající cenu. V závěru pak soupis musí obsahovat i cenu celkovou za všechny uvedené položky. Složitel a oprávněný se dále dohodli, že k cena díla bude postupně hrazena z advokátní úschovy sjednané na podkladě této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravysmlouvy. 3. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyTato dohoda o advokátní úschově je uzavírána za účelem úhrady ceny díla dle SOD.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské Problematika kupní smlouvy společnosti na prodej nemovitosti a rizik s ručením omezeným v souvislosti s přijetím touto činností spojených vychází především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona . Dalším významným předpisem vztahujícím se k této problematice je zákon č. 90/2012 256/2013 Sb., o obchodních společnostech katastru nemovitostí (katastrální zákon, dále jen KZ) a družstvech (zákon o obchodních korporacích)jeho prováděcí předpisy. Nový občanský zákoník vstoupil v platnost relativně nedávno od 1. 1. 2014. V realitní činnosti se tak uplatňuje zatím jen krátce a dvouletá praxe vycházející striktně jen z nové právní úpravy se tak při zpracování diplomové práce nemohla jevit jako dostačující. Proto jsem čerpala ze svých praktických zkušeností získaných z období předchozí právní úpravy. V diplomové práci jsem vycházela a citovala ze své bakalářské práce obhájené v roce 2014 s názvem: „Kupní smlouva v realitní činnosti a její vklad do Katastru nemovitostí“, která řešila problematiku kupní smlouvy při prodeji nemovitosti především z úhlu srovnání předchozích právních předpisů – občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „ZoK“), ObčZ) a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.. (dále jen ObchZ), a tehdy nově vydaného občanského zákoníku (NOZ). Legislativní změny S tím souvisí i problém judikatury, které je k předchozí právní úpravě poměrně mnoho, zatímco k nové jen málo. V diplomové práci popsaná rizika však zůstala bez ohledu na změnu právních předpisů stále aktuální. Proto je využíváno i judikatury z období před platností NOZ. Vzhledem k tomu je nutné si uvědomit, že se však nebudou týkat jen situacív realitní praxi budeme ještě dlouho střetávat se smlouvami, kdy které byly uzavřeny ještě před platností NOZ. Na tyto smlouvy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmtak vztahují předchozí právní předpisy (ObčZ, příp. ObchZ). Při koncipování nové kupní smlouvy se sice uplatní již NOZ, ale dotknou v předcházení některým rizikům doprovázejících změny vlastnického práva k nemovitosti se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové mohou stále plně uplatnit praktické zkušenosti realitních makléřů z období předchozí právní úpravy. V první Realizace prodeje nemovitosti je složitým procesem zahrnujícím mnoho fází, do kterých zasahuje velké množství činností, okolností a subjektů, které mohou prodej nemovitosti zatížit mnohými riziky. Proto je důležité tato rizika znát a vhodným způsobem jim předcházet. I když je někdy není možné zcela odstranit, je nutné jejich negativní dopady alespoň snížit. Cílem diplomové práce zahrnující problematiku prodeje nemovitosti, resp. sestavování kupní smlouvy, je poukázat na možná rizika vznikající na straně prodávajícího i na straně kupujícího a navržení způsobů jejich eliminace již při samotné přípravě a zpracování kupní smlouvy k prodeji nemovitosti. ▇▇▇▇▇▇▇ práce není postihnout všechna rizika, to by přesahovalo povolený rozsah diplomové práce, a proto bylo vybráno 8 hlavních rizik, které považuji z pohledu své patnáctileté realitní praxe za hlavní. Jedná se o tato rizika: • rizika nepřesného určení smluvních stran • rizika špatného označení nemovitosti • rizika chybného ujednání o kupní ceně • rizika ze závazku prodávajícího nemovitost odevzdat • rizika ze závazku prodávajícího umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva • rizika spojená s předáním nemovitosti • rizika spojená se zaplacením kupní ceny • rizika při zajištění převodu vlastnického práva k nemovitosti Ve vazbě na popsaná rizika promítající se do jednotlivých částí kupní smlouvy budou navržena řešení vycházející z platných právních předpisů a judikatury. Navržená řešení budou spočívat především v popsání postupů, jak se případným rizikům vyhnout. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část obsahuje obecné charakteristiky kupní smlouvy na prodej nemovitosti ve vazbě na hlavní rizika. Je zde definován také pojem „riziko“. Další část se věnuje popisu rizik a návrhů na jejich eliminaci. Aby práce neztrácela při popisování rizik a jejich řešení na přehlednosti a srozumitelnosti, jsou tyto texty soustředěny vždy do kapitoly, ve které je problematika příslušného rizika popsána a podkapitoly obsahující komentář a návrhy řešení. Text je doplněn odkazy na prováděcí předpisy, citovanou literaturu a jiné prameny. Na tyto dvě části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným navazuje třetí závěrečná část, která představuje shrnutí řešení a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravypopsání obecných zásad předcházení těmto rizikům.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Tato ▇▇▇▇▇▇▇ je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím uzavírána na základě výsledku zadávacího řízení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 134/2016 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)zadávání veřejných zakázek, ve znění příslušných předpisů (dále jen „ZoKZZVZ“) na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „Lokální opravy komunikací na území města Litvínova“, ev. č. zakázky na Objednatelově profilu zadavatele P24V00000121 (dále jen „Veřejná zakázka“). Základní údaje o stavbě, která je předmětem Veřejné zakázky a dílem dle této Smlouvy: Název stavby: Lokální opravy komunikací na území města Litvínova Místo stavby: komunikace ve vlastnictví a správě města Litvínova v celkovém rozsahu cca 3 800 m2, jež jsou blíže vymezeny v technickém popisu (dále také zákona o veřejných rejstřících právnických jen „staveniště“) Součástí stavby jsou následující stavební objekty: 24007 - SO.01 - Komunikace Osoby oprávněné jednat ve věcech technických Objednatel si zvolil následující zástupce pověřené jednáním ve věcech technických a fyzických jednáním na stavbě za Objednatele (dále jen „Zástupce ve věcech technických“): ▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇, Ph.D., vedoucí odboru nakládání s majetkem; ▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, referent oddělení městských služeb odboru nakládání s majetkem. Změna těchto osob je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Kontaktní údaje Zástupce ve věcech technických sdělí Objednatel Zhotoviteli zápisem do stavebního deníku. Funkci technického dozoru Objednatele jako stavebníka při provádění díla bude vykonávat osoba, kterou určí Objednatel (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivnídále jen „TDS“). S těmito právními předpisy Objednatel zašle Zhotoviteli písemné oznámení o určení TDS včetně uvedení kontaktních údajů nebo údaje o osobě TDS a jejích kontaktních údajích zaznamená do stavebního deníku. Změna TDS je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Funkci autorského dozoru při provádění díla bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právavykonávat osoba, tjkterou určí Objednatel (dále jen „Autorský dozor“). k 01.01.2014Objednatel zašle Zhotoviteli písemné oznámení o určení Autorského dozoru včetně uvedení kontaktních údajů nebo údaje o osobě Autorského dozoru a jejích kontaktních údajích zaznamená do stavebního deníku. Změna Autorského dozoru je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Zhotovitel si zvolil zástupce pověřené poskytováním součinnosti Objednateli, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností jednáním ve věcech technických a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon jednáním na stavbě za Zhotovitele: Stavbyvedoucí: [●]; č. 513/1991 Sbautorizace/registrace ČKAIT [●] kontaktní telefon: [●]; kontaktní e-mail: [●]. Změna této osoby je možná pouze po předchozím písemném schválení Objednatelem a za podmínky nahrazení pracovníka osobou stejné nebo vyšší kvalifikace a zkušeností.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 SbMy, Deloitte Advisory s.r.o., občanského zákoníku se sídlem ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇/▇, ▇▇▇▇▇ 8, PSČ 186 00, Česká republika, IČO: 27582167, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 113225 (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZDeloitte“), zákona č. 90/2012 Sb.se na vás obracíme, o obchodních společnostech a družstvech abychom stanovili podmínky, za nichž nabízíme poskytování určitých služeb podpory při transakci (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoKSlužby“), a dále také zákona vymezili záležitosti, o veřejných rejstřících právnických nichž máme podat zprávu. Účelem Služeb je výhradně koordinace akvizičního procesu, zpracování ocenění a fyzických osob asistence při vaší due diligence týkající se navrhované akvizice (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní„Transakce“) společnosti , předtím, než se rozhodnete, zda budete či nebudete v Transakci pokračovat („Účel“). S těmito právními předpisy bude nutné Ve Smlouvě odkazujeme na Letiště Praha, a.s. jako na „Klienta“. Pojmy a výrazy, které jsou psány s velkým počátečním písmenem a nejsou definovány v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právatomto Smluvním dopisu, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou mají význam stanovený v obchodním zákoníku (zákon definicích v příloze č. 513/1991 Sb.)1. Legislativní Vyrozuměli jsme, že můžete Transakci financovat zčásti pomocí bankovních úvěrů, a dále, že takové úvěry mohou být syndikovány. Předpokládáte, že budete požadovat, aby Finální zpráva(y) byla(y) zpřístupněna(y) věřitelům jako Oprávněným osobám. My s tímto požadavkem budeme souhlasit za podmínek uvedených v článku 9 Obchodních podmínek a za předpokladu, že jste podepsali kopii tohoto Smluvního dopisu na důkaz přijetí podmínek Smlouvy, zůstanete naším jediným klientem a naše Služby jsou poskytovány podle vašich pokynů. Poskytneme vám a věřitelům, odděleně, budete-li si to přát, návrhy dopisů o závazném zpřístupnění, jejichž podepsání bychom od věřitelů vyžadovali, přičemž jsme oprávněni s věřiteli dohodnout jakékoli změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem těchto dopisů. Zmocňujete nás k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článkůabychom si znění těchto smluv s věřiteli odsouhlasili, bych aniž bychom se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyna vás museli zpětně odvolávat.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce „Koupi a prodej považujeme všeobecně za nejčastější obchodní transakci. Základním prvkem těchto obchodních transakcí je zpracování návrhu společenské zpravidla kupní smlouva. Kupní smlouvy společnosti jsou součástí našeho každodenního života. Každý z nás téměř denně kupní smlouvu uzavírá“. 1 Obchodní transakce v mezinárodních vztazích mohou probíhat, buď jako obchod přímý, kdy výrobce nebo dovozce jedná se zahraničním subjektem napřímo a smlouva se pak uzavírá přímo mezi těmito dvěma subjekty anebo může probíhat jako nepřímý obchod, kdy mezi výrobcem a odběratelem stojí třetí subjekt. Tato třetí osoba má většinou různé úlohy. Může mít postavení pouze jako zprostředkovatel při uzavírání mezinárodní kupní smlouvy nebo se například může spolupodílet při jejím plnění. Existují také dva různé pohledy na transakci koupě – prodej. Za prvé z pohledu realizace, kdy se jedná o transakci samostatnou nebo transakci s ručením omezeným vazbou na jiné transakce. Druhým významným pohledem je pohled časový. V tomto případě mluvíme o jednorázové nebo opakované transakci. Kupní smlouvě je věnována velká pozornost v souvislosti národních právních řádech. O to větší v mezinárodní sféře. O mezinárodní kupní smlouvě mluvíme v případě, kdy je v ní obsažen mezinárodní prvek. Mezinárodní kupní smlouvu nalezneme v mnoha rozličných typech dokumentů, jako jsou například nabídka, zálohová faktura nebo třeba formulářová smlouva. Mezinárodní kupní smlouva může mít formu písemnou nebo také ústní. V některých případech může být kombinací obou těchto forem. Proces unifikace, který by reguloval mezinárodní kupní smlouvu buď přímo či nepřímo, patří v historii sjednocování k těm nejúspěšnějším. O sjednocení kupních smluv s přijetím zákona čmezinárodním prvkem měl snahu v průběhu 20. 89/2012 Sb.století velký počet mezinárodních organizací. Mezi nejvýznamnější organizace, občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoníkkteré se touto problematikou dlouhodobě zabývají, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), považujeme především Organizaci spojených národů (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivníOSN). S těmito právními předpisy bude nutné Výsledkem snahy OSN o unifikaci bylo přijetí Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Tato Úmluva byla přijata v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tjroce 1980 na diplomatické konferenci ve Vídni. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní Vídeňská úmluva však stále obsahuje určité nedostatky a to především v právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon čúpravě. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostíNejdůležitějším krokem je úprava záležitostí, které budou mít povinnost se týkají práv a povinností všech smluvních stran. Jako další bod bych ještě chtěla uvést společenské způsob řešení konfliktu mezi všemi zúčastněnými stranami. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k výraznému nárůstu zahraničního obchodu. Z tohoto důvodu je nutné věnovat otázkám mezinárodní kupní smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomuvelkou pozornost. Je také důležité, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské aby subjekt tohoto vztahu bral zřetel na důležité aspekty ještě před uzavřením samotné kupní smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona Nová zákonná úprava občanského práva představuje nejzásadnější změny za poslední desetiletí. Zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku občanský zákoník (tzv. dále také jako NOZ, nebo nový občanský zákoník) je novým základním pramenem občanského práva, nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, který se výrazně odchyloval od standardů právní kultury kontinentální Evropy i od tuzemských právních tradic. 1 Nová právní úprava, kterou se v této práci bude autor zabývat především, vychází z celkové inklinace zákoníku k ochraně spotřebitele a obecně slabší strany právního vztahu. Zákonodárce bral při vytváření kodexu v úvahu i mezinárodní prameny – např. Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT. NOZ zřetelně posouvá předchozí doktrínu rovnosti osob do pozadí vůči principu ochrany slabší strany. Důvodová zpráva k NOZ k tomu uvádí: „Se zřetelem k tomu se za první zásadu soukromého práva nepokládá rovnost osob, ale zásada autonomie vůle. Hledisko rovnosti osob nemůže být určující v prvé řadě, protože důraz na zásadu rovnosti jako určující pro občanské právo neodpovídá skutečnému stavu. Akcent na zásadu rovnosti jednak zastírá přirozenou nerovnost mezi fyzickými a právnickými osobami, neboť mezi nimi nemůže být právně, především v oblasti osobních práv, rovnosti nikdy dosaženo, jednak pomíjí hledisko ochrany slabší strany, která je pro soukromé právo stejně významná jako zásada rovnosti.“ 2 V již neplatném zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jen „NOZ“)také jako OZ) byla obsažena pouze obecná úprava spotřebitelských smluv která, společně s novou samostatnou úprava smluv uzavíraných adhezním způsobem, doznala také změn. Předchozí právní úprava užívá termín spotřebitelské smlouvy (§ 51a a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 40/1964 Sb.), kterými se dle § 52 OZ rozumí vybrané smluvní typy, pokud 1 Důvodová zpráva k zákonu č. Legislativní změny 89/2012 Sb. (konsolidovaná verze), [cit. 14.3.2015]. 10 s. Dostupná na World wide web <▇▇▇▇://▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇ -zakonu/> 2 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. (konsolidovaná verze), [cit. 14.3.2015]. 20 s. Dostupná na World wide web <▇▇▇▇://▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇ -zakonu/> jsou smluvními stranami na jedné straně spotřebitel a na straně druhé dodavatel. NOZ výraz „spotřebitelská smlouva“ nahrazuje slovním spojením „smlouva uzavíraná se však nebudou týkat jen situacíspotřebitelem“, kdy jelikož původní termín mohl budit dojem zvláštního smluvního typu. Zákonodárce tedy chtěl zamezit takové záměně. Smlouvu uzavřenou se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost spotřebitelem pak definuje jako smlouvu, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel, přičemž na tyto smlouvy a závazky z těchto smluv vzniklé se použijí ustanovení příslušeného oddílu. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem jsou novým pojmem, který NOZ zavádí. Ač je tento pojem obecně známý a pracuje s ručením omezenýmním jak odborná literatura, tak i česká judikatura, je zákonnou normou upraven až nyní. V práci bude o těchto smlouvách nejčastěji hovořeno ve slovním spojení adhezní smlouvy a to i přes názor zákonodárce, vyjádřený v důvodové zprávě. Zde je uvedeno, že „adhezní smlouvy nejsou zvláštním smluvním typem a označení těchto smluv jako adhezních je nepřesné, ba slangové. Přídavné jméno „adhezní“ se vztahuje ke způsobu uzavírání smlouvy, nikoli ke smlouvě samotné. Proto navržená ustanovení používají výraz „spotřebitelské smlouvy“ není důvod analogicky nepoužívat pojem adhezní smlouvy. Autor se rovněž plně ztotožňuje s názorem, že „Přívlastková kvalifikace smlouvy není vyhrazena jenom určení smluvního typu, ale dotknou běžně se užívá pro popis i již existujících společnostíjiných vlastností smlouvy.“3 Cílem této práce je vysvětlení pojmu adhezních smluv, úpravy a změny, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych nový občanský zákoník přinesl. Práce se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této bude také podrobně věnovat nerovnému postavení subjektů smluvních vztahů ve smlouvách uzavíraných adhezním způsobem. Závěr práce bude věnován zhodnocení nové právní úpravyúpravy a jejího dopadu. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost Dále bude nová právní úprava zhodnocena i s ručením omezeným ohledem na mezinárodní prameny práva a zamyslím se nad významem společenské úvahy de lege lata a de lege ferenda. 3 ▇▇▇▇▇▇▇, ▇.; ▇▇▇▇▇▇, ▇.; ▇▇▇▇▇, ▇.; a ▇▇▇. Občanskýzákoník. komentář. Svazek V. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, 2014, 160 s. Autor bude v práci využívat jak písemné prameny – texy právních norem, odbornou literaturu a ostatní běžně dostupné zdroje, tak chce i využít a dát dostatečný prostor praktickým zkušenostem, nabytých 8 letou praxí v oboru pojišťovnictví, kde na základě smlouvy o obchodním zastoupení sjednává pojistné smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávajícírámci této činnosti mimo jiné svým klientům poskytuje odbornou pomoc při uplatňování nároků na pojistné plnění. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyV práci tak budou uvedeny konkrétní případy, které svou povahou obrazně poukáží na nejzávažnější problémy daného tématu.

Úvod. Státoprávní uspořádání vzájemných vztahů Čechů a Slováků prošlo jistým vývojem během 75 letého trvání společného státu. Tento vývoj lze rozčlenit do jednotlivých etap, které mohou umožnit lepší a komplexnější pochopení česko-slovenských vztahů. Zkoumané etapy vývoje státoprávního uspořádání jsou v této práci představovány kapitolami a jejich podkapitolami. Výchozí etapou je etapa budování společného státu nazvaná „Dohody o spojení“. Tato etapa je nesmírně důležitá, protože právě v tomto období vznikaly základy budoucího státoprávního vývoje. Prostřednictvím dalších kapitol, pod kterými jsou skryty klíčové procesy ve společném státě, se práce ubírá směrem k ideji státní smlouvy jakožto možného východiska státoprávních procesů. Obsahem diplomové práce proto je popis vývoje vztahů Čechů a Slováků z hlediska ústavněprávního a státoprávního s občasným politologickým hodnocením historických státoprávních procesů. Cílem mé bakalářské diplomové práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona čprokázat potřebnost přijmout takovou smlouvu, jejímiž stranami budou oba národy a která položí zdravé základy společného soužití. 89/2012 Sb.Takovou smlouvu, občanského zákoníku (tzvkterá vytvoří rovnoprávné postavení obou národů ve společném státě tak, aby ani jeden z národů nepovažoval svou úlohu za méněcennou, která bude respektovat jejich právo na sebeurčení, právo na zachování jejich národně kulturního dědictví a která jim umožní aktivně se stejnou měrou podílet na osudu společného státu. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona čMou povinností studia těchto vztahů musí jednoznačně být jejich zasazení do celkového dobového kontextu. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny Z toho důvodu se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmzaměřím nejen na výklad klíčových státoprávních dokumentů, ale dotknou se i již existujících společnostína výklad dějinných událostí, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomuse státoprávními procesy bezprostředně souvisely. Druhým, neméně důležitým cílem práce je dokázat, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury rozdělení společného státu, jímž tato práce končí, se nestalo ani nahodile, ani na něm převážně nenesli vinu pouze jeho protagonisté, ale bylo výsledkem celé řady událostí, jimiž byl vývoj státoprávního uspořádání společného státu Čechů a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravySlováků provázen.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným Problematika vrácení daru mě oslovila již v době, kdy jsem se jako studentka druhého ročníku připravovala na semináře z občanského práva. Povinnou literaturou byla učebnice Občanské práva hmotné1 od autorů ▇. ▇▇▇▇▇▇▇ a ▇. ▇▇▇▇▇▇▇, kde ▇. ▇▇▇▇▇▇▇ rozvádí svůj názor na vrácení daru, je-li tímto darem nemovitost, ale i například téma osob blízkých v souvislosti s přijetím vrácením daru. Jeho pojetí, vycházející z dříve publikovaného článku v Právních rozhledech, který zmiňuji níže, jsem se tehdy naučila jako správné s tím, že jsem vzala v potaz i odlišný, většinový právní názor. Získala jsem však pocit, že ohledně vrácení daru panují velké nejasnosti, jejichž bližší analýza bude zajímavá a smysluplná, neboť mám za to, že jejich ucelené přiblížení dosud není zpracováno. Původně jsem vycházela pouze ze zákona č. 89/2012 40/1964 Sb., tedy do konce loňského roku účinného občanského zákoníku zákoníku. Poté, co nabyl účinnosti nový kodex, jsem se diplomovou práci rozhodla pojmout jednak jako určité srovnání současné a předchozí právní úpravy, jednak jako rozbor nejasností a odlišných právních názorů, které jsou s vrácením daru spjaty. Také zařazuji srovnání s obecným zákoníkem občanským (OZO), který byl po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 převzat zákonem č. 11/1918 Sb. (tzv. recepční normou) z období rakousko-uherského mocnářství. Důvodem je, že nový občanský zákoníkkodex z něj ohledně vrácení daru do značné míry vychází. Přestože jde o právní úpravu staršího data, dále jen stala se velkou inspirací i pro významné legislativní počiny dnešní doby. Domnívám se, že právní úprava zahrnutá v zákoně č. 40/1964 byla tak stručná, že nepostačovala k pokrytí všech praktických otázek, které s vrácením daru souvisí a zákonný text musely „NOZ“)nahrazovat“ svými rozhodnutími soudy. Stručnost zákona byla podle mého mínění také důvodem pro vznik různých teoretických sporů. Mám za to, že nový kodex, který téma vrácení daru rozšiřuje, tyto spory řeší a neponechává takový prostor pro uvažování soudů. Cílem mé diplomové práce je tedy porovnání tématu vrácení daru tak, je upraven nyní a jak byl upraven dle zákona č. 90/2012 40/1964 Sb.. a především shrnutí problematických otázek a názorů právní teorie. Přitom se snažím co nejvíce začlenit i rozhodnutí vycházející z praxe českých soudů, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomuprotože mám za to, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury právě na skutečných případech lze nejlépe osvětlit teoretické otázky a odborných článkůsouvislosti. Budu zjišťovat, bych jak se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy liší vrácení daru podle této staré a nové právní úpravy, zda došlo ke změnám a co znamenají. V první části Rovněž si kladu otázky, jaké jsou 1 ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Občanské právo hmotné 2. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, 2009, s. 181 – 187. sporné aspekty vrácení daru, z čeho vycházejí a jaké mají následky pro rozhodování soudů. Součástí mojí diplomové práce bude také srovnání institutu darování tak, jak je upraven ve Velké Británii, kde jsem absolvovala studijní pobyt ▇▇▇▇▇▇▇, v porovnání s účinnou právní úpravou v České republice. Při psaní práce budu stručně charakterizovat společnost využívat především srovnávací metody, budu porovnávat nový kodex, se zákonem č. 40/1964 Sb. a rovněž obecným zákoníkem občanským (dále OZO) jako kodexem využívaným v období první republiky. Srovnávání použiji také u komparační kapitoly, kdy porovnám českou a anglickou právní úpravu a zjistím případné podobnosti nebo naopak rozdílnosti ohledně darování. Mimoto uplatním také metody logické, využiji především analýzu, kdy rozeberu ustanovení týkající se vrácení daru a podrobně se budu zabývat otázkami, které souvisí s ručením omezeným jeho jednotlivými součástmi. Vrácením daru jako poměrně úzkým tématem se zabývají jak monografie, tak především odborné články. K monografiím se řadí jednak ▇. ▇▇▇▇▇ jako autor Velkého akademického komentáře k občanskému zákoníku2 a zamyslím také publikace Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem3, dále publikace Občanský zákoník: komentář4 autorů ▇. ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇. ▇▇▇▇▇▇▇ a ▇. ▇▇▇▇▇▇▇, i různé další. Významnými zdroji, které se nad významem společenské smlouvyzabývají hlavně praktickými otázkami vrácení daru, jsou odborné články, zde bych vyzdvihla článek ▇. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy ▇▇▇▇▇▇ a ▇. ▇▇▇▇▇▇▇ Nad základními otázkami vrácení daru5, publikovaném v Právních rozhledech, který vysvětluje pohled autorů na různé otázky související s krátkým komentářem významu vrácením daru a využití jednotlivých článků kterým se zdůrazněním odchylek nové budu zabývat v samostatné podkapitole, protože je odlišný od pohledu, který zastává většina ostatních teoretiků a především soudní praxe. Velmi podrobně téma řeší například i ▇. ▇▇▇▇▇ v článku Vrácení daru publikovaném v Právním rádci, který srovnává právní úpravu dle zákona č. 40/1964 s OZO a rovněž využívá judikaturu.6 Pro srovnání právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.současné s OZO je pro mě hlavním zdrojem Komentář k československému zákoníku občanskému a občanské

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti Racionalismus, modernismus a řada dalších ismů byly reakcí na původní tradiční společnost, jejíž hlavní paradigma bylo založeno na náboženství. To se proje- vilo i v právu. Organizace společnosti, veřejné moci, státu a tedy i právo byly založeny na autoritě nábožen- ské. Člověk byl stvořen ▇▇▇▇▇ a držitelé moci byli z Boží milosti. Předobrazem bylo přijetí královské moci prvního židovského krále ▇▇▇▇▇ pomazáním od proroka ▇▇▇▇▇▇▇ na příkaz Boha.1 Postavení držitele moci ve * ▇▇▇. ▇▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇, Ph.D., Katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno. 1 Den před ▇▇▇▇▇▇▇▇ příchodem odhalil Hospodin ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ uchu toto: „Zítra touto dobou pošlu k tobě muže z ▇▇▇▇▇▇▇▇▇- ké země. Pomažeš ho za vévodu nad mým izraelským lidem, on můj lid vysvobodí z moci Pelištejců. Pohlédl jsem na svůj lid, jehož úpěnlivé volání ke mně proniklo.“ 1. kniha Samue- státě bylo odvozeno od Boha, který dal i náboženské zákony, včetně morálních zásad, jimž byl držitel moci podroben. Modernisté však tento základ držby moci a práva v Bohu odvrhli, aniž by jej nahradili jinou obecně uzná- vanou transcedentální (metafyzickou) kvalitou. Nejvíce se tato absence projevuje v ústavním právu. Jiná právní odvětví vidí svůj základ a oporu v ústavních normách s ručením omezeným vyšší právní silou. Ústava, zbavená základu v souvislosti s přijetím zákona čBohu, však stojí sama o sobě a sama na sobě. 89/2012 Sb.Osamocená, občanského zákoníku bez opory, proto vratká. Aby se upevnila, chtějí někteří na- hradit prázdno, které vzniklo po vypuštění Boha z ústa- vy. I oni chtějí mít jistotu něčeho vyššího. Chtějí mít ústavu nábožensky neutrální, ale nikoli hodnotově ne- utrální. Chtějí mít nějaký vyšší (tzvtranscedentální) základ, ale ne Boží. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“lova (1S), zákona čkapitola 9, verš 15–16, obdobně 1S 10, 18-24. 90/2012 Sb.Zde i dále citace dle ekumenického překladu Bible, o obchodních společnostech 2. vydání Stuttgart 1984, 987 s. Po odmítnutí Božího základu moderní ústavy svoje dominantní postavení v právu a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (vyšší právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomusílu odvo- zovaly z toho, že k této problematice jsou přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony většími (kvalifikovanými) většinami v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyparlamentech či přímo lidem v referendech. Toto odů- vodnění má svoji logiku. Nicméně některým nestačí. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily for- málně legální cestou nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnos- ti a v teorii pojem materiální ohnisko ústavy,2 které je nad ostatní ústavou. Ovšem jak lehce nezměnitelnost splývá s ručením omezeným věčností a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy materiální ohnisko s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravytranscedent- nem.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona Rada Olomouckého kraje na svém jednání dne 11. 4. 2013 pod č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzvUR/11/4/2013 vyslovila souhlas se vzorovou Smlouvou o spolupráci s ORP k projektu "Nástroje ÚAP" a s jejím uzavřením s obcemi s rozšířenou působností a doporučila Zastupitelstvu Olomouckého kraje uzavření smluv schválit. nový občanský zákoník, dále jen Smlouva o spolupráci s ORP k projektu „NOZ“), zákona čNástroje ÚAP“ řeší společné využívání projektu „Nástroje ÚAP“ Olomouckým krajem a obcemi s rozšířenou působností. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), Projekt „Nástroje ÚAP“ jako část „Digitální mapy veřejné správy“ (dále jen DMVS) je součástí projektu „ZoKRozvoj služeb eGovermentu v Olomouckém kraji“), který schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje na svém zasedání dne 13. 12. 2010 pod č.j. UZ/17/51/2010. Tento projekt realizuje Olomoucký kraj v souladu se strategií Ministerstva vnitra ČR a s využitím finančních prostředků ze strukturálních fondů EU; v současné době Olomoucký kraj dokončuje práce na jeho realizaci. Cílem projektu „Nástroje ÚAP“ je efektivní správa dat a metadat v oblasti územního plánování, prvotně pak spravování a aktualizace územně analytických podkladů, a to jak krajských tak obecních (dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivníÚAP). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostíÚAP představují soubor informací o území, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu slouží jako podklad pro územně plánovací činnost obcí a krajů. Povinnost pořídit pro svůj správní obvod ÚAP ukládá obecním úřadům obcí s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem rozšířenou působností (ÚAP obcí) a krajským úřadům (ÚAP kraje) stavební zákon. Protože informace o území ORP a kraje se vzájemně prolínají a současně ÚAP kraje jsou ze zákona zpracovávány s využitím ÚAP obcí, nabízí se v této oblasti jako optimální blízká spolupráce kraje s ORP. Blízkou spolupráci právě může představovat společné využívání projektu „Nástroje ÚAP“, vytvoření jednotné struktury dat, standardizovaných postupů a metodik aktualizace ÚAP, což povede k výše uvedenému co nejefektivnějšímu způsobu spravování těchto informací o území. Tato forma spolupráce by tak navázala na již započatou spolupráci a vzhledem k tomu, že k započaté společné projekty Olomouckého kraje s příslušnými úřady územního plánování v této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyoblasti.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným „Mnou přichází se v souvislosti s přijetím zákona čříši zatracenců“, zní slavný Dantův verš, jenž měl stát nad branou Pekla.1 Podobně by mohly být nadepsány i rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. 89/2012 Sb.Příspěvek poukazuje na stále přetrvávající praxi, občanského zákoníku (kdy někteří čeští podnikatelé pověřují k rozhodnutí budoucích sporů v obchodních 1 ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Božská komedie. Přeložil O. F. ▇▇▇▇▇▇. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, Peklo, I, zpěv třetí. podmínkách, jež jsou součástí spotřebitelských smluv, konkrétní rozhodce nebo tzv. nový občanský zákoníkrozhodčí centra.2 Mezi podnikateli a rozhodci existuje prakticky obchodní vztah. Podnikatelé rozhodcům totiž „přinášejí“ spory k rozhodnutí a na oplátku rozhodci rozhodují v jejich prospěch. Rozhodci jsou tedy do značné míry ekonomicky závislí na podnikatelích, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“)kteří ve spotřebitelských sporech opakovaně vystupují, a dále také zákona mají tak ekonomický zájem na výsledku sporu ve prospěch podnikatele, což je plně v rozporu s definicí nezávislosti rozhodce.3 Podpisem adhezní smlouvy obsahující rozhodčí doložku ztrácí spotřebitel právo na projednání a rozhodnutí věci nezávislým a nestranným orgánem, které mu zaručuje jak Listina základních práv a svobod, tak Úmluva o veřejných rejstřících právnických ochraně lidských práv a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní)základních svobod.4 Podnikatelé navíc dobře vědí, že by s některými nároky z jimi předkládaných smluv neuspěli u obecných soudů, protože odporují kogentním normám českého práva.5 Rozhodce totiž často aplikaci kogentních norem „opomene“. S těmito právními předpisy bude nutné Někdy mu k tomu nahrává skutečnost, že obchodní podmínky v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého některých případech obsahují ustanovení umožňující rozhodovat budoucí spory ze smlouvy podle zásad spravedlnosti, což umožňuje rozhodování mimo oblast práva, tj. k 01.01.2014v podmínkách českého práva na základě „subjektivního cítění spravedlnosti“ rozhodce ve smyslu §25 2 V tomto příspěvku se nevěnujeme problematice rozhodčích center jako takových. Nicméně jsme toho názoru, pracovat současněže rozhodčí centrum nelze považovat ani za rozhodce ad hoc ani za rozhodčí soud, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností kdy první jmenovaný musí být fyzická osoba (§4 odst. 1 ZRŘ) a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku druhý zase zřízen zákonem (zákon č. 513/1991 Sb.§13 ZRŘ). Legislativní změny se Ani jednu z těchto charakteristik tzv. rozhodčí centrum nesplňuje a tertium non datur. Rozhodčí doložka ve prospěch rozhodčího centra nebo sdružení rozhodců (pojmenování jsou různá, podstata je však nebudou týkat jen situacístejná) je absolutně neplatná (§39 OZ). Srov. v podobném duchu vyznívající rozhodnutí VS v Praze 12 Cmo 496/2008-28 ze dne 28. května 2009. Za poskytnutí tohoto rozhodnutí děkuji ▇▇▇. ▇▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.Ph.D.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím Manželské majetkové společenství prošlo od roku 1950 značnými změnami, což nakonec vyvolalo potřebu stabilizovat majetkové poměry mezi manželi. V roce 1964 došlo zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, k odtržení právní úpravy manželského majetkového společenství od zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 94/1963 Sb., o obchodních společnostech rodině a družstvech nově bylo upraveno v rámci občanského zákoníku. Tehdy už ale nešlo o společné jmění, ale jen o tzv. bezpodílové spoluvlastnictví manželů. S tímto prazvláštním institutem jsme museli vydržet až do léta 1998, kdy došlo k novelizaci zákona o rodině i občanského zákoníku. Tato novelizace (zákon o obchodních korporacích), (dále jen zák. č. 91/1998 Sb.) přinesla zpět majetkové společenství manželů pod označením „ZoKspolečné jmění manželů“). Tento institut byl posléze zakotven rovněž v tzv. novém občanském zákoníku, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (to v rámci nového souboru právních norem pod rubrikou „manželské majetkové právo“. Pro pochopení právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní)koncepce manželského majetkového práva je nutné si nejdříve vymezit, co se pod pojmem společné jmění manželů ukrývá. S těmito právními předpisy bude nutné Do společného jmění manželů náleží veškeré věci v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaprávním smyslu, tj. k 01.01.2014vše, pracovat současněco je odlišné od osoby a slouží potřebě lidí. Jedná se především o věci movité a nemovité, pohledávky, ale i jiná práva a majetkové hodnoty ocenitelné penězi. Do tohoto majetkového souboru však nepatří práva spojená výlučně s osobou manžela. Je nutné uvést, že společné jmění manželů má v naší právní kultuře dlouhou tradici. Už od počátku je tento institut nerozlučně spojen s existencí manželství. Platná právní úprava však nespojuje bez dalšího se vznikem manželství i vznik společného jmění, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou kromě zákonného režimu existuje i režim smluvený, jakož režim založený rozhodnutím soudu. Právě této problematice je věnována tato diplomové práce. V průběhu let docházelo k jistým změnám v obchodním zákoníku (zákon čnahlížení na společné jmění manželů. 513/1991 Sb.)Není bez zajímavosti, že každý jeden stát stanoví pro majetkové právo manželské svá vlastní pravidla. Legislativní změny se však nebudou týkat Některé státy tuto otázku ponechávají zcela bez zákonné úpravy, tj. nechají jen situacína vůli snoubenců, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy jak si své majetkové poměry upraví do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 budoucna pro případ uzavření manželství. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že právo vlastnit majetek je jedno ze základních lidských práv, stejně tak jako jeho ochrana ze strany státu je jednou z předních povinností státního mechanismu, můžeme do jisté míry podřadit právní úpravu majetkových práv souvisejících s institutem manželství a následným založením rodiny pod pojem národní bohatství. Cílem této diplomové práce je utvořit celistvý obraz, tj. podrobně rozebrat, jak šel čas s úpravou manželských majetkových práv v České republice. Poté, co si vysvětlíme, jaké manželské majetkové režimy umožňuje snoubencům a manželům právní řád České republiky, bude následovat krátké srovnání s právním řádem Nizozemska ohledně toho, v čem se tyto dvě právní úpravy odlišují a naopak v jakých bodech zaujímají podobný postoj k manželskému majetkovému právu. Především se hodláme zaměřit na to, zda v Nizozemsku existuje tzv. zákonný režim úpravy společného jmění manželů a zda je možné na základě smlouvy se od tohoto zákonného režimu odchýlit. Platná právní úprava manželských majetkových práv v České republice je v tomto směru dost liberální, s výjimkou zvláštního majetkového celku označeného „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“. Manželé, kteří nechtějí ve svých majetkových věcech sledovat zákonnou úpravu, mohou zvolit jeden ze čtyř druhů smluveného režimu. A právě těmto otázkám bude tato práce věnována. Lze očekávat, že jedním z hlavních přínosů této problematice diplomové práce bude – na základě srovnání naší platné právní úpravy manželského majetkového práva s platnou právní úpravou v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury Nizozemsku – zjištění výhod, kladů, popř. chyb a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové nedostatků jedné i druhé právní úpravy. V první části Na konci práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové by tudíž měla být úvaha o některých vhodných řešeních pro naši právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyúpravu manželského majetkového práva.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona Dne 29. července 2021 byly ve Sbírce zá- konů zveřejněny zákon č. 89/2012 283/2021 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (stavební zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoKnový stavební zákon“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 284/2021 Sb., kte- rým se mění některé zákony v souvislos- ti s přijetím stavebního zákona (dále jen „doprovodný změnový zákon“). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíTento den zakončil několikaletou legislativ- ní aktivitu spojenou s přípravou nové- ho stavebního zákona a doprovodného stavebního zákona. Některá ustanovení nového stavebního zákona přitom naby- la účinnosti již dne 30. července 2021, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost další pak k 1. lednu 2022. Zásadním z pohledu dělené účinnosti nového sta- vebního zákona je pak 1. leden 2023 s ručením omezenýmtím, ale dotknou se i již existujících společnostíže celý nový stavební zákon na- bude účinnosti – nedojde-li k legislativ- ním změnám – dne 1. července 2023.1) V případě doprovodného změnového zákona byla taktéž zákonodárcem zvo- ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇ účinnost, avšak poněkud od- lišně než v případě nového stavebního zákona. Část ustanovení doprovodného změnového zákona nabyla účinnosti „až“ dnem 1. srpna 2021, další k 1. led- nu 2022 a konečně zbývající ustanovení nabude účinnosti k 1. červenci 2023.2) Cílem tohoto článku je představit a ana- lyzovat základní okruhy změn, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy nový stavební zákon, společně s doprovodným změnovým zákonem, představuje pro ve- řejné stavební právo. Úvodem je tedy vě- nována pozornost institucionálním změ- nám, které lze označit do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému značné míry za revoluční, a vzhledem k tomuto především na úseku sta- vebního řádu. Jedná se o novou strukturu stavebních úřadů – státních stavebních úřadů. S institucionálními změnami je pak úzce spjata otázka dotčených orgánů, že k této problematice které dnes většinou vydávají závazná sta- noviska či jiný akt, který je (závazným či nezávazným) podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu nebo v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury procesu územ- ního plánování. K jistým změnám, byť nikoliv tak revolučním, jak je tomu v pří- padě stavebního práva hmotného a odborných článkůpro- cesního, bych dochází ke změnám na úseku územního plánování. Autor v tomto díle věnuje pozornost plánovacím smlouvám jakožto nově zakotvenému institutu, a to ve formě veřejnoprávních smluv. Dalším změnám se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyautor bude věnovat v navazu- jících dílech.

Úvod. Cílem mé Jako téma své bakalářské práce je zpracování návrhu společenské jsem si vybrala „veřejnoprávní smlouvy“. Institut veřejnoprávní smlouvy společnosti s ručením omezeným není v souvislosti s přijetím zákona našem právním řádu žádnou novinkou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Právní věda se tímto pojmem zabývala již na přelomu 19. a 20. století. Dosud však nenašly, na rozdíl od Francie či SRN, odpovídající místo v našem právním řádu, jak si jistě zaslouží. Teprve v roce 2004, zákonem č. 89/2012 500/2004 Sb., občanského zákoníku (tzvsprávní řád, získaly veřejnoprávní smlouvy potřebnou hmotněprávní a procesněprávní úpravu. nový občanský zákoníkAno, dále jen „NOZ“)hmotněprávní úpravu v procesněprávním předpisu. Toto řešení vzniklo proto, zákona že české správní právo nemá obecnou hmotněprávní úpravu správního práva a jednak proto, že toto řešení je obvyklé i v jiných evropských státech. Do této chvíle upravoval tuto problematiku daleko stručněji zákon o obcích č. 90/2012 Sb.128/2000 Sb.1 Ve své práci jsem se nejdříve zaměřila na vymezení pojmu nejzákladnějšího a to „veřejnoprávní smlouvy“. Následně jsem se snažila vysvětlit jejich funkce a umístění v našem právním řádu. Poté jsem se zaměřila na hmotněprávní úpravu veřejnoprávních smluv jejich rozčleněním na koordinační, subordinační a smlouvy týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv a povinností mezi účastníky a naznačila jsem formální náležitosti smluv. Další kapitola pojednává o obchodních společnostech procesněprávní úpravě veřejnoprávních smluv. Jedná se především o problematiku uzavírání smluv, přezkoumání jejich souladu s právními předpisy. Další podkapitolou je oblast změn, výpovědi a družstvech zrušení veřejnoprávní smlouvy a souhlas třetích osob. Neméně důležitá je i oblast řešení závazků vzniklých z veřejnoprávních smluv. V odborné literatuře i praxi se můžeme setkat i s jinými terminologickými označeními veřejnoprávních smluv, který mají stejný význam (zákon o obchodních korporacích)např. správní dohody, (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sbveřejné smlouvy atd.). Legislativní změny V poslední době se však nebudou týkat jen situacístále častěji používá již „historický“2 termín „veřejnoprávní 1 ▇▇▇▇▇▇, kdy J.: Nový správní řád a územní samospráva. Správní právo, 2005, č. 1., s. 12 2 ▇▇▇▇▇▇▇, J.: Československé správní právo, část všeobecná, Melantrich, Praha 1937, s. 272 smlouvy“. Rovněž v novém správním řádu se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské vyskytuje pouze označení „veřejnoprávní smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy“.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Francouzský právník ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇ vyslovil myšlenku, že smlouva je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným „malým společenstvím, kde každý musí pracovat vstříc společnému cíli, který je souhrnem (nebo ještě více) individuálních cílů sledovaných každým [ze smluvních partnerů].“1 Další významný francouzský jurista ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ naopak vtipně poznamenal, že „v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacídobě, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost již 1Citováno dle Fabre-▇▇▇▇▇▇, M. Les obligations. Paris: PUF, 2004, s. 76: «une petite societé où chacun doit travailler dans un but commun qui est la somme (ou davantage), des buts individuels poursuivis par chacun[…]». Pokud dále není uvedeno jinak, všechny překlady provedl Z. N. manželství proměnilo snad až přespříliš ve smlouvu, někteří sní o proměně všech smluv v manželství.“2 Oběma těmto názorům je společné, že vyjadřují postoj autorů ke smluvnímu právu. Zatímco ▇▇▇▇▇▇▇ prosazuje altruistickou koncepci smluvního práva, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ již zdaleka není tak přesvědčen o zohledňování vzájemných zájmů smluvních stran a jejich „společném“ cíli. Oba zmíněné názory nicméně spojuje jeden společný znak - reagují na fenomén dobré víry v soukromém právu. Dobrá víra je ztělesněním určité míry solidarity a spolupráce mezi smluvními stranami. Z toho se nabízí, že dobrá víra znamená omezení smluvní svobody stran. Dobrá víra reflektuje morální standardy dodržované v dané společnosti a daném čase (státě). Obvykle se ztotožňuje s ručením omezenýmčestností, ale dotknou se i již existujících společnostíslušností, které budou mít povinnost uvést společenské loajalitou, důvěrou apod.3 Dobrá víra je otevřená právní norma, která ve své dispozici obvykle stanoví, že smluvní strany musejí jednat, např. při plnění smlouvy do v souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 dobrou vírou.4 Dobrá víra však neobsahuje sankci za jednání v rozporu s její dispozicí. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice ve formulaci typu „smluvní strany musejí plnit smlouvu v dobré víře“ nelze nalézt konkrétní sankci, je na orgánu aplikujícím právo v konkrétním případě, aby tuto chvíli sankci dovodil.5 Tento příspěvek se zabývá úlohou a funkcemi dobré víry v mezinárodním prostředí. Příspěvek analyzuje vliv dobré víry na práva a povinnosti smluvních stran v mezinárodním obchodu. Je nesouhlasnou reakcí na nekritické názory o existenci jednotného autonomního standardu dobré víry v mezinárodním obchodu a její údajné všudypřítomnosti.6 Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že existence obecně přijímaného standardu dobré víry ve smluvním právu v mezinárodním obchodu není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článkůtak zřejmá, bych jak by se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyna první pohled mohlo zdát. Standard dobré víry, vůči němuž se poměřuje chování smluvních stran, totiž závisí na právu či právních pravidlech, která se aplikují na konkrétní smlouvu. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným následujících řádcích chci nejprve vysvětlit význam a zamyslím se nad významem společenské smlouvypůvod dobré víry. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu Následně bych rád představil metodologii, která by měla sloužit k ověření předběžné hypotézy, že neexistuje jednotný a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávajícíautonomní standard dobré víry ve smluvním právu v mezinárodním obchodu. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy2Citováno dle op. cit. v předchozí pozn., s. 72: «qu’à une époque où le mariage s’était trop transformé en contract, certains aient rêve de transformer tout contrat en mariage.»

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Na rozdíl od předcházejících ročníkŧ dostáváte tuto publikaci poprvé v elektronické podobě. Listování v dlouhé řadě svazkŧ se stane zbytečností, neboť nyní k potřebné faktografii získáte přístup rychleji pohybem kurzoru na monitoru svého počítače. Se zřetelem k této změně jsme se při zpracování zprávy ještě více orientovali na stručnou a jasnou řeč přehledných údajŧ a čísel. Analytický přístup je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti patrný hlavně z jejich výběru a uspořádání z hlediska priorit. Rok 2009 byl v české zahraniční politice neobyčejně rušný a náročný. V období příprav a v prŧběhu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie odvedli vykonavatelé české exekutivy hodně administrativní a logistické práce. Kde nebylo možné čerpat z praktické zkušenosti, museli se snažit o inteligentní improvizaci. Lze konstatovat, že si počínali velmi dobře a že dokázali zachovat a udržet i to, co mohlo být politiky opomenuto či nedořešeno. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky bylo vedle Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti gestorem většiny unijních akcí uspořádaných během českého předsednictví, zvláště pokud šlo o vnější vztahy Evropské unie. Přípravy a samotný začátek českého předsednictví se setkaly s ručením omezeným kritikou zahraničních médií, nejvíce ve Francii a Rakousku. České předsednictví bylo doslova od prvních dnŧ vystaveno zatěžkávací zkoušce – souběhu plynové krize, kdy byly zastaveny dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, a prudkému zostření situace v souvislosti pásmu Gazy. Evropská unie pod českým vedením neprodleně zahájila jednání o obou těchto těžkých tématech a dosáhla znatelných výsledkŧ. V následujících týdnech a měsících se projevila schopnost zvládat složitější situace a usměrňovat diskusi ve společném nadnárodním zájmu, jako například na březnovém summitu, kde se podařilo uhájit vnitřní trh Evropské unie před protekcionistickými pokusy některých členských státŧ. Programové priority českého předsednictví, uvedené pod mottem „Evropa bez bariér“ a obecně pojednané pod „třemi E“ (ekonomika, energetika a Evropská unie ve světě), byly ambiciózní, nicméně byly většinou ostatních členských státŧ přijaty s přijetím zákona čporozuměním a sympatiemi. 89/2012 Sb.Podívejme se blíže na priority v rozšiřování a vnějších vztazích Společenství. České předsednictví věnovalo pozornost východní Evropě, občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoníkpřičemž nejvíce úsilí investovalo do spuštění projektu Východního partnerství, dále jen „NOZ“)se zaměřilo na pokračování v politice rozšíření Evropské unie, zákona čzejména o země západního Balkánu a Turecko. 90/2012 Sb.Zvláštní dŧraz položilo na transatlantickou spolupráci s USA a Kanadou. Ne vždy se podařilo získat konsenzus: státy zapojené do projektu Unie pro Středomoří se držely svých představ o udržení geografické i věcné rovnováhy mezi zaměřením vnějších aktivit Evropské unie a jejich financování. Některé členské země soudí, o obchodních společnostech že v rozšiřování Evropské unie je potřeba postupovat opatrně a družstvech až po dŧkladné apolitické a praktické přípravě, ve které budou splněna všechna kritéria (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“Chorvatsko jako nejpokročilejší uchazeč naráží na slovinský odpor; řešení sporŧ mezi Řeckem a Makedonií/FYROM je zatím v nedohlednu), a dále také zákona k přistoupení Turecka, jehož kandidaturu v dlouhodobé perspektivě podporujeme, je čím dál více odmítavých stanovisek. České úsilí o veřejných rejstřících právnických prohlubování stabilizačního a fyzických osob (asociačního procesu na západním Balkáně, který by měl v případě Albánie, Černé Hory a posléze i Srbska vyústit v přístupový proces, však našlo odezvu. V říjnu 2009, během následujícího švédského předsednictví, předložila Evropská komise materiál o strategii dalšího rozšiřování společenství, na jehož základě Evropská rada potvrdila, že nadále platí evropská perspektiva pro tyto země. Pokrokem je i liberalizace vízového režimu Evropské unie pro občany státŧ tohoto regionu. V návaznosti na návrh předložený Evropskou komisí v červenci 2009 souhlasila Rada Evropské unie s úpravou dosavadních směrnic, čímž byla zrušena vízová povinnost držitelŧm biometrických pasŧ Srbska, Makedonie/FYROM a Černé Hory pro pobyty do 90 dní v Schengenském prostoru, s platností od 19. 12. 2009. Českému předsednictví se podařilo dosáhnout schválení Vízového kodexu, jenž harmonizuje právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností nástroje a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostípostupy státŧ, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do podepsaly Schengenskou úmluvu. Východní partnerství bylo v souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomuprioritami českého předsednictví zahájeno pražským summitem v květnu 2009. Dále probíhá v bilaterální dimenzi na základě předpokladu, že k této problematice budou sjednány asociační dohody s jednotlivými státy, a v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury multilaterální dimenzi formou tematických platforem. Česká republika prosadila do jednacího řádu těchto platforem možnost účasti zástupcŧ občanské společnosti. To má význam pro naplnění priority transformační spolupráce v oblasti podpory lidských práv a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyzajištění demokratických východisek pro spolupráci s Evropskou unií. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným Dŧležitou součástí Východního partnerství je také nástroj na budování a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.posilování kapacit administrativ partnerských státŧ,

Úvod. Cílem mé bakalářské práce S platností od 1.1.2001 využívá Teplárna Tábor,a.s. při dodávkách tepelné energie z primární sítě současného trendu v účtování spotřeby energii formou dvousložkové sazby. Tento způsob fakturace vychází ze skutečnosti, že veškeré náklady spojené s výrobou a dodávkou energie lze rozdělit do dvou skupin: • náklady stálé – udržování a opravy zařízení, mzdy včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění, materiálové náklady a režie, odpisy z majetku, zisk • náklady proměnné – náklady na palivo, vodu, spotřebovanou el. energii, náklady na ekologii, chemikálie, emisní poplatky. Znamená to, že hlavním parametrem pro fakturaci proměnných nákladů bude skutečně odebrané množství tepelné energie dle nainstalovaného měřidla na základě pravidelných měsíčních odečtů. Stálé náklady, jako pevná část měsíční platby, budou stanoveny pro odběrné místo na základě 1/12 z roční, smluvně uzavřené, dodávky tepla. Způsob účtování ve dvousložkových cenách nijak nesouvisí s růstem cen tepla. Teplárna Tábor, a.s. se snaží vyjít vstříc svým zákazníkům a jako prioritu ve dvousložkové sazbě vidí: - spravedlivý způsob vyúčtování poskytnutých služeb s omezením vlivu klimatických podmínek - zprůhlednění tvorby ceny pro zákazníky - rovnoměrnější rozložení plateb za poskytnuté služby v průběhu roku Jednosložková sazba je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným u primární sítě využívána pouze výjimečně, např. u velmi malých odběrů. V ostatních případech dodávek tepelné energie je využíváno pouze jednosložkové sazby za skutečně odebrané množství. Tato cenová pravidla vydává dodavatel tepelné energie Teplárna Tábor, a.s. v souvislosti s přijetím zákona souladu se zákonem o cenách č.526/1990 Sb. v platném znění a jeho prováděcí vyhláškou č. 89/2012 450/2009 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona ve znění platných předpisů a ▇▇▇▇▇▇ rozhodnutí ERÚ v platném znění. Kvalitativní a dodací podmínky jsou obsaženy zejména v zákoně č. 90/2012 458/2000 Sb. v platném znění. Cenová pravidla respektují Všeobecné obchodní podmínky dodávky tepla (VOPDT ) Teplárny Tábor, a.s. a vlastní ceník dodávané tepelné energie tvoří jejich samostatnou přílohu., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Co dělá dobrého leadera? To je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti otázka, jež zaměstnává mnoho teoreticky zaměřených vědců i manažerů z praxe již dlouhou dobu. Leadership neboli vůdcovství, odmyslíme si v Evropě poněkud neblahé konotace tohoto slova, však stále zůstává základem všeho velkého, co lidstvo dokázalo. Byl to vždy jedinec, razantní vůdce se silnou vůli a vizí, který dokázal velké činy. Vybrat toho pravého s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona čpožadovanými schopnostmi není lehký úkol, může na něm ale záviset další osud firmy. 89/2012 Sb.Říká se, občanského zákoníku že ▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ si údajně své generály podle jednoduchého kritéria: „Má dotyčný štěstí?“1. Není to jistě příliš vědecký přístup, ovšem určitou dobu fungoval (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivnípřinejmenším do Waterloo). S těmito právními předpisy bude nutné V dnešní době by se tento způsob dal parafrázovat jako výběr manažerů z lidí s praktickými zkušenostmi podle dosažených výsledků. Ovšem již ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇ tvrdil: „Co nejde změřit, nejde zlepšit“2. Proto byly i v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaoboru managementu aplikovány vědecké postupy. Výběr a vzdělávání manažerů je tak dnes velice složitý a dlouhodobý proces. Začíná výběrem talentů. A jako u každého talentu, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou i v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomupřípadě vůdcovství platí, že k této problematice jedna věc je nadání a druhá pak schopnost a chuť na něm pracovat. Málokterý talent potřebuje tak různorodou a těžkou práci na sobě samém jako talent leadera. Kariéra manažera proto prochází mnoha různými etapami spojenými se specifickými výzvami. Vždy můžeme sledovat příběh každého jednotlivého manažera. Příběhy těch úspěšných mohou být dobrou motivací pro nás všechny. Síle příběhů a jejich inspirativní úloze jako významnému aspektu vůdcovství se věnuje také úvodník jednoho čísla časopisu Moderní řízení, když se v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článkůněm doslova dočteme. „Je nutné nabídnout svým podřízeným inspirativní vizi, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravykterou se mohou ztotožnit. Obrovské možnosti silné story využívali daleko kvalifikovaněji než my naši předkové. Drtivá většina světových kultur vychází z nějaké nosné legendy, jejíž síla dokázala ▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇. Střízlivé 20. století od tohoto modelu ustoupilo, ovšem nejnověji manažerské teorie sílu příběhů znovu objevují. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvyponěkud vypjaté podobě to vyjádřil v osmdesátých letech minulého století jeden z amerických politologů: Mohli byste přesvědčit lidi, aby 1 ▇▇▇▇▇▇▇, ▇. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávajícíModerní řízení. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyúvodník měsíčníku Economia, únor 2008, s.2.

Úvod. Cílem mé bakalářské Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Analýza vnitřního prostředí podniku pro jeho praktickou užitečnost v mém budoucím pracovním zaměření. Mnou vybraná firma se nachází na českém a slovenském, potažmo mezinárodním trhu IT. V průběhu své práce zmapuji její vývoj od roku 2006 přes ekonomickou krizi započatou v roce 2008 až dodnes. Firma začínala v roce 2000 na německém trhu a 100% příjmů první rok a půl fungování firmy bylo v německých markách. Firma na českém trhu neprováděla ani marketing a neměla ani žádné obchodní aktivity. Zákazníky byly povětšinou německé firmy orientované na služby a produkty elektronického obchodování. Tyto firmy byly krachem „dot com“ bubliny v létě 2001 zasaženy nejvíce a mnoho jich zkrachovalo. Proto tato událost měla na firmu velký dopad: v podstatě ze dne na den přišla o drtivou většinu svých německých zákazníků. A musela na tuto situaci reagovat. Přeorientovala se tedy na český trh a začala zde hledat zákazníky. Souhrou náhod a štěstí se podařilo získat první projekt v Komerční bance. Jednalo se o internetové bankovnictví, které v té době procházelo poprvé fází optimalizace a přepisování zdrojového kódu. Od roku 2001 asi do roku 2004 strategií bylo dodávat vynikající technické specialisty do projektů velkých nadnárodních systémových. Poptávka po specialistech J2EE zajistila raketový růst firmy, ale tento růst měl i negativní stránky: pro bývalé partnery se začala stávat konkurencí. Následovala další fáze života firmy, která znamenala budování „software factory“, tedy firmy, která je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti schopná na základě potřeb a požadavků zákazníka vytvořit informační systém na zakázku na „zelené louce“. Velká změna na trhu přišla s ručením omezeným krizí v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíroce 2008, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmpoptávka po službách, které nabízela firma a její konkurenti, spadla během jednoho kvartálu o 30%. Firma žije z nových projektů, z nových IT systémů, které zákazníci potřebují k nabídce a prodeji nových produktů a služeb nebo k optimalizaci a snížení nákladů. Během krize ale ochota investovat do nových systémů klesla téměř k bodu mrazu a proto to mělo takový dopad na firmu. Od roku 2010 dochází k pomalému oživování trhu, ale dotknou předkrizová poptávka se i již existujících společnostízatím nevrátila a možná už nikdy nevrátí. Dnes je mnohem větší tlak na cenu a efektivitu, mnoho předkrizových zákonitostí přestalo platit. Je mnohem větší tlak na použití balíkových předpřipravených řešení oproti novým řešením na „zelené louce“. Pokud máme mluvit o podpoře státu IT technologiím, tak žádná neexistuje. Na rozdíl od zemí, jako je třeba Indie, Irsko nebo Makedonie, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu na IT vsadily jako na služby s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému vysokou přidanou hodnotou a vzhledem k tomutedy tuto oblast začaly všemožně podporovat, česká vláda se rozhodla podporovat raději „montovny“ všeho možného, tedy služby s nízkou přidanou hodnotou, kde není potřeba vysokoškolské vzdělání. Ovšem tyto montovny je snadné kdykoliv přesunout dále na východ v okamžiku, kdy daňové a jiné úlevy či pobídky pominou nebo se najde jiná stabilní země s nižší platovou hladinou. Jen pro příklad: Indie od 70. let minulého století podporuje své firmy tím, že platí stánky na všech IT výstavách, kde Indii prezentují jako ideální zemi k offshoringu a outsourcingu vývoje aplikací a na základě této problematice podpory vznikly v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyIndii firmy o desítkách tisíc zaměstnanců pracujících pro firmy v Americe i Evropě.

Úvod. Cílem mé bakalářské Ke zpracování tématu diplomové práce ▇▇▇▇▇▇▇ o vkladu na vkladní knížce mě vedl zájem o prohloubení znalosti problematiky. Velmi mě zajímá bankovní sektor a institut vkladní knížky. Právní úprava tohoto institutu není tradičně v právním řádu příliš podrobná. Vzhledem k této skutečnosti ani odborná literatura, zabývající se těmito otázkami, není rozsáhlá. S přihlédnutím k známé nechuti bank soudit se se svými klienty, neexistuje k problematice vkladových vztahů na vkladních knížkách početná soudní judikatura. Omezený okruh pramenů, týkající se vkladních knížek, pro mne představoval výzvu ke zpracování diplomové práce na shora uvedené téma. V této práci se snažím o právní rozbor platné právní úpravy a řešení otevřených otázek, které jsou částečně upraveny praxí a aplikací smluv. Ačkoli by se na první dojem mohlo zdát, že vkladní knížky jsou již přežitkem, není to pravda. Jak vyplývalo ze Závěrečné zprávy pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – projekt HR140/05, 1 přibližně třetina obyvatel ukládala volné finanční prostředky na vkladní knížku. Zájem o vkladní knížky vzrůstá s věkem. Zatímco ve věkové skupině do 24 let vlastní vkladní knížku 19,0 % osob, mezi důchodci je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku to již přibližně každý druhý (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní51,8 %). S těmito právními předpisy bude nutné Tato zpráva pochází z roku 2006. Podle měsíčníku Bankovnictví od vydavatelství Economia číslo 39, vydaného 27.10.2008 zůstává na anonymních vkladních knížkách České spořitelny ke konci září roku 2008 uloženo 3, 35 mld. Kč. V České republice patří vkladní knížky k nejstarší formě spoření vůbec. Vkladní knížky na doručitele byly dříve nejvíce využívaným vkladovým produktem určeným k ukládání nastřádaných peněz. I přesto, že v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právasoučasné době jsou již vklady na vkladních knížkách na doručitele zrušeny, tjzbývá na nich stále spousta peněžních prostředků. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou Vkladní knížky na jméno mají své příznivce i v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacísoučasné době, kdy by se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomumohlo zdát, že v konkurenci s běžným účtem nemají šanci obstát. Nenabízejí totiž tolik výhod jako běžné účty, zejména postrádají jejich flexibilitu při nakládání s vkladem. Ukazuje se, že láska k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury tradici a odborných článkůspolehlivost vkladních knížek ověřená časem, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravypřetrvává.

Úvod. Cílem mé Plán, který je určený pro tuto bakalářskou práci je vyobrazit postup vzniku, zániku, či změny veřejnoprávních smluv, ale také popsat jejich historii, úpravu veřejnoprávních smluv jako takových či úpravu soukromoprávních smluv. Dalším záměrem je poukázat na vybrané typy smluv, s kterými se lze běžně setkat a poukázat na jejich obsah. V mnoha literaturách se nelze setkat s takovou, která by obsahovala pouze veřejnoprávní smlouvy. V mnoha knihách či učebnicích přesto byly tyto smlouvy obsaženy. Ohledně tohoto tématu nesmí chybět zákony. Je až s podivem, jak širokou škálu veřejnoprávních smluv může Česká republika nabídnout. V úvodu bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb.bude uvedeno vysvětlení veřejnoprávních smluv, občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), jejich požadavky na obsah a dále také dělení veřejnoprávních smluv. V dalších podkapitolách se nachází historie smluv. Přesněji období do roku 1948, období od roku 1948 do roku 1898, období od roku 1989 do roku 2006 a období od roku 2006 do současnosti. Dále bude uvedena procesně právní úprava těchto smluv. Uzavírání, návrh na uzavření, změna, výpověď a zrušení těchto smluv. Následující kapitola se zcela věnuje vybranými veřejnoprávními smlouvami. Zejména takovými, které jsou běžné a relativně časté. Jde například o veřejnoprávní smlouvu, jejíž obsahem je pronájem obecní policie jiné obci nebo smlouva o výkonu přenesené působnosti atd. V bakalářské práci budou vybrány jak subordinační smlouvy, jako je například veřejnoprávní smlouva subordinační podle zákona o veřejných rejstřících právnických zaměstnanosti, veřejnoprávní smlouva o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa apod., tak i smlouvy soukromoprávní a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostívybrané typy, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravytaké vyskytují ve veřejném právu. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným neposlední řadě bude v bakalářské práci vymezeno porovnání se zahraniční úpravou. Na závěr bude vše shrnuto a zamyslím vysvětleny další podstatné okolnosti týkající se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu těchto smluv a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravypoužitá literatura, která bakalářskou práci inspirovala.

Úvod. Cílem mé bakalářské V zájmu vytvoření předpokladů pro řádné, odpovědné a úspěšné plnění pracovních úkolů, upevňování vnitřního pořádku a dodržování pracovní kázně na pracovištích zaměstnavatele, zajištění spolehlivé a čestné spolupráce, vydává vedení společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. s písemným souhlasem odborové organizace OS KOVO VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. tento Pracovní řád s platností od 1.5.2010 v souladu s ustanovením §306 Zákoníku práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona (zákon č. 89/2012 262/2006 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“v platném znění), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), Pracovní řád je závazný pro všechny zaměstnance společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. (dále jen „ZoKzaměstnavatel“ nebo „společnost“), kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, a dále pro zaměstnavatele. Pracovní řád se vzahuje také zákona přiměřeně na zaměstnance činné pro zaměstnavatele na základě dohod o veřejných rejstřících právnických pracích konaných mimo pracovní poměr, vyslané zaměstnance či agenturní zaměstnance, pokud sjednaná dohoda resp. smlouva nestanoví jinak. Respektování ustanovení Pracovního řádu se očekává také od dodavatelů společnosti, kteří se pohybují v jejích prostorech. Pracovní řád vychází z obecných zásad společensko pracovního soužití, zákonných norem a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní)Morálního kodexu společnosti. S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého Tímto Pracovním řádem nesmí být dotčena lidská práva, tjplatné zákony, Kolektivní smlouva nebo její přílohy a organizační řád společnosti. k 01.01.2014Pracovní řád obdrží každý zaměstnanec při uzavírání pracovního poměru. Každý zaměstnanec dále obdrží při uzavírání pracovního poměru Kolektivní smlouvu, pracovat současněvčetně Mzdové části, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností Morální kodex společnosti a družstev doposud soustředěnou NTIC chartu. Seznámení s těmito dokumenty stvrdí zaměstnanec svým podpisem a tímto se pro něj stávají závaznými. Případné změny či dodatky těchto dokumentů budou vždy zveřejněny způsobem u zaměstnavatele obvyklým a tímto zveřejněním se stanou obecně závaznými. Tyto dokumenty, jejich případné změny a doplňky jsou přístupné prostřednictvím intranetu nebo v obchodním zákoníku (zákon čúseku lidských zdrojů a vedoucí zaměstnanci jsou povinni s nimi seznámit podřízené zaměstnance. 513/1991 SbTotéž platí pro další interní předpisy a směrnice zaměstnavatele.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Občanské právo mě zajímalo od počátku studia. Na oblast spotřebitelských smluv jsem se ale zaměřila až na základě pracovní zkušenosti ve spotřebitelské organizaci Spotřebitel net, kde jsem se coby právní poradkyně setkala s mnoha problémy spotřebitelů.¹ Spotřebitelské smlouvy jakožto smlouvy uzavírané se spotřebitelem, který je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona čslabší stranou závazkového vztahu, jsou nedílnou součástí každodenního života. 89/2012 Sb.Kdybychom se jim chtěli vyhnout, museli bychom přestat i jíst. Problematika ochrany spotřebitele je sice součástí občanského zákoníku (tzvpráva, ale zároveň má přesah do práva obchodního, evropského, trestního a správního. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona čPohybuje se tedy na pomezí mezi soukromým a veřejným právem. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaPraktická využitelnost spotřebitelského práva ale nikterak nevylučuje jeho hlavní účel - hledání spravedlnosti, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností vyvažování rovnosti na straně jedné a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon čsvobody na straně druhé. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíV postmoderní době, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmjsme vystavováni reklamě na každém kroku, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomuje toto téma ještě aktuálnější. Svět je tak složitý, že mu přestáváme rozumět. Konzumní společnost se ale bez věcí neobejde. Kdo nemá počítač a mobilní telefon, jako by nebyl. Přitom se nacházíme v období finanční krize, kdy většina obyvatel nemá peněz nazbyt a své nákupy musí pečlivě zvažovat. To ostře kontrastuje s nedostatečnou finanční gramotností české populace. Zákony se mění pomalu a neodpovídají rozvoji společnosti.² Praxe pak bývá docela jiná, než jak ji známe z učebnic. Neustálý dynamický vývoj informačních technologií je tím, co činí spotřebitelské právo oborem náchylným k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury novelizacím. Proto se uvažovalo o vytvoření spotřebitelského kodexu po vzoru Francie a odborných článkůSlovenska, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyaby každá implementace směrnice nevyžadovala novelu občanského zákoníku.³ ¹ ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇/ (cit. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvyke dni 21. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyúnora 2014).

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím Tato ▇▇▇▇▇▇▇ se uzavírá na základě řízení o zadání veřejné zakázky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 134/2016 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoKZZVZ“), a to veřejné zakázky na stavební práce s názvem „Adaptace obřadní síně na zasedací místnost - stavební práce“, uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek pod evidenčním číslem zakázky [doplní zadavatel] (dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivníjen „Veřejná zakázka“). S těmito právními předpisy Základní údaje o stavbě, která je předmětem Veřejné zakázky a dílem dle této Smlouvy: Název stavby: Adaptace obřadní síně na zasedací místnost - stavební práce Místo stavby: Městský úřad Litvínov, náměstí Míru 11, 436 01 Litvínov, okres Most, kraj Ústecký, které je blíže vymezeno projektovou dokumentací (dále jen „staveniště“) Osoby oprávněné jednat ve věcech technických Objednatel si zvolil následující zástupce pověřené jednáním ve věcech technických a jednáním na stavbě za Objednatele (dále jen „Zástupce ve věcech technických“): ▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, vedoucí odboru investic a regionálního rozvoje; ▇▇. ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, vedoucí oddělení investic, odboru investic a regionálního rozvoje; ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, referent odboru investic a regionálního rozvoje; ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, referent odboru investic a regionálního rozvoje; ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇, referent odboru investic a regionálního rozvoje; ▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇, referent odboru investic a regionálního rozvoje. Změna těchto osob je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Kontaktní údaje Zástupce ve věcech technických sdělí Objednatel Zhotoviteli zápisem do stavebního deníku. Funkci technického dozoru Objednatele jako stavebníka při provádění díla bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právavykonávat osoba, tjkterou určí Objednatel (dále jen „TDS“). k 01.01.2014Objednatel zašle Zhotoviteli písemné oznámení o určení TDS včetně uvedení kontaktních údajů nebo údaje o osobě TDS a jejích kontaktních údajích zaznamená do stavebního deníku. Změna TDS je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Funkci autorského dozoru při provádění díla bude vykonávat osoba, pracovat současněkterou určí Objednatel (dále jen „Autorský dozor“). Objednatel zašle Zhotoviteli písemné oznámení o určení Autorského dozoru včetně uvedení kontaktních údajů nebo údaje o osobě Autorského dozoru a jejích kontaktních údajích zaznamená do stavebního deníku. Změna Autorského dozoru je možná prostým písemným oznámením Zhotoviteli nebo oznámením provedeným zápisem do stavebního deníku. Zhotovitel si zvolil zástupce pověřené poskytování součinnosti Objednateli, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností jednáním ve věcech technických a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon jednáním na stavbě za Zhotovitele: Osoba oprávněná jednat ve věcech technických: [●]; kontaktní telefon: [●]; kontaktní e-mail: [●]. Stavbyvedoucí:[●]; č. 513/1991 Sbautorizace ČKAIT [●] kontaktní telefon: [●]; kontaktní e-mail: [●]. Změna těchto osob je možná pouze po předchozím písemném schválení Objednatelem a za podmínky nahrazení pracovníka osobou stejné nebo vyšší kvalifikace a zkušeností.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti Dynamický rozvoj bankovního sektoru s ručením omezeným sebou přináší neustále se zvyšující potřebu vymezení základních pojmů, které v souvislosti s přijetím zákona něm sehrávají nezastupitelnou roli. Mezi jeden z těchto pojmů bezesporu patří bankovní smlouvy, častěji literaturou označované jako bankovní obchody1. Stávající právní úprava zákonnou definici pojmu bankovních smluv neobsahuje a tím nabízí prostor pro jeho různorodou interpretaci. Právě absence legálního vymezení a dlouhodobý zájem o oblast bankovního práva mě vedly k výběru tohoto tématu diplomové práce. Téma jsem zvolila i z důvodu svého půlročního působení v právním oddělení banky. Navíc se domnívám, že téma přestože velice aktuální a prostupující každodenním životem člověka, nebylo po rekodifikaci soukromého práva, provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákoník (dále jen „ZoK“občanský zákoník”), stále podrobeno dostatečné odborné rozpravě. Cílem této práce je analýza účinné právní úpravy bankovních smluv, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní)to jak z hlediska společných rysů tohoto pojmu, tak i z hlediska jednotlivých smluvních typů řadících se pod tento pojem. S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí V práci si dovolím upozornit na hlavní změny oproti dosavadní právní úpravu obchodních společností úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník 1964“) a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“). Legislativní změny K podrobné komparaci právních úprav jsem se však nebudou týkat jen situací, kdy nerozhodla z důvodu již téměř tříleté účinnosti občanského zákoníku. Práce je rozdělena do dvou částí. První část diplomové práce se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové věnuje obecné charakteristice bankovních smluv. Tato obecná část obsahuje vymezení pojmu bankovních smluv dle účinné právní úpravy. V první této části práce budu stručně charakterizovat společnost se dále zabývám smluvními stranami s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvyohledem na nové, subjektivnější chápání těchto stran v občanském zákoníku. Zvýšenou pozornost pak věnuji spotřebiteli jako smluvní straně bankovních smluv vzhledem k jeho zvýšené ochraně. O adhezním uzavírání smluv, které je typické právě pro oblast bankovních smluv, bude též pojednáno v části prvé. V další této části dále neopominu podobu bankovních smluv coby smluv rámcových a formulářových. Na závěr této části se zaměřím na obchodní podmínky, které často představují část obsahu bankovních smluv, a na obchodní zvyklosti, které značně ovlivňují výklad bankovních smluv. 1 ▇▇▇▇▇, P. in ▇▇▇▇▇, P., ▇▇▇▇, Š., ▇▇▇▇▇, ▇. Bankovní obchody. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 38. Druhá část diplomové práce zpracuji návrh společenské smlouvy se bude věnovat již jednotlivým smluvním typům. Analýze podrobím následující smluvní typy, které dle zvoleného kritéria pod pojem bankovních smluv řadím - smlouva o účtu, smlouva o jednorázovém vkladu, smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu a smlouva o úvěru. V práci jsem se rozhodla pojednat i o bankovní záruce. Přestože sama bankovní záruka smlouvou není, závazky z bankovní záruky vzešlé představují typické závazky bank. V rámci pojednání o jednotlivých smluvních typech budu jednak aplikovat obecnou charakteristiku bankovních smluv, tak zároveň podrobím analýze specifika toho konkrétního smluvního typu. V rámci pojednání o smlouvě o úvěru, přihlédnu i k budoucím změnám, které brzy nastanou v souvislosti s krátkým komentářem významu účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru”). Nastíním i budoucí vývoj platebního účtu v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a využití jednotlivých článků Rady 2014/92/EU ze dne 23․ 7. 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávajícízákladními prvky (dále jen „směrnice o základním platebním účtu“). Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyText diplomové práce je zpracovaný ke dni 3. listopadu 2016.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Pařížská dohoda (tzv. nový občanský zákoníkParis Agreement, dále jen „NOZPařížská dohoda“/„Dohoda“) byla přijata dne 12. prosince 2015 na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži (30. listopadu – 11. prosince 20151), zákona č. 90/2012 Sb., Dohoda je prováděcí smlouvou k Rámcové úmluvě OSN o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), změně klimatu (dále jen „ZoKRámcová úmluva“) a její smluvní stranou se může stát pouze smluvní strana Rámcové úmluvy2. Stanoví základní zásady pro opatření na ochranu klimatu (mitigace, adaptace, finance a dal.) s tím, že pro zajištění jejich provádění smluvní strany přijmou podrobná pravidla. Po vstupu v platnost má Dohoda nahradit současný Kjótský protokol (dále jen „Protokol“). Podle původního předpokladu měla ▇▇▇▇▇▇ vstoupit v platnost v roce 2020. V současnosti je však vyvíjen mezinárodní tlak na urychlení vnitrostátních ratifikací tak, a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaaby Dohoda platila již dříve, tj. k 01.01.2014před rokem 2020. Ke dni 22. září 2016 Dohodu ratifikovalo3 ▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností ▇▇▇▇ ▇▇▇ se zařadily i dva státy s největším podílem na globálních emisích skleníkových plynů – Čína a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon USA. 4 Vláda vyslovila souhlas se sjednáním Dohody dne 11. dubna 2016 č. 513/1991 Sb331. Ministr životního prostředí ▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇ ji podepsal jménem ČR dne 22. dubna 2016 na slavnostním ceremoniálu v New Yorku. Signatáři Dohody se v tento den staly také EU a ostatní členské státy (dále jen „ČS“) EU. Návrh na ratifikaci Dohody vláda schválila usnesením ze dne 21. ▇▇▇▇ ▇▇▇▇, ▇. 862. Dohoda upravuje otázky, které spadají do sdílené působnosti EU a jejích ČS5. Z tohoto důvodu ji musí ratifikovat jak EU, tak ČS EU. Předpokládá se, že EU a její ČS předloží ratifikační listiny depozitáři smlouvy koordinovaně, aby závazky podle Dohody pro ně začaly platit ve stejnou dobu. Ratifikační proces na úrovni EU byl již zahájen. Dne 13. června 2016 Evropská komise předložila návrh rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody jménem Evropské unie přijaté k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (č. 10179/16) a nezbytné návrhy k zajištění implementace Dohody v právu EU (viz níže část IV této zprávy).6 Souběžně probíhá ratifikace Dohody v jednotlivých ČS EU, která se řídí vlastními vnitrostátními pravidly. Zamýšlené vystoupení Velké Británie z EU nemá na tento 1 K přijetí konečného textu Dohody došlo až po prodloužení oficiálního termínu konání konference.) 2 Smluvní stranou Rámcové úmluvy jsou EU a všechny ČS EU. 3 Tento počet odpovídá počtu států, které již uložily u depozitáře Dohody listinu o ratifikaci. Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmDále uváděné členské státy EU ratifikovaly Dohodu pouze vnitrostátně, ale dotknou se i již existujících společnostílistinu o ratifikaci dosud z výše uvedených důvodů depozitáři Dohody nepředložily. 4 Podíly těchto států na globálních emisí skleníkových plynů: Čína – 20% a USA 18%. Státy, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode Dohodu ratifikovaly k uvedenému datu, se podílejí v souhrnu na 47, 76% globálních emisích skleníkových plynů. 5 Čl. 4 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování EU. 6 Návrh na uzavření Dohody je na programu zasedání Rady pro životní prostředí dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy30. září 2016. proces vliv. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným rámci EU na vnitrostátní úrovni ukončily ratifikační proces Maďarsko (květen ▇▇▇▇), ▇▇▇▇▇▇▇ (červen 2016) a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravyRakousko (červenec 2016).

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Ochutnávka oceněných výrobků je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíplošně rozmístěna po celém kraji, kdy byly vybírány akce s předpokládaným větším počtem účastníků. Avíza na jednotlivé akce budou umístěna na stránkách novin Deník. Pro zajištění ochutnávek má Okresní agrární komora Třebíč dostatečné materiální vybavení. Pro ochutnávky, pokud není možné být v místnosti a nebo v místních stáncích, používá dva ochutnávkové stany o rozměrech 6x8metrů a 6x4metry včetně stolového vybavení. Pro dobré uskladnění a zpracování výrobků k předložení spotřebitelům vlastníme lednici, mrazničku, pečící pánev, vařič, fritovací hrnec. Ostatní materiál se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmprůběžně nakupuje dle složení výrobků na příslušné ochutnávce. Úvodní ustanovení platí na všechny ochutnávky regionálních potravin v roce 2016. Zakoupené výrobky od oceněných výrobců jsou vždy po postavení a vybavení stanu zpracovány a připraveny na ochutnávku. Je naší snahou připravit pro návštěvníky vždy co nejširší sortiment oceněných výrobků, ale dotknou aby měli možnost výrobky osobně ochutnat a posoudit jejich kvalitu. Vždy překračujeme minimální stanovený počet 5 výrobků a také zajištění prodeje je vyšší než 2 výrobky. Dle možností jednotlivých výrobců jsou vytvořeny podmínky pro jejich osobní účast. Tato účast je bezplatná a má za cíl větší navázání kontaktů výrobce se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyspotřebitelem. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravynásledujících odstavcích jsou popsány připravené ochutnávky.

Úvod. Cílem „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil ▇▇▇▇▇▇ římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře ▇▇▇▇▇▇. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské více než vhodný. ▇▇▇▇▇▇▇ citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor ▇▇▇▇▇,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy společnosti o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. ▇▇▇▇▇▇▇▇ se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s ručením omezeným úpravou v souvislosti novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s přijetím zákona judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzvObčanský zákoník v platném znění. nový občanský zákoníkliteraturou, dále jen „NOZ“)pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, zákona č. 90/2012 Sbtaké s internetovými zdroji., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.

Úvod. Cílem mé Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila oblast veřejnoprávních smluv. Důvo- dem, proč̌ jsem si zvolila právě̌ toto téma, byl můj osobní zájem o správní́ právo a veřej- nou správu samotnou. Konkrétně̌ oblast veřejnoprávních smluv mne zaujala hned z ně- kolika hledisek. Mohu-li je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti stručně̌ uvést, pak prvním z nich byla vůbec první́ obecná́ úprava, kterou přinesl až̌ nedávno přijatý správní́ řád, přestože se s ručením omezeným institutem veřejno- právních smluv můžeme setkat již̌ v souvislosti s přijetím právních pramenech v době̌ Rakouska – Uherska. Další́ zajímavostí je fakt, že onen hmotněprávní́ institut veřejnoprávních smluv je upraven procesně̌ právním předpisem, což̌ není́ běžné. Při práci jsem vycházela z mnoha pramenů, jelikož̌ po bližším prostudování doporu- čených publikací, které́ se týkají́ veřejnoprávních smluv, docházím k závěru, že ucelená publikace věnující se čistě veřejnoprávním smlouvám, neexistuje. Jako podklady pro vy- tvoření mé́ práce byly využity knižní́ zdroje z aktuálního období́, ale také́ knižní́ zdroje pocházející́ z období́ první́ republiky, taktéž̌ elektronické́ zdroje, judikatura a legislativa. Veřejná správa je v České republice vykonávána státem (státní správa) a také územně příslušnými samosprávnými celky (samospráva). Právě veřejnou správu je možné označit za centrum veřejnoprávních smluv, což je dnes dosti aktuální a také hojně diskutované téma. Do popředí zájmu se problematika veřejnoprávních smluv dostala až v okamžiku vzniku zákona č. 89/2012 500/2004 Sb., občanského zákoníku (tzvsprávního řádu, který je v oblasti úpravy ve- řejnoprávních smluv určitým milníkem. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona čProblematice veřejnoprávních smluv je pozor- nost věnována v § 159 - §§ 170. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (Tato právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování byla v České republice poměrně dlouho očekávána. V okamžiku, kdy tento zákon vešel v platnost, lze hovořit v České republice o nebývalém rozmachu veřejnoprávních smluv. Cílem této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné je blíže specifikovat veřejnoprávní smlouvy v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého právaúzemní sa- mosprávy. Text práce je rozdělen do dvou základních částí. První část je teoretická a oblast veřejnoprávních smluv je zde charakterizována z odborného úhlu pohledu. Prvotní pozornost je zaměřena na veřejnou správu, tjvývoj právní úpravy veřejnoprávních smluv a posléze již na samotnou oblast veřejnoprávních smluv. k 01.01.2014Nejdříve jsou veřejnoprávní smlouvy definovány a je zde zmíněna i jejich právní úprava, pracovat současněprávní zásady, neboť kompletně nahradí dosavadní jejich vztah vůči soukromoprávním smlouvám a v neposlední řadě i veřejnoprávním smlouvám na území přestupků. Další část je věnována hmotně právní úpravu obchodních společností úpravě veřejnoprávních smluv a družstev doposud soustředěnou jsou zde představeny základní druhy veřejnoprávních smluv – koordinační, subordinační a smlouvy mezi účastníky. Poslední kapitola první části je věnována procesu uzavírání a zrušení veřejnoprávních smluv. Následuje praktická část, která je již orientována na uplat- nění veřejnoprávních smluv v obchodním zákoníku (zákon čpraxi. 513/1991 Sb.)Tato část představuje jednotlivé́ typy a druhy veřej- noprávních smluv v souvislostech na jejich právní́ úpravě̌ v rámci vybraných obcí. Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíDefi- nitivně̌ poslední́ častí práce je pak závěr, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společnostíkde je celá práce shrnuta. Všechny informace, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomujsou uvedeny v této práci, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury jsou čerpány z dostupné lite- ratury a odborných článkůzdrojů, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravykteré jsou uvedeny na konci tohoto textu.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Problematika pracovněprávních vztahů zaujímá v postavení pracovního práva velmi širokou oblast. Dotýká se každého z nás, protože získání nutných prostředků pro své životní potřeby si můžeme zajistit právě prací. Právo na práci či zaměstnání je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným jedním ze základních sociálních práv zakotvené v souvislosti s přijetím zákona řadě různých mezinárodních i vnitrostátních dokumentů a předpisů.1 Právo na práci či zaměstnání tedy požívá právní ochrany mezinárodním, evropským i národním právem. Pro Českou republiku je nejdůležitějším pramenem ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění (LZPS), která mimo jiné v článku 26 uvozuje: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (…) každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací (…).“2 Vykonávat práci v závislém poměru lze podle zákoníku práce. Ten je hlavním pramenem pracovního práva. V současnosti se jedná o zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (ZP). Tento zákon je řazen do soukromoprávních předpisů. Není však jedinou normou, která upravuje pracovní poměr či práva a povinnosti, které z toho pro zaměstnance vyplývají. Velmi významným je v tomto ohledu rovněž zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „v platném znění (NOZ“), zákona čkterý umožňuje zákoníku práce, aby veškeré otázky upravil ve své působnosti. 90/2012 SbZákoník práce ve smyslu příslušných ustanovení NOZ vymezuje zaměstnance i zaměstnavatele. „Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Za zaměstnavatele mohou právně jednat jeho zaměstnaci v rámci statutární funkce nebo jiné pověřené osoby.“3 Podle zákoníku práce lze sjednat pracovní poměr, o obchodních společnostech jež je právním vztahem mezi zaměstnavatelem a družstvech zaměstnancem (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivnípracovníkem). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tjPracovní poměr se zakládá především pracovní smlouvou uzavíranou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon čVedle toho může ve stanovených případech vzniknout pracovní poměr volbou nebo jmenováním. 513/1991 Sb.). Legislativní změny se Vedle pracovního poměru však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.ZP upravuje

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Od 1. ledna 2014 je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona účinný nový občanský zákoník a řada dalších předpisů, které jsou součástí tzv. rekodifikace soukromého práva. Tato rekodifikace zasáhla i do obchodního prá- va. Před touto rekodifikací existoval zákon č. 89/2012 40/1964 Sb.. občanský zákoník, občanského zákoníku (tzvkterý byl nahra- zen zákonem č. 89/2013 Sb. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon Existoval i obchodní zákoník pod záko- nem č. 513/1991 Sb.). Legislativní změny Dnes je řada ustanovení z obchodního zákoníku upravena v novém ob- čanském zákoníku, včetně smlouvy o dílo, které se však nebudou týkat jen situacítato práce věnuje. V předložené bakalářské práci byly použity literární zdroje, kdy které představují základní odborné právní publikace: ▇▇▇▇▇ a kolektiv: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodo- vou zprávou a rejstříkem, ▇▇▇▇▇▇▇ a kolektiv: Základy občanského práva, ▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇: Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. Dále byla použitá pomocná literatura: ÚZ Nový občanský zákoník, ÚZ Obchodní záko- ník a judikatura. V práci byla použita převážně metoda deskripce, a to v kapitole 2 - Obchodní závaz- kové vztahy, v kapitole 3 - Zajištění závazků a utvrzení dluhu a v kapitole 4 - Smlouva o dílo dle NOZ. Dále byla použita metoda analýzy, která je v kapitole 5 - Porovnání smlouvy o dílo starou právní úpravou. Kapitola druhá se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmzabývá závazkovými vztahy, tedy smlouvou obecně, obsahem zá- vazků a také jejich zánikem, ale dotknou také jejich změnou. Kapitola číslo 3 je věnována zajištění závazků a utvrzení dluhu. Jde zejména o vyme- zení jednotlivých druhů zajištění, jako je například smluvní pokuta nebo ručení. Kapitola 4 se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské věnuje samotné smlouvě o dílo podle ▇▇▇. Kapitola 5 se zabývá porovnáním smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému o dílo se starou právní úpravou. Jsou zde rozebrány jednotlivá ustanovení a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravypopsány změny.

Úvod. Cílem mé bakalářské práce Purchase agreement, contrat de vente, Kaufvertrag, contrato de compraventa, contratto di compravendita, koopcontract neboli kupní smlouva. Neexistuje stát, ve kterém by ji neznali. Koupě se stala běžnou součástí lidského života a je zpracování návrhu společenské dennodenně realizována po celém světě. Aniž by člověk musel zkoumat zákonnou úpravu a aniž by vůbec musel vědět, že uzavírá kupní smlouvu, je každý obeznámen se základní podstatou, že si věc pořizuje za peníze. Uzavírání kupní smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona čse stalo zcela přirozeným jednáním. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzvVe své podstatě nevyžaduje žádnou zvláštní formu. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní). S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní První významnější právní úpravu obchodních společností kupní smlouvy nalezneme v římském právu. Od doby říše římské však koupě doznala značných změn. Jednotlivé právní řády vytvořily postupem času své vlastní koncepce kupní smlouvy. Významným mezníkem v rámci tvorby občanskoprávní úpravy se stal Code civil des Français z r. 1804, který položil základy moderní úpravy a družstev doposud soustředěnou který se stal inspirací pro řadu evropských států. Pozoruhodným faktem zůstává, že francouzský občanský zákoník je stále v obchodním zákoníku (zákon čplatnosti, ačkoliv byl mnohokrát novelizován. 513/1991 SbTo dozajista vypovídá o jeho vysoké kvalitě. Řada jeho ustanovení navíc platí dodnes v nezměněné podobě. ▇▇▇▇▇▇▇▇ ve svých Pamětech ze Svaté ▇▇▇▇▇▇ prohlašuje: „Mou skutečnou slávou není, že jsem vyhrál čtyřicet bitev, Waterloo setře vzpomínku na mnohá vítězství, ale tím, co nic nevymaže, co bude žít věčně, je můj Občanský zákoník.)“1 Jeden z tvůrců Code civil ▇▇▇▇-Étienne-▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ ve své Předběžné rozpravě k prvnímu návrhu Code civil objasňuje cíle a smysl této kodifikace, kterými se při zpracování autoři řídili. Legislativní změny se však nebudou týkat jen situacíV době, kdy měli ještě lidé v živé paměti revoluční události, přinesl Code civil určitou záruku stability v právní sféře. Revoluční léta se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezenýmnesla ve znamení absolutní destrukce dosavadního systému. Portalis usiloval o vytvoření zákoníku, ale dotknou se i již existujících společnostíkterý bude odpovídat tehdejším ekonomickým a společenským poměrům a který nastolí svobodu jednotlivce a laický prvek v občanském životě.2 1 Dějiny Francie. ▇▇▇▇▇, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1 Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu▇▇▇▇. [Z fr. orig. přel.]: ▇▇▇▇▇▇, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků▇▇▇▇▇ - ▇▇▇▇▇▇▇▇, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravyDoubravka. V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvyPraha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravys. 184.