DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vysoká škola CEVRO Institut
DIPLOMOVÁ PRÁCE
▇▇. ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇
Vysoká škola CEVRO Institut Katedra soukromého práva
Smlouva o výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace
▇▇. ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇
Studijní program: Soukromoprávní studia Studijní obor: Obchodně právní vztahy Vedoucí práce: ▇▇▇▇. ▇▇▇ ▇▇▇▇▇ Ph.D., LL.M.
Diplomová práce
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně, uvedl v ní všechny použité prameny a zdroje a v textu řádně vyznačil jejich použití.
V Praze dne 12.4.2017
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval ▇▇▇▇. ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇, Ph.D., LL.M. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Resumé
Po rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva, dostala řadu změn i smlouva o výkonu funkce. Cílem této práce je tak analyzování tohoto institutu, včetně nových prvků, které se v souvislosti s rekodifikací objevily. Tato diplomová práce se dále zabývá použitím vybraných ustanovení občanského zákoníku o příkazu, který se použijí subsidiárně a jen v případě, že smlouva o výkonu funkce není sjednána. Dalším bodem v rámci smlouvy o výkonu funkce je i problematika tzv. souběhů funkcí. Pojem, který se zabývá souběhem smlouvy o výkonu funkce a zároveň pracovněprávního vztahu sjednaného na výkon vedoucí funkce v roli zaměstnance. V rámci souběhu funkcí je nutné vymezení i pojmu obchodního vedení, který není zákonem definován. Takový pojem se snaží definovat až judikatura soudů. Ohledně přípustnosti souběhu funkcí existuje více názorů, avšak se spíše přikláním k názoru, že souběh funkcí možný není. Další otázkou je i možnost sjednání smlouvy o výkonu funkce v režimu pracovní smlouvy, přičemž ve smlouvě o výkonu funkce lze, v mezích zákona, použít vybraná ustanovení ze zákoníku práce.
Rozsáhlou část této diplomové práce poté tvoří náležitosti smlouvy o výkonu funkce. Zákon o obchodních korporacích je ohledně náležitostí velmi stručný a výslovně uvádí pouze nutnost písemné formy u kapitálových obchodních korporacích a klade důraz na sjednávání odměny. Rozpor ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce se zákonem může způsobit bezplatnost výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace. Tato diplomová práce se ovšem zabývá i dalšími právy a povinnostmi, upravovanými ve smlouvě o výkonu funkce, pro člena orgánu obchodní korporace.
Klíčová slova
Smlouva o výkonu funkce, souběh funkcí, příkaz, odměňování, vztah člena orgánu a obchodní korporace
Resumé
After an extensive re-codification of private law, agreement on performance received some changes. The objective of this thesis is to analyze this institute, including new elements in connection with re-codification. This thesis also deals with the use of selected provisions of the Civil Code of the command, which is subsidiary used, but only if there is no agreement on performance. Another important point in the agreement on performance is Concurrence of functions. A concept, that deals with the concurrence of the agreement on performance and labour-law relationship about management functions. Within the Concurrence of functions, it is necessary to identify concept of business management that is not defined by law. This concept is defined by judicature. There are more views about admissibility of Concurrence of functions, but I rather inclined to think, that Concurrence of functions is not possible. Another point is the possibility of using Labour Code in agreement on performance, but only selected provisions of Labour Code, within the law, can be used.
Large part of this thesis consist requisites of agreement on performance. Business Corporations Act is very brief about it and explicitly mentions only the need of written form of agreement on performance in Business Capital Corporations and emphasize on remuneration. Contradiction about remuneration arrangements in agreement on performance with law may result in payment-free performance of a member of the governing body in business corporations. However, this thesis is also about other rights and obligations in agreement on performance.
Keywords
Agreement on performance, Concurrence of functions, command, remuneration, relation between member of the governing body and business corporation
Obsah
1. Vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací 4
1.1.1 Způsob plnění příkazu a plnění pokynů (§ 2432) 5
1.1.2 Zřejmě nesprávný pokyn (§ 2433) 6
1.1.3 Účelně vynaložené náklady a záloha (§ 2436) 7
1.1.4 Náhrada škody (§ 2437) 8
1.1.5 Zánik příkazu (§ 2442) 9
1.2 Otázka tzv. souběhů funkcí 9
2.5 Povinnosti člena orgánu 22
2.5.1 Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře 23
2.5.2 Povinnost dodržovat zákaz konkurence a opatření proti střetu zájmů 25
2.5.3 Povinnost dodržovat korporační omezení 29
2.5.3.1 Povinnosti statutárního orgánu vůči valné hromadě a společníkům 29
2.5.3.2 Zastupování obchodní korporace 30
2.5.3.4 Omezení jednatelského oprávnění 31
2.5.3.5 Povinnost dodržovat kodex Corporate Governance 32
2.5.4 Povinnost mlčenlivosti 32
2.6.1 Právo na informace a součinnost 35
2.6.4 Účelně vynaložené náklady 37
2.7.1 Princip bezplatnosti v zákoně o obchodních korporacích 39
2.7.1.1 Bezplatnost na základě § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích 40
2.7.1.2 Bezplatnost s ohledem na § 59 odst. 4, zákona o obchodních korporacích 41
2.7.1.3 Neplatná smlouva o výkonu funkce 41
2.7.1.4 Neplatné ujednání o odměně 42
2.7.1.5 Neuzavření smlouvy z důvodu překážek na straně obchodní korporace 43
2.7.1.6 Neschválení smlouvy bez zbytečného odkladu 43
2.7.1.7 Bezplatnost na základě přechodného ustanovení § 777 odst. 3, zákona o obchodních korporacích 44
2.7.2 Vymezení složek odměny dle § 60 44
2.7.2.2 Výplata zvláštních odměn 46
2.7.3 Jiná plnění podle § 61 48
2.7.4 Obvyklá odměna a případy jejího uplatnění 50
2.10 Schvalování smlouvy o výkonu funkce 53
Úvod
Ve své diplomové práci se zaměřím na téma smlouvy o výkonu funkce orgánu obchodní korporace v současné platné právní úpravě. V nedávné době proběhla velká rekodifikace soukromého práva, kdy byl zrušen zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), který právě tuto smlouvu o výkonu funkce upravoval. Je tedy důležité si ujasnit nové pojmy a skutečnosti, které se v některých případech značně liší od starší právní úpravy.
Jak jsem uvedl výše, budu se zabývat stávající právní úpravou, s občasným ohlédnutím do předchozí právní úpravy, pro porovnání a lepší pochopení problematiky. Největší změny proběhly hlavně v oblasti bezplatnosti této smlouvy, respektive v případě rozporu jednotlivých ujednání smlouvy o výkonu funkce se zákonem. V této souvislosti se také uplatňuje podpůrně, tedy subsidiárně, ustanovení o příkazu, které je obsaženo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
V této diplomové práci se nebudu zabývat jen odměňováním, ale i dalšími důležitými aspekty této smlouvy. Jedná se především o problematiku vymezení náležitostí smlouvy o výkonu funkce, stejně tak jako o problematiku její formy. Dalším bodem, kterým se budu zabývat, je i srovnání smlouvy o výkonu funkce s pracovní smlouvou. Ačkoliv se jedná o poměrně rozsáhlou problematiku, budu se zaměřovat na ty nejdůležitější aspekty a jejich rozbor.
Při tvorbě této diplomové práce vycházím především ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a vzhledem k subsidiárnímu používání ustanovení o příkazu i z občanského zákoníku. Dále budu vycházet i z nastudované odborné literatury a vybraných odborných periodik. Neméně důležitou součástí při psaní této diplomové práce je i judikatura soudů.
Moji diplomovou práci jsem se rozhodl členit do kapitol, které budou pojednávat vždy o jednom komplexním tématu. Tyto kapitoly poté budou ještě
členěny na několik podkapitol, které budou toto jedno velké téma členit na jednotlivé úseky pro lepší přehlednost a pochopení.
V první kapitole se budu zabývat vztahem mezi obchodní korporací a členem orgánu. Tato kapitola dále bude členěna na tři aspekty a to subsidiární použití ustanovení o příkazu, dále problematiku tzv. souběhů funkcí a v neposlední řadě i možnost použití pracovní smlouvy na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace. Vzhledem k povaze určitých ustanovení o příkazu zde budou uvedena pouze vybraná ustanovení, která se vzhledem k funkci smlouvy o výkonu funkce budou moci použít. Problematika souběhů je poměrně složitou částí. Vymezuji zde, co pojem souběh funkcí znamená, stejně tak se zabývám i otázkou vztahu pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce. Právě pracovní smlouva může být častokrát zaměňována se smlouvou o výkonu funkce, a proto v této kapitole budu analyzovat, zda a za jakých okolností lze používat ujednání z pracovní smlouvy i ve smlouvě o výkonu funkce.
Druhá kapitola tvoří největší úsek této diplomové práce. Zde budu analyzovat různé náležitosti smlouvy o výkonu funkce, stejně tak jako práva a povinnosti v této smlouvě sjednávané. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o obchodních korporacích v části zabývající se smlouvou o výkonu funkce náležitosti smlouvy příliš nedefinuje, vnímám tuto část jako stěžejní a je těmto náležitostem věnována i značná část této diplomové práce. Při řešení těchto náležitostí je důležité vycházet nejen ze zákona o obchodních korporacích, ale taktéž z občanského zákoníku. Bude zde věnována i značná část důležitému právu člena orgánu a to odměňování. Odměňování je v rámci smlouvy o výkonu funkce nově pozměněno a na jeho sjednání je kladen velký důraz. V této části se tak snažím specifikovat, jak takové ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce má vypadat, včetně vymezení jednotlivých složek odměn. Právě na konkrétnost ujednání o odměně navazuje další část, která se zabývá bezplatností výkonu funkce. Je totiž velmi důležité správné vymezení odměny, na které je kladen důraz. V této části tak budou vyjmenovány jednotlivé důvody, za kterých dochází k bezplatnosti výkonu funkce člena orgánu. Závěr této kapitoly pak bude věnován schvalování smlouvy o výkonu funkce. Schvalování smlouvy o výkonu funkce patří mezi důležité aspekty následné platnosti a účinnosti smlouvy.
Na závěr své diplomové práce shrnuji poznatky a názory na celkovou problematiku smlouvy o výkonu funkce. Zhodnotím jednotlivé prvky této smlouvy a její problematické body a uvedu, v čem spatřuji nedostatky. Zároveň se budu snažit poukázat i na možné řešení takových nedostatků.
1. Vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací
Smlouva o výkonu funkce je dvojstranným právním jednáním, který uzavírá člen orgánu s obchodní korporací. Vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací vzniká volbou do funkce a právě pomocí institutu smlouvy o výkonu funkce lze upravit jednotlivá práva a povinnosti.
1.1 Použití úpravy příkazu
V této kapitole se budu zabývat subsidiárním použitím ustanovení občanského zákoníku o příkazu. Samotný zákon o obchodních korporacích takové použití výslovně uvádí a to tak, že „práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu.“1 Je nutné si uvědomit, že se jedná o subsidiární použití, tedy podpůrné a jako takové lze použít až po aplikaci smlouvy o výkonu funkce, pokud byla uzavřena, a zákona o obchodních korporacích.
Na tomto místě se jistě přísluší uvést i hierarchie takových pramenů, která bude seřazena sestupně. Práva a povinnosti obchodní korporace a členů orgánů se tak upravují následovně: „a) kogentní ustanovení zákona o obchodní korporacích,
b) kogentní ustanovení občanského zákoníku, c) smlouva o výkonu funkce podle § 59, d) dispozitivní ustanovení zákona o obchodních korporacích, e) ustanovení občanského zákoníku o příkazu.“2 Samozřejmě, i právo evropské zde hraje svoji úlohu a to především judikatura Evropského soudního dvora, která právní předpisy interpretuje.3 Ustanovení o příkazu se tak použije až tehdy, pokud mezi členem orgánu a obchodní korporací nebude uzavřena smlouva o výkonu funkce. Pokud ovšem nebude smlouva o výkonu funkce uzavřena, neznamená to, že by vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací nevznikl. Volba, jmenování nebo
1 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 59 odst. 1.
2 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 493.
3 Například Rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-232/09 (Dita Danosa proti LKB Līzings SIA), které se týkalo podrobení výkonu funkce v režimu zákoníku práce.
jiný důvod vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace je skutečnost, kterou vzniká vztah právě mezi členem orgánu a obchodní korporací a podpůrně se zde použijí ustanovení občanského zákoníku o příkazu. Z tohoto tedy vyplývá, že ustanovení o příkazu se budou používat až jako krajní řešení, ale i přes to je nutné si taková ustanovení specifikovat. Analyzování těchto ustanovení vnímám jako důležité, pro lepší pochopení celkové problematiky výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace.
Na základě komentářové literatury jsou ovšem použitelná pouze některá ustanovení o příkazu.4 S tímto názorem lze vzhledem k povaze jednotlivých ustanovení souhlasit, a proto tato vybraná ustanovení budu analyzovat.
1.1.1 Způsob plnění příkazu a plnění pokynů (§ 2432)
Hned v úvodu tohoto ustanovení je uvedeno, že příkazník, v našem případě člen orgánu, plní příkaz „poctivě a pečlivě podle svých schopností…“5 Na tomto místě je tedy účelné si připomenout institut péče řádného hospodáře. Již tato péče řádného hospodáře obsahuje mnohem větší a širší oblast povinností, pro člena orgánu.6 Právní úprava člena orgánu je speciální a tak se takováto obecná úprava o příkazu nepoužije.
V rámci poctivosti a je dobré také zmínit povinnost mlčenlivosti a již výše zmiňovanou loajalitu. V rámci loajality by pak taková povinnost měla být vyžadována. Příkazník je tak povinen zachovávat důvěrnost ohledně všech skutečností, které se dozvěděl při plnění příkazu a jejich prozrazení by bylo v rozporu se zájmem příkazce.7 Porušení takové povinnosti by mělo za následek nahrazení škody tímto vzniklé příkazci.8
Nejvíce diskutabilní však bude část tohoto ustanovení, která se týká plnění pokynů příkazce. Vzhledem ke vztahu člena orgánu a obchodní korporace, je
4 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 494.
5 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2432 odst. 1.
6 Podrobněji viz Povinnost péče řádného hospodáře 2.5.1.
7 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 793.
8 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2913 odst. 1.
nutné si uvědomit, že udělování pokynů právě obchodní korporace členovi orgánu je ze zákona značně omezeno.9 Jedná se zejména o případy udělování pokynů, týkajících se obchodního vedení, které jsou zakázané.10 Nejvyšší orgán obchodní korporace ovšem může dávat pokyny, které nejsou zákonem zakázané a právě pro takové případy lze aplikovat § 2432 odst. 1, občanského zákoníku. Nejvyšší orgán tak již z principu určuje dlouhodobější koncepci a tak je oprávněn dávat pokyny mající pouze strategickou povahu, k naplnění nějaké dlouhodobější koncepce.
V § 2432 odst. 2, občanského zákoníku, je poté zmíněno, že „příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.“ Domnívám se, že toto ustanovení lze bezesporu aplikovat i pro vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací. Člen orgánu tak musí vydat opravdu veškerý užitek, který svým výkonem funkce obstaral. Nesmí tak obchodní korporaci takový užitek upírat.
1.1.2 Zřejmě nesprávný pokyn (§ 2433)
Ustanovení § 2433, občanského zákoníku, navazuje na výše zmíněné ustanovení, které se týkalo udělování pokynů. Zde se stanoví, že pokud obdrží
„příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.“11 Toto ustanovení nemá předlohu v dřívějším zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nebo obchodním zákoníku a tak se jedná o nový prvek v příkazní smlouvě.12
Pro případ vztahu člena orgánu a obchodní korporace lze toto ustanovení aplikovat jen z části. Jak jsem v předchozí podkapitole uvedl, udělování pokynů je zákonem značně omezeno. Toto ustanovení tak dopadá nejen na případy tzv. vyžádaných pokynů, ale i na pokyny mimo obchodní vedení. Tyto vyžádané pokyny jsou upraveny v § 51 odst. 2, zákona o obchodních korporacích. Jedná se
9 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 494.
10 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 195 odst. 2 v případě společnosti s ručením omezeným. § 435 odst. 3 v případě představenstva akciové společnosti. § 446 odst. 3 pro dozorčí radu, kde je stanoveno, že nikdo není oprávněn udělovat pokyny, týkající se zákonné povinnosti kontrolovat představenstvo.
11 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2433.
12 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 797.
pak o takové pokyny, o které statutární orgán požádá nejvyšší orgán obchodní korporace. Tyto pokyny poté budou závazné pro statutární orgán, nicméně ani to jej nezbavuje jednat s povinností péče řádného hospodáře. V případě koncernů poté připadá v úvahu § 81, zákona o obchodních korporacích, na které se ovšem ustanovení příkazu nepoužije, protože mezi členem orgánu a řídící osobou není dán příkazní vztah.13 Příkazní vztah je tedy pouze mezi členem orgánu a obchodní korporací. Ustanovení § 2433, občanského zákoníku, se zde tedy uplatní pouze z části a to tak, že pokud obdrží člen statutárního orgánu zřejmě nesprávný pokyn, oznámí a upozorní na tento pokyn valnou hromadu, případně jediného společníka.14 U vyžádaných pokynů podle § 51, odst. 2, zákona o obchodních korporacích, je poté nutné vnímat takové pokyny jako „žádost o závazný (a zásadně jednorázový) pokyn, jak se má člen orgánu v konkrétním případě rozhodnout v obchodním vedení příslušné obchodní korporace.“15 Závazným pokynem ovšem nebude pokyn, který je nesrozumitelný, protiprávní, neurčitý nebo jej bude zavazovat k nemožnému plnění.16 Nicméně, v rámci udělovaných pokynů nic nezprošťuje člena orgánu jednat s péčí řádného hospodáře.
1.1.3 Účelně vynaložené náklady a záloha (§ 2436)
Dalším použitelným ustanovením v rámci vztahu člena orgánu a obchodní korporace je i ustanovení § 2436, občanského zákoníku, které se zabývá úhradou účelně vynaložených nákladů a poskytování záloh na takové výdaje. Příkazník obstarává nějaký příkaz, zvolený příkazcem a činí tak na účet příkazce. Z tohoto logicky plyne, že by příkazník tedy neměl nést náklady s tímto příkazem spojené ze svého a to ani formou dočasných výdajů.17 V tomto ustanovení je tedy uvedena
13 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 494.
14 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 494.
15 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 429.
16 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 430.
17 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 799.
povinnost příkazce složit zálohu pro příkazníka, která by měla pokrýt odhadované hotové výdaje, které budou potřeba k provedení dotyčného příkazu. Bude se jednat především o různé náklady spojené s cestováním, kolkovné, poštovné, znalecké posudky a celkově ostatní záležitosti, které vyžadují další finanční prostředky, které bude muset příkazník uhradit.18
Samozřejmě může nastat situace, kdy záloha nepostačí a bude potřeba příkazníkovi uhradit i další účelně vynaložené náklady. Jaké náklady a především v jaké výši budou vynaloženy na splnění příkazu, náleží příkazníkovi.19 Nicméně je příkazník do jisté míry omezen a to především k již výše zmíněné povinnosti poctivosti a pečlivosti. Příkazník by tak neměl vynakládat zbytečně vysoké náklady, když postačí i vynaložení podstatně menších nákladů. Stále totiž musí jednat s nezbytnou loajálností a pečlivostí a tak by vynaložení podstatně vyšších nákladů znamenalo rozpor s takovou povinností.
Příkazníkovi tak náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v případě, že byl příkaz splněn nebo dojde-li k ukončení příkazní smlouvy z jiného důvodu, s tím, že zde nebude podmínka dosažení výsledku, ke kterému mělo provedení příkazu směřovat.20 To tedy znamená, že člen orgánu má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů i v případě, že se nedostaví požadovaný výsledek, ačkoliv člen orgánu udělal vše potřebné k realizaci požadovaného úkonu.
1.1.4 Náhrada škody (§ 2437)
V ustanovení § 2437 odst. 1, občanského zákoníku je uvedeno, že
„příkazce nahradí příkazníkovi i tu škodu, která mu vznikla v souvislosti s plněním příkazu.“ S tím lze jistě souhlasit a na vztah člena orgánu a obchodní korporace účelně použít. Pokud tak členovi orgánu obchodní korporace vznikne v rámci výkonu jeho funkce škoda, obchodní korporace takovou škodu nahradí. Konečně i
18 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 799.
19 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 800.
20 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 800.
v náležitostech, které si sjednávají smluvní strany ve smlouvě o výkonu funkce, tuto povinnost uvádím.
Komentářová literatura předpokládá použití pouze odstavce 1.21 Odstavec 2, který předpokládá náhradu škody, kterou příkazník utrpěl při plnění příkazu náhodou v případě bezplatné příkazní smlouvy, se tedy na vztah člena orgánu a obchodní korporace nehodí. Je tomu tak z důvodu existence § 61, zákona o obchodních korporacích. Protože i přes to, že není sjednána smlouva o výkonu funkce, může příslušný orgán nějakou odměnu přiznat, nicméně na ni nemáme právní nárok.
1.1.5 Zánik příkazu (§ 2442)
Ustanovení § 2442, občanského zákoníku, se zabývá situací kolem zániku příkazu. Dopadá tak na ty situace, kdy příkaz zanikne, nicméně příkazník bude i nadále povinen ještě zařídit vše, co nesnese odkladu. Tato činnost se ovšem váže pouze na nezbytné úkony, aby neutrpěl příkazce újmu. V případě porušení takové povinnosti může vzniknout nárok na náhradu škody. 22
Pro náš případ vztahu člena orgánu a obchodní korporace tak lze toto ustanovení použít. To znamená, že „při zániku funkce člena orgánu obchodní korporace dotčený člen orgánu obchodní korporace ještě učiní vše, co nesnese odkladu, dokud obchodní korporace neprojeví jinou vůli.“23
1.2 Otázka tzv. souběhů funkcí
Takzvaný souběh funkcí je pojem, který označuje stav, kdy člen orgánu obchodní korporace, který vykonává činnost statutárního orgánu, uzavře smlouvu o výkonu funkce a ještě navíc uzavře pracovní smlouvu, na základě které
21 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 495.
22 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014 s. 809.
23 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 495.
vykonává v obchodní korporaci vedoucí funkci coby zaměstnanec.24 Může jít i o obdobný poměr upravený v zákoníku práce, například obligace založené tzv. dohodou o provedení práce.25 Tato problematika souběhů má v českém právu dlouho historii, neustále se mění a je poměrně často novelizována. Pro lepší pochopení je nutné se zaměřit na stav, který panoval ještě za doby obchodního zákoníku.
Pokud zde píši za doby obchodního zákoníku, je dále důležité rozdělit tuto dobu na dva úseky. Prvním úsekem je doba do 31.12.2011 a druhým úsekem poté od 1.1.2012. V tomto první úseku se souběhy setkávaly spíše s nevolí a až judikatura soudů musela ujasnit, zda souběhy jsou či nejsou platné a možné. Mohu jmenovat například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. prosince 2010, který se jasně vyjádřil, že pokud náplň pracovního poměru je totožná s činností jednatele, respektive neobsahuje jiné činnosti, než které je povinen plnit a vykonávat jako jednatel, je poté taková pracovní smlouva neplatná.26 Ve stejném duchu se nesly i další rozhodnutí soudů.27
Dostáváme se do druhého úseku, tedy doby od 1.1.2012. Zde byl novelizován obchodní zákoník a tato novelizace řešila mimo jiné právě problematiku souběhů. Do tehdejšího obchodního zákoníku byl vložen § 66d. Bylo tedy možné, aby statutární orgán společnosti mohl „pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.“28 Jediné omezení se skrývalo ve čtvrtém odstavci, kde takovéto pověření nezahrnovalo nejdůležitější otázky obchodního vedení společnosti, jako například účasti na zasedání
24 ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Glosa k problematice tzv. souběhů. Obchodněprávní revue. 2014, 6, s. 172.
25 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Variabilita života a právnická schémata (K souběhu pracovního poměru s členstvím ve statutárním orgánu obchodní korporace). Obchodněprávní revue. 2009, 10, s. 271. 26 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 3 Ads 119/2010 ze dne 9.12.2010.
27 Například Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 11/98 ze dne 17.11.1998; Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4.11.2004; Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4.1993; Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 737/2004 ze dne 17.8.2004; Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 538/2014 ze dne 27.8.2014; Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1811/2011 ze dne 25.9.2012.
28 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 66d odst. 1.
statutárního orgánu.29 Toto ustanovení ulehčilo vnímání souběhů, avšak jen na velmi krátkou dobu.
Často se zde objevuje pojem „obchodní vedení“ a pro problematiku souběhů je nutné si tento pojem vymezit. Tento pojem má pro souběh funkcí zásadní význam, jelikož jeho vymezení je důležité pro následné určení, co lze vykonávat v rámci pracovněprávního vztahu a co již nikoliv. Obchodní vedení a jeho definice nebyla ani ve starém obchodním zákoníku a ani po rekodifikaci soukromého práva se stále nikde tato definice neobjevuje. Avšak lze vycházet z judikatury soudů, která se snaží definovat, co tento pojem znamená. Je důležité odlišovat obchodní vedení od jednání jménem společnosti. Pojem obchodního vedení je „v právní teorii převážně vykládán jako řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech.“30 Dále také „organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních náležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví.“31 Jedná se především tedy o činnosti směřující dovnitř obchodní korporace.32 V podobném směru se nesou i další soudní rozhodnutí, které mají striktnější výklad, co je a co není ještě obchodní vedení.
Na tomto místě je také důležité zmínit, že lze obchodní vedení delegovat na nižší řídící stupně v rámci vnitřní organizační struktuře, zejména to tedy budou vedoucí zaměstnanci. Obchodní vedení tak nemusí být zcela v rukou statutárního orgánu, ale může jej vykonávat, v omezeném rozsahu, osoba v pracovněprávním vztahu. Člen orgánu se tak snaží zbavit odpovědnosti za část obchodního vedení obchodní korporace a tím tak většinu práv a povinností delegovat na jinou osobu, tedy například kvalifikovanou osobu. Nicméně i zde stále platí, že nese odpovědnost za takové rozhodnutí a nelze se jej takto zprostit a zásadní, hlavně strategické, otázky týkající se řízení obchodní korporace tak stále zůstávají na
29 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 66d odst. 4.
30 Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 479/2003 ze dne 25.8.2004.
31 Například Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2310/2015 ze dne 5.4.2016. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3839/2015 ze dne 28.4.2016. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24.2.2015. Usnesení NS ČR sp. zn. 5 Tdo 94/2006 ze dne 5.4.2006.
32 ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: Bova Polygon, 2016, s. 62.
členu voleného orgánu.33 Lze tedy říci, že člen orgánu bude nad těmito zaměstnanci vykonávat jakousi kontrolní činnost.
Vzhledem ke skutečnosti, že můžou být zřízeny i kolektivní orgány, lze delegovat, v rámci tzv. horizontální delegace, obchodní vedení mezi jednotlivé členy statutárního orgánu.34 Pokud jsem se výše zmiňoval o delegování části obchodního vedení, je nutné si vysvětlit, jaká je druhá možnost rozdělení obchodního vedení a to mezi jednotlivé statutární orgány v rámci kolektivního orgánu. Lze si tedy vymezit, kdo a jak se bude podílet na které činnosti, v návaznosti na ustanovení § 156 odst. 2, občanského zákoníku. Děje se
tak v zásadě za stejných podmínek jako je tomu u delegování na zaměstnance společnosti. Takovéto rozdělení pak umožní rozlišovat mezi členy kolektivního orgánu, kterým byla svěřena působnost vzhledem k oborově vymezené výseči obchodního vedení a na druhé straně těmi, kdo takto pověřeni nebyli.35 Můžeme tak rozlišovat mezi exekutivními a neexekutivními členy statutárního orgánu.
Zpátky tedy k problematice souběhů. V nynější právní úpravě, platné od 1.1.2014 se dostáváme zpět do situace, která zde panovala v době do 31.12.2011, protože opět zde nenalezneme výše zmiňované ustanovení § 66d, které se problematikou souběhů zabývalo.
Zákon o obchodních korporacích tedy nepřebírá § 66d, obchodního zákoníku, který umožňoval vykonávat obchodní vedení společnosti v souběžném pracovněprávním vztahu. Jediná menší zmínka o souběhu je v § 61, odst. 3, zákona o obchodních korporacích, který řeší určení mzdy, případně jiné plnění zaměstnanci, který je i členem statutárního orgánu. Je tedy otázkou, zda se můžeme podle tohoto ustanovení domnívat, že je i nadále umožněno, aby část obchodního vedení, které vyplývá z funkce statutárního orgánu, byla pro tutéž osobu vyčleněna a přenesena do souběžného pracovněprávního vztahu.36
Je důležité si uvědomit, že problematika souběhů se týká pouze výkonu činnosti člena orgánu. Nevylučuje tedy mít samostatný pracovněprávní vztah a vykonávat funkci člena orgánu společnosti. Je nutné mít na paměti, že náplní
33 ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Glosa k problematice tzv. souběhů. Obchodněprávní revue. 2014, 6, s. 173. 34 ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Glosa k problematice tzv. souběhů. Obchodněprávní revue. 2014, 6, s. 173. 35 ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Glosa k problematice tzv. souběhů. Obchodněprávní revue. 2014, 6, s. 173.
36 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 497.
takového pracovněprávního vztahu nesmí být výkon činnosti člena orgánu společnosti.37 Je tedy možné, aby člen statutárního orgánu uzavřel mimo smlouvu o výkon i smlouvu pracovní, avšak taková pracovní smlouva nesmí mít povahu řídící funkce.38 Protože funkce člena statutárního orgánu není druhem práce, nelze tak vykonávat v pracovněprávním vztahu, avšak to nevylučuje vykonávání jiné činnosti pro obchodní korporaci v režimu pracovněprávního vztahu.39 Budou to tedy činnosti, které zákon statutárnímu orgánu nesvěřuje, respektive nejčastěji půjde o činnosti, které nejsou součástí obchodního vedení.40 Může tedy být například právník společnosti.
Jiný názor pak zastává i ▇. ▇▇▇▇▇, který se vyjadřuje pro možnost souběhů. Poukazuje tak na fakt, že je věcí stran, co si sjednají, včetně toho zda si svůj obligační vztah sjednají v různých smlouvách. Zákon totiž neurčuje, v jakém smluvním režimu si svá práva a povinnosti smluvní strany upraví. Stejně tak není možné tvrdit, že nelze sjednat na jednu činnost dvě smlouvy, protože se nesjednávají přímo na jednu činnost, ale sjednávají se na „odlišné vnitřní regulace těchto činností, což je něco jiného.“41 Není tak v rozporu s podstatou korporačního práva, pokud bude stejná funkce vykonávána z části také v režimu pracovněprávního vztahu, tedy v rámci souběhů.42 Opačný názor pak zastává ▇. ▇▇▇▇, který tvrdí, že současnému právu je cizí představa o tom, že na stejnou činnost ve stejnou dobu a pro jednu smluvní stranu lze uzavřít smlouvy.43
Při řešení problematiky souběhů funkcí je však nutné reflektovat nedávný nález Ústavního soudu.44 Ústavní soud tak dosavadní argumentaci soudů značně zpochybňuje. Zdůvodňuje tak tím, že v českém právu nikdy nebyl souběh funkcí výslovně zakázán. K tomuto závěru dospěly až obecné soudu. Dále pak shledává,
37 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol.. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 498.
38 Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 11/98 ze dne 17.11.1998.
39 Usnesení NS ČR sp. zn. 21 Cdo 963/2002 ze dne 15.1.2003.
40 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu. Obchodněprávní revue. 2009, 4, s. 102.
41 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Výkon funkce člena statutárního orgánu, včetně smlouvy o výkonu funkce v prolnutí ZOK a ObčZ. In: XXII. Karlovarské právnické dny. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Praha: Leges, 2014, s. 418.
42 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Výkon funkce člena statutárního orgánu, včetně smlouvy o výkonu funkce v prolnutí ZOK a ObčZ. In: XXII. Karlovarské právnické dny. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Praha: Leges, 2014, s. 418.
43 ▇▇▇▇, ▇▇▇▇. Souběhy funkcí zpět do neznáma. Právní rádce. 2013, 10, s. 28.
44 Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13.9.2016.
že není důvod, aby z pracovněprávního hlediska nemohl člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat svou činnost na základě smlouvy podřízené zákoníku práce. Ovšem je nutné zkoumat obsah konkrétních ujednání smlouvy, stejně tak jako vůli stran.
Ústavní soud však obecně nepřipouští souběh funkcí, ale pouze poukazuje na to, že by se souběhy měly řešit případ od případu. Pokud tak obecné soudy chtějí i nadále pokračovat v zamezování souběhů, je nutné takové rozhodnutí důkladně odůvodnit a Ústavní soud jim tímto poskytuje jakýsi manuál, jak by měli tyto soudy uvažovat. Musí se tak vypořádat například s otázkou, proč je možné delegovat část obchodního vedení na zaměstnance, ale zároveň není možné tento postup aplikovat i pro člena orgánu a uzavřít s ním pracovní smlouvu.
I přes výše zmíněné rozhodnutí Ústavního soudu tak stále bude panovat právní nejistota a až rozhodování soudů ukáže, jakým směrem se bude problematika souběhů ubírat. Dalším argumentem proti souběhům funkcí je podle
▇. ▇▇▇▇▇▇ i otázka udělování statutárnímu orgánu pokyny týkající se obchodního vedení. Jak jsem již výše zmiňoval, takové pokyny jsou zakázány, nestanoví-li zákon jinak. V případě pracovněprávního vztahu by zde byl vztah nadřízenosti a podřízenosti a takový vztah by poté založil možnost dávat pokyny statutárnímu orgánu obchodní korporace, týkající se obchodního vedení, jakožto projev podřízenosti a zákon o obchodních korporacích tuto možnost neumožňuje.45
Přes vše výše uvedené se přikláním spíše k názoru, že souběh funkcí možný není. Je tomu tak vzhledem k povaze obchodního vedení, respektive nemožnosti zásahu do obchodního vedení. Zaměstnavatel by v případě souběhu funkcí dával pokyny týkající se obchodního vedení svému podřízenému, tedy statutárnímu orgánu a taková možnost není zákonem povolena.
V návaznosti na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu si dovolím ovšem doporučit, aby se nevykonávala funkce člena orgánu obchodní korporace v pracovněprávním vztahu, alespoň do doby, než obecné soudy zaujmou jasné stanovisko, zda-li jsou souběhy funkcí možné, či nikoliv.
45 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 500.
1.3 Režim pracovní smlouvy
Pokud mluvíme o vztahu smlouvy o výkonu funkce a smlouvy pracovní, případně o pracovněprávním vztahu, je nasnadě otázka ohledně úpravy smlouvy o výkonu funkce v režimu pracovní smlouvy.
Na tomto místě se vrátím ke starému obchodnímu zákoníku, který tuto problematiku jasně řešil ve svém § 261, odst. 3 písm. f) a k již výše zmiňovanému
§ 66d. V § 261, odst. 3 písm. f) se uvádí, že vztah mezi společností a osobou, jakožto statutárním orgánem se vždy řídí právě obchodním zákoníkem. Pozdější novelizací a přidáním ustanovení § 66d se udělal jakýsi průlom a umožnilo se, aby výkon činností, které spadají do obchodního vedení, byly vykonávány v pracovněprávním vztahu.
Nynější zákon o obchodních korporacích výše uvedený § 261, odst. 3 písm. f) nepřevzal a nevyžaduje se tak ani, aby se vždy použil podpůrně občanský zákoník.46 Lze tedy namítat, zda je možné smlouvu o výkonu funkce podrobit právě například zákoníku práce. Samozřejmě s přihlédnutím k povinnostem stanovených zákonem o obchodních korporacích, jako je například vznik a zánik funkce, případně odměňování. V § 59 odst. 1, zákona o obchodních korporacích, je uvedeno, že je možné určitá práva a povinnosti upravit přímo ve smlouvě o výkonu funkce a tím tedy vyloučit subsidiární aplikaci ustanoveních občanského zákoníku o příkazu. Subsidiární použití zákoníku práce by tedy bylo v zákonných mezích, které zákon o obchodních korporacích dovoluje.
Další otázkou, kterou je nutné vyřešit je, zda je možné, aby se výkon funkce řídil zákoníkem práce. Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, je nutno se podívat do zákoníku práce, kde v § 1 je uvedeno, že takto lze postupovat pouze, pokud je vykonávaná závislá práce. Závislou prací rozumíme takovou práci,
„která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“47 Protože nelze uvažovat o vztahu podřízenosti a nadřízenosti mezi členy orgánu a obchodní korporací, což je
46 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 503.
47 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. § 2 odst. 1.
tedy základním rysem pracovněprávního vztahu, nelze tak stanovit, že tato smlouva bude smlouvou pracovní v režimu zákoníku práce. 48 A to i přes to, že lze sjednat podpůrnou aplikaci zákoníku práce, samozřejmě v zákonem připuštěném rozsahu.49
Právě tato otázka vzbuzuje v právnické veřejnosti rozkol a rozděluje ji na dvě skupiny. První skupina, ve které je například ▇. ▇▇▇▇▇, se přiklání právě k výše zmíněnému, tedy že člen statutárního orgánu nemůže vykonávat tuto funkci v pracovním poměru.50 ▇▇▇▇▇▇ skupinu s opačným názorem pak zastává například ▇. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇.51
Z výše uvedeného tak usuzuji, že člen orgánu obchodní korporace nemůže vykonávat tuto funkci v pracovním poměru. Už jen ze samotné definice závislé práce a podmínky nadřízenosti a podřízenosti lze dovodit, že pracovněprávní vztah v tomto případě nemůže vzniknout. Jiný případ by samozřejmě byl ohledně subsidiárního použití zákoníku práce. To naopak zákon nevylučuje a ponechává tak stranám na jejich uvážení, jak si vybraná práva a povinnosti upraví ve smlouvě o výkonu funkce. V tomto případě je tak použití vybraných ustanovení zákoníku práce nasnadě. Jednalo by se tak například o sjednání dovolené.
48 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
49 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
50 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
51 ▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 151.
2. Smlouva o výkonu funkce
Smlouva o výkonu funkce je upravena v ustanovení § 59 a násl., zákona o obchodních korporacích. Nicméně samotná smlouva o výkonu funkce není v režimu tohoto ustanovení povinná.52 I komentářová literatura se zabývá právě povinností takovou smlouvu vůbec uzavřít. ▇. ▇▇▇▇▇ se také přiklání k názoru, že z dikce § 59 odst. 2 nelze dovodit, že je povinné smlouvu o výkonu funkce u kapitálových společností uzavřít.53 Pokud ovšem taková smlouva bude sjednána, vzniká z ní i právní nárok na obdržení určitých plnění v ní uvedených, zejména pak právní nárok na odměnu za výkon této funkce.54 V opačném případě nevzniká nárok na odměnu za výkon funkce.55 Její sjednání tak lze jedině doporučit.
Smlouva o výkonu funkce tak upravuje práva a povinnosti mezi členem orgánu a obchodní korporací. Účel této smlouvy je shledáván v úpravě takových práv a povinností, avšak odlišně od zákona. Jeden z hlavních důvodů pro uzavření smlouvy o výkonu funkce poté shledávám v otázce odměňování. Ohledně odměňování nastaly po rekodifikaci soukromého práva značné změny. Viz kapitola o odměňování.
Smluvní volnost uplatníme i zde v případě smlouvy o výkonu funkce, kdy taková smlouva je výsledkem shodných projevů vůle zúčastněných stran odchýlit se od úpravy v zákoně. Nicméně taková volnost není neomezená a limitem tak jsou kogentní ustanovení zákona.56
52 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Výkon funkce člena statutárního orgánu, včetně smlouvy o výkonu funkce v prolnutí ZOK a ObčZ. In: XXII. Karlovarské právnické dny. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Praha: Leges, 2014, s. 417.
53 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
54 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
55 Podrobněji viz 2.7 – Odměňování.
56 Dle § 1, odst. 2, občanského zákoníku, se uvádí, že „nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
2.1 Vymezení účastníků
Je nutné si v první řadě vymezit, tak jako u většiny smluv, strany, které tuto konkrétní smlouvu uzavírají. V případě smlouvy o výkonu funkce se jedná o dvoustranné právní jednání. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ z důvodu, že na jedné straně stojí obchodní korporace a na straně druhé pak člen voleného orgánu obchodní korporace, se kterou právě tuto smlouvu uzavírá.
Stranami této smlouvy je tedy obchodní korporace a na straně druhé je to pak zpravidla fyzická osoba, nicméně občanský zákoník umožňuje, aby členem voleného orgánu byla i osoba právnická.57
Občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích ovšem nestanoví, jakou formu má taková právnická osoba mít a tak lze dovodit, že členem voleného orgánu může být i samosprávní územní celek, ale i samotná Česká republika.58
Je důležité si tyto strany správně a určitě označit a specifikovat je. Lze tak předejít různým nejasnostem. U fyzické osoby je základním znakem jméno, jež se skládá z příjmení a osobního jména.59 Z praktických důvodů je ovšem toto označení dosti neurčité a tak je nasnadě připojit ještě dále například bydliště nebo datum narození. Je otázka, jak bezpečné je sdělovat na smlouvy rodné číslo, nicméně v případě smlouvy o výkonu funkce se domnívám, že se jedná o spolehlivý a jistý způsob, jak definovat konkrétní fyzickou osobu. Samozřejmě včetně uvedení výše uvedeného jména.
U právnických osob je důležité označit ještě přesněji, aby nedošlo k záměně s jinou, či podobnou právnickou osobou. Základním identifikačním údajem právnické osoby je identifikační číslo.60 Občanský zákoník dále ve svém ustanovení § 435 uvádí, že „každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky…“ Obchodní listiny, ačkoliv nejsou v občanském zákoníku nikterak definovány,
57 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 152 odst. 2.
58 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇. Právnická osoba jako člen orgánu obchodní korporace – vybrané otázky (1. část.). Obchodněprávní revue. 2013, 11-12, s. 305.
59 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 77odst. 1.
60 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 3019.
vnímáme jako listiny, které podnikatel používá v obchodním styku. I přes to, že smlouva o výkonu funkce nespadá zcela do této kategorie, vnímám jako velmi účelné použití právě tohoto ustanovení o identifikaci obchodní korporace. To znamená, že na smlouvu o výkonu funkce se uvede název společnosti, její sídlo a dále se odkáže na zápis do obchodního rejstříku. Může se doplnit například o telefonní číslo, internetové stránky nebo e-mailovou adresu.
Jak jsem již výše uvedl, je důležité co nejjasněji určit smluvní strany, ale i všechny ostatní části ve smlouvě tak, aby byly jednoznačně a srozumitelně určené. V případě, že by tomu tak nebylo, je možné se dovolat institutu zdánlivého právního jednání a tudíž by se k takovému jednání nepřihlíželo.61 Nesrozumitelné právní jednání je takové, kde ze slova samého je patrné, že ani jednající sami, ani třetí osoby, nerozumějí tomu, co je napsáno a nevědí tak, jaká práva a povinnosti měly být plněny, případně jaké právní následky takovým právním jednáním byly zamýšleny.62 Tyto následky je nutné si v případě smlouvy o výkonu funkce uvědomit a vynaložit tak snahu, aby se těmto situacím předešlo.
2.2 Předmět smlouvy
Ve smlouvě o výkonu funkce je důležité vymezit práva a povinnosti, které vznikají smlouvou o výkonu funkce. Bude se tak jednat o vzájemné vymezení takových práv a povinností ve vztahu člena orgánu obchodní korporace a obchodní korporací.
Zároveň smlouva o výkonu funkce obsahuje i závazky společnosti vůči členovi voleného orgánu. Takovým závazkem může být vytvoření podmínek pro výkon funkce, například i poskytnutím prostorů.63 Nicméně neuvedením tohoto závazku nezbavuje obchodní korporace takovéto povinnosti, protože již z ustanovení o příkazu je takováto povinnost založena.
61 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 553 odst. 1.
62 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Právní jednání podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Komentář, srovnání se zahraničním a vybraná platná judikatura. 2. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013, s. 58
63 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – VYCHOPEŇ, ▇▇▇▇▇▇. Vzory smluv, petitů a zakládacích listin dle nového občanského zákoníku. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014, s. 657.
Důležitou částí předmětu smlouvy o výkonu funkce je i odměňování.
Určení jeho výše, jak se bude určovat apod. K tomuto tématu viz dále.
Na tomto místě je vhodné zmínit podmínku platnosti právního jednání. Aby vůbec mohla být smlouva o výkonu funkce platná, je nutné ji uzavřít s osobou, která je svéprávná. Povinnost svéprávnosti zakládá ustanovení § 152 odst. 2, občanského zákoníku, kde se uvádí, že člen voleného orgánu musí být svéprávný. Další podstatnou podmínkou je i projev vůle jednajícího.
2.3 Forma smlouvy
Co se týká formy smlouvy, tak je toto upraveno v § 59 odst. 2, zákona o obchodních korporacích. Zde se uvádí, že „smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně“.64 Z tohoto tedy vyplývá, že písemná forma je vyžadována pouze pro členy orgánů v kapitálových obchodních společnostech. Písemná forma tak neplatí pro komanditní společnost a veřejnou obchodní společnost včetně družstev, stejně tak jako pro evropské hospodářské zájmové sdružení.65 Pro tyto vyjmenované tak platí, že lze uzavřít smlouvu o výkonu funkce i ústně.66 Takovéto ústní uzavření smlouvy není již z logiky věci příliš praktické. Písemnou formou lze předjít zejména obsahovým sporům a i z důvodu schvalování této smlouvy nejvyšším orgánem.
Ohledně písemné formy, je důležité si ujasnit, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá. Co znamená písemná forma již judikoval Nejvyšší soud ČR tak, že
„Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky
64 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 59 odst. 2.
65 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 151.
66 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 504.
podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.“67 Zpravidla se tedy bude jednat o text napsaný na běžném papíře, který bude následně podepsán. Občanský zákoník v § 562 dále upravuje i další případy, kdy je písemná forma dodržena, jedná se zejména o případy jednání učiněných v elektronické podobě.
Při nedodržení předepsané formy se odkážeme na § 582, občanského zákoníku, který stanoví, že takové jednání je neplatné, ledaže by strany tuto vadu dostatečně zhojily. Je ovšem nutné si uvědomit, zda jde o neplatnost relativní či absolutní. Absolutní neplatnost je takový případ, kdy se právní jednání příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.68 Při nedodržení písemné formy se tedy nelze domnívat, že by některé z uvedeného bylo splněno. Jednalo by se tedy spíše o neplatnost relativní.69 Odkazem na § 586, občanského zákoníku, se takovéto neplatnosti může dovolávat pouze dotčený člen kapitálové společnosti nebo kapitálová společnost samotná.
2.4 Místo výkonu funkce
Dalším ujednáním, které může být ve smlouvě ujednáno je i místo výkonu funkce orgánu. Pro člena orgánu je to praktické, protože bude mít jasně určeno, kde bude svou činnost vykonávat. Nicméně takovéto ujednání je výhodné i z pohledu pracovních cest, respektive hrazení cestovních výdajů vzniklých právě z pracovních cest. Lze na základě takového místa stanovit například vzdálenost takové cesty. V ujednání smlouvy o výkonu funkce bude taková povinnost uhrazení cestovních výdajů domluvena. Může zde být uvedeno, jak se takové náhrady budou určovat, případně jak se bude jejich výše počítat. Předpokládá se, že člen orgánu doloží potřebné doklady k takovému určování potřebné.
Jako velmi praktický způsob určení náhrad cestovních výdajů se mi jeví odkázání na příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
67 Např. Rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1230/2007 ze dne 29.1.2009. Nebo Rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 368/99 ze dne 15.2.2001.
68 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 588.
69 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 505.
pozdějších předpisů, a prováděcích předpisů.70 Zejména pak ustanovení § 152 a § 156, zákoníku práce, které určují, co je to pracovní cesta a které položky je obchodní korporace povinna uhradit. Pracovní cestou se tedy rozumí především
„časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce“.71 V našem případě smlouvy o výkon funkce se zaměstnancem myslí samozřejmě člen orgánu a zaměstnavatelem pak obchodní korporace. Poté se hradí především tedy jízdné, stravné a ubytování, případně další nutné vedlejší výdaje.72
2.5 Povinnosti člena orgánu
Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o výkonu funkce lze uzavřít pro různé členy orgánů obchodní korporace, které vykonávají různé funkce v obchodní korporaci, je nutné mít na paměti, že i povinnosti se budou odvíjet od povahy a funkce takového orgánu, stejně tak jako jeho práva. Taková ustanovení o povinnostech můžeme najít v občanském zákoníku, stejně tak jako v zákoně o obchodních korporacích. Zde můžeme najít ustanovení jak kogentní, tedy ustanovení taková, od kterých se nelze odchýlit, tak dispozitivní, od kterých se lze odchýlit a je možné si dohodnout vlastní pravidla. Některá ustanovení nemusí být příliš definována a tak je dobré si taková ujednání smluvně blíže určit a to právě ve smlouvě o výkonu funkce.
Stejně jako tomu bude zpravidla i u jiných smluv, i zde ujednání o právech a povinnostech je jednou z nejdůležitějších částí. Právě v těchto ustanoveních smlouvy o výkonu funkce se formuje co je povinen člen orgánu konat a co bude za nedodržení či porušení takové povinnosti následovat. Smluvní strany mají tu možnost si sjednat, co bude na jejich vůli s jediným omezením. Tímto omezením je samozřejmě zákon a to tak, že taková ujednání nesmí být v rozporu s jeho kogentními ustanoveními. Stejně tak nesmí být v rozporu s dobrými mravy a povinnosti či práva ve smlouvě o výkonu funkce musí být reálně splnitelná.
70 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ > 71 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. § 42 odst. 1.
72 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. § 156 odst. 1.
2.5.1 Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře
Povinnost péče řádného hospodáře je opět jednou z těch nejdůležitějších povinností, které na člena statutárního orgánu čekají. Jedná se o pojem právnickou veřejností velmi probíraný a řešený. Péče řádného hospodáře je upravena jak v občanském zákoníku, tak i v zákoně o obchodních korporacích.
V občanském zákoníku nalezneme obecnou definici, která stanoví, že
„kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.“73 Zde bych se zejména pozastavil nad pojmem „s nezbytnou loajalitou“, který značí, že by člen orgánu měl dávat přednost zájmům korporace před zájmy svými či společníků.74 Člen orgánu by se tak měl starat o svěřený majetek jako by byl jeho vlastní a snažit se jej rozmnožit, stejně tak jej chránit. 75
V zákoně o obchodních korporacích poté nalézáme větší upřesnění pojmu péče řádného hospodáře, kdy navazuje na výše zmíněné ustanovení. Specifikuje, kdo jedná s potřebnými znalostmi a pečlivostí a to tak, že „ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.“76 I takové jednání ovšem musí být učiněno s loajálností vůči korporaci, protože neloajálnost je vždy neobhajitelná a musí tak být přítomna při každém takovém jednání.77 To znamená tedy, že veškerá snaha člena orgánu nebude brána v potaz, pokud nebyla učiněna s dostatečnou loajalitou.78 Je zde tedy promítnuto pravidlo podnikatelského úsudku tzv. business judgement rule. Zákon se tak snaží zmírnit riziko spojené s péčí řádného hospodáře, kdy pokud člen orgánu bude jednat loajálně a pečlivě, nebude soud řešit následek takového konání, ale jen, zda jednal lege artis a
73 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 159 odst. 1.
74 Například Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3864/2008 ze dne 24.2.2009.
75 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 95.
76 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 51 odst. 1
77 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 136
78 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Akciová společnost podle nového zákona o obchodních korporacích 2014. Olomouc: Anag, 2014, s. 315.
nebude tak nést odpovědnost k úhradě újmy.79 Statutární orgán tak odpovídá za řádný výkon své funkce, nikoliv však za výsledek své činnosti.80
Ve smlouvě o výkonu funkce je pak možné ustanovit ujednání o tom, jak se bude postupovat v případě odpovědnosti člena orgánu, případně při porušení jednatelského oprávnění. Takové ustanovení je praktické z několika důvodů. Může působit jako prevence před porušováním takového omezení, kdy člen orgánu si musí být vědom hrozícího postihu. Druhým důvodem proč takové ustanovení do smlouvy o výkonu funkce začlenit je i možnost blíže si určit, jak se bude postupovat při nahrazování vzniklé škody. Lze si například sjednat zaplacení částky, která se bude vypočítávat jako násobek odměny a podobně.
Pokud mluvíme o náhradě újmy, která vznikla porušením povinností člena orgánu, je nutné si uvést situaci, kdy by nedošlo k náhradě škody. V takovém případě ručí člen orgánu věřiteli obchodní korporace za její dluh v rozsahu, v jakém tuto škodu nenahradil.81 V případě, že by se věřitel nemohl domoci takového plnění na obchodní korporaci.
S ohledem na § 53 odst. 2, zákona o obchodních korporacích, je nemožné sjednat ve smlouvě o výkonu funkce ujednání, které by zprošťovalo člena orgánu obchodní korporace odpovědnosti nebo jej dokonce zcela vylučovalo z povinnosti nahradit škodu. Naopak je možné ustanovení o náhradě při porušení povinností člena orgánu ještě zpřísnit.
Jednalo by se například o institut smluvní pokuty. Smluvní pokuta by se zpravidla uváděla ve smlouvě o výkonu funkce v samostatném ujednání, pro lepší přehlednost. Smluvní pokuta může působit opět jakýmsi preventivním opatřením proti porušováním povinností.
Je vhodné si v ustanovení o smluvní pokutě ujednat i vztah mezi náhradou škody a smluvní pokutou. Vzhledem k § 2050, občanského zákoníku, kde se uvádí, že „je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.“ Takové ustanovení se použije právě v případě, kdy takový vztah není vymezen. Věřitelem
79 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 53.
80 Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 662/2013 ze dne 18.9.2014.
81 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 159 odst. 3
v tomto případě bude obchodní korporace. Toto ustanovení tedy nebrání smluvním stranám, aby si sjednaly mimo požadavku smluvní pokuty i náhradu škody vzniklou porušením povinnosti.82 A v praxi k tomu velmi často i dochází.
Je nutné si i vymezit výši nebo způsob určení smluvní pokuty. Smluvní pokuta by neměla být nepřiměřeně vysoká a může být soudem snížena.83 Soud je oprávněn k moderaci nepřiměřené vysoké pokuty pouze na návrh dlužníka. Výše takové smluvní pokuty by pak měla být stanovena přiměřeně k významu a hodnotě utvrzované povinnosti. Je proto třeba při stanovení smluvní pokuty vycházet z předpokladu, že taková smluvní pokuta bude obhajitelná, bud zároveň motivující pro povinného, aby plnil své povinnosti a zároveň v sobě zahrnula všechny škody, které by porušením povinností bylo rozumné očekávat.84
2.5.2 Povinnost dodržovat zákaz konkurence a opatření proti střetu zájmů
Zákaz konkurence spočívá v tom, že člen statutárního orgánu nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, případně ani zprostředkovávat obchody pro jiného. Za další pak nesmí být ani členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, pokud by taková právnická osoba měla stejný nebo obdobný předmět činnosti.85 Výjimku by zde tvořil koncern. Nesmí být ani neomezeně ručícím společníkem nebo ovládající osobou v právnické osobě, která má stejný, či obdobný předmět činnosti.86
Zákaz konkurence je v zákoně o obchodních korporacích rozdělen pro jednatele ve společnosti s ručením omezeným87 a zvláště pak pro členy
82 ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ a kol. Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014, s. 104.
83 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2051.
84 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. SAMAK právo & daně. Nastavení smluvní pokuty v obchodních vztazích. 2016, ▇▇▇▇▇▇.▇▇ [online], 2016, [cit. 11.dubna 2017]. Dostupný na World Wide Web: ▇▇▇.▇▇▇▇▇▇.▇▇.
85 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 335.
86 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 441 odst. 3.
87 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 199.
představenstva v akciové společnosti.88 Společenská smlouva zákaz konkurence ještě dále rozšířit a zpřísnit, nad rámec zákona.89 Nelze však takový zákaz zúžit.90
Právě ve smlouvě o výkonu funkce může být takové rozšíření uvedeno. V případě takovéhoto rozšíření nad rámec zákona, se při jejich porušení nebude na ně vztahovat zákonná úprava porušení zákazu konkurence, nicméně si smluvní strany mohou důsledky takového porušení upravit ve smlouvě o výkonu funkce, například smluvní pokutou.91
Může zde být i uvedeno ujednání, které stanoví, že zákaz konkurence pro jednatele neplatí. Uvede se zde, že je „uděleno svolení společníků i k samostatnému podnikání jednatele dle § 199 zákona č. 89/2012 Sb., i k tomu, aby byl členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.“92 Ke smlouvě se pak přiloží souhlas společníka, případně společníků.
Konkurenční doložka může být další součástí smlouvy o výkonu funkce. Jedná se o jakési zabezpečení obchodní korporace po skončení člena orgánu v této obchodní korporaci. Princip konkurenční doložky spočívá v tom, že se člen orgánu zavazuje k tomu, že po skončení funkce nebude po určitou dobu vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti, stejně tak s předmětem činnosti společnosti, kterou právě vykonával. Vzhledem k povaze statutárního orgánu je logické, že se obchodní korporace bude chtít bránit své citlivé informace.
Zákon klade důraz na náležité vymezení konkurenční doložky a to tak, že zde musí být určeno území, pro které tato konkurenční doložka platí, dále pak okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se takový zákaz týká.93 Stejně tak zde musí být vymezeno, na jakou dobu se konkurenční doložka sjednává. Nesmí zde být uvedena doba neurčitá nebo doba delší pěti let. V případě, že by zde taková
88 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 441 a § 442.
89 ČERNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Právo obchodních korporací. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, 2015, s. 90.
90 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. § 199 odst. 3.
91 Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1053/2007 ze dne 25.9.2007.
92 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – VYCHOPEŇ, ▇▇▇▇▇▇. Vzory smluv, petitů a zakládacích listin dle nového občanského zákoníku. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014, s. 657.
93 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 109.
doba byla uvedena, platí, že byla ujednána na pět let.94 Konkurenční doložka nesmí omezovat člena orgánu více, než by bylo potřebné k ochraně obchodní korporace. V takovém případě může soud na návrh člena orgánu takovou konkurenční doložku zrušit, omezit nebo prohlásit za neplatnou.95 Konkurenční doložka tak omezuje nejen věcně, ale i časově a prostorově.96 Konkurenční doložka musí tedy být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vyvážená na obě strany tak, že nesmí bránit ve svobodném podnikání, ale zároveň musí chránit právo obchodní korporace na nerušené podnikání v již zavedeném závodě.97
Bývá pravidelně za takovou konkurenční doložku náležité peněžité vyrovnání, i přes to, že ze zákona nevyplývá taková povinnost.98 V zájmu rovného postavení stran se ale takové peněžité vyrovnání dá předpokládat, kdy člen orgánu by na takovou konkurenční doložku také nemusel přistoupit. Zejména vzhledem k důvodu, že konkurenční doložka je svou povahou tzv. synallagmatickým závazkem, kdy účastníci takovéto doložky si poskytují vzájemně hospodářský prospěch a vzhledem ke skutečnosti, že člen orgánu nemůže využívat například svou odbornou kvalifikaci v plném rozsahu, nepochybně vytváří nerovnost účastníků konkurenční doložky a tak by za takové omezení měl odpovídat jiný závazek obchodní korporace, aby došlo k jakési kompenzaci.99
Pravidla o střetu zájmů upravuje ustanovení § 54 a násl., zákona o obchodních korporacích. Zde můžeme najít obecnou informační povinnost, obsaženou v ustanovení § 54, zákona o obchodních korporacích a informační povinnost o střetu zájmů při uzavírání smluv, obsaženou v ustanovení § 55 a § 56, zákona o obchodních korporacích. Jedná se o novou právní úpravu střetu zájmů, která je založena především na transparentnosti a samoregulačních funkcích a to uvnitř obchodní korporace.100 Člen orgánu obchodní korporace je povinen
94 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2975 odst. 2.
95 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 2975 odst. 3.
96 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 496.
97 Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4192/2008-108 ze dne 25.2.2011.
98 V případě pracovněprávních vztahů je taková finanční kompenzace povinná viz Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1773/2008 ze dne 30.10.2009.
99 Rozsudek NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1276/2001 ze dne 11.4.2011.
100 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, a.s., 2014, s 457.
informovat bez zbytečného odkladu členy orgánu, kontrolní orgán, případně nejvyšší orgán obchodní korporace o skutečnostech, které by mohli vést při výkonu jeho funkce ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace. Řešení takovéto konfliktní situace o střetu zájmů je pak ponecháno na vůli orgánu, kterému byla taková informace o střetu zájmů adresována.101
Takováto notifikační povinnost vzniká členovi každého orgánu obchodní korporace, bez ohledu na to, zda se jedná o orgán obligatorní či fakultativní. Pokud zmiňuji každý orgán obchodní korporace, je důležité se zaměřit i na nejvyšší orgán obchodní korporace. ▇. ▇▇▇▇▇ zaujímá názor, že ustanovení § 54 odst. 1, zákona o obchodních korporacích , nedopadá na členy těchto nejvyšších orgánů obchodních korporací. Jednak se to odůvodňuje tím, že pojem členství se používá v souvislosti s členy voleného orgánu obchodní korporace a nikoliv tak ohledně účasti v nejvyšším orgánu obchodní korporace.102 Na druhé straně se tak odůvodňuje i skutečností, že toto ustanovení předpokládá střet zájmů při výkonu funkce člena orgánu, avšak účast v nejvyšším orgánu obchodní korporace výkonem funkce není.103
Při notifikační povinnosti přitom není důležité, zda ke střetu zájmů mezi obchodní korporací a členem orgánu skutečně dojde, ale že k takovému střetu zájmů může dojít. Posuzovat případný střet zájmů je však nutné činit individuálně, případ od případu.
V ustanovení § 54 odst. 4, zákona o obchodních korporacích, se pak hovoří o možnosti pozastavení funkce člena orgánu obchodní korporace. V případě pozastavení funkce dochází k tomu, že dotčený orgán obchodní korporace nemůže vykonávat působnost, jenž takovému orgánu náleží.104 Pozastavení takové činnosti se poté zapisuje i do obchodního rejstříku.105 Člen, který má pozastaven výkon funkce člena orgánu obchodní korporace se tak nesmí
101 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Nová pravidla střetu zájmů v obchodních korporacích – LIT160629CZ. [cit. 26.března 2017] Dostupný na ASPI.
102 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s 459.
103 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s 459.
104 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s 467.
105 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. § 48 odst. 1 písm. e).
účastnit jednání orgánu, vykonávat obchodní vedení a další činnosti spojené s výkonem funkce člena orgánu obchodní korporace.
2.5.3 Povinnost dodržovat korporační omezení
Člen orgánu obchodní korporace je povinen dodržovat různá korporační omezení, které vyplývají nejen ze stanov obchodní korporace, ale i ze zákona či různé kodexy. K dodržování stanov a kodexů se právě ve smlouvě o výkonu funkce výslovně zaváže. Nicméně každý člen orgánu je povinen se seznámit se stanovami, stejně tak jako s kodexy, ke kterým se obchodní korporace zavázala.
2.5.3.1 Povinnosti statutárního orgánu vůči valné hromadě a společníkům
Za svolávání valné hromady je zodpovědný právě statutární orgán a to alespoň jednou za účetní období.106 Nebo v případě, že by hrozil obchodní korporaci úpadek nebo z jiných závažných případů.107 V rámci péče řádného hospodáře je to i jedna z jeho možností, jak se snažit zabránit úpadku obchodní korporace a to tak, že oznámí skutečnosti, které nastaly a mohly by vést k úpadku. Je zde povinnost pro jednatele, v případě společnosti s ručením omezeným, a pro člena představenstva, v případě akciové společnosti, se účastnit valné hromady.108 Další jednotlivé povinnosti pro člena statutárního orgánu, vyplývající ze zákona, jistě smlouva o výkonu funkce obsahovat nebude. K takovému postačí například v této části smlouvy uvést, že se člen orgánu
106 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 181 odst. 1 v případě společnosti s ručením omezeným a § 402 odst. 1 v případě akciové společnosti.
107 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 182 v případě společnosti s ručením omezeným a § 403 odst. 2 v případě akciové společnosti.
108 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 184 odst. 4 v případě společnosti s ručením omezeným a § 402 odst. 3 v případě akciové společnosti.
zavazuje k seznámení a k plnění povinností stanovených zákonem o obchodních korporacích.109
Co se ovšem občas objevuje na některých smlouvách o výkonu funkce je, jak se činí takové svolávání. Jde především o upřesnění způsobu doručování, kdy se domnívám a různé smlouvy to i dokládají, že nejspolehlivějším způsobem bude doporučené psaní, případně vnitropodnikový systém, sloužící k doručování písemností. Nicméně takový způsob musí upravit stanovy.
Dalším bodem, který se často objevuje ve smlouvách o výkonu funkce, ve vztahu k valné hromadě je i povinnost upozornit obchodní korporaci na zjevnou nevhodnost pokynů právě valné hromady. A to z důvodu rozporu se zákonem nebo pokud by takový pokyn mohl způsobit újmu obchodní korporaci. Zpravidla se tak bude činit písemně a tak, jak jsem uváděl v předchozím odstavci. Aby se předešlo zbytečnému informování o zdánlivě zbytečných skutečnostech, lze si ve smlouvě o výkonu funkce dále určit i kterých oblastí, či jak vysoké škody se tato povinnost bude týkat. Lze si tak ujednat, že člen orgánu má povinnost informovat společníky o hrozící škodě většího rozsahu.
2.5.3.2 Zastupování obchodní korporace
V občanském zákoníku se uvádí, že právě statutární orgán může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.110 Takové zastoupení samozřejmě musí být v souladu s výše uvedenými povinnostmi a hlavně statutární orgán zavazuje při zastupování obchodní korporace k péči řádného hospodáře.
I přes to, že takovéto jednání je určeno v zakladatelském právním jednání, ve většině smluv o výkonu funkce se i přes to objevuje. Statutární orgán může vykonávat jedna osoba nebo může být osob více a tvořit tak kolektivní orgán.111 V případě jediného jednatele je jasné, že bude jednat jen tato osoba.112 Postačí
109 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – VYCHOPEŇ, ▇▇▇▇▇▇. Vzory smluv, petitů a zakládacích listin dle nového občanského zákoníku. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014, s. 656.
110 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 164 odst. 1.
111 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 164 odst. 2.
112 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 61.
tedy uvést do smlouvy o výkonu funkce bod, který stanoví, že jako statutární orgán jedná za společnost samostatně.113
2.5.3.4 Omezení jednatelského oprávnění
Je důležité si uvědomit, že jednání za obchodní korporaci se činí vůči třetím osobám. V zákoně o obchodních korporacích je myšleno právě na ochranu těchto třetích osob. To znamená, že omezení, které je uvedeno v zakladatelském právním jednání, není účinné vůči třetím osobám a to ani, když bylo zveřejněno.114 Statutární orgán je tedy vázán takovým omezením a v případě, že by činil v rozporu s tímto omezením, je povinen nahradit škodu, z takového jednání vzniklou.115 Výše zmíněné je ovšem nutné odlišit od zákonného omezení, uvedeného v § 48, zákona o obchodních korporacích. Toto ustanovení pak dopadá na situace, kde nebyly dodrženy zákonné požadavky na vnitřní vůli, tedy souhlas nejvyššího orgánu. V takovém případě to nemá vliv na například uzavřené smlouvy, ale smluvním stranám poté vzniká prekluzivní lhůta od takové smlouvy odstoupit. Náhradu újmy poté ponese ten, kdo nedodržel vnitřní pravidla.
Jedná se především o omezení jednatelského oprávnění na konkrétní úkony. Hned zpočátku je nutné si ujasnit, že se jedná o omezení uvnitř obchodní korporace a tak se zde uplatní již výše zmíněné ustanovení § 47, zákona o obchodních korporacích, které nepůsobí vůči třetím osobám. Takové omezení může vzniknout na základě rozhodnutí valné hromady, či dozorčí rady nebo je takové omezení určeno již v zakladatelském právním jednání.116 Samozřejmě, vedle tohoto smluvního omezení je nutné zohlednit i omezení zákonné. Jednalo by se o použití § 48, zákona o obchodních korporacích, které dopadá na právní jednání, ke kterému nedal nejvyšší orgán obchodní korporace souhlas. Takové
113 Zda-li jedná samostatně určuje zakladatelské právní jednání.
114 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 47.
115 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 127
116 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 333.
jednání by poté bylo v režimu relativní neplatnosti. Jednalo by se například o prodej části závodu, ke které nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace.
Bude se tedy jednat především o omezení týkající se uzavírání smluv, které by měli větší dopad na obchodní korporaci. Ať už by šlo smlouvy zavazující k většímu plnění nebo týkající se majetku obchodní korporace. Je tedy vhodné si do smlouvy o výkonu funkce sjednat, kterých oblastí se takové omezení bude týkat. Například jaké smlouvy je oprávněn člen orgánu uzavírat, případně do jaké výše, s tím, že tato výše bude konkrétně specifikována.117 O takových skutečnostech se dále zaváže člen orgánu informovat valnou hromady a až na základě jejího souhlasu je oprávněn takové smlouvy uzavírat.
2.5.3.5 Povinnost dodržovat kodex Corporate Governance
Pojem Corporate Governance v sobě skrývá pravidla, která určují a popisují systém řízení a správy obchodní korporace.118 Jedná se o formálně nezávazný předpis v obchodním právu, v oblasti tzv. soft law.119 Jedná se tedy o jakési kodexy, které působí uvnitř obchodní korporace. Nejčastěji se setkáváme s etickými kodexy, případně s kodexy obchodního chování.
Ve smlouvě o výkonu funkce se právě člen orgánu výslovně zaváže k tomu, že se s těmito kodexy seznámil a zaváže se dále k tomu, že se podle těchto stanovených pravidel bude při svém výkonu funkce řídit.
2.5.4 Povinnost mlčenlivosti
Jedním z nejčastějších ujednání ve smlouvě o výkonu funkce je povinnost zachovávat mlčenlivost. Před rekodifikací soukromého práva se povinnost
117 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ >
118 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 34.
119 Jsou to různá stanoviska, oznámení či jiné dokumenty, které ovšem nejsou ve formě právně závazných předpisů. Mohou tak konkretizovat, rozvádět a aplikovat právní normy. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 33.
zachovávat mlčenlivost nacházela v obchodním zákoníku výslovně v § 194 odst.
5. Ani obchodní zákoník nedefinoval, co spadá mezi důvěrné informace a skutečnosti a tak se dalo předpokládat, že se jedná o obchodní tajemství a další informace a skutečnosti, které by jejich prozrazením třetím osobám mohly způsobit obchodní korporaci škodu.120 V nové právní úpravě není nikde povinnost mlčenlivosti výslovně zakotvena, ani v zákoně o obchodních korporacích, ani v občanském zákoníku. Nicméně povinnost mlčenlivost lze předpokládat z povinnosti loajality.
I přes výše zmíněné se takové ustanovení do smlouvy o výkonu funkce ujedná. Stará právní úprava obsahovala mlčenlivost jen vůči třetím osobám. Z tohoto důvodu se domnívám, že i do ustanovení ve smlouvě o výkonu funkce je účelné v rámci povinnosti mlčenlivosti určit okruh osob, vůči kterým je tato povinnost účinná, respektive vůči kterým není.
Dalším bodem v povinnosti mlčenlivosti by měl být i okruh skutečností a informací, které spadají pod pojem mlčenlivosti. Zejména z důvodu lepší přehlednosti. Zpravidla to budou výše jmenované skutečnosti, které obsahoval již obchodní zákoník. Tedy věci jako obchodní tajemství, i přes to, že již je samostatně chráněno zákonem, ale i další skutečnosti, významné pro obchodní korporaci.121
Na rozdíl od konkurenční doložky se na ujednání o mlčenlivosti nevztahuje časové, územní či osobní omezení, které jsou povinné pro konkurenční doložku.122 Je to zejména z důvodu, že ujednání o mlčenlivosti nezakládá nikterak nerovnost postavení, nýbrž neomezuje člena orgánu ve svobodě podnikání, ale chrání pouze obchodní korporaci před zneužitím jejich citlivých informací. 123
Člena orgánu dále vydá po skončení funkce veškeré podklady a dokumenty, které souvisely s výkonem funkce, což vyplývá z ustanovení o příkazu. Bývá tak zde uvedena i odpovědnost za nedodržení takové povinnosti,
120 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – PLÍVA, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2010, s. 721.
121 „Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem…“ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 504.
122 Viz § 2518, občanského zákonu, který hovoří o tom, že si smluvní strany mohou ujednat, že člen orgánu nesmí „na určitém území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území“ vykonávat obdobnou činnost.
123 Usnesení NS ČR sp. zn. 20 Cdo 2800/2006 ze dne 21.6.2007.
která se týká náhrady škody, která porušením takové povinnosti vznikne.124 Je to logické, že chce obchodní korporace mít své interní a citlivé dokumenty ve své moci a nikoliv u člena, který již v obchodní korporaci nepůsobí.
2.5.5 Překážky v činnosti
Mezi další ujednání ve smlouvě o výkonu funkce, které je třeba doporučit sjednat, je právě ujednání věnující se překážkám v činnosti. V tomto případě se překážkami v činnosti mají na mysli především takové, které jsou na straně člena orgánu a zamezují řádný výkon jeho funkce. Především se zde člen orgánu zavazuje k povinnosti náležitě informovat obchodní korporaci o takové překážce. Podmínka náležité informace je splněna především, pokud člen orgánu informuje o důvodu vzniku překážky a poté uvede i údaj o přibližné délce trvání překážky.125 Taková informační povinnost je splněna, i pokud informuje člen orgánu nejvyšší orgán, avšak pokud není jeho jediným členem.126 Může se například jednat i o překážky způsobené zdravotním stavem člena orgánu. V takovém případě je vhodné předložit lékařské potvrzení, po uplynutí 3 dnů od pracovní neschopnosti, které by mělo být součástí povinnosti náležitě informovat obchodní korporaci.
Takovéto ustanovení ve smlouvě o výkonu funkce je praktické i z důvodu odměny, která je fixně stanovená. Vzhledem k pěvně stanovené odměně je účelné ujednat zde i přiměřené zkrácení takové odměny, na základě delší pracovní neschopnosti, případně zkrácení odměny v případě nesplnění povinnosti náležitě informovat obchodní korporaci o překážkách.
Dále se v tomto ustanovení člen orgánu zavazuje, že obchodní korporaci informuje o kterékoliv skutečnosti, která by měla za následek nesplnění podmínek pro výkon funkce člena orgánu. Jedná se o takové podmínky, které určuje zákon.
124 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ >
125 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ > 126 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Společnost s ručením omezeným 2014. Olomouc: Anag, 2014, s. 160.
Především pak podmínky svéprávnosti,127 bezúhonnosti a překážky k provozování živnosti.128
2.6 Práva člena orgánu
V předchozích podkapitolách jsem se věnoval především povinnostem člena orgánu. Nicméně smlouva o výkonu funkce je dvoustranné právní ujednání a tak má i druhá strana nějaká práva, která se právě zde můžou domluvit.
Samozřejmě, některá práva člena orgánu vyplývají přímo ze zákona a tudíž není potřebné taková ustanovení ze zákona přepisovat do smlouvy o výkonu funkce. Ale jak jsem již výše zmiňoval, lze doporučit některá taková práva přepsat do smlouvy o výkonu funkce. Takovým právem může být například dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady.129 Takové ustanovení by bylo nepraktické do smlouvy o výkonu funkce začleňovat. Zákon jej přiznává a není třeba jej ani nikterak rozšiřovat, upravovat, či specifikovat. Stejně jako tomu bylo u povinností člena, tak i práva člena orgánu vyplývají ze zákona, nicméně taková ujednání je praktické si ve smlouvě o výkonu funkce specifikovat. Nutno říci, že některá práva zákon přímo členu orgánu nepřiznává a je proto nutné si taková práva ujednat zde ve smlouvě.
2.6.1 Právo na informace a součinnost
V rámci práva člena orgánu na informace, je nutné si zde opět připomenout pojem péče řádného hospodáře. Právě definice tohoto pojmu obsahuje, že je nutné vykonávat funkci s „potřebnými znalostmi“.130. Pro výkon funkce člena orgánu je tedy důležité si takové znalosti, či informace, obstarat.
127 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 152 odst. 2.
128 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 46 odst. 1.
129 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 191 odst. 1 v případě společnosti s ručením omezeným a § 428 odst. 1 v případě akciové společnosti.
130 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. § 159 odst. 1.
Jako tomu bylo u některých povinností člena orgánu, i zde je tedy vhodné si sjednat ve smlouvě o výkonu funkce ujednání, které právě zavazuje obchodní korporaci k poskytování informací. Lze tak předejít zbytečným nejasnostem, či sporům ohledně nutnosti poskytování takových informací. Obchodní korporace se tak například zaváže, že zabezpečí přístup ke všem nezbytným dokumentům a informacím, které jsou potřeba k řádnému výkonu funkce orgánu.131 Případně lze sjednat další okruhy možností, jakým se lze informací domoci. Dále pak je také vhodné ujednat, které informace lze důvodně požadovat a které pak nikoliv. Jedná se například o nějaké důvěrné informace, které k činnosti funkce orgánu nejsou potřebné.
Naopak součinnost se nikterak v zákoně nespecifikuje, nicméně se domnívám, že k řádnému výkonu funkce člena orgánu je taková podmínka nezbytná. Nejedná se pouze o součinnost mezi ostatními členy orgánu, ale i mezi jednotlivými orgány a obchodní korporací celkově. Zpravidla stačí, aby se ve smlouvě o výkonu funkce uvedlo pouze, že se obchodní korporace zavazuje k součinnosti, potřebné k řádnému výkonu funkce orgánu.132 Takové ujednání ve smlouvě o výkonu funkce lze jedině doporučit, protože pro člena orgánu má zásadní význam.
2.6.3 Služební volno
Stejně jako u pracovněprávních vztahů, i u výkonu člena orgánu je vhodné si sjednat právo na dovolenou na zotavenou. Na rozdíl právě od pracovněprávních vztahů, kde takový nárok na dovolenou vyplývá přímo ze zákona, stejně tak jako jeho délka, tak u výkonu člena orgánu tomu tak není.133 Proto je z pohledu člena orgánu výhodné si takové ujednání do smlouvy o výkonu funkce sjednat a tím si tak upevnit možnost získat v budoucnu dovolenou. Stejně tak je důležité si sjednat jeho délku, která zpravidla bude v rozsahu několika týdnů.
131 ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Smlouva o výkonu funkce – VZ260002. [cit. 27. ledna 2017] Dostupný na ASPI.
132 ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Smlouva o výkonu funkce – VZ260002. [cit. 27. ledna 2017] Dostupný na ASPI.
133 Srovnej § 212 a násl., zákoníku práce.
Dále je pro obchodní korporaci praktické si sjednat určitá pravidla, jak se taková dovolená bude čerpat. Obchodní korporace si tak zamezí případům, kdy by si člen orgánu vzal dovolenou v období, kdy je ho nejvíce potřeba. Například lze ujednat, že člen orgánu si bude takovou dovolenou plánovat s ohledem na zájmy obchodní korporace. Stejně tak postačí prosté odkázání na některý z vnitřních předpisů, zpravidla se bude jednat o nějaký pracovní řád, který právě podmínky dovolené upravuje.
2.6.4 Účelně vynaložené náklady
O jistém hrazení nákladů člena orgánu jsem se již zmiňoval v rámci pracovních cest. Nicméně i další účelně vynaložené náklady, které nastaly členovi orgánu při výkonu funkce je možné obchodní korporací uhradit. Tato skutečnost již sama vyplývá z ustanovení o příkazu. Pro člena je pak takové ujednání velmi výhodné, protože takto účelně vynaložené náklady jsou mu propláceny nad rámec odměny.
2.6.5 Další práva
Výše uvedená práva samozřejmě nejsou konečným výčtem. Ve smlouvě si lze sjednat i další podmínky a závazky obchodní korporace vůči členovi orgánu.
Dalším závazkem obchodní korporace může být například i odpovědnost za škodu, či újmě na zdraví, která byla způsobena členovi orgánu.134
2.7 Odměňování
Odměna je jedním z nejzákladnějších bodů, které jsou sjednávané ve smlouvě o výkonu funkce. Zákon stanoví i náležitosti, které musí ujednání o
134 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ >
odměně obsahovat. Nicméně zákon takové náležitosti výslovně upravuje pouze pro kapitálové obchodní korporace. V případě osobních korporacích se takové odměňování spíše bude upravovat formou podílu na zisku, vzhledem k osobní povaze takových obchodních korporacích.135 Pro družstva je pak upraveno v zákoně o obchodních korporacích, že takovou odměnu určuje a rozhoduje o ní členská schůze.136
V ustanovení § 60 je tedy výčet toho, co by ujednání o odměně, mimo jiné, mělo obsahovat. Je zde výslovně uvedeno, že „a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.“137 Pokud některá z výše uvedených náležitostí není ve smlouvě o výkonu funkce určena, nezpůsobuje to neplatnost smlouvy o výkon funkce, důsledky takového porušení jsou poté upraveny v § 59 odst. 3 a 4, zákona o obchodních korporacích.138 Nicméně § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích, se bude aplikovat pouze na případy, kdy smlouva o výkonu funkce ujednání o odměně obsahuje, ale takové ujednání je v rozporu se zákonem, respektive na případy, kdy zde takové ujednání zcela chybí. V jiných případech, kdy smlouva o výkonu funkce obsahuje výši odměny podle § 60 písm. b), ale nebude-li obsahovat vymezení složek takové odměny podle § 60 písm. c), se domněnka bezplatnosti podle výše zmíněného ustanovení § 59 odst. 3 nepoužije.139 Lze tedy říci, že ostatní náležitosti odměny, kromě již zmíněného § 60 písm. b), pouze nebyly
135 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 523.
136 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 656 písm. c).
137 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 60.
138 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 153.
139 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 524.
smluvními stranami sjednány. Na tomto místě je dále důležité si připomenout i § 61 odst. 1, zákona o obchodních korporacích, který právě dopadá na případy, kdy ve smlouvě o výkonu funkce není sjednáno ujednání o odměně a dopadá tak na jiná plnění, které nejsou ve smlouvě o výkonu funkce výslovně ujednána. Můžeme tedy říci, že nejdůležitějším bodem v rámci domněnky bezplatnosti bude nesjednání náležitostí podle § 60 písm. b), případně sjednání takové náležitosti, avšak v rozporu se zákonem.140
Ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce je pro obchodní korporaci závazné okamžikem, kdy nejvyšší orgán smlouvu schválí.141
V následujících podkapitolách se budu zabývat jednotlivými náležitostmi ujednání o odměně, které je obsaženo v § 60, zákona o obchodních korporacích.
2.7.1 Princip bezplatnosti v zákoně o obchodních korporacích
V předchozí podkapitole jsme si určili okolnosti týkající se odměny, jakožto jednoho z práv člena orgánu a zároveň jeden z nejdůležitějších bodů ve smlouvě o výkonu funkce. Nicméně zákon myslí i na případy, kdy odměna ve smlouvě o výkonu funkce sjednána nebude.
Zákon o obchodních korporacích stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, která určuje, že pokud není sjednáno odměňování ve smlouvě o výkonu funkce v souladu se zákonem, platí, že takový výkon funkce orgánu je bezplatný.142 143 To ovšem neznamená, že by příslušný orgán nemohl přiznat odměnu členovi orgánu.
Možnost jak učinit smlouvu o výkonu funkce bezplatnou je tedy z logiky věci založena na základě vynechání ujednání o odměně, respektive nesjednání
140 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 524.
141 Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4566/2009 ze dne 16.11.2010.
142 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 59 odst. 3.
143 V předchozí právní úpravě se řídila podle § 66 odst. 2, obchodního zákoníku, smlouva o výkonu funkce přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. A právě v ustanovení § 571, obchodního zákoníku, které upravovalo mandátní smlouvu, bylo uvedeno, že pokud není ve smlouvě o výkonu funkce sjednána výše úplaty, náleží mandatáři (tedy členu orgánu) úplata, která je obvyklá v době uzavření smlouvy a to za činnost, která je obdobná, kterou vykonává mandatář.
odměny v souladu se zákonem o obchodních korporacích, případně lze bezplatnost smlouvy o výkonu funkce založit na základě dohody smluvních stran. Není to ovšem konečný výčet možností, jak učinit smlouvu o výkonu funkce bezplatnou. Dalšími možnostmi tak může být i na základě neexistence smlouvy o výkonu funkce, případně její neplatnosti, s přihlédnutím k tomu, že toto platí pouze u kapitálových obchodních korporací.144 Poslední možností je pak přechodné ustanovení § 777, odst. 3, zákona o obchodních korporacích.
2.7.1.1 Bezplatnost na základě § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích
Jak jsem již výše zmínil, ustanovení § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích stanoví nevyvratitelnou právní domněnku o bezplatnosti smlouvy o výkonu funkce. Komentářová literatura se v rámci tohoto ustanovení zabývá i problematickou otázkou ohledně situace, kdy odměna za výkon funkce člena orgánu sice sjednána byla, ovšem není v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně o obchodních korporacích. V tomto případě je nutné nejdříve rozlišit, zda nedodržení podmínek stanovených zákonem je zaviněno z důvodu na straně obchodní korporace, či na straně člena orgánu.
Pokud tedy bude překážka na straně člena orgánu, tj. bude ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce zdánlivé či neplatné z důvodu na straně člena orgánu, uplatní se dikce § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích, tedy že takový výkon funkce bude bezplatný. Opačný případ nastává, pokud bude překážka na straně obchodní korporace. V takových případech přichází v úvahu § 59 odst. 4, zákona o obchodních korporacích. Podle tohoto odstavce 4 se bude postupovat i v případě, že ujednání o odměně je zdánlivé a tato zdánlivost se bude přičítat k tíži obchodní korporace. ▇. ▇▇▇▇▇ ovšem dodává, že ustanovení § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích, se použije pouze na případy, které se
144 DĚDIČ, ▇▇▇. Obchodní korporace v pohledu rekodifikačních intertemporálních ustanovení.
Právník. 2013, 152 (10), s. 957.
týkají rozporu se zákonem v oblasti ujednání o odměně, nikoliv tak jiného rozporu smlouvy o výkonu funkce se zákonem.145
2.7.1.2 Bezplatnost s ohledem na § 59 odst. 4, zákona o obchodních korporacích
Ustanovení § 59 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, doléhá na ty případy, kdy se neuplatní domněnka bezplatnosti podle § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích. Nejprve je nutné si tento odstavec 4 rozdělit a vyjmenovat jednotlivé případy, které nezakládají tuto bezplatnost. Jedná se tedy o případy, kdy sjednaná smlouva o výkonu funkce je neplatná, případně ujednání o odměně je neplatné, z důvodu na straně obchodní korporace. Dále se jedná o případy, kdy nebude smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně obchodní korporace. Konečně se pak bude jednat o případy, kdy nejvyšší orgán neschválí smlouvu o výkonu funkce bez zbytečného odkladu, po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace.
2.7.1.3 Neplatná smlouva o výkonu funkce
V tomto případě hovoříme o neplatnosti příslušného právního jednání. Zde tedy přichází v úvahu zdánlivé právní jednání,146 které pokud se dodatečně nezhojí, založí členovi orgánu právo na obvyklou odměnu, která mu náleží dle odstavce 4. Takové jednání ovšem musí být z důvodu překážky na straně obchodní korporace. Podle ▇. ▇▇▇▇▇▇ však takový důvod není situace, kdy člen statutárního orgánu sám uzavře smlouvu o výkonu funkce, aniž by k tomu byl oprávněn obchodní korporací v rámci samostatného zastupování.147 Odvolává se na ustanovení § 440, občanského zákoníku, které stanoví podmínky překročení
145 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 508.
146 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 551 a násl. Jednalo by se například o nesrozumitelnost či neurčitost.
147 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 509.
zástupčího oprávnění. Opačně se pak vyjadřuje k tomuto ▇. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, která uvádí, že takový důvod bude právě i uzavření smlouvy o výkonu funkce nad rámec pravomocí statutárního orgánu, které mu svěřuje obchodní korporace a není k takovému jednání ani zmocněn s ohlédnutím k § 164 odst. 2, občanského zákoníku.148
Člen orgánu má tedy právo na obvyklou odměnu a to v případech, kdy neplatné právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně porušuje veřejný pořádek.149 V takovém případě soud bude přihlížet k těmto okolnostem z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu. Nicméně právo na obvyklou odměnu se může člen orgánu i dovolat, pomocí institutu relativní neplatnosti150
2.7.1.4 Neplatné ujednání o odměně
148 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 152
149 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 588.
150 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 586.
151 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 510.
2.7.1.5 Neuzavření smlouvy z důvodu překážek na straně obchodní korporace
V tomto případě se opět setkáváme s právem člena orgánu na obvyklou odměnu, pokud se smlouva o výkonu funkce neuzavře z důvodu překážky, která je na straně obchodní korporace. Takovou překážkou pak může být například situace, kdy obchodní korporace nemá osobu oprávněnou takovou smlouvu uzavřít.152 Mohlo by se tak jednat v případě, kdy je člen orgánu zvolen do dozorčí rady, nicméně obchodní korporace nemá momentálně žádného člena, například v představenstvu, který by takovou smlouvu uzavřel.153
2.7.1.6 Neschválení smlouvy bez zbytečného odkladu
Ještě než si ujasníme, v jakém případě nastává neschválení smlouvy o výkonu funkce bez zbytečného odkladu, je nutné si uvědomit, že funkce členovi orgánu vzniká nejčastěji v okamžiku, kdy se usnese k jeho volbě orgán k takové volbě oprávněný.154
Problematické v této souvislosti bude právě význam bez zbytečného odkladu. Zákon totiž takovou lhůtu určuje tímto vymezením, což je dosti neurčité. Bude tedy záležet na okolnostech jednotlivých případů. Měla by tedy být alespoň tak dlouhá, aby nejvyšší orgán obchodní korporace mohl být řádně svolán s ohlédnutím na požadavky nutné k jeho svolání, včetně svolávací lhůty.155
Lze souhlasit s názorem ▇. ▇▇▇▇▇▇, že pokud nebude smlouva o výkonu funkce schválena, náleží členu orgánu po dobu bez zbytečného odkladu odměna obvyklá, nikoliv tak odměna sjednaná ve smlouvě.156 Smyslem odstavce 4 tak
152 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 152.
153 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 510.
154 Samozřejmě lze taková účinnost volby člena orgánu odložit, kdy k tomuto je oprávněn orgán, který rozhodoval o této volbě.
155 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 510.
156 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 511.
bude především zajištění alespoň obvyklé odměny, v případě neschválení smlouvy o výkonu funkce bez zbytečného odkladu.
2.7.1.7 Bezplatnost na základě přechodného ustanovení § 777 odst. 3, zákona o obchodních korporacích
Konečně, posledním způsobem, který je v zákoně stanoven a který zakládá bezplatnost smlouvy o výkonu funkce je ustanovení § 777 odst. 3, zákona o obchodních korporacích. V tomto ustanovení se uvádí, že „ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.“ Jsem si samozřejmě vědom, že tato lhůta již dávno uběhla, nicméně pokládám za důležité si i tuto možnost bezplatnosti uvést a ujasnit. To znamená tedy, že pokud se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích neuzpůsobí smlouvy o výkonu funkce tak, aby vyhovovali požadavkům této nové právní úpravy, zakládá se tím nevyvratitelná právní domněnka, obsažená v ustanovení § 59 odst. 3. Zakládá se tím tedy bezplatnost výkonu funkce a plnění, které by bylo dále vypláceno, se bude považovat za bezdůvodné obohacení a s ním i spojené možné důsledky z pohledu odpovědnosti člena orgánu.
Takové ustanovení se tedy bude týkat zejména smluv vzniklých před 1.1.
2014. Smlouvy o výkonu funkce pak měly být upraveny do 30.6.2014.
2.7.2 Vymezení složek odměny dle § 60
Vymezení složek odměn stanoví § 60 písm. a), zákona o obchodních korporacích. Ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce by tak mělo obsahovat vymezení všech složek odměny, které náleží členu orgánu, případně v budoucnu mohou náležet. V souvislosti s tímto ustanovením jej komentářová literatura nazývá tzv. sběrnou kategorií. Odměna tak může mít podobu jak standardní odměny, podle § 60 písm. b) nebo i zvláštní odměny, případně práva na tantiémy nebo také odměnu spočívající v opčních programech.
Další částí tohoto ustanovení je také případné věcné plnění. Věcným plněním, které může členovi orgánu náležet, jsou nejčastěji nepeněžitá plnění v podobě poskytnutí automobilu či mobilního telefonu i pro soukromé účely. Pokud by pro soukromé účely nebyly tyto výhody poskytnuty, mohlo by se jednat o bezdůvodné obohacení člena orgánu.157 Dalším věcným plněním pak můžou být různé příspěvky na budoucí zajištění, stejně tak zajištění případného studia člena orgánu apod.
V ujednání o odměně se v rámci věcného plnění také uvede položka o hrazení příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, případně penzijního připojištění, které bude činit obchodní korporace za člena orgánu.
Tyto jednotlivé složky odměn nemusí přitom být vyjmenovávaný výslovně ve smlouvě o výkonu funkce. Postačí výslovné odkázání na dokument, ve kterém je konkrétní složka odměny vymezena a kumulativně musí být takový dokument, obsahující nenárokové složky člena orgánu, schválen nejvyšším orgánem obchodní korporace.158 Domnívám se však, že pokud to neodporuje povaze odměny, je lepší si výslovně ve smlouvě o výkonu funkce tuto odměnu specifikovat. Domnívám se tak z důvodu lepší přehlednosti a průhlednosti odměny, která členovi orgánu bude náležet.
2.7.2.1 Určení výše odměny
Určení výše, případně způsob jejího určení předpokládá ustanovení § 60 písm. b), zákona o obchodních korporacích. O tomto bodě jsem se již zmiňoval v úvodu této kapitoly, z čehož tedy vyplývá, že právě určení výše odměny a způsob jejího určení je nejpodstatnějším bodem v ujednání o odměně ve smlouvě o výkonu funkce. Rozpor se zákonem, či opomenutí tohoto bodu by mělo za účinek bezplatnost smlouvy o výkonu funkce, dle § 59 odst. 3.
Odměna tedy může být jak peněžitá, tak i nepeněžitá. V praxi se nejčastěji setkáváme s peněžitou odměnou, nicméně nelze nic namítat ani proti plnění
157 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 524.
158 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 525.
v podobě určitého počtu lahví vína, či nějakého stavebního materiálu. Takové odměny se mohou i kombinovat a lze poskytnout odměnu z části v peněžité formě a z části ve formě nepeněžité.159
Zákon stanoví i podmínku určení způsobu odměny, z čehož se dá předpokládat, že o výši odměny nesmí být pochyby. Je tedy důležité takovou odměnu konkrétně specifikovat, případně určit jasné kritéria, podle kterých se taková odměna vypočítá, aniž by kdokoliv byl uveden v pochybnost. Nejvyšší orgán obchodní korporace tak nemusí přímo výši odměny stanovit, postačí, aby určil pravidla pro její určení.160 I v tomto případě lze odkázat ve smlouvě o výkonu funkce na dokument, který je schválený nejvyšším orgánem obchodní korporace a určuje výpočet takové odměny.161
2.7.2.2 Výplata zvláštních odměn
Zákon dále stanoví, že v ujednání o odměně je potřebné určit pravidla pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu. Pokud mluvíme o zvláštních odměnách, lze si představit například různé prémie, bonusy či odměny. Nicméně zde může být i plnění na základě konkurenční doložky, či odstupné.162
Složitější případ bude ohledně výplaty podílu na zisku. Podílem na zisku se totiž rozumí i tantiémy, které znamenají jistou formu odměny člena orgánu obchodní korporace. Zákon stanoví, že na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky, která je schválená nejvyšším orgánem, lze rozdělit podíl na zisku pouze mezi společníky, ledaže by společenská smlouva určila jinak.163 Pokud tedy zakladatelské právní jednání neumožní výplatu podílu na zisk i členům orgánů obchodní korporace, nelze takové ujednání dodatečně povolit ve smlouvě o
159 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 525.
160 Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 1417/2006 ze dne 3.2.2009.
161 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 525.
162 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 526.
163 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 34 odst. 1.
výkonu funkce. Pokud by zakladatelské právní jednání ohledně výplaty podílu na zisku mlčí, lze takové ujednání sjednat pro futuro do smlouvy o výkonu funkce.164 Pokud by i přes výše uvedené došlo k výplatě podílu na zisku v rozporu se zakladatelským právním jednáním, dojde k porušení péče řádného hospodaře
statutárního orgánu, protože zákon takové jednání neumožňuje.165
2.7.2.3 Opční programy
Konečnou náležitostí stanovenou § 60, zákona o obchodních korporacích, jsou údaje o výhodách, případně odměnách člena orgánu, které spočívají v převodu účastnických papírů nebo umožnění nabytí těchto cenných papírů členem orgánu nebo osobou jemu blízkou. Smlouva o výkonu funkce tedy musí obsahovat i podmínky tzv. opčního programu.166 Stejně tak se bude postupovat u těchto výhod, v případě, kdy budou poskytovány členu orgánu ovlivněné osoby vlivnou osobou.167
Zákon tak stanoví tuto podmínku osoby blízké. Osoba blízká je v zákoně definována jako někdo, kdo „je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“168
164 Jednalo by se o případy, kdy by se v budoucnu mohlo do společenské smlouvy, případně stanov vložit ujednání o výplatě podílu na zisku. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 526
165 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 34 odst. 3.
166 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 526.
167 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 76 odst. 4.
168 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 22 odst. 1.
2.7.3 Jiná plnění podle § 61
Pokud jsem výše rozebíral odměny a její jednotlivé složky, je nutné si zmínit i další ustanovení v zákoně o obchodních korporacích, které se dále váže k odměnám člena orgánu. Jedná se o jiná plnění a to taková, která náleží členu orgánu nad rámec smlouvy o výkonu funkce. Můžeme tak říci, že co členu orgánu neplyne ze smlouvy o výkonu funkce, z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze přiznat na základě tohoto ustanovení.169 Nutno říci, že i takové plnění musí být schváleno valnou hromadou, či členskou schůzí. Pokud je v obchodní korporaci zřízen kontrolní orgán, je potřeba též jeho vyjádření k takovému plnění.170 Jedná se ovšem pouze o přiznání takových plnění, která jsou v souvislosti s výkonem funkce.171
Nastává zde poměrně problematická otázka, co může být jiným plněním. Pod tímto pojmem si lze představit nejen nenárokové složky odměny, ale také plnění, související s výkonem funkce. Zde by připadalo v úvahu například plnění na základě konkurenční doložky.172 Je samozřejmě otázkou, co všechno je možné pod tento pojem zahrnout. Zpravidla by to ovšem mělo být plnění, které má charakter určité odměny. Nemělo by se tedy jednat například o vybavení kanceláře, mobil, notebook a jím podobné nástroje, které slouží realizaci výkonu funkce člena orgánu. Tyto věci by měla obchodní korporace zajišťovat v rámci institutu zajišťování řádného výkonu funkce.173
Podle ▇. ▇▇▇▇▇▇ můžou být i odměny, které jsem uváděl výše v ustanovení
§ 60, přiznány v rámci schvalovacího procesu uvedeného v § 61 odst. 1. Rozdíl spočívá především v právním nároku člena orgánu, kdy v případě smlouvy o
169 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 61.
170 V případě německého systému akciové společnosti poté takové plnění schvaluje dozorčí rada. Protože právě dozorčí rada schvaluje smlouvu o výkonu funkce se členy představenstva a v takovém případě tedy bude nutné, aby i takovéto plnění schválila právě dozorčí rada. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 537.
171 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Obchodní korporace v judikatuře českých a zahraničních soudů. Praha: Karolinum, 2016, s. 292.
172 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 537.
173 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 537.
výkonu funkce jej zakládá, zatímco v opačném případě je postavení člena orgánu ohledně takové odměny značně nejisté, závisící na schválení či odmítnutí takového jiného plnění.174
V odstavci 2 tohoto ustanovení je poté dána další podmínka, kterou je nutné splnit pro poskytnutí plnění. Stanoví se zde, že se „neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.“175 Komentářová literatura se v souvislosti s tímto tvrzením pozastavuje nad slovem zřejmě. Člen orgánu je vázán povinností péče řádného hospodáře a jedná-li tedy informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, neměl by za to být postihován.176 A to ani v případě, že zvolený postup nevedl k pozitivnímu hospodářskému výsledku. Můžeme zde aplikovat pravidlo podnikatelského úsudku. Je tedy nelogické, aby člen orgánu byl postihován podle odstavce 2, při splnění péče řádného hospodáře. Nepříznivý hospodářský výsledek sice zákon nikterak nedefinuje, ale vzhledem k jazykovému výkladu se bude jednat o situaci, kdy bez řádného důvodu společnost neprospívá tak, jak by měla, vzhledem k jejím možnostem a okolnostem na trhu.177
Postih podle odstavce 2 by tak připadal v úvahu pouze u zjevného porušení povinnosti péče řádného hospodáře, případně jiných povinností. A zároveň takové porušení bude vést k negativnímu hospodářskému výsledku, které není pouze nepatrné.178
Zde je důležité si uvědomit, že obchodní korporace je oprávněna toto plnění odepřít, jen ohledně takového plnění, které je poskytováno členu orgánu v rámci jeho výkonu funkce.179 Například plnění za dodržení zákazu konkurence
174 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 537.
175 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 61, odst. 2.
176 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 539.
177 ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností. Bulletin advokacie. 2014, 10, s. 26.
178 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 155.
179 DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇. O ochraně obchodní společnosti: věcná, časová a osobní souvislost s výkonem funkce. Obchodněprávní revue. 2010, 11, s. 317.
po dobu po skončení funkce orgánu obchodní korporace nelze výše zmíněným způsobem odepřít.180
2.7.4 Obvyklá odměna a případy jejího uplatnění
V některých předchozích případech se mluvilo o právu na obvyklou odměnu. Takové právo vzniká členovi orgánu v době uzavření smlouvu nebo v době vzniku funkce, nebyla-li taková smlouva o výkonu funkce uzavřena. Obvyklá odměna, která je v době vzniku funkce se určuje pouze v případě neuzavření smlouvy o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace. V dalších případech, které jsem výše vyjmenoval tak bude obvyklá odměna náležet členu orgánu od doby uzavření smlouvy o výkonu funkce.
Abychom zjistili, jak se obvyklá odměna určuje, můžeme použít starou právní úpravu, která lze aplikovat s drobnými úpravami, které však podstatu nikterak neovlivňují. Jedná se o použití ustanovení z obchodního zákoníku, které upravovalo mandátní smlouvu, kde se uvádělo, že pokud není „výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitostí.“181 182
2.8 Délka trvání smlouvy
Délka trvání funkce orgánu může být ve smlouvě o výkonu funkce výslovně ujednána. Je tedy pouze na smluvních stranách, zda si působnost ve funkci člena orgánu časově omezí, případně zda vůbec si ji časově omezí. Vzhledem k tomu, že neexistuje v zákoně žádné ustanovení, které by omezovalo maximální možnou délku trvání funkce, lze se domnívat, že smlouva o výkonu
180 Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2049/2009 ze dne 28.4.2010.
181 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 571 odst. 1.
182 V dřívější právní úpravě si při absenci ustanovení o odměně bylo možné nárokovat alespoň běžnou odměnu, na základě ustanovení o mandátní smlouvě, avšak nynější právní úprava tento nárok neumožňuje. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ o výkonu funkce a vyloučení člena orgánu z výkonu funkce. Novinky z rekodifikace – advokátní kancelář ▇▇▇▇▇▇▇ & Co. 2014, 5, s. 1.
funkce je možné uzavřít i na dobu neurčitou. Nicméně vždy skončí se zánikem funkce.
Zákon žádné funkční období pro společnost s ručením omezeným nestanovuje.183 Opačný případ je zde pro akciovou společnost, kde zákon o obchodních korporacích takové období stanoví. Nicméně stanoví jej pouze za předpokladu, že stanovy, či smlouva o výkonu funkce ujednání o délce funkčního období nestanoví a to tak, že bude činit pro člena představenstva jeden rok.184 V případě člena dozorčí rady pak zákon o obchodních korporacích uvádí stejný případ, tedy pokud není ve stanovách, či smlouvě o výkonu funkce ujednání o délce funkčního období, je takové období sjednáno na tři roky.185 V situaci, kdy je ve stanovách uvedena jiná doba trvání funkčního období než je uvedena ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že se postupuje podle délky ujednané ve smlouvě o výkonu funkce.186
Funkce člena orgánu zaniká na základě různých právních skutečností, především pak smrtí nebo zánikem obchodní korporace bez právního nástupce, uplynutím funkčního období, ztrátou předpokladů k výkonu takové funkce, odvoláním z funkce a nebo odstoupením z funkce.187 Pokud zde zmiňuji odstoupení z funkce, je nutné poznamenat určité zákonné omezení. Člen orgánu tak nesmí činit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.188 Co je to doba nevhodná se posuzuje podle konkrétní situace, nicméně to může být například situace, kdy obchodní korporace čelí velké veřejné kritice a takové odstoupení by mohlo znamenat potvrzení takové kritiky.189 V případě odstoupení zaniká funkce
183 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 513.
184 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 439 odst. 3.
185 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 448 odst. 4.
186 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 439 odst. 3 v případě představenstva akciové společnosti a § 448 odst. 4, poslední věta za středníkem, v případě dozorčí rady akciové společnosti.
187 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 512.
188 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 59 odst. 5.
189 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 152.
člena orgánu dva měsíce poté, co bylo doručeno právnické osobě prohlášení o odstoupení.190
V ujednáních ve smlouvě o výkonu funkce si tak lze, mimo určení délky trvání, určit i například odstupné, které lze vyplatit po odvolání člena orgánu z funkce, které se činí rozhodnutím zpravidla valné hromady, případně jiným orgánem k tomu způsobilým. Nejčastěji bude končit funkce člena orgánu uplynutím sjednané doby a tím tedy i skoční platnost smlouvy o výkonu funkce jako takové.
Ve smlouvě o výkonu funkce si dále mohou smluvní strany sjednat, že člena orgánu lze odvolat, aniž by se uvedl důvod.191 Nebo opačný případ, kdy si smluvní strany dohodnou, ze kterých důvodů lze člena orgánu odvolat z funkce. Stejně jako u smluvní pokuty může mít takové ujednání preventivní funkci, aby člen orgánu svou funkci vykonával řádně.
2.9 Závěrečná ustanovení
Tak jako v jiných smlouvách se i zde v závěrečných ustanoveních objevují obecné body, které jakýmsi způsobem shrnují a dolaďují výše zmíněná ustanovení. Včetně dalších obecných náležitostí, jako je počet kopií, podpisy, datum a podobně. Co se týká kopií, bývá zde zpravidla uvedeno, kolik kopií smlouvy o výkonu funkce se vyhotovuje a která strana je obdrží. Zpravidla budou vyhotoveny dvě kopie s tím, že jednu obdrží člen orgánu a druhou poté obchodní korporace. Spolu s tímto se zde uvádí, že platnost se dovozuje z originálu, z obou kopií a podobně.
Téměř na každé smlouvě o výkonu funkce se dále můžeme setkat i s bodem, který upravuje postup při neplatnosti některého ujednání. V takovém případě bývá uvedeno, že neplatné ujednání nezakládá neplatnost smlouvy, ale pouze se k takovému ujednání nepřihlíží. Dále se také zaváží, že bez zbytečného
190 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 160.
191 Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit. 25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇-▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ >
odkladu takové neplatné ujednání nahradí tak, aby nebylo v rozporu se zákonem a zároveň si zachovalo stejný záměr, jako původní neplatné ujednání.
Dalším bodem v těchto závěrečných ustanovení může být i odkázání na příslušný zákon, kterým se budou práva zde ve smlouvě neupravená řídit. Bude jím zpravidla zákon o obchodních korporacích, případně ustanovení o příkazu z občanského zákoníku. Výslovné uvedení právního řádu České republiky lze jedině doporučit.
Jistě zde bude uveden i způsob, kterým může smlouva o výkonu funkce měnit, či doplňovat. Doporučuje se zvolit způsob písemnou formou a samozřejmě se souhlasem obou smluvních stran.
Je vhodné zde uvést i údaj o platnosti a účinnosti smlouvy o výkonu funkce. Platnost zpravidla nastane podpisem smlouvy oběma smluvními stranami. Účinnost poté dnem schválení této smlouvy valnou hromadou.
V závěru poté bývá uvedeno prohlášení, kterým smluvní strany potvrzují, že se se smlouvou seznámily, rozumí jejímu obsahu a souhlasí s ním. To vše činí ze svobodné a skutečné vůle a potvrdí to podpisem.
Lze doporučit ke smlouvě o výkonu funkce připojit i přílohy v podobě dokumentů potřebných k výkonu funkce. Těmito dokumenty se má na mysli především výpis z rejstříku trestů, čestné prohlášení člena orgánu o tom, že splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce192 nebo potvrzení od finančního úřadu. Takovéto přílohy poté může značně usnadnit rozhodování valné hromady o schválení takové smlouvy o výkonu funkce.
2.10 Schvalování smlouvy o výkonu funkce
V ustanovení § 59 odst. 2, zákona o obchodních korporacích, se stanoví podmínka pro kapitálové obchodní korporace, která stanoví, že taková smlouva o
192 Člen orgánu musí být plně svéprávný. Dále bezúhonný ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. To znamená, že nesmí být odsouzen pro úmyslný trestný čin, který je spáchán v souvislosti s podnikáním, případně s předmětem podnikání obchodní korporace. Konečně pak nesmí nastat u člena orgánu překážka provozování živnosti, která je opět stanovena ve výše zmíněném živnostenském zákoně v ustanovení § 8. Jedná se například o prohlášení konkursu na majetek osoby.
výkonu funkce musí být schvalována nejvyšším orgánem společnosti. Totéž platí i o případné změně smlouvy o výkonu funkce.193 Nejvyšším orgánem v kapitálových obchodních korporacích je valná hromada.194 Pokud budeme hovořit o osobních společnostech, tak zákon žádné schválení od jiného orgánu nevyžaduje.195 Pokud by byla obchodní korporace pouze jednočlenná, bude nejvyšším orgánem právě její společník.196
Právě na působnost valné hromady při schvalování smlouvy o výkonu funkce, a nejen při schvalování, odkazuje i přímo zákon o obchodních korporacích. A to zvlášť pro akciovou společnost197 a společnost s ručením omezeným198
Nutno říci, že výše zmíněné je značně obecné tvrzení a zákon tak přiznává určité výjimky. Zejména v případě akciové společnosti a její možnosti dvojího způsobu vedení.199 V případě dualistického systému lze ve stanovách určit, že dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva a následně tak i smlouvu o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva schvaluje právě dozorčí rada.200 Pokud bude akciová společnost v režimu monistickém, bude statutární ředitel volen správní radou a na základě tohoto bude i smlouva o výkonu funkce schvalována právě správní radou.201
Valná hromada se svolává pozvánkou. Taková pozvánka má v zákoně výčet povinných náležitostí, které musí obsahovat. Pro náš případ smlouvy o výkonu funkce bude problematický bod uvedený v ustanovení § 407 odst. 1 písm. f, zákona o obchodních korporacích, který stanoví, že povinnou náležitostí
193 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích). Olomouc: Anag, 2013, s. 82.
194 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 44 odst. 1.
195 U družstev je tato podmínka schválení uvedena v § 656 písm. e), zákona o obchodních korporacích, a schvaluje ji členská schůze.
196 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 12 odst. 1.
197 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 421 odst. 2 písm. p).
198 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 190 odst. 2 písm. o).
199 Tím je míněn dualistický systém, tzv. německý model akciové společnosti a systém monistický.
200 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 438.
201 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 463 odst. 1.
pozvánky je také „návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.“ Stejně tak tomu bude i v případě společnosti s ručením omezeným.202 Ze zdůvodnění by tak měli akcionáři dostat všechny informace, které jsou nutné pro to, aby o nich mohli rozhodnout.203
Spolu s tímto se komentářová literatura zabývá i otázkou, zda je potřeba uvádět celou textaci smlouvy o výkonu funkce, která se bude schvalovat na valné hromadě nebo zda-li postačí jako návrh usnesení pro účel pozvánky pouze například uvedení následujícího: „Valná hromada schvaluje smlouvu o výkonu funkce s panem XY předloženou představenstvem.“204 Největším problémem v této souvislosti je spatřován v povinnosti uveřejňování pozvánky na valnou hromadu na internetových stránkách akciové společnosti.205 Uveřejnění na internetových stránkách by samozřejmě nebylo samo o sobě problémem. Tento problém je spatřován v rozporu mezi zásadou veřejnosti a ochranou osobních údajů, právě v souvislosti se zveřejněním na veřejně přístupném místě, tedy internetových stránkách.206 Podle ▇. ▇▇▇▇▇▇ tedy nic nebrání tomu, aby bylo v pozvánce uvedeno pouze výše uvedené schvalovací prohlášení a není tak potřeba celou textaci smlouvy vkládat do pozvánky.207 S takovým názorem se dá souhlasit, s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem tak jde o logické vyústění. Nicméně tímto není vyloučena povinnost takové usnesení zdůvodnit.
Jak bylo výše zmíněno, zákon stanoví, že pozvánka musí obsahovat návrh usnesení, který jsem řešil v předchozím odstavci, ale i jeho zdůvodnění. Zdůvodnění spočívá především v tom, aby se zde uvedlo, proč smlouva o výkonu funkce je zařazena do programu jednání a proč má být taková smlouva schválena, respektive jaký je postoj představenstva k ní.208 Takové zdůvodnění by mělo tedy
202 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 184 odst. 1.
203 ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇.
Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013, s. 628.
204 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 506.
205 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. § 406 odst. 1.
206 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 506.
207 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 506.
208 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 506.
obsahovat především důvody, které přesvědčí akcionáře, aby smlouvu o výkonu funkce schválili. Zde tedy přichází v úvahu především určení odměny, respektive podle jakých kritérií se taková odměna ve smlouvě o výkonu funkce stanovila.209
Smlouvy o výkonu funkce se tedy předkládají valné hromadě. Nicméně k valné hromadě lze předložit dva druhy takových smluv a to tzv. úplné a neúplné. V prvním případě, tedy pokud je předložena smlouva úplná, jedná se o takovou smlouvu, kde se „(i) mohou výslovně identifikovat jednotlivě členy orgánů akciové společnosti a současně (ii) určovat veškeré peněžité i nepeněžité plnění, které jim náleží.“210 V druhém případě, tedy pokud bude předložena smlouva neúplná, je sice určena složka peněžitého a nepeněžitého plnění, tedy odměny, ale není zde určen konkrétní člen akciové společnosti.211 V tomto druhém případě to bude velmi praktické, neboť může být použitelná pro kohokoliv, kdo se stane členem orgánu, aniž by se neustále musela taková smlouva o výkonu funkce schvalovat. Jedná se o tzv. formulářové nebo-li adhézní smlouvy.
Co se týká samotného hlasování, neurčuje zákon žádné speciální podmínky. U kapitálových obchodních korporacích se rozhoduje zpravidla prostou většinou hlasů všech přítomných společníků.212 213 Prostou většinou poté rozumíme nadpoloviční většinu hlasů přítomných společníků.214
209 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 507.
210 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ ▇ ▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 505.
211 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014, s. 505.
212 ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde a.s., 2013, s. 70.
213 Stejně tomu bude i v případě družstev, kdy stačí prostá většina hlasů přítomných členů, ledaže by stanovy požadovaly počet hlasů vyšší. Viz § 645, zákona o obchodních korporacích.
214 POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ - ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, Milan a kol.
Obchodní společnosti a družstva. Praha: ▇.▇. ▇▇▇▇, 2014, s. 87.
Závěr
V návaznosti na rozsáhlou rekodifikaci soukromého práva, kdy byl přijat zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník, se mnoho změn týkalo i samotné smlouvy o výkonu funkce. Cílem této diplomové práce tedy byl rozbor smlouvy o výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace v souvislosti s výše zmíněnou rekodifikací. Především pak analyzovat právní úpravu smlouvy o výkonu funkce, vymezit její pojem a určit její funkci v rámci obchodní korporace a vzájemného vztahu mezi členem orgánu a právě obchodní korporací. Dále bylo cílem vytvořit okruh náležitostí takové smlouvy, vycházejíc ze zákona, ale i ze vzorových smluv a komentářové literatury.
Větší část této diplomové práce se zabývá náležitostmi smlouvy o výkonu funkce. Tato problematika je rozdělena na několik částí, které se zabývají vždy jednotlivými úseky smlouvy o výkonu funkce. Náležitosti smlouvy o výkonu funkce jsou velmi širokou oblastí. Jednak se musí vycházet ze zákona a zákonných povinností, dále pak musíme brát v úvahu i judikaturu soudů. Právní úprava smlouvy o výkonu funkce je velmi stručná ohledně náležitostí, které by měla obsahovat. Zmiňuje se pouze o kapitálových obchodních korporacích a kladen je důraz jen na odměňování. Věnoval jsem se tedy náležitostem z širšího pohledu a bral jsem v úvahu nejen zákon o obchodních korporacích, ale také občanský zákoník, který obsahuje mnoho povinností pro člena voleného orgánu. To by ovšem samo o sobě nestačilo a tak bylo potřeba se podívat a zamyslet se nad dalšími právy a povinnostmi. Po prostudování odborné literatury, ale i projití různých vzorových a již existujících smluv o výkonu funkce v obchodních korporacích, jsem tak dospěl k několika dalším náležitostem, které si strany mohou ujednat. Ať se již jedná o služební volno, na které je možno odkázat do zákoníku práce, či sjednání konkurenční doložky. Dále lze odkázat na zákoník práce například u místa výkonu funkce. Neopomenul jsem ani náležitosti týkající se délky trvání smlouvy o výkonu funkce, či její formy.
Mezi náležitostmi nechybí ani odměna za výkon funkce. Právě odměňování je jedna ze změn, kterou přinesla rekodifikace soukromého práva. Respektive její nesjednání a následný postih ve formě bezplatnosti funkce.
V rámci tzv. reward strategy je proto dáno smluvním stranám na výběr, aby si takovou odměnu sjednaly předem a hlavně přesně vymezily, jaká odměna bude členovi orgánu náležet.215 Celkově je problematika odměňování a případná bezplatnost velmi rozsáhlá.
Část o odměňování se zabývá především kapitálovými obchodními korporacemi, vzhledem k zákonem upraveným náležitostem, které musí smlouva o výkonu funkce v rámci odměňování obsahovat. V této práci se tak zabývám jednotlivými body § 60, zákona o obchodních korporacích. Cílem tak bylo analyzovat, co vše je obsaženo v rámci odměny a zda-li všechny zákonné body vymezené v § 60, je nutné splnit, aby smlouva o výkonu funkce nebyla bezplatná. Za zmínku zde rozhodně stojí ustanovení § 60 písm. b), které se domnívám je stěžejním a jeho nedostatečně určení ve smlouvě by mělo za následek bezplatnost smlouvy. Problematika bezplatnosti smlouvy je upravena především nevyvratitelnou právní domněnkou obsaženou v ustanovení § 59 odst. 3, zákona o obchodních korporacích. Tato práce se zabývá jednotlivými možnostmi, jak se smlouva o výkonu funkce může stát bezplatnou. Na tomto místě je nutné také zmínit, že není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena pro překážky na straně obchodní korporace, má to odlišné účinky. V takovém případě pak není smlouva o výkonu funkce bezplatná, nicméně členovi orgánu náleží odměna obvyklá. Odměna obvyklá je poté další částí této práce.
Poměrně velmi složitým a problematickým se mi jeví, v souvislosti se smlouvou o výkonu funkce, tzv. souběh funkcí. Souběh funkcí je založen na nemožnosti vykonávat funkci člena orgánu v rámci pracovněprávního vztahu. Pro pochopení souběhů se tato práce zabývá i starou právní úpravou. Ta řešila pomocí
§ 66d, obchodního zákoníku, tuto problematiku. Uváděla, že lze vykonávat do jisté míry výkon řídící funkce v rámci pracovněprávního vztahu. Nicméně toto ustanovení z obchodního zákoníku po rekodifikaci nepřebírá zákon o obchodních korporacích a ani nedávné rozhodnutí Ústavního soudu nevyjasnilo zcela tuto problematiku a tak se lze domnívat, že souběh funkcí není v současné právní
215 Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. [cit. 10. února 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇/▇▇▇▇▇▇▇▇-▇▇▇▇▇▇- k-ZOK.pdf >
úpravě umožněn. To ovšem nebrání tomu, aby určitá ujednání ve smlouvě o výkonu funkce byla odkázána na zákoník práce. Stejně tak je umožněno, aby člen orgánu vykonával souběžně s výkonem funkce i jiný pracovněprávní vztah v obchodní korporaci, avšak obsah takové pracovní smlouvy nesmí mít povahu řídící funkce.
Konečně poslední, avšak neméně důležitou částí, kterou se tato diplomová práce zabývala je pak uvedení vybraných ustanovení občanského zákoníku o příkazu, která jsou z povahy věci použitelná i pro vztah člena orgánu a obchodní korporace. Právě použití těchto ustanovení o příkazu stanoví § 59 odst. 1, zákona o obchodních korporacích. Jedná se o použití subsidiární povahy a přichází v úvahu až v případě nesjednání smlouvy o výkonu funkce.
Tato diplomová práce tak nabízí hlubší pohled do problematiky smlouvy o výkonu funkce, zejména v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva. Může tak sloužit jako průvodce pro sestavování smlouvy o výkonu funkce a ujasnění si, co taková smlouva může obsahovat. Zároveň se snaží řešit problematické otázky spojené ať již s náležitostmi smlouvy o výkonu funkce, tak s dalšími problematickými okruhy, ať už se jedná o souběh funkcí, či subsidiární použití ustanovení o příkazu. Dle mého názoru patří smlouva o výkonu funkce mezi velmi podstatnou součást pro vztah člena orgánu a obchodní korporace a její sjednávání lze jedině doporučit. Avšak sestavování takové smlouvy může být dosti problematické a tak se domnívám, že využití odborné právní pomoci při jejím sestavování je na místě.
Zdroje a prameny
Knižní zdroje
1. ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: Bova Polygon, 2016. ISBN 978-80-7273-177- 0
2. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Právo obchodních korporací. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5.
3. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-923-9.
4. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Akciová společnost podle nového zákona o obchodních korporacích 2014. Olomouc: Anag, 2014. ISBN 978-80-7263-891-8.
5. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích). Olomouc: Anag, 2013. ISBN 978-80-7263-823- 9.
6. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Společnost s ručením omezeným 2014. Olomouc: Anag, 2014. ISBN 978-80-7263-870-3.
7. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-917-5.
8. ▇▇▇▇▇▇, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 - § 3014). Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014. ISBN 978-80- ▇▇▇▇-▇▇▇-▇.
9. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Obchodní korporace v judikatuře českých a zahraničních soudů. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3500-2.
10. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ - ▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: ▇▇▇▇▇▇▇ Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-537-5.
11. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ a kol. Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5164-1.
12. POKORNÁ, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ - ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, Milan a kol. Obchodní společnosti a družstva. Praha: ▇.▇. ▇▇▇▇, 2014. ISBN 978-80-7400-475-9.
13. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. Komentář. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2.
14. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – VYCHOPEŇ, ▇▇▇▇▇▇. Vzory smluv, petitů a zakládacích listin dle nového občanského zákoníku. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2014. ISBN 978-80-7400-281-6.
15. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Základy obchodního práva. Vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-80-7502-052-9.
16. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇, ▇▇▇▇. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3.
17. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ – PLÍVA, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇ a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: ▇. ▇. ▇▇▇▇, 2010. ISBN 978-80-7400-354-7.
18. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Právní jednání podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Komentář, srovnání se zahraničním a vybraná platná judikatura. 2. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-918- 2.
Odborná periodika
1. ▇▇▇▇, ▇▇▇▇. Souběhy funkcí zpět do neznáma. Právní rádce. 2013, 10, s. 28. ISSN 1210-4817.
2. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇. Obchodní korporace v pohledu rekodifikačních intertemporálních ustanovení. Právník. 2013, 152 (10), 953-962. ISSN 0231-6625.
3. DĚDIČ, ▇▇▇ – ▇▇▇▇▇, ▇▇▇. O ochraně obchodní společnosti: věcná, časová a osobní souvislost s výkonem funkce. Obchodněprávní revue. 2010, 11, s. 316 - 322. ISSN 1803-6554.
4. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Variabilita života a právnická schémata (K souběhu pracovního poměru s členstvím ve statutárním orgánu obchodní korporace). Obchodněprávní revue. 2009, 10, s. 271. ISSN 1803-6554.
5. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Nová pravidla střetu zájmů v obchodních korporacích – LIT160629CZ. [cit. 26.března 2017] Dostupný na ASPI.
6. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇ o výkonu funkce a vyloučení člena orgánu z výkonu funkce. Novinky z rekodifikace – advokátní kancelář ▇▇▇▇▇▇▇ & Co. 2014, 5, s. 1. Dostupný na ▇▇▇▇-Online.
7. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇. Výkon funkce člena statutárního orgánu, včetně smlouvy o výkonu funkce v prolnutí ZOK a ObčZ. In: XXII. Karlovarské právnické dny. ▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇. Praha: Leges, 2014, s. 417. ISBN 978-80-7502-029-1.
8. ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností. Bulletin advokacie. 2014, 10, s. 26. ISSN 1805-8280
9. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇ – DĚDIČ, ▇▇▇. Právnická osoba jako člen orgánu obchodní korporace – vybrané otázky (1. část.). Obchodněprávní revue. 2013, 11- 12, 305. ISSN 1803-6554.
10. ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇. Glosa k problematice tzv. souběhů. Obchodněprávní revue. 2014, 6, 172-175. ISSN 1803-6554.
11. ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu. Obchodněprávní revue. 2009, 4, s. 102 - 107. ISSN 1803-6554.
Zákony a důvodové zprávy
1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. [cit.
10. února 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇/▇▇▇▇▇▇▇▇-▇▇▇▇▇▇-▇- ZOK.pdf >
Judikatura (zdroj ASPI)
1. Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13.9.2016.
2. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-232/09 (Dita Danosa proti LKB Līzings SIA).
3. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 11/98 ze dne 17.11.1998.
4. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24.2.2015.
5. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 737/2004 ze dne 17.8.2004.
6. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4.11.2004.
7. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4.1993.
8. Rozsudek NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1276/2001 ze dne 11.4.2011.
9. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1773/2008 ze dne 30.10.2009.
10. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2310/2015 ze dne 5.4.2016.
11. Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3839/2015 ze dne 28.4.2016.
12. Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 538/2014 ze dne 27.8.2014.
13. Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1811/2011 ze dne 25.9.2012.
14. Rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4192/2008-108 ze dne 25.2.2011.
15. Rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 368/99 ze dne 15.2.2001.
16. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 328/2001 ze dne 12.3.2002.
17. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 479/2003 ze dne 25.8.2004.
18. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1053/2007 ze dne 25.9.2007.
19. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 1417/2006 ze dne 3.2.2009.
20. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2049/2009 ze dne 28.4.2010.
21. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3864/2008 ze dne 24.2.2009.
22. Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4566/2009 ze dne 16.11.2010.
23. Rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1230/2007 ze dne 29.1.2009.
24. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 3 Ads 119/2010 ze dne 9.12.2010.
25. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 662/2013 ze dne 18.9.2014.
26. Usnesení NS ČR sp. zn. 21 Cdo 963/2002 ze dne 15.1.2003.
27. Usnesení NS ČR sp. zn. 20 Cdo 2800/2006 ze dne 21.6.2007.
28. Usnesení NS ČR sp. zn. 5 Tdo 94/2006 ze dne 5.4.2006.
Ostatní zdroje
1. ▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. SAMAK právo & daně. Nastavení smluvní pokuty v obchodních vztazích. 2016, ▇▇▇▇▇▇.▇▇ [online], 2016, [cit. 11.dubna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇▇▇▇▇-▇▇▇▇▇▇▇-▇▇▇▇▇▇-▇- obchodnich-vztazich-102728.html >
2. ▇▇▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇ – ▇▇▇▇▇▇, ▇▇▇▇▇. Smlouva o výkonu funkce – VZ260002. [cit. 27. ledna 2017] Dostupný na ASPI.
3. Návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele. Praha: VUSTE-APIS, s.r.o. [cit.
25. ledna 2017]. Dostupný na World Wide Web: < ▇▇▇▇://▇▇▇.▇▇▇▇▇- ▇▇▇▇.▇▇/▇▇▇▇▇▇/▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇_▇▇▇▇▇▇▇▇.▇▇▇ >
65
66