VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku
Část materiálu: X
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 1. dubna 2025, s termínem dodání stanovisek do 2. května 2025. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort | Připomínky | Vypořádání |
Ministerstvo průmyslu a obchodu | K čl. I (dozor podle § 23b ZOS) V návaznosti na § 23b odst. 1 ZOS upozorňujeme na nesrovnalost se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje v § 44a odst. 1 výčet dozorových kompetencí. Je mezi nimi zmíněn i dohled nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku. Podle § 46 citovaného zákona je přestupkem ve vztahu k předmětu navrhované úpravy „pouze“ neposkytnutí potřebné informace nebo podkladu. Podle našeho názoru vzniká navrhovanou právní úpravou právní nejistota ohledně pravomoci ČNB k dohledu nad dodržováním povinností v oblasti smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, zejm. ohledně správního trestání, kdy podle nově navrhované úpravy přestupkem je porušení celé řady dalších povinností. Jedná se o dohled nad dodržováním povinností zakotvených v občanském zákoníku, avšak podle nově navrhované právní úpravy do dohledové působnosti ČNB spadá také nové ustanovení § 5e ZOS. V této souvislosti lze upozornit na to, že ČNB dohlíží již v současnosti plnění i dalších povinností upravených v ZOS kromě nekalých obchodních praktik, avšak na rozdíl od nekalých obchodních praktik nejsou tyto zmíněny v § 44a zákona o České národní bance. S ohledem na uvedené požadujeme doplnění další části návrhu zákona, kterou by byl novelizován zákon o České národní bance tak, aby výčet dohledových kompetencí v § 44a tohoto zákona odpovídal skutečnosti. | Neakceptováno. Případná úprava zákona o ČNB byla konzultována s ČNB. Na základě stanoviska ČNB není potřeba § 44a ZoČNB upravovat, dohledové kompetence ČNB podle ZoČNB je třeba vždy vykládat spolu s dohledovými kompetencemi stanovenými v jednotlivých zvláštních právních předpisech, včetně zákona o ochraně spotřebitele, a jsou tedy vymezené dostatečně. Připomínkové místo považuje jasné a jednoznačné vymezení působnosti dozorových orgánů za zásadní, zejména s ohledem na požadavky právní jistoty adresátů. Po projednání připomínky považuje připomínkové místo připomínku za vypořádanou bez rozporu. |
Tato připomínka je zásadní. | ||
K čl. I (novela ZOS) Požadujeme zohlednit nově navržené číslování odstavců v § 24 (prostřednictvím čl. I bodu 7. a 9. se do § 24 ZOS vkládají nové odstavce 7 a 17) rovněž v § 24b odst. 4, který obsahuje odkaz na stávající § 24 odst. 12 až 14. Nově je třeba tento odkaz upravit na § 24 odst. 13 až 15. Tato připomínka je zásadní. | Akceptováno. | |
K čl. II bodu 1 [§ 1820 odst. 1 písm. i) OZ] Revidované znění čl. 6 odst. 1 písm. h) směrnice 2011/83 ve znění směrnice 2023/2673 požaduje, aby podnikatel nově informoval spotřebitele i o existenci tlačítka či obdobné funkce podle nového čl. 11a, v EN znění: „and, where applicable, information about the existence and placement of the withdrawal function referred to in Article 11a“. Požadujeme text v tomto duchu upravit: „má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění tohoto práva, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, a v případě smlouvy uzavírané distančním způsobem prostřednictvím on-line rozhraní i údaje o Tato připomínka je zásadní. | Vysvětleno. Po projednání připomínky označuje připomínkové místo připomínku jako „doporučující“. Navržené znění ustanovení věcně odpovídá směrnici a lépe odráží smysl této infopovinnosti. Cílem je informovat spotřebitele o tom, že k odstoupení je též možné použít tlačítko pro odstoupení od smlouvy („existence“, tj. že existuje tato možnost) a kde lze toto tlačítko najít („placement“). | |
K čl. II bodu 2 (§ 1830a OZ) k odst. 1: Z důvodu nadbytečného opakování spojení odstoupení od smlouvy navrhujeme text upravit následovně: „V případě k odst. 2: Podle čl. 11a odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2011/83 ve znění směrnice 2023/2673 je požadováno, aby tlačítko bylo „prominently displayed“. | Akceptováno částečně. Vysvětleno. Formulace odstavce 1 byla zvolena z důvodu právní jistoty adresátů právní normy tak, aby bylo zcela jasné, že toto ustanovení nekonstituuje další právo na odstoupení v případě smluv uzavřených v on-line rozhraní nad rámec obecné úpravy, ale že jde pouze o jeden ze způsobů, jak právo na odstoupení od smlouvy využít. Text odstavce 2 bude upraven ve smyslu připomínky („zobrazeno výrazným způsobem“). |
Tento pojem již směrnice 2011/83 zavedla ve svém čl. 8 odst. 2 a přeložila nikoli jako viditelný způsob, ale výrazný způsob, v EN verzi „prominent manner“. Tento pojem je použit i v § 1826a odst. 1 OZ. Požadujeme, aby byl z důvodu právní jistoty respektován již zavedený překlad tohoto pojmu. Požadujeme proto slovo „viditelným“ nahradit za slovo „výrazným“. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že budou tyto požadavky mylně vykládány rozdílně, protože zákonodárce použil jiný pojem a záměrně se odklonil od již zavedeného pojmu. Což nemůže být tento případ, zde musí být zachován jednotný přístup. k odst. 3 až 4: Požadujeme upravit text ustanovení tak, aby jasně vymezoval povinnosti podnikatele, nikoli spotřebitele. Text by například mohl znít takto: (3) „Podnikatel zajistí, aby spotřebitel mohl v (4) Podnikatel dále umožní spotřebiteli odeslat prohlášení k odst. 5: Navrhujeme text tohoto odstavce zjednodušit následujícím způsobem: „Podnikatel bez zbytečného odkladu poté, co spotřebitel odešle prohlášení o odstoupení od smlouvy, potvrdí spotřebiteli v textové podobě V návaznosti na tyto úpravy je třeba upravit i zvláštní část DZ k tomuto ustanovení. Tato připomínka je zásadní. | Odstavce 3 a 4 budou upraveny tak, aby bylo zjevné, že se nejedná o povinnost spotřebitele. Povinnost podnikatele tak bude založena v odstavcích 1, 4 a 5 („podnikatel umožní“), odstavce 2 a 3 pak rozvíjí povinnost stanovenou v odstavci 1. Formulace odstavce 5 bude zjednodušena, i nadále však musí být z textu zcela zjevné, že se potvrzuje přijetí prohlášení spotřebitele, včetně obsahu tohoto prohlášení a data a času odeslání tohoto prohlášení spotřebitelem. | |
K čl. II bodu 4 (§ 1843 OZ) k odst. 1: Návětí odstavce 1 je formulováno tak, že se jedná o minimální výčet informací, které je podnikatel spotřebiteli povinen sdělit („sdělí alespoň“). Směrnice 2011/83 je však koncipovaná tak, že stanovuje taxativní výčet informací, které musí spotřebitel od podnikatele obdržet. Umožňuje však ve stanovených případech přijmout přísnější úpravu, která ale není v rozporu | Akceptováno částečně, vysvětleno. Formulace v odstavci 1 budou upraveny ve smyslu připomínky. Text písmene j) bude zachován ve stávajícím znění, které odpovídá již současné úpravě. Byť se textace této infopovinnosti v obou směrnicích (DMFS a 2011/83) liší, jejich význam je |
s právem EU. Žádáme proto úpravu textu, případně o vysvětlení, z jakého důvodu se přistoupilo k formulování předsmluvní informační povinnosti podnikatele rozdílně od § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1 OZ. k odst. 1 písm. c): Směrnice hovoří o povinnosti sdělit telefonní číslo nebo emailovou adresu nebo údaj o jiných komunikačních prostředcích. Požadujeme držet se tohoto textu a namísto spojení „případně“, použít „nebo“ či lépe „anebo“. k odst. 1 písm. d): Požadujeme text doplnit dle požadavků směrnice [čl. 16a odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 ve znění směrnice 2023/2376], tj. doplnit kontaktní údaje obchodníka pro zasílání stížností, v jehož zastoupení jedná [srov. § 1820 odst. 1 písm. d) OZ]. k odst. 1 písm. h): Navrhujeme namísto poskytované služby hovořit o finanční službě, jako je tomu např. v písm. g) nebo m). k odst. 1 písm. j): Textace tohoto ustanovení je shodná se zněním § 1820 odst. 1 písm. g), ačkoli jejich EN verze se liší. 2011/83: “(f) the cost of using the means of distance communication for the conclusion of the contract where that cost is calculated other than at the basic rate”; 2023/2376: “(n) any specific additional cost for the consumer of using the means of distance communication, if such additional cost is charged”. Požadujeme přinejmenším v důvodové zprávě vysvětlit, proč byla zvolena tato formulace. k odst. 1 písm. q): Požadujeme text tohoto písmene upravit následovně: | stejný. Pro transpozici tak byla záměrně převzata stejná formulace, jako je v § 1820 odst. 1 písm. d) OZ, aby bylo postaveno na jisto, že se obsahově jedná o stejnou povinnost. |
vyžadováno poučení, ale informace; ve zbytku se doporučujeme držet textace § 1820 odst. 1 OZ, namísto doslovného přebírání textu směrnice. K odst. 3: Podle čl. 16a odst. 5 směrnice 2011/83 ve znění směrnice 2023/2376 musí podnikatel spotřebiteli poskytnout připomenutí ve stanovené lhůtě. To dle nás znamená, že spotřebitel připomenutí ve stanovené lhůtě musí obdržet, čemuž nasvědčuje text, zejména poslední věta příslušného bodu odůvodnění č. 26, podle které obchodník by měl spotřebiteli „ve lhůtě jednoho až sedmi dnů po uzavření smlouvy připomenout na trvalém nosiči…“. Text odstavce 3 proto musí být formulován tak, aby stanovoval podnikateli lhůtu pro poskytnutí, nikoli odeslání. Požadujeme text odstavce 3 v tomto ohledu upravit. Tato připomínka je zásadní. | Odstavec 3 bude přeformulován v tom smyslu, že podnikatel spotřebiteli v dané lhůtě připomene možnost odstoupit od smlouvy, a to následujícím způsobem: „(3) Sdělí-li podnikatel spotřebiteli údaje podle odstavce 1 méně než jeden den před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, připomene podnikatel spotřebiteli v textové podobě ve lhůtě jeden až sedm dnů od uzavření smlouvy, že může od smlouvy odstoupit a jakým způsobem tak má učinit.“ | |
K čl. II bodu 9 (§ 1845 odst. 1 OZ) Požadujeme škrtnout slovo „bezplatně“. Bezplatné plnění povinnosti již vyplývá z obecné úpravy závazkové práva, konkrétně § 1908 odst. 2 OZ. Dále doporučujeme toto ustanovení přeformulovat následovně: „Podnikatel spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vysvětlí takovým způsobem, který umožní spotřebiteli posoudit, zda navrhovaná smlouva o finanční službě a doplňkové službě odpovídají jeho potřebám a finanční situaci“. Tato připomínka je zásadní. | Vysvětleno. Formulace v návrhu zákona odpovídá stejné povinnosti pro spotřebitelské úvěry v § 94 odst. 2 ZSÚ (směrnice tuto úpravu převzala z MCD, resp. CCD2). Z důvodu právní jistoty adresátů právní normy tak považujeme za vhodné obě povinnosti formulovat stejně. Vysvětlení podle § 1845 OZ představuje zákonnou povinnost podnikatele, navíc stanovenou pro předsmluvní fázi. Pravidlo v § 1908 odst. 2 OZ proto nepovažujeme za použitelné na tuto situaci. Vzhledem k tomu, že OZ i na jiných místech požadavek bezplatnosti obsahuje, a s ohledem na řádnou transpozici považujeme za vhodné požadavek na bezplatnost vysvětlení v ustanovení ponechat. Nicméně souhlasíme s tím, že plnění zákonné povinnosti nelze podmiňovat zaplacením poplatku ze strany spotřebitele. Z důvodu větší jasnosti úpravy ve vztahu k jiným povinnostem |
stanovených zákonem a právní jistoty adresátů právní normy bude toto doplněno do důvodové zprávy. | ||
Připomínkové místo s vysvětlením nesouhlasí, mění však charakter připomínky na doporučující. | ||
K čl. II bodu 11 (§ 1846 odst. 2 OZ) | Vysvětleno. | |
Požadujeme, aby v souladu se zněním čl. 16b odst. 1 písm. b) druhý pododstavec směrnice 2011/83 ve znění směrnice 2023/2376 byl vypuštěn text, že lhůta skončí nejpozději uplynutím. ▇▇▇▇▇▇▇▇ říká, že „shall in any event expire 12 months and 14 days after the conclusion of the distance contract“, čemuž odpovídá i jeho české znění. Z tohoto důvodu požadujeme slovo „nejpozději“ vyškrtnout. Dále požadujeme vysvětlit, na základě jakého požadavku je zde uvedena podmínka „jiného právního předpisu… nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby“. Tato připomínka je zásadní. | Směrnice stanoví nejzazší možný konec lhůty pro odstoupení od smlouvy, a to prostřednictvím formulace „v každém případě“, resp. „in any event.“. Nadále však platí i obecné pravidlo, podle kterého lhůta trvá 14, resp. 30 dnů od poskytnutí kompletních předsmluvních informací a smluvních podmínek. Lhůta tedy může skončit i dříve. Navržené ustanovení používá standardní formulaci používanou občanským zákoníkem pro obdobné případy (viz např. úprava promlčecích lhůt, § 636 OZ). | |
Odkaz do „jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby“ zajišťuje funkčnost ustanovení v případech, kdy se informace o právu na odstoupení od smlouvy neposkytuje podle § 1843 OZ, ale podle sektorové právní úpravy v oblasti finančních služeb. Toto souvisí s pravidlem uvedeným v § 1845a OZ. V praxi tak může nastat situace, kdy spotřebitel bude mít právo odstoupit od smlouvy na základě § 1846 odst. 1 OZ, avšak informace o možnosti odstoupit od smlouvy mu bude poskytnuta na základě jiného právního předpisu (např. u pojištění). | ||
K DZ: | Akceptováno jinak. | |
K obecné části: | Důvodová zpráva bude upravena. |
V bodech 1 a 2 je třeba mezi platnými právními předpisy zmínit i zákon o České národní bance, který upravuje dohled ČNB nad dodržováním předmětné právní úpravy v současné době. K zvláštní části: V odůvodnění k § 23b odst. 1 se mj. uvádí, že výčet ustanovení OZ v dozorové kompetenci ČNB odpovídá rozsahu dozorové pravomoci ČOI. Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti a je třeba ho vypustit. Požadujeme odůvodnění čl. II bodu 2 vztahujícího se k § 1830a OZ upřesnit v tom smyslu, aby bylo zřejmé, že povinnost zajistit tlačítko pro odstoupení od smlouvy se vztahuje na všechny smlouvy uzavřené distančním způsobem v online rozhraní, nikoli tam, kde existuje právo na odstoupení od smlouvy. Směrnice 2011/83 je směrnicí obecnou horizontální a uplatí se v případech, kdy neexistuje úprava speciální. „Tato úprava nekonstituuje žádné nové právo na odstoupení od smlouvy, představuje pouze úpravu dalšího možného způsobu, jakým lze právo na odstoupení od smlouvy realizovat. Směrnice 2011/83 Použije se tak vždy, kdy podle směrnice 2011/83 vzniká spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy (uzavřené distančním způsobem v on-line rozhraní Dále v textu je uvedeno, že „[p]ro usnadnění tohoto procesu by podnikatel mohl například poskytnout hypertextové odkazy, které spotřebitele navedou na tlačítko pro odstoupení od smlouvy.“ Žádáme o doplnění vysvětlení, co se tím myslím, resp. kdy a jak lze této možnosti využít. Tato připomínka je zásadní. | Co se týče věcné působnosti ČNB ve vztahu k povinnostem upraveným v občanském zákoníku, ta je v návrhu zákona stanovena v rozsahu, který věcně odpovídá vymezení působnosti ČOI – tj. jedná se o dozor, resp. dohled nad věcně shodnými povinnostmi (např. předsmluvní informační povinnosti), které jsou však pro různé povinné osoby upraveny v jiných ustanoveních OZ. Úprava tlačítka pro odstoupení od smlouvy se použije na smlouvy spadající do působnosti směrnice 2011/83 (viz čl. 3 CRD). Tlačítko pro odstoupení od smlouvy představuje jednu z možností, jak využít práva na odstoupení od smlouvy, a to primárně práva na odstoupení od smlouvy, které vyplývá ze směrnice 2011/83, případně též práva na odstoupení vyplývajícího ze sektorové legislativy (přednost sektorové legislativy plyne z čl. 3 odst. 2 CRD). Toto platí i v případě finančních služeb, tlačítko pro odstoupení má být využitelné i tehdy, je-li právo na odstoupení založeno sektorovým předpisem regulujícím danou finanční službu. Hypertextové odkazy na tlačítko pro odstoupení od smlouvy lze využít zejména v předsmluvní fázi při informování spotřebitele o umístění tlačítka [viz § 1820 odst. 1 písm. i) nebo § 1843 odst. 1 písm. r)]. | |
K RIA, str. 11 Požadujeme upravit tvrzení na str. 11, že ČR nevyužila diskreci spočívající ve volbě jazyka. ČR při transpozici směrnice 2011/83 vykázala, že tuto možnost | Akceptováno jinak. RIA bude upravena v tom smyslu, že obdobná diskrece byla využita při transpozici směrnice |
využila, a to stanovením povinnosti sdělovat údaje v jazyce, ve kterém se smlouva uzavírá, tak jak vyplývá z § 1811 odst. 1 OZ. Tato připomínka je zásadní. | 2011/83 s tím, že působnost ustanovení byla rozšířena na všechny spotřebitelské smlouvy, včetně smluv o finančních službách. | |
K čl. II bodu 5 (§ 1843a OZ) Doporučujeme v odst. 2 neodkazovat na § 1843 odst. 1, ale na odstavec 1 téhož ustanovení, který právě umožňuje informace podle § 1843 odst. 1 až na vymezené výjimky vrstvit. Dále doporučujeme odst. 2 přeformulovat tak, aby lépe vystihoval požadavek směrnice, tj. aby bylo možné veškeré informace podle § 1843a odst. 1 zobrazit, uložit a vytisknout na jednom dokumentu bez vrstvení. Podle písm. a) musí podnikatel spotřebiteli poskytnout všechny informace podle § 1843a odst. 1 OZ, což mu ale již plyne ze samotného § 1843 odst. 1. Doporučujeme následující text: „Jsou-li údaje podle odstavce 1 vrstveny, podnikatel zajistí, aby tyto údaje bylo možné zobrazit, uložit a vytisknout bez vrstvení jako jeden dokument/na jednom dokumentu.“ | Akceptováno jinak. V návětí odstavce 2 bude odkazováno na vrstvení podle odstavce 1 a písmeno a) bude zpřesněno po vzoru směrnice („předložení“ údajů). V ostatním zůstane text zachován. Směrnice při vrstvení předsmluvních informací obsahuje dvě návazné povinnosti, a to jednak předložení všech požadovaných informací (písmeno a)) a dále zajištění možnosti zobrazit, uložit a vytisknout požadované informace jako jeden dokument (písmeno b)), které je potřeba v návrhu zachovat. Doplnění „bez vrstvení“ je z podstaty věci nadbytečné. | |
K čl. II bodu 6 (§ 1844a odst. 3 OZ) V odstavci 3 doporučujeme úvod první věty přeformulovat následovně: „Podnikatel může spotřebiteli během hovoru podle odstavce 1 sdělit místo údajů podle § 1843 odst. 1 pouze údaje podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q),…“. Dále dáváme na zvážení namísto formulace „vysloví souhlas“ použít „výslovně souhlasí“. | Vysvětleno. Text ustanovení vychází ze stávající právní úpravy. Z důvodu právní jistoty považujeme za vhodné současný text co nejvíce zachovat. | |
K důvodové zprávě: K odůvodnění § 1845a OZ (str. 12 odstavci 1) doporučujeme upravit větu první tak, aby výslovně odkazovala na legislativní pojem „průměrný spotřebitel", jak je užíván například ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) nebo v recitálu 42 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách | Akceptováno jinak. Důvodová zpráva bude upravena ve smyslu připomínky a bude doplněn odkaz na „průměrného spotřebitele“. |
uzavřené na dálku, a zrušuje směrnice 2002/65/ES, (dále jen „směrnice DMFS"). Současná formulace této věty podle našeho názoru připouští extenzivní výklad § 1845 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ"). V kombinaci s § 1844a odst. 1 OZ by ▇▇▇▇▇▇ interpretace mohla v praxi vést k tomu, že podnikatel ponese důkazní břemeno k prokázání, že každý jednotlivý spotřebitel porozuměl informacím uvedeným v § 1843 a násl. OZ. Tato situace by mohla vytvořit nepřiměřenou právní nejistotu, kdy by podnikatelé v případě sporu nemuseli být schopni unést důkazní břemeno vůči prostému tvrzení spotřebitele, že informacím neporozuměl - a to ani tehdy, byly-li informace řádně a prokazatelně vysvětleny v souladu s požadavky směrnice DMFS. Navrhujeme proto následující formulaci ve znění: „V případě vysvětlení předsmluvních informací se nejedná o pouhou reprodukci, tyto informace mají být vysvětleny tak, aby jim průměrný spotřebitel porozuměl." | ||
Ministerstvo spravedlnosti | K čl. I bodu 2 (§ 5e zákona o ochraně spotřebitele) Tímto novelizačním bodem dochází k doplnění ustanovení, které zakazuje prodávajícímu využívat v souvislosti s uzavíráním finančních smluv distančním způsobem online rozhraní, které narušuje nebo omezuje spotřebitele v jeho svobodném a informovaném rozhodování. Jsme si vědomi, že tímto ustanovením dochází ke splnění požadavku transponované směrnice, nicméně lze považovat za nevhodné, aby zákon zakazoval určitou praktiku pouze ve vztahu k určité výseči výrobků či služeb, a to zejména tehdy, když se obdobná praktika může vyskytovat i v souvislosti s poskytováním jiných služeb či prodejem jiných výrobků. V této souvislosti není jasné, zda by nebylo možné a contrario dovodit, že online rozhraní v případě těchto jiných služeb či výrobků by mohlo být využíváno způsobem, jaký doplňované ustanovení zakazuje, a zda by i v těchto případech bylo možné tento postup zakázat jako nekalou obchodní praktiku. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby předkladatel tuto otázku zvážil a doplnil důvodovou zprávu o řešení výše naznačené nejasnosti. | Akceptováno. Důvodová zpráva bude upravena v tom smyslu, že § 5e ZOS nevylučuje použití obecné úpravy týkající se nekalých obchodních praktik. |
K čl. I bodu 8 [§ 24 odst. 16 písm. q) zák. o ochraně spotřebitele] | Vysvětleno. |
Tímto ustanovením je doplňována další skutková podstata přestupku, kterého se prodávající dopustí tím, že spotřebiteli neumožní odstoupit od smlouvy použitím tlačítka nebo jiného obdobného ovládacího prvku. Z úvodní části doplňovaného ustanovení je dostatečně zřejmé, že použití tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku se vztahuje k odstoupení od smlouvy. Z tohoto důvodu doporučujeme z doplňovaného ustanovení vypustit slova „pro odstoupení od smlouvy“. | Formulace skutkové podstaty odpovídá znění příslušné povinnosti v § 1830a odst. 1 OZ. Text „tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy“ představuje konkrétní pojmenování této funkcionality (vedle tlačítka pro potvrzení v odstavci 4) a nelze jej tedy zkrátit. | |
K čl. I bodu 9 [§ 24 odst. 17 písm. b) a d) zák. o ochraně spotřebitele] Novelizačním bodem jsou doplňovány další skutkové podstaty přestupků prodávajícího také v souvislosti s poskytováním předsmluvních informací. V návrhu § 24 odst. 17 písm. b) doporučujeme slova „neodešle spotřebiteli připomenutí“ nahradit slovy „nepřipomene spotřebiteli“, a to z důvodu větší souladnosti s návrhem znění § 1843 odst. 3 občanského zákoníku. Dále ve vztahu k návrhu § 24 odst. 17 písm. d) upozorňujeme, že povinnost obsažená v návrhu § 1845 občanského zákoníku (navrhovaného čl. II bodem 8 návrhu) se nevztahuje pouze k vysvětlení některých údajů, ale též k náležitému způsobu, který má spotřebiteli umožnit posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Aby nová formulace skutkové podstaty více odpovídala výše uvedené povinnosti, doporučujeme znění návrhu § 24 odst. 17 písm. d) změnit tak, aby znělo: „d) neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení podle § 1845 občanského zákoníku“. | Akceptováno jinak. Písmeno b) bude upraveno ve smyslu připomínky. Písmeno d) bude přeformulováno, aby odpovídalo příslušné povinnosti v OZ, a to následujícím způsobem: „d) v rozporu s § 1845 nevysvětlí …“. Použití textu „v rozporu s § 1845“ do skutkové podstaty zahrne všechny aspekty povinnosti, tedy nejen obsah, ale i podstatu vysvětlení (aby byl spotřebitel schopen posoudit). | |
K čl. II bodu 2 (§ 1830a odst. 1 a 2 občanského zákoníku) Nově doplňovaným ustanovením je upraveno odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem za použití tlačítka či obdobného ovládacího prvku. V návrhu § 1830a odst. 1 doporučujeme slovní spojení „odstoupení od“ v úvodní části ustanovení a „pro odstoupení od smlouvy“ v závěru ustanovení vypustit bez náhrady pro jejich nadbytečnost. Dále v návrhu § 1830a odst. 2 doporučujeme za účelem jednotnosti s § 1826a občanského zákoníku, které taktéž obsahuje překlad anglického slova „prominent“ z transponované směrnice, a za účelem užití vhodnějšího překladu anglického slova „displayed“ nahradit slova „umístěny viditelným“ slovy „zobrazeny výrazným“. Nahrazení slova „umístěny“ slovem „zobrazeny“ lze | Akceptováno částečně, vysvětleno. Formulace v úvodní části odstavce 1 byla zvolena z důvodu právní jistoty adresátů právní normy tak, aby bylo zcela jasné, že toto ustanovení nekonstituuje další právo na odstoupení v případě smluv uzavřených v on-line rozhraní nad rámec obecné úpravy, ale že jde pouze o jeden ze způsobů, jak právo na odstoupení od smlouvy využít. Text „tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy“ představuje konkrétní pojmenování této funkcionality (vedle „tlačítka pro potvrzení“ v odstavci 4) a nelze jej tedy zkrátit. |
také považovat za vhodné s ohledem na to, že požadavek na vhodné umístění tlačítka je obsažen dále v ustanovení, a to ve slovech „snadno přístupné“. | Text odstavce 2 bude upraven ve smyslu připomínky („zobrazeno výrazným způsobem“). | |
K čl. II bodu 2 (§ 1830a odst. 3 občanského zákoníku) Návrh § 1830a odst. 3 v návaznosti na čl. 11a odst. 2 transponované směrnice vymezuje informace, které má spotřebitel snadno poskytnout nebo potvrdit v online prohlášení při odstoupení od smlouvy. Upozorňujeme, že navrhované znění § 1830a odst. 3 vyznívá spíše tak, že stanoví povinnost spotřebiteli, nikoli podnikateli. Vzhledem ke znění transponované směrnice, podle které by mělo online prohlášení o odstoupení od smlouvy prostřednictvím funkce pro odstoupení od smlouvy umožňovat spotřebiteli snadno poskytnout předmětné informace, i s ohledem na smysl transponovaného ustanovení, by předmětné ustanovení mělo být formulováno tak, aby jasně stanovovalo předmětnou povinnost podnikateli. Navrhovaným návětím § 1830a odst. 3 občanského zákoníku by ve spojení se zněním pododstavců zároveň došlo ke zdvojení slov „údaje“. Z těchto důvodů požadujeme, aby návětí § 1830a odst. 3 znělo např. takto: „Podnikatel zajistí, aby spotřebitel mohl v prohlášení o odstoupení od smlouvy snadno vyplnit, případně potvrdit:“. Tato připomínka je zásadní. | Akceptováno jinak. Odstavec 3 bude upraven tak, aby bylo zjevné, že se nejedná o povinnost spotřebitele. Povinnost podnikatele je založena v odstavci 1, kterou pak dále rozvíjí odstavce 2 a 3. | |
K čl. II bodu 2 (§ 1830a odst. 4 a 5 občanského zákoníku) Obdobně jako v připomínce výše považujeme za vhodné, aby návrh znění § 1830a odst. 4 byl formulován jako ukládající povinnost podnikateli. Z tohoto důvodu doporučujeme např. nahradit slova „Prohlášení o odstoupení od smlouvy spotřebitel odešle použitím tlačítka“ slovy „Odeslání prohlášení o odstoupení od smlouvy umožní podnikatel prostřednictvím tlačítka“. Dále v návrhu § 1830a odst. 5 není zřejmé, proč by měl podnikatel potvrdit přijetí prohlášení o odstoupení od smlouvy prostřednictvím elektronického prostředku podle odstavce 3 písm. c), když transponovaná směrnice stanoví, že obchodník by spotřebiteli měl potvrzení o přijetí odstoupení od smlouvy zaslat na trvalém nosiči. Proto doporučujeme vysvětlit, proč se předkladatel rozhodl způsob splnění předmětné povinnosti upravit tímto způsobem. | Akceptováno jinak, vysvětleno. Odstavec 4 bude upraven tak, aby bylo zjevné, že se nejedná o povinnost spotřebitele. Zmínka o elektronickém prostředku v odstavci 5 navazuje na úpravu v odstavci 3 písm. c) – podnikatel odesílá potvrzení prostřednictvím toho elektronického prostředku, který spotřebitel uvedl v prohlášení, nikoli jiným způsobem. Požadavek směrnice na potvrzení na trvalém nosiči je v ustanovení obsažen („v textové podobě“). | |
K čl. II bodu 4 (§ 1843 občanského zákoníku) Obecně lze k tomuto novelizačnímu ustanovení uvést, že zvolená legislativní technika, kterou je nahrazováno celé ustanovení, nemusí být vhodná z hlediska | Akceptováno částečně. |
přehlednosti navrhovaných změn, ale také z hlediska náročnosti legislativního procesu, protože zvoleným postupem se předkladatel vystavuje možnosti diskuse o jím fakticky neměněných pravidlech. Dále uvádíme, že není zřejmé, proč se předkladatel rozhodl na konci návětí § 1843 odst. 1 užít pojmu „alespoň“, který výčet předsmluvních informací činí výčtem demonstrativním. Transponovaná směrnice tohoto pojmu či jeho ekvivalentu neužívá, a proto se lze domnívat, že předkladatel očekává, že podnikatel bude povinen uvádět další informace. V takovém případě však není jasné, zda by takový postup odpovídal transponované směrnici. Zároveň lze mít pochybnosti o vhodnosti stanovení povinně sdělovaných informací prostřednictvím demonstrativního výčtu. Důvodová zpráva se přitom touto odlišností od transponované směrnice nijak nezabývá. Z tohoto důvodu doporučujeme z návětí § 1843 odst. 1 vypustit slovo „alespoň“ bez náhrady, nebo do důvodové zprávy doplnit vysvětlení výše uvedených nejasností. Za účelem dosažení souladu s transponovanou směrnicí dále doporučujeme v odstavci 1 písm. c) slovo „případně“ nahradit slovem „anebo“ a v odstavci 1 písm. d) doplnit i kontaktní údaje zástupce podnikatele. Dále za účelem terminologické jednotnosti ustanovení doporučujeme v odstavci 1 písm. h) nahradit slovo „poskytované“ slovem „finanční“. Ve vztahu k odstavci 1 písm. j) upozorňujeme na odlišnost od textu transponované směrnice, která ve svém čl. 16a odst. 1 písm. n) nevztahuje informační povinnost k nákladům na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby, ale ke zvláštním dodatečným poplatkům souvisejícím s využitím komunikačního prostředku, pokud jsou tyto poplatky účtovány. Z tohoto důvodu doporučujeme znění odstavce 1 písm. j) změnit za účelem souladnosti se zněním transponované směrnice. Dále upozorňujeme, že obsah navrhovaného odstavce 1 písm. q) lze považovat za nejasný. Z tohoto důvodu navrhované znění doporučujeme změnit za účelem větší srozumitelnosti, a to např. tak, aby znělo: „q) údaj o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy; a pokud lze tohoto práva využít, pak také podmínky a lhůtu pro jeho uplatnění, včetně údaje o částce, jejíž zaplacení | Formulace v odstavci 1 budou upraveny ve smyslu připomínky. Text písmene j) bude zachován ve stávajícím znění, které odpovídá již současné úpravě. Byť se vymezení této infopovinnosti v obou směrnicích (DMFS a 2011/83) liší, jejich význam je stejný. Pro transpozici tak byla záměrně převzata stejná formulace, jako je v § 1820 odst. 1 písm. d) OZ, aby bylo postaveno na jisto, že se obsahově jedná o stejnou povinnost. |
může být po spotřebiteli požadováno, jakož i o důsledcích neuplatnění tohoto práva,“. | ||
K čl. II bodu 4 (§ 1843 odst. 3 občanského zákoníku) Návrh § 1843 odst. 3 stanoví povinnost podnikatele připomenout spotřebiteli jeho právo na odstoupení od smlouvy a lhůtu ke splnění této povinnosti. Za účelem terminologického souladu s transponovanou směrnicí doporučujeme slovo „odešle“ nahradit slovem „poskytne“. | Akceptováno jinak. Odstavec 3 bude přeformulován v tom smyslu, že podnikatel spotřebiteli v dané lhůtě připomene možnost odstoupit od smlouvy, a to následujícím způsobem: „(3) Sdělí-li podnikatel spotřebiteli údaje podle odstavce 1 méně než jeden den před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, připomene podnikatel spotřebiteli v textové podobě ve lhůtě jeden až sedm dnů od uzavření smlouvy, že může od smlouvy odstoupit a jakým způsobem tak má učinit.“. | |
K čl. II bodu 5 (§ 1843a občanského zákoníku) Nadpis nově doplňovaného ustanovení, kterým je upravováno postupné sdělování předsmluvních informací spotřebiteli, tzv. vrstvením údajů, nemá ve vztahu k obsahu doplňovaného ustanovení zásadní informační hodnotu, a proto jej doporučujeme vypustit bez náhrady. Dále uvádíme, že obsah slov „vrstvení údajů“ nemusí být zřejmý. Zároveň toto spojení není užívaným spojením. Z těchto důvodů doporučujeme namísto pojmu „vrstvení údajů“ užívat vhodnějšího ekvivalentu či opisu, a to např. „sdělování údajů jejich postupným zobrazováním“ nebo „sdělování údajů postupně pomocí odkazů“. I v souvislosti s výše uvedeným pak doporučujeme v návrhu § 1843a odst. 2 slova „podle § 1843 odst. 1 vrstveny“ nahradit slovy „sdělovány podle odstavce 1“. Návrh § 1843a odst. 2 písm. a) stanoví povinnost v případě vrstvení údajů sdělit všechny předsmluvní informace podle § 1843 odst. 1. Jelikož je možné všechny údaje sdělit i postupně, doporučujeme za účelem většího souladu s transponovanou směrnicí za text „1843 odst. 1“ doplnit slova „jako celek“. | Akceptování jinak, vysvětleno. Pojem „vrstvení“ je v souvislosti s online prostředím všeobecně známý, nepovažujeme tedy za potřebné a ani vhodné jej nahrazovat opisem. V připomínce navržené varianty pak nejsou obecným popisem, ale představují jednotlivé možnosti vrstvení informací. V návětí odstavce 2 bude odkazováno na vrstvení podle odstavce 1 a písmeno a) bude zpřesněno po vzoru směrnice, která požaduje předložení všech požadovaných informací („the consumer is presented with all the pre-contractual information“), nikoli jejich předložení v celku (o celku se v jiných jazykových mutacích směrnice nemluví). | |
K čl. II bodu 6 (§ 1844a občanského zákoníku) Navrhované znění návrhu § 1844a odst. 2, které podnikateli stanoví povinnost informovat spotřebitele o nahrávání telefonického hovoru, doporučujeme | Vysvětleno. |
doplnit jako větu druhou § 1844a odst. 1 a § 1844a odst. 2 a 3 nahradit navrhovaným zněním § 1844a odst. 3. V navrhovaném znění § 1844a odst. 3 doporučujeme slova „V případě hovoru podle odstavce 1 může podnikatel spotřebiteli sdělit místo“ nahradit slovy „Podnikatel může spotřebiteli během hovoru podle odstavce 1 sdělit namísto“. Dále s ohledem na ustálený výklad slova „výslovný“, i na užívání obdobné formulace v dalších ustanoveních o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem, doporučujeme slova „vysloví souhlas“ nahradit slovy „výslovně souhlasí“. | Odstavec 1 vymezuje věcnou působnost celého ustanovení (kontaktuje-li podnikatel spotřebitele prostřednictvím telefonu). Z hlediska přehlednosti a jasnosti úpravy považujeme za vhodné ponechat strukturu ustanovení v podobě, jak je obsažena v návrhu zákona. Text odstavce 3 vychází ze stávající právní úpravy. Z důvodu právní jistoty považujeme za vhodné současný text co nejvíce zachovat. | |
K čl. II bodu 8 (§ 1845 občanského zákoníku) Za účelem většího souladu s transponovanou směrnicí doporučujeme, aby návětí návrhu § 1845 odst. 1 znělo „Podnikatel spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, bezplatně vysvětlí způsobem, který spotřebiteli umožní posoudit, zda navrhovaná smlouva o finanční službě a doplňkové služby odpovídají jeho potřebám a finanční situaci,“. | Neakceptováno. Formulace ustanovení v návrhu zákona odpovídá stejné povinnosti pro spotřebitelské úvěry v § 94 odst. 2 ZSÚ (směrnice tuto úpravu převzala z MCD, resp. CCD2). Z důvodu právní jistoty adresátů právní normy tak považujeme za vhodné obě povinnosti formulovat stejně. | |
K čl. II bodu 11 (§ 1846 odst. 2 občanského zákoníku) Navrhovaným ustanovením je časově ohraničeno možné právo odstoupit od smlouvy v případě chybějících předsmluvních informací. Z důvodu jeho nadbytečnosti doporučujeme vypustit slovo „nejpozději“ bez náhrady. Dále není zřejmé, proč ustanovení obsahuje také slova „jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby“, která nekorespondují s textem transponované směrnice. Z tohoto důvodu navrhujeme vysvětlit, proč ustanovení tato slova obsahuje, nebo tato slova vypustit bez náhrady. | Vysvětleno. Směrnice stanoví nejzazší možný konec lhůty pro odstoupení od smlouvy, a to prostřednictvím formulace „v každém případě“, resp. „in any event.“. Nadále však platí i obecné pravidlo, podle kterého lhůta trvá 14, resp. 30 dnů od poskytnutí kompletních předsmluvních informací a smluvních podmínek. Lhůta tedy může skončit i dříve. Navržené ustanovení používá standardní formulaci používanou občanským zákoníkem pro obdobné případy (viz např. úprava promlčecích lhůt, § 636 OZ). Odkaz do „jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby“ zajišťuje funkčnost ustanovení v případech, kdy se informace o právu na odstoupení od smlouvy neposkytuje podle § 1843 OZ, ale podle |
sektorové právní úpravy v oblasti finančních služeb. Toto souvisí s pravidlem uvedeným v § 1845a OZ. V praxi tak může nastat situace, kdy spotřebitel bude mít právo odstoupit od smlouvy na základě § 1846 odst. 1 OZ, avšak informace o možnosti odstoupit od smlouvy mu bude poskytnuta na základě jiného právního předpisu (např. u pojištění). | ||
K čl. II bodu 19 (poznámka pod čarou č. 1 v občanském zákoníku) Upozorňujeme, že věta desátá poznámky pod čarou č. 1 občanského zákoníku neobsahuje nahrazovaná slova. Nahrazovaná slova jsou obsažena v poznámce pod čarou č. 1 v její třetí, čtvrté a jedenácté větě. Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673 mění směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, na kterou je odkazováno ve větě jedenácté novelizované poznámky pod čarou, doporučujeme v čl. II bodu 19 nahradit slova „větě desáté“ slovy „větě jedenácté“. | Vysvětleno. Novelizační bod 19 navazuje na novelizační bod 18, na jehož základě se v uvedené poznámce pod čarou ruší věta šestá. Dosavadní věta jedenáctá se tak po této úpravě stává větou desátou. | |
Ministerstvo vnitra | K čl. I bodu 8 – k § 24 odst. 16 písm. q) zákona o ochraně spotřebitele: Požadujeme upravit odkaz uvedený ve skutkové podstatě. Povinnost umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy použitím tlačítka (jak je popsána ve skutkové podstatě) obsahuje občanský zákoník v nově navrhovaném § 1830a odst. 1. Následující odstavce tohoto ustanovení obsahující sice související úpravu, ale samotná povinnost, jejíž porušení má být sankcionováno, vychází pouze z prvního odstavce. Požadujeme proto odkaz v tomto ohledu zpřesnit a upravit jej na „§ 1830a odst. 1“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. | Akceptováno. Odkaz bude zpřesněn na §1830a odst. 1. |
K čl. I bodu 9 – k § 24 odst. 17 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele: Ze znění skutkové podstaty není zřejmé, zda má být sankcionována pouze slovně popsaná povinnost (nevysvětlí spotřebiteli některý z údajů), která ovšem vychází pouze z § 1845 odst. 1 občanského zákoníku, anebo má být vzhledem k odkazu na celý § 1845 trestáno i porušení formy vysvětlení (vysvětlení člověkem a v daném jazyce podle § 1845 odst. 2). Požadujeme odkaz buď zpřesnit na § 1845 odst. 1 (bude trestána pouze absence vysvětlení | Akceptováno. Odkaz bude zpřesněn na §1845 odst. 1. |
vyjmenovaných údajů), anebo popis objektivní stránky rozšířit i o formu vysvětlení (skutková podstata se bude vztahovat rovněž na § 1845 odst. 2). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. | ||
K čl. I bodům 7 a 9 – k § 24 odst. 7 a 17 zákona o ochraně spotřebitele: S ohledem na systematiku ustanovení § 24 doporučujeme nové skutkové podstaty zařadit do některého z již existujících odstavců, které upravují přestupky prodávajícího, tedy do stávajícího odstavce 5, 6 či 15. Za nejvhodnější variantu považujeme začlenění nových skutkových podstat do současného odstavce 15, v němž jsou obsaženy skutkové podstaty vázané na porušení povinností plynoucích z občanského zákoníku. | Vysvětleno. Systematika § 24 byla dohodnuta s MPO, které má zákon o ochraně spotřebitele v gesci. | |
K čl. II bodům 11 a 12 – k § 1846 odst. 2 a § 1847 písm. c) občanského zákoníku: Doporučujeme blíže specifikovat, na jaký „jiný právní předpis“ je v předmětných ustanoveních odkazováno. | Akceptováno. „Jiným právním předpisem“ se rozumí zvláštní (sektorový) zákon upravující finanční služby. Do důvodové zprávy lze uvést konkrétní příklady. | |
Obecně k poznámkám pod čarou: Dle Legislativních pravidel vlády se v případě odkazu na více právních předpisů v rámci jedné poznámky předpisů uvádějí tyto předpisy na samostatných řádcích a oddělují se tečkami, nejedná se však fakticky o věty (srov. čl. 47 odst. 4 Legislativních pravidel vlády). Doporučujeme tudíž texty novelizačních bodů upravit. | Vzato na vědomí. | |
K názvu zákona: Doporučujeme slova „ze dne …,“ neuvádět tučně. | Akceptováno. | |
K čl. I bodu 2 – k § 5e zákona o ochraně spotřebitele: Doporučujeme ze stylistického hlediska slovo „při“ vypustit a slovo „zviditelňování“ nahradit slovem „zviditelňováním“, aby věta vyjadřovala, čím zejména on-line prostředí klame, manipuluje či jinak negativně ovlivňuje rozhodování spotřebitele. | Vysvětleno. Navržená úprava textu představuje věcnou změnu. Přednostní zviditelňování samo o sobě nemusí být klamavou praktikou. Pokud však při přednostním zviditelňování dochází ke klamání, manipulaci nebo |
jinému negativnímu ovlivňování spotřebitele, pak už se jedná o zakázané jednání. | ||
K čl. I bodu 14 – k příloze č. 3 bodu 7 zákona o ochraně spotřebitele: Navrhovaná úprava je uváděna jako transpoziční s odkazem na identifikační číslo CELEX, doporučujeme tudíž v textu podtrhnout dotčené části vycházející z předpisů Evropské unie. | Akceptováno. | |
K čl. II bodu 3 – k § 1840 občanského zákoníku: Doporučujeme před slova „s výjimkou 1830a“ vložit čárku. | Neakceptováno. Ustanovení je formulováno stejně jako jiné části § 1840, např. písm. h) nebo l). | |
K čl. II bodu 13 – k § 1848 odst. 2 občanského zákoníku: Doporučujeme odstranit nadbytečnou čárku za slovem „hlavní“. | Neakceptováno. Ustanovení je formulování stejně jako obdobná povinnost v § 1836a OZ, viz text odstavce 2. | |
K čl. II bodu 19 – k poznámce pod čarou č. 1 občanského zákoníku: Navrhovaná úprava se netýká řádku č. 10 ale č. 11. Doporučujeme tudíž novelizační bod upravit. | Vysvětleno. Novelizační bod 19 navazuje na novelizační bod 18, na jehož základě se v uvedené poznámce pod čarou ruší věta šestá. Dosavadní věta jedenáctá se tak po této úpravě stává větou desátou. | |
Ministerstvo zemědělství | Ve srovnávací tabulce pro posouzení implementace předpisu Evropské unie doporučujeme v Seznamu platných předpisů ČR doplnit na stranách 28 resp. 29 názvy předpisů a nabytí jejich účinnosti v řádcích č. 20 a č. 32. Údaje chybí, jsou uvedena jen čísla právních předpisů. | Akceptováno. |
Ministerstvo pro místní rozvoj | Doporučujeme v novelizačním bodě č. 5 slova „za text „5b,“ vkládá text „5e,““ nahradit slovy „text „6,“ nahrazuje slovy „5e až 7““. | Neakceptováno. |
ÚV – Odbor kompatibility | Vyjádření uvedené v bodě 5 obecné části Důvodové zprávy (DZ) není dost jasné – předložený návrh je dle něj implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavřené na | Akceptováno. Důvodová zpráva bude doplněna ve smyslu připomínky, příloha I směrnice bude transponována |
dálku, a zrušuje směrnice 2002/65/ES (dále také jen „směrnice“ nebo „DMFS“), ovšem v návrhu není uvedeno, jak bude do českého právního řádu převedena příloha I cit. směrnice – návrh takto není úplnou transpozicí cit. směrnice (týká se novelizačního bodu 1 novely občanského zákoníku – upraveného § 1820/1/i). Dále, na témže místě DZ má být také uvedeno, je-li předložený návrh s cit. předpisem EU plně slučitelný. Doporučujeme DZ z obou výše zmíněných důvodů doplnit – v podrobnostech viz čl. 9/2/e, resp. čl. 4/5 LPV. | prostřednictvím novely nařízení vlády č. 29/2023 Sb. | |
K rozdílové tabulce: V rozdílové tabulce absentuje čl. 1 odst. 5 DMFS, který by ale podle srovnávací tabulky měl být novelou transponován (zřejmě by měla být vykazována sankční ustanovení zákona o ochraně spotřebitele). Nutno vyjasnit a případně doplnit. V části týkající se novely OZ, k § 1845a odst. 2 a 3 upozorňujeme na překlep – chybně označeno jako „§1845“ a tamtéž je třeba ještě doplnit, že tímto ustanovením se transponuje krom uvedeného čl. 16a/10 i ust. čl. 16d odst. 5. | Akceptováno. Rozdílová tabulka bude doplněna a opravena ve smyslu připomínky. Možnost příslušného orgánu uložit pokutu za porušení ustanovení transponujících DMFS vyplývá ze sankčních ustanovení zákona o ochraně spotřebitele (viz návrh § 24 ZOS). | |
Ke srovnávací tabulce: Není jasné, proč je v této tabulce u transpozice čl. 1 odst. 4 směrnice odkazováno na § 1811/2 a 1820/1 OZ, když ty se na smlouvy o finanční službě neaplikují (srov. § 1811/3 a 1840/f). Doporučujeme revizi těchto údajů. V návaznosti na výše vznášenou připomínku k důvodové zprávě navrhujeme ID návrhu ve srovnávací tabulce k čl. 1 odst. 7 a příloze I DMFS neuvádět, neboť zřejmě k dokončení plné transpozice DMFS dojde až novelizací nařízení vlády č. 29/2023 Sb., ve kterém byla doposud příloha směrnice 2011/83/EU transponována. V příslušné části srovnávací tabulky by tak mělo být ID návrhu novely předmětného nařízení vlády. V části týkající se čl. 2 odst. 1 upozorňujeme na překlepy – místo odkazů na první, druhý a třetí pododstavec tohoto ustanovení směrnice je odkazováno vždy na první pododstavec, ale odst. 2 nebo 3 (přitom se jedná vždy o odst. 1). | Akceptováno částečně, vysvětleno. Uvedená ustanovení OZ se nyní na finanční služby vztahují prostřednictvím odkazu v §1843 odst. 1 písm. a) OZ. V ostatním bude srovnávací tabulka upravena ve smyslu připomínky. | |
K části první – novela ZOS: | Akceptováno částečně, vysvětleno. |
K bodu 2 - § 5e Nad rámec zde transponovaného ustanovení čl. 16e směrnice dáváme k uvážení, zda nemá být v českém právním řádu lépe vymezen či upřesněn termín „on-line rozhraní“. Předpisy EU jej vymezují (srov. čl. 3/m nařízení EU 2022/2065 ), směrnice na toto vymezení navazuje v bodě 37 preambule – „..online rozhraní, například prostřednictvím webové stránky nebo aplikace,..“). Doporučujeme upřesnění doplnit min. do důvodové zprávy. Dále proto požadujeme vyjasnit, zda záměrem předkladatele je zakázat všechny praktiky podle čl. 16e odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice. Tato připomínka je zásadní. | Do důvodové zprávy bude doplněno vymezení on- line rozhraní s odkazem na definici v DSA. Cílem směrnice není zakázat uvedené praktiky, neboť samy o sobě nejsou dark patterns, musí splňovat podmínky uvedené v obecném pravidle. Směrnice požaduje přijmout opatření alespoň ve vztahu k jedné z nich, z konzultací vyplynulo pouze uvedení praktiky uvedené v čl. 16e odst. 1 písm. a), dále viz RIA. | |
K bodu 14 – příloha č. 3: V citaci směrnice 2011/83/EU uvedené ve druhém sloupci doporučujeme vynechat poslední část textu začínající slovy „ze dne 22. listopadu 2023 ..“. | Akceptováno. | |
K části druhé – novela OZ: Obecně: Není zřejmé, jakým způsobem dojde ve směru k ustanovením implementovaným do občanského zákoníku k naplnění požadavků čl. 24 směrnice 2011/83/EU, který stanoví, že členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování (srov. též bod 13 preambule DMFS). Požadujeme vysvětlit. Tato připomínka je zásadní. | Vysvětleno. Sankce jsou navržené v ZOS (čl. I návrhu zákona, § 24). | |
K bodu 2 - § 1830a: 1. § 1830a má být podle rozdílové tabulky provedením čl. 1 odst. 3 DMFS, resp. nového čl. 11a směrnice 2011/83/EU. Z navrhovaného ustanovení § 1830a však není zřejmé, jakým způsobem je implementován odstavec 5 nového čl. 11a, který stanoví obecné pravidlo, že platí, že spotřebitel uplatnil své právo odstoupit od smlouvy v příslušné lhůtě pro odstoupení od smlouvy, pokud před uplynutím této lhůty zaslal prohlášení o odstoupení od smlouvy dle předmětného článku. Pokud má být toto ustanovení provedeno ve | Akceptováno částečně, vysvětleno. Čl. 11a odst. 5 je proveden v § 1818 OZ, ST bude upravena. Formulace odstavce 1 byla zvolena z důvodu právní jistoty adresátů právní normy tak, aby bylo zcela jasné, že toto ustanovení nekonstituuje další právo na odstoupení v případě smluv uzavřených v on-line rozhraní nad rámec obecné úpravy, ale že jde pouze |
stávajícím znění § 1830 odst. 1 občanského zákoníku, případně v jiném platném ustanovení, je třeba to takto vykázat ve srovnávací tabulce. 2. Doporučujeme ustanovení § 1830a odst. 1 formulovat: „Podnikatel umožní spotřebiteli odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem prostřednictvím on-line rozhraní také prohlášením učiněným v on-line rozhraní použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku pro odstoupení od smlouvy.”. | o jeden ze způsobů, jak právo na odstoupení od smlouvy využít. | |
K bodu 14 - § 1849: Čl. 16c odst. 3 směrnice stanoví, že obchodník nesmí požadovat platbu za skutečně poskytnuté služby v případě uplatnění práva na odstoupení od smlouvy spotřebitelem, pokud zahájil plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení stanovené v čl. 16b odst. 1 bez předchozí žádosti spotřebitele. Naproti tomu § 1849 pracuje s podmínkou souhlasu spotřebitele s takovým plněním. Máme za to, že zákon neodpovídá přesně směrnici a doporučujeme text § 1849 upravit. Tato připomínka je zásadní. | Akceptováno. Ustanovení bude upraveno ve smyslu připomínky. | |
K bodu 17 - § 2808 odst. 3: 1. V § 2808 odst. 3 se objevují slova „na jeho žádost“ dvakrát. Dle našeho názoru je nutno tato slova vypustit v obou větách, přestože z přiloženého platného znění vyplývá, že se tak stane pouze ve větě první. 2. Spadají do kategorie osobních penzí ve smyslu práva EU toliko záležitosti životního pojištění podle českého práva? Neměla by se navrhovaná úprava vztahovat též přinejmenším na smlouvy uzavřené v souladu se zákonem č. 91/2022 Sb., o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů? Tato připomínka je zásadní. | Vysvětleno. Transpozicí DMFS je pouze věta první, která se týká neživotního pojištění. Věta druhá se týká životního pojištění, které je upraveno ve směrnici Solventnost II. Osobní penze a životní pojištění jsou dvě různé kategorie, ustanovení § 2808 se týká výhradně úpravy pojištění. Bude-li smlouva o PEPP životním pojištěním, § 2808 se bude vztahovat i na tuto smlouvu. | |
K bodu 19 – poznámka pod čarou č. 1: Tento novelizační bod by měl znít správně: „V poznámce pod čarou č. 1 větě desáté / jedenácté se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161“ nahrazují slovy „směrnic Evropského | Vysvětleno. Novelizační bod 19 navazuje na novelizační bod 18, na jehož základě se v uvedené poznámce pod čarou ruší věta šestá. Dosavadní věta jedenáctá se tak po této úpravě stává větou desátou. |
parlamentu a Rady (EU) 2015/2302, (EU) 2019/2161 a (EU) 2023/2673.“.“ Nám dostupné aktuální znění občanského zákoníku, resp. poznámky pod čarou č. 1, obsahuje směrnici 2015/2302 až jako větu jedenáctou. Je třeba vyjasnit. | ||
Úřad pro ochranu osobních údajů | Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 11 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění (dále jen „oddíl“) zní: „Navrhovaná právní úprava zavádí nové technické prostředky pro oprávnění spotřebitelů v digitálním prostředí (např. tlačítko pro odstoupení od smlouvy podle § 1830a NOZ, připomínkový e-mail podle § 1843 odst. 3 NOZ, algoritmus personalizace ceny podle § 1843 odst. 1 písm. i NOZ). | Akceptováno. Důvodová zpráva bude rozšířena o bližší popis nových operací zpracování osobních údajů a základní návod pro adresáty právní normy ve smyslu připomínky. |
S tím je spojeno zavedení nových operací zpracování osobních údajů, jako je vytváření technických záznamů (logů), personalizace na základě profilování a sledování uživatelského chování. Z tohoto důvodu vznikne pro adresáty návrhu (podnikatele) povinnost: | ||
a) revize obchodních podmínek a privacy notice o jasný a srozumitelný popis použití algoritmu pro personalizaci ceny, automatizovaného rozhodování a sběru údajů pomocí cookies; b) Implementace tlačítka pro odstoupení od smlouvy ve viditelné a přístupné pozici s jednoznačným označením „Odstoupit od smlouvy“ a následného zaznamenávání stisku tlačítka včetně potvrzení e- mailem s časovým razítkem; c) Zřízení lidského kanálu (telefonické, e-mailové nebo chatové možnosti) kontaktu pro uplatnění práva na lidský zásah podle článku 22 odst. 3 GDPR; d) Aktualizace záznamu o činnostech zpracování o zařazení všech nových procesů (logování, personalizace, cookies, připomínkový e-mail); e) Konzultace včasným zapojením pověřence pro ochranu osobních údajů nebo konzultace s ÚOOÚ podle článku 36 GDPR, pokud bude přetrvávat vysoké riziko a f) Školení zaměstnanců pro postup při vyřizování žádostí subjektů údajů (vysvětlení personalizace ceny, oprávnění na námitku, výmaz nebo lidský zásah).“ Tato připomínka je zásadní. | ||
Odůvodnění: | ||
Důvodová zpráva v oddílu deklaruje, že návrh zákona „nezavádí nové způsoby zpracování osobních údajů“ a „nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů“. Tato tvrzení však neodpovídají skutečné povaze navrhované úpravy a jejím dopadům z hlediska GDPR. Návrh však ve |
skutečnosti zavádí nové technické nástroje, které představují nové operace zpracování osobních údajů, a to zejména: a) tlačítko pro odstoupení od smlouvy (§ 1830a NOZ) – generuje nové technické záznamy (logy), které mohou obsahovat osobní údaje (např. datum, čas, IP adresu); b) připomínkový e-mail (§ 1843 odst. 3 NOZ) – vyžaduje zpracování kontaktních údajů a umožňuje sledování reakcí uživatele a c) personalizace ceny algoritmem (§ 1843 odst. 1 písm. i NOZ) – představuje profilování podle článku 4 bod 4 GDPR a může mít právní nebo obdobně významné účinky na subjekt údajů podle článku 22 GDPR. Z uvedeného vyplývá, že návrh má dopad na ochranu osobních údajů, a to zejména ve vztahu k právům subjektů údajů, jako je právo na informace, právo na námitku a právo na lidský zásah. Z tohoto důvodu je třeba odpovídajícím způsobem legislativní DPIA rozšířit a upravit. Kromě rozšíření popisu nových operací zpracování je vhodné do oddílu doplnit také metodický návod pro adresáty zákona (zejména podnikatele) ve smyslu: revize dokumentace (privacy notice, obchodních podmínek), technické implementace tlačítka, lidského kanálu a školení zaměstnanců. Tím dojde k odstranění nesouladu mezi deklarovanou a reálnou úpravou a zároveň zajištění souladu návrhu s požadavky GDPR. | ||
Český telekomunikační úřad | K bodu 6 části druhé Návrhu (§ 1844a odst. 2 občanského zákoníku) V návrhu nového § 1844a odst. 2 občanského zákoníku je uvedeno, že je-li hovor podle odstavce 1, tj. kontaktuje-li podnikatel spotřebitele prostřednictvím telefonu, nahráván nebo může li být nahráván, podnikatel o tom spotřebitele informuje. Ani důvodová zpráva k Návrhu neuvádí, kdy je tuto informaci o nahrávání podnikatel spotřebiteli povinen dát, byť se jeví logické, že by se tak mělo stát před zahájením nahrávání. ČTÚ tedy navrhuje předmětné ustanovení občanského zákoníku, případně alespoň odůvodnění k němu, doplnit v tom smyslu, že informaci, že je spotřebitel nahráván nebo může být nahráván, podnikatel poskytne vždy nejpozději před zahájením nahrávání. | Akceptováno. Důvodová zpráva bude doplněna v tom smyslu, že informace o nahrávání nebo možném nahrávání se poskytuje společně s informacemi podle § 1844a odst. 1, tj. na začátku každého hovoru. |
Tuto připomínku ČTÚ považuje za zásadní. | ||
Česká národní banka | K části první, bodu 2. (§ 5e) Považujeme za vhodné text ustanovení zpřesnit tak, aby z něj bylo patrné, zda na základě diskrece dané DMFSD2 (resp. CRD) transponuje pouze jednu nebo více skutkových podstat závadného jednání podnikatele týkajících se on-line rozhraní (dark patterns). Současný text návrhu je v tomto ohledu nejednoznačný. Odůvodnění: Čl. 16e odst. 1 CRD zní: „…Členské státy zejména přijmou opatření, která se v souladu s právem Unie týkají alespoň jedné z těchto praktik obchodníků: a) přednostní zviditelňování určitých možností výběru při žádosti příjemce služby o rozhodnutí; b) opakované žádostí, aby příjemce služby provedl výběr v okamžiku, kdy tento výběr již byl proveden, zejména otevíráním nabídkových oken, což narušuje uživatelskou zkušenost; c) ztěžování postupu ukončení služby oproti přihlášení se k jejímu odběru.“ Návrh zákona nyní odráží zřejmě pouze čl. 16e odst. 1 písm. a) CRD, nicméně zároveň obsahuje obecnou definici dark patterns, která má velmi široký záběr. Není tak jasné, zda zakázány jsou i jiné praktiky nebo jen přednostní zviditelňování určitých možností výběru. Pokud by měly být zakázány i další praktiky, což předpokládáme, bylo by vhodné ustanovení doplnit o konkrétní příklady po vzoru evropské úpravy [tedy o písm. b) a c)], které napomohou lepší interpretaci a srozumitelnosti tohoto relativně nového právního institutu v rámci regulace finančních služeb. | Akceptováno. Směrnice požaduje přijmout opatření alespoň ve vztahu k jedné z nich, z konzultací vyplynulo pouze uvedení praktiky uvedené v čl. 16e odst. 1 písm. a), dále viz RIA. Ustanovení bude zpřesněno ve smyslu připomínky, úprava přednostního zviditelňování bude obsažena v samostatném odstavci. |
K části první, bodu 2. (§ 5e) Navrhujeme vložit ve vztahu k termínu „online rozhraní“ poznámku pod čarou odkazující na relevantní předpis evropského práva. Odůvodnění: V zájmu jasnosti terminologie a také s odkazem na textaci transpoziční úpravy doporučujeme vložit k sousloví „on-line rozhraní“ odkaz na relevantní nařízení. Z transpoziční úpravy čl. 16e novelizovaného CRD vyplývá, že by to měl být čl. 3 písm. m) nařízení 2022/2065 o digitálních službách. | Akceptováno jinak. Do důvodové zprávy bude doplněno vymezení on- line rozhraní s odkazem na definici v DSA. |
K části první, bodu 9. (§ 24 odst. 17) Navrhujeme doplnit do § 24 odst. 17 písm. d) ZOS slovo „bezplatně“ následujícím způsobem: „(17) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí spotřebiteli některý z údajů podle § 1843 odst. 1 nebo § 1844a občanského zákoníku, b) v rozporu s § 1843 odst. 3 občanského zákoníku neodešle spotřebiteli připomenutí možnosti odstoupit od smlouvy, c) vrství údaje v rozporu s § 1843a občanského zákoníku, d) bezplatně nevysvětlí spotřebiteli některý z údajů podle § 1845 občanského zákoníku. Odůvodnění: Cílem je právní úprava, která jednoznačně stanoví, že postižitelné je nejen opomenutí poskytnutí náležitého vysvětlení, ale také jeho úplatné poskytnutí. Tato připomínka souvisí s naší připomínkou k doplnění požadavku na bezplatnost také u vysvětlení člověkem [K bodu 8. (§ 1845 odst. 2)]. Navrhované doplnění přestupku má praktický význam pro orgán dohledu a je transparentní pro adresáty právní normy. | Akceptováno jinak. Skutková podstata bude reformulována tak, aby zahrnovala všechny aspekty daného ustanovení, a to následujícím způsobem: „d) v rozporu s § 1845 nevysvětlí…“. | |
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. d)] Doporučujeme doplnit informační povinnosti podnikatele v § 1843 odst. 1 písm. d) OZ následovně: „d) kontaktní údaje, na něž může spotřebitel obchodníkovi zaslat stížnost a připadá-li to v úvahu obchodníkovi, v jehož zastoupení jedná“. Odůvodnění: Teprve po tomto doplnění bude ustanovení úplnou transpozicí čl. 16a odst. 1 písm. c) CRD: „c) relevantní kontaktní údaje, kam může spotřebitel zaslat případné stížnosti obchodníkovi a připadá-li to v úvahu obchodníkovi, v jehož zastoupení jedná;“. Z hlediska spotřebitele dává smysl, aby byl za účelem | Akceptováno. Ustanovení bude přeformulováno ve smyslu připomínky. |
podání stížnosti informován i o kontaktních údajích, kam může zaslat stížnost na zastupujícího podnikatele, se kterým přímo jedná. | ||
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. e)] Navrhujeme upravit § 1843 odst. 1 písm. e) OZ po vzoru CRD následovně: „e) údaj o zápise v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku a identifikační číslo osoby nebo rovnocenný prostředek identifikace, je-li podnikatel v takovém rejstříku zapsán,“ Odůvodnění: Identifikační číslo nemusí být jedinou možnou identifikací podnikatele (např. „zapsán v sekci A, pod číslem…“). Srov. také čl. 16a odst. 1 písm. d) CRD: „je-li obchodník zapsán v obchodním nebo podobném veřejném rejstříku, rejstřík, v němž je obchodník zapsán, a jeho registrační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku;“. Rozšíření možností, které umožňuje již směrnice, navíc představuje benevolentnější režim pro podnikatele. | Akceptováno. | |
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. i)] Navrhujeme zvážit v zájmu vnitřní konzistentnosti právního řádu tuto textaci § 1843 odst. 1 písm. i) OZ: „i)…případné skutečnosti, že ▇▇▇▇ byla individuálně určena na základě automatizovaného zpracování osobních údajů.“ Odůvodnění: Shodná textace má být též v navrhované transpozici CCD2 (srov. část první, čl. I., bod 56. návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, t. č. v meziresortním připomínkovém řízení). Jednotné formulace jsou v zájmu konzistence právního řádu. | Vysvětleno. Znění bylo převzato z § 1820 odst. 1 písm. f), kde je obsažena stejná informační povinnost. V zájmu zachování vnitřní konzistentnosti občanského zákoníku považujeme za vhodné ponechat stávající formulaci. | |
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. j)] Navrhujeme upravit znění § 1843 odst. 1 písm. j) OZ tak, aby bylo jasné, co se myslí základní sazbou (sazba čeho, resp. čí). | Akceptováno jinak. Navržená úprava odpovídá současnému stavu, znění bylo převzato z § 1820 odst. 1 písm. g), na které je |
Odůvodnění: Z dosavadního znění § 1843 odst. 1 písm. j) OZ není jasné, zda se má na mysli případ, kdy využití prostředku je speciálně zpoplatněno, či naopak speciálně zlevněno podnikatelem (který poskytuje službu či zboží ve smyslu tohoto ustanovení) či jinou osobou na základě dohody s ním. | nyní v § 1843 odst. 1 písm. a) odkazováno. Z důvodu právní jistoty adresátů právní normy považujeme za vhodné stávající znění zachovat. DZ bude doplněna v tom smyslu, že jde o speciálně zpoplatněné prostředky, jako třeba placené linky. | |
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. n)] Doporučujeme následující úpravu § 1843 odst. 1 písm. n) OZ: „n) podrobnosti o způsobech plateb a plnění,“ Odůvodnění: Doporučujeme formulaci ustanovení § 1843 odst. 1 písm. n) OZ, která bude lépe odpovídat čl. 16a odst. 1 písm. m) CRD („podrobnosti o způsobech plateb a plnění“). V praxi jsme se setkali např. s pozdějším dodáním variabilního symbolu pro provedení platby. | Vysvětleno. Navržená úprava odpovídá současnému stavu, znění bylo převzato z § 1811 odst. 2 písm. d), na které je nyní v § 1843 odst. 1 písm. a) odkazováno. Stejné znění obsahuje i § 1820 odst. 1 písm. h). Ve všech případech jde stále o tutéž informační povinnost, která je ve všech dotčených směrnicích formulována stejně („the arrengements for payment…“, viz čl. 3 odst. 1 bod 2 písm. f) DMFSD, čl. 16a odst. 1 písm. m) i čl. 6 odst. 1 písm. g) CRD). Z důvodu zachování právní jistoty adresátů právní normy považujeme za vhodné stávající znění zachovat. | |
K části druhé, bodu 4. [§ 1843 odst. 1 písm. q)] Doporučujeme následující úpravu § 1843 odst. 1 písm. q) OZ: „q) poučení o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy, a pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, pak i poučení o lhůtách k uplatnění práva odstoupit od smlouvy, o podmínkách, za jakých může být uplatněno, o částce, jejíž zaplacení může být po spotřebiteli požadováno, jakož i poučení o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení od smlouvy,“ Odůvodnění: Stávající formulace nedává smysl, protože stanoví mj. i povinnost sdělit informace o nemožnosti odstoupit od smlouvy, pokud lze využít práva odstoupit od smlouvy. Navrhujeme úpravu po vzoru transpozičního ustanovení čl. 16a odst. 1 písm. p) novelizovaného CRD, které stanoví: „možnost či nemožnost odstoupení od smlouvy, a je-li možno od smlouvy odstoupit, informace o lhůtě pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy a o | Akceptováno. Ustanovení bude reformulováno ve smyslu připomínky, aby bylo zjevné, kdy je třeba kterou informační povinnost plnit. |
podmínkách pro jeho uplatnění, včetně informace o částce, jejíž zaplacení může být po spotřebiteli požadováno, jakož i důsledky neuplatnění tohoto práva;“. | ||
K části druhé, bodu 4. (§ 1843 odst. 3) | Akceptováno jinak. | |
Doporučujeme vysvětlit alespoň do důvodové zprávy, zda se na sdělení připomenutí možnosti odstoupení podle § 1843 odst. 3 OZ váže počátek lhůty na odstoupení podle § 1846 odst. 1 OZ. Odůvodnění: | Ustanovení bude zpřesněno. Lhůta pro odstoupení od smlouvy má být vázána na poskytnutí předsmluvních informací, tj. informací uvedených v § 1843 odst. 1. | |
V navrhovaném § 1846 odst. 1 OZ je stanoveno, že „Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy; pokud mu však byly údaje podle § 1843 až 1844a a smluvní podmínky sděleny až po uzavření smlouvy, pak ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne, kdy mu byly sděleny….“ Není jasné, zda „údaje podle § 1843“ zahrnují i odstavec 3 tohoto ustanovení (připomenutí odstoupení), nebo se jimi myslí pouze předsmluvní informace podle odstavce 1. | ||
K části druhé, bodu 6. (§ 1844a odst. 3) | Neakceptováno. | |
Navrhujeme do § 1844a odst. 3 OZ doplnit slovo „všechny“ následovně: „V případě hovoru podle odstavce 1 může podnikatel spotřebiteli sdělit místo údajů podle § 1843 odst. 1 pouze údaje podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q), pokud s tím spotřebitel vysloví souhlas. V takovém případě podnikatel spotřebitele informuje o povaze dalších údajů podle § 1843 odst. 1 a o jejich dostupnosti. Podnikatel sdělí spotřebiteli všechny údaje podle § 1843 odst. 1 v textové podobě bezprostředně po uzavření smlouvy.“. | Na základě připomínek jiných připomínkových míst bude ustanovení reformulováno po vzoru směrnice. | |
Odůvodnění: | ||
Navrhované doplnění postaví najisto, že podnikatel má povinnost sdělit spotřebiteli všechny informace podle § 1843 odst. 1 OZ, nikoli jen ty klíčové podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q) OZ. Viz i důvodová zpráva k bodu 6. (§ 1844a odst. 2 a 3) k odstavci 3): „Podnikatel sdělí všechny předsmluvní informace spotřebiteli ihned po uzavření smlouvy.“ Čl. 16a odst. 4 CRD stanoví: „Odchylně od odstavce 1 může obchodník v případě hlasové |
telefonické komunikace uvedené v odstavci 3, pokud s tím spotřebitel výslovně souhlasí, poskytnout pouze informace uvedené v odst. 1 písm. a), f), g), k) a p) před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku. V takovém případě obchodník informuje spotřebitele o povaze a dostupnosti ostatních informací uvedených v odstavci 1. Obchodník poskytne tyto další informace požadované podle odstavce 1 na trvalém nosiči bezprostředně po uzavření smlouvy na dálku.“ Z textace CRD přímo vyplývá povinnost poskytnutí zbylých předsmluvních informací (různých od klíčových) bezprostředně po uzavření smlouvy, nicméně dává smysl, aby spotřebitel obdržel všechny předsmluvní informace pohromadě, včetně klíčových. | ||
K části druhé, bodu 8. (§ 1845 odst. 2) | Akceptováno jinak. | |
Doporučujeme do § 1845 odst. 2 OZ doplnit slovo „bezplatně“ následujícím způsobem: „Používá-li podnikatel pro vysvětlení on-line nástroje, má spotřebitel před uzavřením smlouvy nebo před tím, než učiní závaznou nabídku, a v odůvodněných případech po uzavření smlouvy právo na bezplatné vysvětlení člověkem, a to v jazyce, ve kterém mu byly sděleny údaje podle § 1843 odst. 1.“. | Povinnost bezplatného vysvětlení je v odstavci 1 dána obecně, tj. vztahuje se i na vysvětlení člověkem v případě popsaném v odstavci 2. Uvedené bude doplněno do důvodové zprávy. | |
Odůvodnění: | ||
Podle recitálu 40 DMFSD2 má být i lidský zásah bezplatný: „Aby bylo zajištěno, že spotřebitel porozumí dopadům, které může mít smlouva na jeho ekonomickou situaci, měl by mít vždy možnost využít v předsmluvní fázi během provozní doby obchodníka bezplatného lidského zásahu člověka zastupujícího obchodníka.“. | ||
Úprava zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) | Akceptováno. | |
Doporučujeme zrušit § 15f ZPKT. | ||
Odůvodnění: | ||
§ 15f ZPKT stanoví: „Obchodník s cennými papíry dodržuje § 1843 občanského zákoníku stanovující informační povinnosti v souvislosti s |
uzavíráním smlouvy o finančních službách; § 1845 občanského zákoníku není tímto zákonem dotčen.“ Přitom podle textace nově navrhovaného § 1845a odst. 2 OZ (což je transpozice nového čl. 16a odst. 10 CRD) platí, že „Pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví pravidla pro sdělení údajů před uzavřením smlouvy, § 1843 až 1844a se na takovou finanční službu nepoužijí. Pokud však tato pravidla neobsahují údaj o právu na odstoupení od smlouvy, § 1843 odst. 1 písm. q) se použije.“ Investiční služby mají zvláštní úpravu v ZPKT a v nařízení 2017/565, a § 1843 OZ by se tedy použít neměl (nicméně aktuální znění § 15f ZPKT na § 1843 OZ výslovně odkazuje). Důvodová zpráva k § 15f ZPKT (který je vložen zákonem č. 204/2017 Sb.) uvádí, že povinnost plyne ze směrnice 2002/65, která je ale novou směrnicí DMFSD2 zrušena. Navíc DMFSD2 přináší maximální harmonizaci, tedy členské státy by neměly přijmout úpravu přísnější. | ||
Oprava zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance (dále jen „ZoČNB“) V souvislosti s dohledem ČNB nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku požadujeme opravit ZoČNB, a to konkrétně ustanovení § 44a ZoČNB a § 46 ZoČNB: V § 44a odst. 3 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 2“. V § 46 odst. 2 písm. b) se text „§ 44a odst. 4“ nahrazuje textem „§ 44a odst. 2“. V § 46 odst. 2 písm. c) se text „§ 44a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 44a odst. 3“. Odůvodnění: Chyba vznikla v důsledku nedořešení legislativní změny při přijetí zákona č. 238/2020 Sb., kterým se mění ZOS. Uvedená novela ZoČNB zrušila v § 44a odstavce 2 a 3 (včetně poznámek pod čarou) a dosavadní odstavce 4 a 5 označila jako odstavce 2 a 3. V novém odstavci 3 (dříve odstavci 5) však zůstal nesprávný odkaz na zrušený odstavec 4 (ohledně opatření k nápravě). Stejně tak je chyba v § 46 odst. 2 písm. b) a c). | Akceptováno. |
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů | V rámci mezirezortního připomínkového řízení jsme obdrželi výše uvedený návrh a k němu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) uplatňuje zásadní a doporučující stanoviska svého členského svazu - Unie zaměstnavatelských svazů ČR (v příloze). | Viz vypořádání připomínek Unie zaměstnavatelských svazů. |
Unie zaměstnavatelských svazů | Ke změně zákona o ochraně spotřebitele, k § 5e - Povinnosti při uzavírání smluv o finančních službách distančním způsobem Navrhujeme uvést alespoň demonstrativní výčet zakázaných klamavých nebo manipulativních praktik poskytovatelů finančních služeb v případě používání online rozhraní v DZ. Z pohledu pojmosloví v NOZ § 1842 a násl. bychom byli spíše pro to definovat jako finanční služby, k jejichž uzavření byl použit výhradně prostředek komunikace na dálku (nikoliv tedy obecně distanční způsob). | Vysvětleno. Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat zakázané „dark patterns“, vyplyne až z aplikační praxe. |
Tato připomínka je doporučující | OZ pojem „distanční způsob“, resp. „smlouvy uzavřené distančním způsobem“ používá výlučně pro označení smluv, k jejichž uzavření byl použit výhradně prostředek komunikace na dálku (viz např. § 1829 OZ). Obdobně k tomu přistupuje i ZOS v § 2 odst. 2 písm. b) v rámci definice on-line tržiště. Uvedené formulace je tedy možné používat promiscue. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1830a, odst. 2 | Vysvětleno. | |
Navrhujeme doplnit poslední větu tak, aby bylo zřejmá vazba tlačítka na prohlášení o odstoupení: „Tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy musí být v on-line rozhraní umístěny viditelným způsobem, snadno přístupné, dostupné nepřetržitě po celou lhůtu pro odstoupení od smlouvy a musí být označeny snadno čitelným nápisem „Odstoupit od smlouvy“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací“, která umožní spotřebiteli vyplnit a poslat prohlášení o odstoupení od smlouvy. | Odstavec 1 obsahuje formulaci „prohlášení učiněné prostřednictvím on-line rozhraní“, jež v sobě zahrnuje i v připomínce uvedené kroky (tj. vyplnění údajů a následné odeslání prohlášení). Současně bude přeformulován odstavec 4 obdobně jako odstavec 1 („podnikatel umožní spotřebiteli odeslat prohlášení“). | |
Tato připomínka je doporučující |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1830a, odst. 3, písm. c) Navrhujeme doplnit slovo „podnikatelem“ z důvodu větší jasnosti. „údaj o elektronickém prostředku pro zaslání potvrzení o přijetí odstoupení od smlouvy“ podnikatelem. Tato připomínka je doporučující | Akceptováno jinak. Vyjasnění ve vztahu k zaslání potvrzení bude provedeno prostřednictvím odkazu do odstavce 5 („zaslání potvrzení … podle odstavce 5“). | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1843, odst. 1 písm. d) Chybí údaj zastoupeného podnikatele: viz směrnice: „relevantní kontaktní údaje, kam může spotřebitel zaslat případné stížnosti obchodníkovi a připadá- li to v úvahu obchodníkovi, v jehož zastoupení jedná;“ Navrhujeme tedy doplnit v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také jeho kontaktní údaje, např. takto: „d) kontaktní údaje, na něž může spotřebitel zaslat stížnost, v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také jeho kontaktní údaje,“ Tato připomínka je zásadní | Akceptováno. Ustanovení bude přeformulováno ve smyslu připomínky. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1843 odst. 2 věta druhá (Na žádost spotřebitele se zdravotním postižením mu podnikatel sdělí tyto údaje ve vhodném a přístupném formátu.) Navrhujeme doplnění této věty o dovětek: „to neplatí, pokud sdělované informace splňují požadavky na přístupnost služby ustanovené podle zvláštního právního předpisu.“ Odůvodnění: Ustanovení považujeme za částečně duplicitní se zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Ten klade mnohem detailnější požadavky a jejich splnění není omezeno jen na případy, kdy osoba se zdravotním postižením podá žádost. Tento zákon by se tedy měl uplatnit přednostně – a pro takové případy není vhodné zakládat v § 1843 odst. 2 duplicitu. Tato připomínka je zásadní | Vysvětleno. Zákon č. 424/2023 Sb. pokrývá pouze některé finanční služby a informační povinnosti stanovené zákonem č. 424/2023 Sb. se také nepřekrývají s informačními povinnostmi podle § 1843 odst. 1 OZ. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1843 odst. 1 písm. h) | Akceptováno jinak. |
Navrhujeme převzít doslova znění směrnice: „celkovou cenu poskytované služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění placených prostřednictvím podnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak základ pro výpočet ceny umožňující spotřebiteli cenu ověřit.“ Odůvodnění: Zákonodárcem navržená formulace jde nad rámec směrnice. Ta v čl. 16a bod. 1 písm. g) používá užší formulaci „základ pro výpočet ceny“. Výraz „veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny“ je kategorický a velmi rozšiřující. Tato připomínka je zásadní | Ustanovení bude upraveno, aby lépe odpovídalo formulaci ve směrnici. Bude upraveno následujícím způsobem „nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak údaje o způsobu výpočtu ceny …“. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1844a, odst. 3) Navrhujeme doplnit text tak, aby bylo zřejmé, že spotřebiteli jsou sdělovány místo všech údajů pouze některé. Ty údaje, které nebudou sděleny, musí být spotřebiteli poskytnuty po uzavření smlouvy. Tak, jak je nyní formulováno, se jde nad rámec směrnice: Odchylně od odstavce 1 může obchodník v případě hlasové telefonické komunikace uvedené v odstavci 3, pokud s tím spotřebitel výslovně souhlasí, poskytnout pouze informace uvedené v odst. 1 písm. a), f), g), k) a p) před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku. V takovém případě obchodník informuje spotřebitele o povaze a dostupnosti ostatních informací uvedených v odstavci 1. Obchodník poskytne tyto další informace požadované podle odstavce 1 na trvalém nosiči bezprostředně po uzavření smlouvy na dálku. Navrhované znění odstavce 3): V případě hovoru podle odstavce 1 může podnikatel spotřebiteli sdělit místo všech údajů podle § 1843 odst. 1 pouze údaje podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q), pokud s tím spotřebitel vysloví souhlas. V takovém případě podnikatel spotřebitele informuje o povaze dalších nesdělených údajů podle § 1843 odst. 1 a o jejich dostupnosti. Podnikatel sdělí spotřebiteli tyto nesdělené údaje podle § 1843 odst. 1 v textové podobě bezprostředně po uzavření smlouvy. | Akceptováno jinak. Ustanovení bude přeformulováno ve smyslu připomínky. |
Tato připomínka je doporučující | ||
Ke změně občanského zákoníku, k § 1845, odst. 1) | Akceptováno částečně. | |
Navrhujeme upravit písm. b) a c) tak, aby více odpovídalo směrnici. Například v písm. c) Směrnice zmiňuje uvedení konkrétních důsledků, pouze pokud to připadá v úvahu. | Ustanovení v písm. c) bude přeformulováno ve smyslu směrnice („dopady na spotřebitele a, připadá-li to v úvahu, důsledky…“). | |
Tato připomínka je doporučující | ||
Ke změně občanského zákoníku, k § 1845a odst. 2 věta první | Vysvětleno. | |
S ohledem na výše uvedené máme za to (a prosíme o potvrzení tohoto vnímání), že ohledně poskytnutí předsmluvních informací by pro penzijní společnosti mělo platit pouze ust. § 1843 odst. 1 písm. q) NOZ (poskytnutí informace o právu na odstoupení). Význam pojmu „pravidla pro jejich sdělení“ však není jednoznačný. | Slovo „pravidla“ použité v ustanovení představuje veškerá pravidla týkající se oblasti předsmluvních informací (slovy občanského zákoníku „sdělení údajů před uzavřením smlouvy“), tj. zahrnuje jak formu, tak obsah. | |
Požadujeme proto doplnění a zpřesnění textu takto „… stanoví rozsah údajů před uzavřením smlouvy a pravidla pro jejich sdělení…“. Odůvodnění: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že pokud zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis EU (nařízení) upravuje poskytnutí předsmluvních informací, obecná úprava občanského zákoníku se vůbec nepoužije a aplikuje se pouze příslušná zvláštní úprava. | V případě, že zvláštní sektorová úprava obsahuje (jakákoli) pravidla pro předsmluvní informace, pak se úprava v OZ nepoužije. V takovém případě se nepoužije ani připomenutí práva na odstoupení od smlouvy podle § 1843 odst. 3 OZ. | |
Z textu důvodové zprávy dovozujeme, že přednostní úprava se vztahuje nejen na způsob předání předsmluvních informací, ale i na jejich rozsah. Z doslovného znění zákona to však neplyne, když význam slov „pravidla pro jejich sdělení“ není jednoznačný. | ||
Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření se neaplikuje ani § 1843 odst. 3, tedy povinnost připomenout spotřebiteli (účastníkovi), že může od smlouvy odstoupit a jakým způsobem tak má učinit. Případné porušení je totiž sankcionováno jako přestupek. | ||
Tato připomínka je zásadní |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1845, odst. 2) Navrhujeme definovat, co je myšleno on-line nástrojem, resp. že se musí jednat o plně automatizované nástroje (DZ hovoří o jen o chatbotech, robonástroji.) Viz.Čl. 40 preambule směrnice: Povinnost poskytnout náležité vysvětlení je obzvláště důležitá v případě, že spotřebitelé mají v úmyslu uzavřít smlouvu o finanční službě na dálku a obchodník poskytuje vysvětlení prostřednictvím plně automatizovaných online nástrojů, jako jsou například chatboti, roboporadenství, interaktivní nástroje nebo podobné nástroje. Aby bylo zajištěno, že spotřebitel porozumí dopadům, které může mít smlouva na jeho ekonomickou situaci, měl by mít vždy možnost využít v předsmluvní fázi během provozní doby obchodníka bezplatného lidského zásahu člověka zastupujícího obchodníka. Spotřebitel by měl mít rovněž právo v odůvodněných případech a bez nepřiměřené zátěže pro obchodníka požádat o lidský zásah po uzavření smlouvy na dálku. To by mohlo zahrnovat právo na takový lidský zásah při obnovování smlouvy, v případě závažných obtíží pro spotřebitele nebo v případě, že je zapotřebí dalšího vysvětlení smluvních podmínek. Dále navrhujeme opětovně zavést méně přísný režim pro vklady a účty a určitý druh finančních služeb, které nemají složitý charakter, tak jak to směrnice členským státům umožňuje v odst. 2: „Členské státy mohou stanovit způsob a rozsah, v jakém je vysvětlení podle odstavce 1 poskytováno. Členské státy mohou způsob a rozsah poskytování vysvětlení přizpůsobit konkrétním okolnostem souvisejícím se situací, ve které je finanční služba nabízena, komu je nabízena a jaký druh finanční služby je nabízen.“ Tato připomínka je zásadní | Akceptováno jinak. Uvedené ustanovení se týká pouze situace, kdy je vysvětlení podáváno pouze prostřednictvím automatizovaných on-line nástrojů, tj. bez zásahu člověka. Ustanovení a DZ budou v tomto smyslu upraveny. Rozsah vysvětlení již podle navržené úpravy odpovídá povaze finanční služby, k níž se vztahuje. Vysvětlení tedy bude tak složité, resp. jednoduché, jak složitá, resp. jednoduchá, je daná finanční služba. Zvláštní úpravu tak nepovažujeme za potřebnou. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1845a odst. 3 Navrhujeme doplnění textu takto „…vysvětlení nebo obdobná pravidla pro jednání se zákazníkem,…“. | Vysvětleno. Pro účely tohoto ustanovení je potřeba pojem „vysvětlení“ vykládat materiálně, tj. není podstatné, zda je v sektorovém předpise tato povinnost |
Odůvodnění: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že se uplatní přednost zvláštních úprav obsažených v sektorových předpisech (důvodová zpráva výslovně neuvádí DPS, ale zároveň výčet produktů uvádí pojmem „zejména“, tedy máme za to, že se uplatní přednost zákona o doplňkovém penzijním spoření, byť to z důvodové zprávy výslovně nevyplývá). Nicméně, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, stanoví pravidla pro jednání se zákazníky a obsah předsmluvních informací, nicméně s pojmem „vysvětlení“ jako takovým nepracuje. Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že se na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření neaplikuje ani § 1845 odst. 2, tedy právo na vysvětlení člověkem. Tato připomínka je zásadní | formálně označena jako vysvětlení (viz též recitál 20 směrnice). Z čl. 16d odst. 5 směrnice vyplývá, že úprava vysvětlení podle směrnice se použije na všechny finanční služby, které nemají obdobnou úpravu ve vlastním sektorovém evropském předpise. V případě DPS taková evropská úprava není, tudíž se použije úprava z DMFS a tedy úprava v občanském zákoníku. Pokud je v sektorovém předpise obsažena úprava vysvětlení, pak se nepoužije § 1845 OZ jako celek, tedy ani § 1845 odst. 2 OZ. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1845a Navrhujeme zpřesnění (alespoň na úrovni DZ), že v případě pravidel, která jsou součástí zvláštní úpravy, avšak pro některé finanční služby podléhající této zvláštní úpravě právo na odstoupení neumožňují (výslovně např. SÚ na bydlení), rovněž platí nepoužití obecné úpravy v NOZ + i ve vztahu k písm. q) Tato připomínka je doporučující | Akceptováno jinak, vysvětleno. Důvodová zpráva bude doplněna o podrobnější popis vzájemných vztahů mezi občanským zákoníkem a zvláštní sektorovou úpravou. Jednotlivé instituty, pro které platí absolutní přednost sektorové úpravy (předsmluvní informace, vysvětlení, právo na odstoupení od smlouvy), je potřeba posuzovat separátně. V praxi je tak možné, že pro jeden institut se použije zvláštní úprava, avšak pro jiný se použije úprava v občanském zákoníku (např. u neživotního pojištění). V případě spotřebitelských úvěrů se občanský zákoník nepoužije ani pro jeden z uvedených institutů (s výjimkou tlačítka pro odstoupení od smlouvy), všechny jsou upraveny sektorovým předpisem. Vztah sektorové úpravy a občanského zákoníku v oblasti odstoupení od smlouvy |
o spotřebitelském úvěru na bydlení je řešen přímo v rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru. | ||
Ke změně občanského zákoníku, k § 1846, odst. 1) | Vysvětleno. | |
Vznášíme dotaz, co je myšleno smluvními podmínkami, když v navrhovaném znění není nikde povinnost sdělovat před uzavřením smlouvy zvlášť smluvní podmínky. Navrhujeme vypustit penzijní připojištění, když tento produkt se již 13 let neposkytuje. Navrhujeme upravit odstavec 1 tak, aby byla nejdříve stanovena délka lhůty pro odstoupení obecně. Následně pak upraven počátek běhu lhůty, který tak bude dopadat na všechny „finanční služby“. Navrhované znění: | Povinnost sdělovat smluvní podmínky před uzavřením smlouvy upravena není, počátek lhůty pro odstoupení od smlouvy je však vázán na poskytnutí jak předsmluvních informací (podle § 1843 odst. 1 OZ), tak na poskytnutí smluvních podmínek (tj. obsahu smlouvy). Uvedené jasně vyplývá i z recitálu 35 směrnice. Sjednat penzijní připojištění je ve specifických případech nadále možné, proto je potřeba ho v tomto ustanovení ponechat. | |
Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, u smlouvy o penzijním doplňkovém spoření se tato lhůta prodlužuje na 30 dnů. Lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne uzavření smlouvy; pokud spotřebiteli byly údaje podle § 1843 až 1845 1844a a smluvní podmínky sděleny až po uzavření smlouvy, pak lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne jejich sdělení. | Co se týče výluk z práva na odstoupení od smlouvy, ustanovení se v případě finančních služeb podle písmene a) věcně nijak nezměnilo a platí tedy stejná úprava jako dosud. | |
Jelikož § 1847 stanovuje, že: „Ustanovení § 1846 se nepoužije, v případě že a) cena finančních služeb závisí na pohybech cen na finančních trzích, které podnikatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby k devizovým hodnotám a investičním nástrojům, …“, zdá se logické, že není možné od smlouvy odstoupit, pokud se již začne s plněním, tedy prostředky se zainvestují. | ||
Tato připomínka je doporučující | ||
Ke změně občanského zákoníku, k § 1847, odst. d) | Vysvětleno. | |
Navrhujeme doplnění s ohledem na znění Směrnice čl. 16b odst. 6: Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se práva na odstoupení od smlouvy, použijí se na tyto konkrétní | V připomínce uvedený případ, kdy je možná volba mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením (dobou na rozmyšlenou), se |
finanční služby pouze pravidla pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Pokud daný jiný akt Unie dává členským státům právo zvolit si mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením, jako je doba na rozmyšlenou, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze příslušná pravidla daného aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Navrhovaný text: d) jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví právo na odstoupení od smlouvy o této finanční službě nebo dobu na rozmyšlenou. Tato připomínka je doporučující | týká pouze oblasti spotřebitelských úvěrů na bydlení. Uvedená úprava je tak obsažena v novele ZSÚ. | |
Ke změně občanského zákoníku, k § 1848, odst. 1 Není vysvětleno, co je míněno „vedlejší smlouvou“. Navrhujeme uvést, že se jedná o smlouvu o související doplňkové službě. Z našeho pohledu by mohla být v konečném důsledku zde uváděná definice smlouvy vedlejší širší, než je související doplňková služba. Rovněž předsmluvní informace hovoří pouze a obsahují informace o doplňkových službách (nikoliv o vedlejších smlouvách), tudíž bude jasné, jaké smlouvy odstoupením od smlouvy o finanční službě zaniknou. Sama směrnice hovoří o související doplňkové službě, rozšíření tedy této úpravy na smlouvy vedlejší je nežádoucí. Směrnice 16b odst. 4: Pokud obchodník nebo třetí strana na základě dohody mezi touto třetí stranou a obchodníkem poskytují doplňkovou službu související se smlouvou o finanční službě uzavřenou na dálku, není spotřebitel smlouvou o doplňkové službě vázán, pokud uplatní své právo na odstoupení od smlouvy v souladu s tímto článkem. Pokud se spotřebitel rozhodne ukončit smlouvu o doplňkové službě, neúčtuje se mu za to žádný poplatek. Tomu odpovídá i § 118 odst. 5 ZSU: (5) Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze | Vysvětleno. Text ustanovení je převzat z obdobné úpravy v § 1836a OZ. Doplňkovost pak vyplývá z textu odstavce 2, který definuje vedlejší smlouvu prostřednictvím dvou znaků, a to souvislostí plnění a současně závislostí této další smlouvy na smlouvě o finanční službě jako smlouvě hlavní. Pojem „doplňková služba“ nebo „doplňková smlouva“ občanský zákoník nepoužívá. |
smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. Tato připomínka je zásadní | ||
Hospodářská komora ČR | K Zvláštní části bodu 2., § 5e Doporučujeme obecnou úpravu tzv. „dark patterns“ v důvodové zprávě více vysvětlit, nejlépe s uvedením konkrétních příkladů. Odůvodnění: Jakkoli je zřejmé, že zákonná úprava musí být formulována obecně, pro podnikatele by bylo užitečné, aby měli vodítka, která jim umožní lépe pochopit, co je a co není zakázáno. Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit důvodovou zprávu s cílem zajistit jednoznačnost a srozumitelnost. | Vysvětleno. Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat zakázané „dark patterns“ vyplyne až z aplikační praxe. |
Asociace pro kapitálový trh | Z hlediska právní jistoty navrhujeme odstranit potenciální nesoulad mezi navrhovaným § 1845a OZ a odkazy na § 1843 a 1845 v ZISIF a ZPKT Návrh novely zákona počítá, v souladu s novelou směrnice, s tím, že obecná ustanovení v občanském zákoníku upravující předsmluvní informace, náležité vysvětlení a odstoupení od smlouvy se nevztahují na ty finanční služby, kde jsou tyto oblasti upraveny sektorovou legislativou. Zákonodárce toto uvádí nejen v důvodové zprávě, ale také v § 1845a odst. 2 a 3: (2) Pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví pravidla pro sdělení údajů před uzavřením smlouvy, § 1843 až 1844a se na takovou finanční službu nepoužijí. Pokud však tato pravidla neobsahují údaj o právu na odstoupení od smlouvy, § 1843 odst. 1 písm. q) se použije. (3) Pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví pravidla pro vysvětlení, § 1845 se na takovou finanční službu nepoužije. Právní předpisy, které stanovují speciální úpravu, jsou například zákon o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF) nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT). Konkrétně se jedná o ustanovení § 227 – 231, § 241 a § 293 a n. ZISIF a § 15a a 15d ZPKT. Činnost | Akceptováno. Bude doplněna novela ZPKT a ZISIF, která bude reflektovat pravidla podle § 1845a OZ. |
investičních společností, obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů z hlediska předsmluvních informací a náležitého vysvětlení je navíc upravena také v přímo použitelných předpisech Evropské unie (např. nařízení (EU) 2017/565 nebo nařízení (EU) 231/2013). | ||
Z výše uvedeného tedy plyne, že by se obecná ustanovení v občanském zákoníku neměla vztahovat na finanční služby, které zahrnují činnost investičních společností a poskytování investičních služeb, což potvrzuje i důvodová zpráva k návrhu novely zákona. | ||
Problém je v tom, že jak ▇▇▇▇▇ v § 49 odst. 3 písm. j), včetně případného přestupku v § 604 odst. 1 písm. n), tak ZPKT v §15f výslovně odkazují na povinnost poskytovat předsmluvní informace také v rozsahu podle občanského zákoníku. Tyto povinnosti se nevztahují nejen na administrátora a obchodníka s cennými papíry, ale vzhledem k § 32 odst. 6 ZPKT také na investiční zprostředkovatele. | ||
Domníváme se tedy, že aby byl dodržen účel novely zákona spočívající ve výlučné aplikaci sektorové legislativy upravující předsmluvní informace, náležité vysvětlení a odstoupení od smlouvy, by měla novela zákona taktéž odstranit § 15f ZPKT a § 49 odst. 3 písm. j) a § 604 odst. 1 písm. n) ZISIF. | ||
K § 5e zákona o ochraně spotřebitele | Vysvětleno. | |
Vymezení dark patterns je příliš obecné. Aplikace uvedeného ustanovení bude v praxi působit značné problémy, protože posuzování, jestli je určité jednání v rozporu s daným obecným zákazem, by záviselo ve značné míře na subjektivním posouzení. | Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat zakázané „dark patterns“, vyplyne až z aplikační praxe. | |
K § 1830a odst. 1 ObčZ: | Akceptováno jinak. | |
Navrhujeme upravit tak, aby z textu zákona bylo jednoznačné, že se uvedený způsob odstoupení může uplatnit jen pokud má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy: | Již ze stávající formulace plyne, že uvedená povinnost se aplikuje v případě, kdy je možné od |
„Má-li spotřebitel právo odstoupit | uzavřené smlouvy odstoupit („v případě odstoupení“). Důvodová zpráva bude zpřesněna. | |
K § 1830a odst. 3 písm. a) ObčZ: Není, jasné, co se má rozumět potvrzením totožnosti spotřebitele. Je to ověření totožnosti spotřebitele (např. prostřednictvím nástroje pro elektronickou identifikaci), nebo je to jen uvedení identifikačních údajů spotřebitele (ve smyslu § 3019)? Pokud totožnost spotřebitele nebude ověřována, existuje riziko zneužití uvedeného postupu neoprávněnou osobou. Jak se pak bude řešit situace, kdy spotřebitel bude následně tvrdit, že pomocí tlačítka od smlouvy neodstoupil? V případech, kdy musí být při uzavření smlouvy ověřena totožnost klienta (např. podle zákona č. 253/2008 Sb.), by bylo žádoucí, aby se totožnost klienta musela ověřit i při použití tlačítka pro odstoupení. | Akceptováno jinak. Ustanovení bude upraveno, v prohlášení se bude uvádět jméno spotřebitele. Ověřování totožnosti ze směrnice nevyplývá a ustanovení jej nevyžaduje. | |
K § 1840 ObčZ: U finančních služeb se má použít pouze § 1830a, tj. ustanovení o tlačítku pro odstoupení. Může proto vzniknout pochybnost, jestli se u finančních služeb má použít i § 1820 odst. 1 písm. i) pokud se jedná o tlačítko pro odstoupení (tj. jestli se i u finančních služeb mají poskytovat informace o tlačítku pro odstoupení). Máme za to, že § 1820 odst. 1 písm. i) by neměl platit pro finanční služby; v zájmu právní jistoty to navrhujeme výslovně uvést v důvodové zprávě. | Vysvětleno. Informační povinnost ve vztahu k tlačítku pro odstoupení od smlouvy týkající se finančních služeb vyplývá z § 1843 odst. 1 písm. r) OZ. § 1820 se na finanční služby nepoužije. | |
K § 1843 odst. 3 ObčZ: Podle uvedeného ustanovení se právo na odstoupení má spotřebiteli připomenout, pokud spotřebitel obdržel předsmluvní informaci méně než 1 den před uzavřením smlouvy. Méně než jeden den před uzavřením smlouvy znamená, že spotřebitel obdržel předsmluvní informace méně než 24 hodin před uzavřením smlouvy a pokud je obdržel dříve, pak se právo na odstoupení nemusí připomenout. Jeví se to poněkud nelogickým, protože logicky by | Vysvětleno. Tato povinnost vyplývá ze směrnice, ustanovení tak navrhovaným způsobem nelze upravit. |
připomenutí bylo vhodnější, pokud spotřebitel obdržel informaci dříve a mohl na ni již zapomenout. Nemělo by se právo na odstoupení spotřebiteli připomenout spíše v případě, kdy spotřebitel obdržel předsmluvní informaci více (resp. déle) než 1 den před uzavřením smlouvy? | ||
K § 1844 odst. 2 ObčZ: Znamená toto ustanovení, že při každém hovoru musí být spotřebitel upozorněn na nahrávání, nebo je možné spotřebitele o tom informovat obecně jednou (např. v obchodních podmínkách)? | Vysvětleno. Z čl. 16a odst. 3 vyplývá, že tuto informaci má spotřebitel obdržet při každém hovoru. Důvodová zpráva bude v tomto smyslu doplněna. | |
K § 1845 a § 1845a ObčZ: Není jasné, jak budou muset podnikatelé prokazovat, že splnili povinnost vysvětlit spotřebitelům předsmluvní informace. Bude se to potvrzovat nějakým prohlášením spotřebitele, nebe se bude muset vytvořit nějaký vysvětlující dokument, který bude vysvětlovat předsmluvní informace? | Vysvětleno. Směrnice nestanoví žádný konkrétní způsob plnění této povinnosti, je tedy na každém podnikateli, jakým způsobem ji bude plnit, a v návaznosti na to, i jakým způsobem bude prokazovat její splnění. | |
K § 1846 odst. 2: Navrhujeme znění: „Pokud údaje podle § 1843 až 1845 1844a a smluvní podmínky nebyly spotřebiteli sděleny, Llhůta pro odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy.; tTo neplatí, nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1843 odst. 1 písm. q), jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby a v takovém případě lhůta pro odstoupení od smlouvy skončí po uplynutí čtrnácti dnů od poskytnutí poučení o právu odstoupit od smlouvy.“ | Neakceptováno, vysvětleno. V připomínce navržená úprava ze směrnice neplyne. Lhůta 14 dnů je vázána na poskytnutí všech předsmluvních informací a smluvních podmínek. Nebyl-li spotřebitel poučen o právu na odstoupení od smlouvy v rámci předsmluvních informací, lhůta pro odstoupení skončí až po uplynutí 14 dnů ode dne, kdy spotřebiteli budou sděleny všechny (chybějící) informace podle § 1843 odst. 1 OZ a smluvní podmínky. | |
V zájmu lepší srozumitelnosti zákona navrhujeme, aby se název pododdílu 2 (v části čtvrté, hlavě I, dílu 4 oddílu 2 ObčZ) změnil takto: „Smlouvy o finančních službách uzavírané distančním způsobem“. Dnes má tento pododdíl název „Finanční služby“ a až v § 1842 odst. 1 se uvádí, že ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek | Neakceptováno. Názvy se standardně samostatně nenovelizují. |
komunikace na dálku. Stávající právní úprava často vede ke zmatkům a nedorozuměním v praxi. | ||
Asociace penzijních společností | K § 5e ZOS - Povinnosti při uzavírání smluv o finančních službách distančním způsobem Navrhujeme uvést alespoň demonstrativní výčet zakázaných klamavých nebo manipulativních praktik poskytovatelů finančních služeb v případě používání online rozhraní v DZ. Nezásadní připomínka (spíše poznámka)- z pohledu pojmosloví v NOZ § 1842 a násl. bychom byli spíše pro to definovat jako finanční služby, k jejichž uzavření byl použit výhradně prostředek komunikace na dálku (nikoliv tedy obecně distanční způsob) | Vysvětleno. Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat zakázané „dark patterns“ vyplyne až z aplikační praxe. OZ pojem „distanční způsob“, resp. „smlouvy uzavřené distančním způsobem“ používá výlučně pro označení smluv, k jejichž uzavření byl použit výhradně prostředek komunikace na dálku (viz např. § 1829 OZ). Obdobně k tomu přistupuje i ZOS v § 2 odst. 2 písm. b) v rámci definice on-line tržiště. Uvedené formulace je tedy možné používat promiscue. |
§ 1830a, odst. 2 OZ Navrhujeme doplnit zvýrazněnou poslední větu tak, aby bylo zřejmá vazba tlačítka na prohlášení o odstoupení: „Tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy musí být v on-line rozhraní umístěny viditelným způsobem, snadno přístupné, dostupné nepřetržitě po celou lhůtu pro odstoupení od smlouvy a musí být označeny snadno čitelným nápisem „Odstoupit od smlouvy“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací“, která umožní spotřebiteli vyplnit a poslat prohlášení o odstoupení od smlouvy. | Vysvětleno. Odstavec 1 obsahuje formulaci „prohlášení učiněné prostřednictvím on-line rozhraní“, jež v sobě zahrnuje i v připomínce uvedené kroky (tj. vyplnění údajů a následné odeslání prohlášení). Současně bude přeformulován odstavec 4 obdobně jako odstavec 1 („podnikatel umožní spotřebiteli odeslat prohlášení“). | |
§ 1830a, odst. 3, písm. c) OZ | Akceptováno jinak. |
Navrhujeme doplnit slovo „podnikatelem“ z důvodu větší jasnosti. „údaj o elektronickém prostředku pro zaslání potvrzení o přijetí odstoupení od smlouvy“ podnikatelem. | Vyjasnění ve vztahu k zaslání potvrzení bude provedeno prostřednictvím odkazu do odstavce 5 („zaslání potvrzení … podle odstavce 5“). | |
§ 1843, odst. 1 písm. d) ▇▇ ▇▇▇▇▇ údaj zastoupeného podnikatele: viz směrnice: „relevantní kontaktní údaje, kam může spotřebitel zaslat případné stížnosti obchodníkovi a připadá- li to v úvahu obchodníkovi, v jehož zastoupení jedná;“ Navrhujeme tedy doplnit v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také jeho kontaktní údaje, např. takto: „d) kontaktní údaje, na něž může spotřebitel zaslat stížnost, v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také jeho kontaktní údaje,“ | Akceptováno. Ustanovení bude přeformulování ve smyslu připomínky. | |
K § 1843 odst. 2 věta druhá OZ (Na žádost spotřebitele se zdravotním postižením mu podnikatel sdělí tyto údaje ve vhodném a přístupném formátu.) Komentář: Navrhujeme doplnění této věty takto: „Na žádost spotřebitele se zdravotním postižením mu podnikatel sdělí tyto údaje ve vhodném a přístupném formátu; to neplatí, pokud sdělované informace již splňují požadavky na přístupnost služby ustanovené podle zvláštního právního předpisu.“ Odůvodnění: Ustanovení považujeme za částečně duplicitní se zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Ten klade mnohem detailnější požadavky a jejich splnění není omezeno jen na případy, kdy osoba se zdravotním postižením podá žádost. Tento zákon by se tedy měl uplatnit přednostně – a pro takové případy není vhodné zakládat v § 1843 odst. 2 duplicitu. | Vysvětleno. Zákon č. 424/2023 Sb. pokrývá pouze některé finanční služby a informační povinnosti stanovené zákonem č. 424/2023 Sb. se také nepřekrývají s informačními povinnostmi podle § 1843 odst. 1 OZ. | |
§ 1843 odst. 1 písm. h) OZ (Podnikatel v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, sdělí spotřebiteli v textové podobě alespoň celkovou cenu poskytované služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění placených prostřednictvím podnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou | Akceptováno jinak. Ustanovení bude upraveno, aby lépe odpovídalo formulaci ve směrnici. Bude upraveno následujícím způsobem „nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak údaje o způsobu výpočtu ceny …“. |
celkovou cenu určit předem, pak veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si tuto cenu ověřit) | |||||
Komentář: Navrhujeme převzít doslova znění směrnice: „celkovou cenu poskytované služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění placených prostřednictvím podnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak základ pro výpočet ceny umožňující spotřebiteli cenu ověřit.“ | |||||
Odůvodnění: Zákonodárcem navržená formulace jde nad rámec směrnice. Ta v čl. 16a bod. 1 písm. g) používá užší formulaci „základ pro výpočet ceny“. Výraz „veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny“ je kategorický a velmi rozšiřující. | |||||
§ 1844a, odst. 3 OZ | Akceptováno jinak. | ||||
Navrhujeme doplnit text tak, aby bylo zřejmé, že spotřebiteli jsou sdělovány místo všech údajů pouze některé. Ty údaje, které nebudou sděleny musí být spotřebiteli poskytnuty po uzavření smlouvy. Tak, jak je nyní formulováno, se jde nad rámec směrnice: Odchylně od odstavce 1 může obchodník v případě hlasové telefonické komunikace uvedené v odstavci 3, pokud s tím spotřebitel výslovně souhlasí, poskytnout pouze informace uvedené v odst. 1 písm. a), f), g), k) a p) před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku. V takovém případě obchodník informuje spotřebitele o povaze a dostupnosti ostatních informací uvedených v odstavci 1. Obchodník poskytne tyto další informace požadované podle odstavce 1 na trvalém nosiči bezprostředně po uzavření smlouvy na dálku. | Ustanovení bude připomínky. | přeformulováno | ve | smyslu | |
Navrhované znění odstavce 3): V případě hovoru podle odstavce 1 může podnikatel spotřebiteli sdělit místo všech údajů podle § 1843 odst. 1 pouze údaje podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q), pokud s tím spotřebitel vysloví souhlas. V takovém případě podnikatel spotřebitele informuje o povaze dalších nesdělených údajů podle § 1843 odst. 1 a o jejich dostupnosti. Podnikatel sdělí spotřebiteli tyto nesdělené údaje podle § 1843 odst. 1 v textové podobě bezprostředně po uzavření smlouvy. | |||||
§ 1845, odst. 1) OZ | Akceptováno částečně. | ||||
Navrhujeme upravit písm. b) a c) tak, aby více odpovídalo směrnici (viz níže žlutě). Například v písm. c) Směrnice zmiňuje uvedení konkrétních důsledku pouze pokud to připadá v úvahu. Znění 16d směrnice: Náležité vysvětlení 1. Členské státy zajistí, aby obchodníci byli povinni poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení týkající se navrhovaných smluv o finančních službách, která spotřebiteli umožní posoudit, zda jsou navrhovaná smlouva a doplňkové služby přizpůsobeny jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení se spotřebiteli poskytne bezplatně a před uzavřením smlouvy. Vysvětlení musí obsahovat tyto prvky: a) požadované předsmluvní informace; b) základní rysy navrhované smlouvy, včetně případných doplňkových služeb; c) konkrétní důsledky, které by mohla navrhovaná smlouva mít pro spotřebitele, připadá-li to v úvahu, včetně důsledků neschopnosti spotřebitele splácet nebo jeho prodlení při splácení. 2. Členské státy mohou stanovit způsob a rozsah, v jakém je vysvětlení podle odstavce 1 poskytováno. Členské státy mohou způsob a rozsah poskytování vysvětlení přizpůsobit konkrétním okolnostem souvisejícím se situací, ve které je finanční služba nabízena, komu je nabízena a jaký druh finanční služby je nabízen. 3. Členské státy zajistí, aby v případě, že obchodník používá online nástroje, měl spotřebitel právo požádat o lidský zásah a získat ho v předsmluvní fázi a v odůvodněných případech po uzavření smlouvy na dálku ve stejném jazyce, jaký byl použit pro předsmluvní informace poskytnuté v souladu s čl. 16a odst. 1. 4. Při určování toho, zda byly splněny požadavky na poskytnutí náležitého vysvětlení stanovené v tomto článku, nese důkazní břemeno obchodník. 5. Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se náležitého vysvětlení, které má být spotřebiteli poskytnuto, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla týkající se náležitého | Ustanovení v písm. c) bude přeformulováno ve smyslu směrnice („dopady na spotřebitele a, připadá-li to v úvahu, důsledky…“). |
vysvětlení uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu Unie stanoveno jinak. | ||
K § 1845a odst. 2 věta první OZ (Pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví pravidla pro sdělení údajů před uzavřením smlouvy, § 1843 až 1844a se na takovou finanční službu nepoužijí.) Komentář: s ohledem na výše uvedené máme za to (a prosíme o potvrzení tohoto vnímání), že ohledně poskytnutí předsmluvních informací by pro penzijní společnosti mělo platit pouze ust. § 1843 odst. 1 písm. q) NOZ (poskytnutí informace o právu na odstoupení). Význam pojmu „pravidla pro jejich sdělení“ však není jednoznačný. Požadujeme proto doplnění a zpřesnění textu takto „… stanoví rozsah údajů před uzavřením smlouvy a pravidla pro jejich sdělení…“. | Vysvětleno. Slovo „pravidla“ použité v ustanovení představuje veškerá pravidla týkající se oblasti předsmluvních informací (slovy občanského zákoníku „sdělení údajů před uzavřením smlouvy“), tj. zahrnuje jak formu, tak obsah. V případě, že zvláštní sektorová úprava obsahuje (jakákoli) pravidla pro předsmluvní informace, pak se úprava v OZ nepoužije. V takovém případě se nepoužije ani připomenutí práva na odstoupení od smlouvy podle § 1843 odst. 3 OZ. | |
Odůvodnění: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že pokud zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis EU (nařízení) upravuje poskytnutí předsmluvních informací, obecná úprava občanského zákoníku se vůbec nepoužije a aplikuje se pouze příslušná zvláštní úprava. Z textu důvodové zprávy dovozujeme, že přednostní úprava se vztahuje nejen na způsob předání předsmluvních informací, ale i na jejich rozsah. Z doslovného znění zákona to však neplyne, když význam slov „pravidla pro jejich sdělení“ není jednoznačný. | ||
Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že se na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření se neaplikuje ani § 1843 odst. 3, tedy povinnost připomenout spotřebiteli (účastníkovi), že může od smlouvy odstoupit a jakým způsobem tak má učinit. Případné porušení je totiž sankcionováno jako přestupek. | ||
§ 1845, odst. 2) OZ | Akceptováno jinak. | |
Navrhujeme definovat, co je myšleno on-line nástrojem, resp. že se musí jednat o plně automatizované nástroje (DZ hovoří o jen o chatbotech, robonástroji.) | Uvedené ustanovení se týká pouze situace, kdy je vysvětlení podáváno pouze prostřednictvím automatizovaných on-line nástrojů, tj. bez zásahu |
Viz.Čl. 40 preambule směrnice: Povinnost poskytnout náležité vysvětlení je obzvláště důležitá v případě, že spotřebitelé mají v úmyslu uzavřít smlouvu o finanční službě na dálku a obchodník poskytuje vysvětlení prostřednictvím plně automatizovaných online nástrojů, jako jsou například chatboti, roboporadenství, interaktivní nástroje nebo podobné nástroje. Aby bylo zajištěno, že spotřebitel porozumí dopadům, které může mít smlouva na jeho ekonomickou situaci, měl by mít vždy možnost využít v předsmluvní fázi během provozní doby obchodníka bezplatného lidského zásahu člověka zastupujícího obchodníka. Spotřebitel by měl mít rovněž právo v odůvodněných případech a bez nepřiměřené zátěže pro obchodníka požádat o lidský zásah po uzavření smlouvy na dálku. To by mohlo zahrnovat právo na takový lidský zásah při obnovování smlouvy, v případě závažných obtíží pro spotřebitele nebo v případě, že je zapotřebí dalšího vysvětlení smluvních podmínek. Dále navrhujeme opětovně zavést méně přísný režim pro vklady a účty a určitý druh finančních služeb, které nemají složitý charakter, tak jak to směrnice členským státům umožňuje v odst. 2: „Členské státy mohou stanovit způsob a rozsah, v jakém je vysvětlení podle odstavce 1 poskytováno. Členské státy mohou způsob a rozsah poskytování vysvětlení přizpůsobit konkrétním okolnostem souvisejícím se situací, ve které je finanční služba nabízena, komu je nabízena a jaký druh finanční služby je nabízen.“ | člověka. Ustanovení a DZ budou v tomto smyslu upraveny. Rozsah vysvětlení již podle navržené úpravy odpovídá povaze finanční služby, k níž se vztahuje. Vysvětlení tedy bude tak složité, resp. jednoduché, jak složitá, resp. jednoduchá, je daná finanční služba. Zvláštní úpravu tak nepovažujeme za potřebnou. | |
§ 1845a odst. 3 OZ (Pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví pravidla pro vysvětlení, § 1845 se na takovou finanční službu nepoužije.) Komentář: Požadujeme doplnění textu takto „…vysvětlení nebo obdobná pravidla pro jednání se zákazníkem,…“. Odůvodnění: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že se uplatní přednost zvláštních úprav obsažených v sektorových předpisech (důvodová zpráva výslovně neuvádí DPS, ale zároveň výčet produktů uvádí pojmem „zejména“, tedy máme za to, že se uplatní přednost zákona o doplňkovém penzijním spoření, byť to z důvodové zprávy výslovně nevyplývá). Nicméně, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, stanoví pravidla pro jednání se zákazníky a obsah předsmluvních informací, nicméně s pojmem | Vysvětleno. Pro účely tohoto ustanovení je potřeba pojem „vysvětlení“ vykládat materiálně, tj. není podstatné, zda je v sektorovém předpise tato povinnost formálně označena jako vysvětlení (viz též recitál 20 směrnice). Z čl. 16d odst. 5 směrnice vyplývá, že úprava vysvětlení podle směrnice se použije na všechny finanční služby, které nemají obdobnou úpravu ve vlastním sektorovém evropském předpise. |
„vysvětlení“ jako takovým nepracuje. Pro jednoznačnost tedy prosíme o doplnění zákonného textu. Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že se na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření neaplikuje ani § 1845 odst. 2, tedy právo na vysvětlení člověkem. | V případě DPS taková evropská úprava není, tudíž se použije úprava z DMFS a tedy úprava v občanském zákoníku. Pokud je v sektorovém předpise obsažena úprava vysvětlení, pak se nepoužije § 1845 OZ jako celek, tedy ani § 1845 odst. 2 OZ. | |
§ 1845a OZ Navrhujeme zpřesnění (alespoň na úrovni DZ), že v případě pravidel, která jsou součástí zvláštní úpravy, avšak pro některé finanční služby podléhající této zvláštní úpravě právo na odstoupení neumožňují (výslovně např. SÚ na bydlení), rovněž platí nepoužití obecné úpravy v NOZ + i ve vztahu k písm. q) | Akceptováno jinak, vysvětleno. Důvodová zpráva bude doplněna o podrobnější popis vzájemných vztahů mezi občanským zákoníkem a zvláštní sektorovou úpravou. Jednotlivé instituty, pro které platí absolutní přednost sektorové úpravy (předsmluvní informace, vysvětlení, právo na odstoupení od smlouvy), je potřeba posuzovat separátně. V praxi je tak možné, že pro jeden institut se použije zvláštní úprava, avšak pro jiný se použije úprava v občanském zákoníku (např. u neživotního pojištění). V případě spotřebitelských úvěrů se občanský zákoník nepoužije ani pro jeden z uvedených institutů (s výjimkou tlačítka pro odstoupení od smlouvy), všechny jsou upraveny sektorovým předpisem. Vztah sektorové úpravy a občanského zákoníku v oblasti odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je řešen přímo v rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru. | |
§ 1846, odst 1) OZ Vznášíme dotaz, co je myšleno smluvními podmínkami, když v navrhovaném znění není nikde povinnost sdělovat před uzavřením smlouvy zvlášť smluvní podmínky. | Vysvětleno. Povinnost sdělovat smluvní podmínky před uzavřením smlouvy upravena není, počátek lhůty pro odstoupení od smlouvy je však vázán na poskytnutí jak předsmluvních informací (podle § 1843 odst. 1 OZ), tak na poskytnutí smluvních |
Navrhujeme vypustit penzijní připojištění, když tento produkt se již 13 let neposkytuje. Navrhujeme upravit odstavec 1 tak, aby byla nejdříve stanovena délka lhůty pro odstoupení obecně. Následně pak upraven počátek běhu lhůty, který tak bude dopadat na všechny „finanční služby“. Navrhované znění: Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, u smlouvy o penzijním doplňkovém spoření se tato lhůta prodlužuje na 30 dnů. Lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne uzavření smlouvy; pokud spotřebiteli byly údaje podle § 1843 až 1845 1844a a smluvní podmínky sděleny až po uzavření smlouvy, pak lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne jejich sdělení.¨ Jelikož § 1847 říká, že: „Ustanovení § 1846 se nepoužije, v případě že a) cena finančních služeb závisí na pohybech cen na finančních trzích, které podnikatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby k devizovým hodnotám a investičním nástrojům, …“, zdá se logické, že není možné od smlouvy odstoupit, pokud se již začne s plněním, tedy prostředky se zainvestují. | podmínek (tj. obsahu smlouvy). Uvedené jasně vyplývá i z recitálu 35 směrnice. Sjednat penzijní připojištění je ve specifických případech nadále možné, proto je potřeba ho v tomto ustanovení ponechat. Co se týče výluk z práva na odstoupení od smlouvy, ustanovení se v případě finančních služeb podle písm. a) věcně nijak nezměnilo a platí tedy stejná úprava jako dosud. | |
§ 1847, odst. d) OZ Navrhujeme doplnění s ohledem na znění Směrnice čl. 16b odst. 6: Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se práva na odstoupení od smlouvy, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Pokud daný jiný akt Unie dává členským státům právo zvolit si mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením, jako je doba na rozmyšlenou, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze příslušná pravidla daného aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Navrhovaný text: d) jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví právo na odstoupení od smlouvy o této finanční službě nebo dobu na rozmyšlenou. | Vysvětleno. V připomínce uvedený případ, kdy je možná volba mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením (dobou na rozmyšlenou), se týká pouze oblasti spotřebitelských úvěrů na bydlení. Uvedená úprava je tak obsažena v novele ZSÚ. |
§ 1848, odst. 1 OZ Není vysvětleno, co je míněno „vedlejší smlouvou“. Navrhujeme uvést, že se jedná o smlouvu o související doplňkové službě. Z našeho pohledu by mohla být v konečném důsledku zde uváděná definice smlouvy vedlejší širší, než je související doplňková služba. Rovněž předsmluvní informace hovoří pouze a obsahují informace o doplňkových službách (nikoliv o vedlejších smlouvách), tudíž bude jasné, jaké smlouvy odstoupením od smlouvy o finanční službě zaniknou. Sama směrnice hovoří o související doplňkové službě, rozšíření tedy této úpravy na smlouvy vedlejší je nežádoucí. Směrnice 16b odst. 4: Pokud obchodník nebo třetí strana na základě dohody mezi touto třetí stranou a obchodníkem poskytují doplňkovou službu související se smlouvou o finanční službě uzavřenou na dálku, není spotřebitel smlouvou o doplňkové službě vázán, pokud uplatní své právo na odstoupení od smlouvy v souladu s tímto článkem. Pokud se spotřebitel rozhodne ukončit smlouvu o doplňkové službě, neúčtuje se mu za to žádný poplatek. Tomu odpovídá i § 118 odst. 5 ZSU: (5) Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. | Vysvětleno. Text ustanovení je převzat z obdobné úpravy v § 1836a OZ. Doplňkovost pak vyplývá z textu odstavce 2, který definuje vedlejší smlouvu prostřednictvím dvou znaků, a to souvislostí plnění a současně závislostí této další smlouvy na smlouvě o finanční službě jako smlouvě hlavní. Pojem „doplňková služba“ nebo „doplňková smlouva“ občanský zákoník nepoužívá. | |
Česká asociace pojišťoven | K čl. II bodu 4 - § 1843 odst. 1 písm. h) Požadujeme slova „veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si tuto“ nahradit slovy „základ pro výpočet ceny umožňující spotřebiteli“. Odůvodnění: Požadujeme převzít doslovné znění směrnice. Zákonodárcem navržená formulace jde nad její rámec, kdy tato v čl. 16a bod. 1 písm. g) používá užší formulaci „základ pro výpočet ceny“. Výraz „veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny“ je kategorický, velmi rozšiřující a znamená, že podnikatel by | Akceptováno jinak. Ustanovení bude upraveno, aby lépe odpovídalo formulaci ve směrnici. Bude upraveno následujícím způsobem „nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak údaje o způsobu výpočtu ceny …“.. |
měl zcela odhalit své know-how v oblasti cenotvorby, a tedy zpřístupnit své obchodní tajemství. | ||
K čl. II bodu 4 - § 1843 odst. 2 | Vysvětleno. | |
Na konci věty druhé požadujeme doplnit slova „; to neplatí, pokud sdělované informace již splňují požadavky na přístupnost služby ustanovené podle zvláštního právního předpisu.“. Odůvodnění: Ustanovení považujeme za částečně duplicitní se zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Ten klade mnohem detailnější požadavky a jejich splnění není omezeno jen na případy, kdy osoba se zdravotním postižením podá žádost. Tento zákon by se tedy měl uplatnit přednostně – a pro takové případy není vhodné zakládat v § 1843 odst. 2 duplicitu. | Zákon č. 424/2023 Sb. pokrývá pouze některé finanční služby a informační povinnosti stanovené zákonem č. 424/2023 Sb. se také nepřekrývají s informačními povinnostmi podle § 1843 odst. 1 OZ. | |
K části druhé čl. II bodu 9 § 1845a odst. 2 | Vysvětleno. | |
Ve větě první požadujeme slova „pravidla pro sdělení údajů před uzavřením smlouvy“ nahradit slovy „rozsah údajů před uzavřením smlouvy a pravidla pro jejich sdělení“. Odůvodnění: | Slovo „pravidla“ použité v ustanovení představuje veškerá pravidla týkající se oblasti předsmluvních informací (slovy občanského zákoníku „sdělení údajů před uzavřením smlouvy“), tj. zahrnuje jak formu, tak obsah. | |
Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že pokud zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis EU (nařízení) upravuje poskytnutí předsmluvních informací, obecná úprava občanského zákoníku se vůbec nepoužije a aplikuje se pouze příslušná zvláštní úprava. Z textu důvodové zprávy dovozujeme, že přednostní úprava se vztahuje nejen na způsob předání předsmluvních informací, ale i na jejich rozsah. Z doslovného znění zákona to však neplyne, když význam slov „pravidla pro jejich sdělení“ není jednoznačný. Proto požadujeme v tomto smyslu upravit textaci tak, aby byl výše uvedený výklad jednoznačně zřejmý. | V případě, že zvláštní sektorová úprava obsahuje (jakákoli) pravidla pro předsmluvní informace, pak se úprava v OZ nepoužije. V takovém případě se nepoužije ani připomenutí práva na odstoupení od smlouvy podle § 1843 odst. 3 OZ. | |
Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že se na pojistné smlouvy neaplikuje ani § 1843 odst. 3, tedy povinnost |
připomenout spotřebiteli, že může od smlouvy odstoupit a jakým způsobem tak má učinit. Případné porušení je totiž sankcionováno jako přestupek. | ||
K čl. II bodu 9 § 1845a odst. 3 Požadujeme za slovo „vysvětlení“ doplnit slova „nebo obdobná pravidla pro jednání se zákazníkem“. Odůvodnění: Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že přednost zvláštních úprav obsažených v sektorových předpisech se uplatní i v případě pojištění. Nicméně, zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, pracuje s pojmem „vysvětlení“ pouze v § 79 odst. 2, který se týká pouze dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka a souvisejících rizik, což nepokrývá plně údaje uvedené v § 1845 odst. 1. Pro jednoznačnost tedy prosíme o doplnění zákonného textu ve smyslu připomínky. Dále prosíme o doplnění textu důvodové zprávy k § 1845a odst. 3 v tom smyslu, že § 1845 se na pojistnou smlouvu (pojištění) nepoužije ani v těch případech, kdy dle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, pojišťovna vysvětlení není povinna poskytnout (tzn. v případě nepodstatné změny pojištění, nebo v případě podstatné změny neživotního pojištění za podmínek § 79 odst. 3 písm. b)). Nad rámec připomínky prosíme ještě o potvrzení, zda vykládáme správně, že se na pojistné smlouvy neaplikuje ani § 1845 odst. 2, tedy právo na vysvětlení člověkem. | Vysvětleno. Pro účely tohoto ustanovení je potřeba pojem „vysvětlení“ vykládat materiálně, tj. není podstatné, zda je v sektorovém předpise tato povinnost formálně označena jako vysvětlení (viz též recitál 20 směrnice). Z čl. 16d odst. 5 směrnice vyplývá, že úprava vysvětlení podle směrnice se použije na všechny finanční služby, které nemají obdobnou úpravu ve vlastním sektorovém evropském předpise. Recitál 20 směrnice pak výslovně uvádí, že IDD je jedním z předpisů, který pravidla týkající se náležitého vysvětlení stanoví. Pokud je v sektorovém předpise obsažena úprava vysvětlení, pak se nepoužije § 1845 OZ jako celek, tedy ani § 1845 odst. 2 OZ. | |
Česká bankovní asociace | K §5e ZOS Návrh doplnění DZ: Navrhujeme, aby důvodová zpráva obsahovala alespoň demonstrativní výčet zakázaných klamavých či manipulativních praktik poskytovatelů finančních služeb při používání online rozhraní. Odůvodnění: Současné vymezení tzv. dark patterns je příliš obecné. V praxi by mohlo vést k významným aplikačním obtížím, neboť posouzení, zda konkrétní jednání naplňuje znaky tohoto zákazu, by záviselo ve značné míře na subjektivním výkladu. | Vysvětleno. Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat |
Tato připomínka je zásadní | zakázané „dark patterns“ vyplyne až z aplikační praxe. | |
K § 1830a odst. 1 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(1) Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, která byla uzavřená Odůvodnění: Navrhujeme upravit znění tak, aby bylo zcela jednoznačné, že uvedený způsob odstoupení prostřednictvím tlačítka v on-line rozhraní se vztahuje pouze na případy, kdy již spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy má. Bez tohoto upřesnění by ustanovení mohlo být vykládáno jako povinnost podnikatele umožnit odstoupení v každém případě, což by bylo v rozporu s účelem právní úpravy. Tato připomínka je zásadní | Akceptováno jinak. Již ze stávající formulace plyne, že uvedená povinnost se aplikuje v případě, kdy je možné od uzavřené smlouvy odstoupit („v případě odstoupení“). Důvodová zpráva bude zpřesněna. | |
K § 1830a odst. 2 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(2) Tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy musí být v on-line rozhraní umístěny viditelným způsobem, snadno přístupné, dostupné nepřetržitě po celou lhůtu pro odstoupení od smlouvy a musí být označeny snadno čitelným nápisem „Odstoupit od smlouvy“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací, která umožní spotřebiteli vyplnit a poslat prohlášení o odstoupení od smlouvy.“ Odůvodnění: Navrhujeme doplnit text tak, aby bylo zřejmé, že tlačítko (nebo obdobný ovládací prvek) je přímo spojeno s možností učinit prohlášení o odstoupení | Vysvětleno. Odstavec 1 obsahuje formulaci „prohlášení učiněné prostřednictvím on-line rozhraní“, jež v sobě zahrnuje i v připomínce uvedené kroky (tj. vyplnění údajů a následné odeslání prohlášení). Současně bude přeformulován odstavec 4 obdobně jako odstavec 1 („podnikatel umožní spotřebiteli odeslat prohlášení“). |
od smlouvy. Tím se předejde výkladovým nejasnostem v praxi a zajistí se, že ovládací prvek bude plnit očekávanou funkci v souladu s právní úpravou. Tato připomínka je zásadní | ||
K § 1830a odst. 3 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(3) V prohlášení o odstoupení od smlouvy spotřebitel snadno vyplní, případně potvrdí tyto údaje: a) svou totožnost, b) údaje o smlouvě, od níž chce odstoupit, c) údaj o elektronickém prostředku pro zaslání potvrzení o přijetí odstoupení od smlouvy podnikatelem.“ Odůvodnění: Navrhujeme upřesnit do důvodové zprávy, co se rozumí uvedením „totožnosti“ spotřebitele, aby bylo zřejmé, že se jedná pouze o uvedení identifikačních údajů (například jméno a příjmení, případně datum narození), nikoliv o formální ověření totožnosti prostřednictvím nástroje elektronické identifikace. Obáváme se, že bez tohoto upřesnění by mohlo docházet k nejasnostem a odchylné praxi. Zejména není zřejmé, zda by podnikatel měl ověřovat totožnost spotřebitele obdobně jako podle AML zákona. Dále upozorňujeme na riziko zneužití, pokud by prohlášení o odstoupení mohlo být učiněno neoprávněnou osobou. Navrhujeme proto zvážit, jak by se měla řešit situace, kdy spotřebitel následně popře, že učinil odstoupení prostřednictvím tlačítka. V případech, kdy byla při uzavření smlouvy vyžadována identifikace klienta, by bylo vhodné stanovit povinnost ověřit totožnost i při odstoupení. Tato připomínka je zásadní | Akceptováno jinak. Vyjasnění ve vztahu k zaslání potvrzení bude provedeno prostřednictvím odkazu do odstavce 5 („zaslání potvrzení … podle odstavce 5“). Písmeno a) bude upraveno, v prohlášení se bude uvádět jméno spotřebitele. Ověřování totožnosti ze směrnice nevyplývá a ustanovení jej nevyžaduje. | |
K § 1840 OZ | Vysvětleno. |
Navrhujeme, aby bylo v důvodové zprávě výslovně uvedeno, že v oblasti finančních služeb se má použít pouze § 1830a, tj. ustanovení o tlačítku pro odstoupení a že v oblasti finančních služeb se nepoužije ustanovení § 1820 odst. 1 písm. i) občanského zákoníku týkající se povinnosti informovat o existenci tlačítka pro odstoupení od smlouvy. Může proto vzniknout pochybnost, jestli se u finančních služeb má použít i § 1820 odst. 1 písm. i) pokud se jedná o tlačítko pro odstoupení (tj. jestli se i u finančních služeb mají poskytovat informace o tlačítku pro odstoupení). Máme za to, že žádná jiná ustanovení tohoto pododdílu, vč. § 1820 odst. 1 písm. i) by neměla pro finanční služby platit Z důvodu právní jistoty proto navrhujeme výslovně vyjasnit v důvodové zprávě, že se § 1820 odst. 1 písm. i) na finanční služby neaplikuje. Tato připomínka je zásadní | Informační povinnost ve vztahu k tlačítku pro odstoupení od smlouvy týkající se finančních služeb vyplývá z § 1843 odst. 1 písm. r) OZ. § 1820 se na finanční služby nepoužije. | |
K čl. II Navrhujeme úpravu názvu pododdílu 2 následovně: Pododdíl 2 Smlouvy o finančních službách uzavírané distančním způsobem Odůvodnění: Navrhujeme zpřesnění názvu pododdílu za účelem zvýšení srozumitelnosti právní úpravy. Současný název „Finanční služby“ je zavádějící často vede ke zmatkům a nedorozuměním v praxi, protože až v § 1842 odst. 1 je upřesněno, že se ustanovení pododdílu vztahují na smlouvy o finančních službách uzavřené výhradně prostředkem komunikace na dálku. Nový návrh názvu odpovídá skutečnému rozsahu právní úpravy a předejde možným interpretačním nejasnostem v praxi. | Neakceptováno. Názvy se standardně samostatně nenovelizují. | |
K § 1843 odst. 1, písm. d) OZ Navrhujeme úpravu zákona: | Akceptováno. Ustanovení bude přeformulováno ve smyslu připomínky. |
„d) kontaktní údaje, na něž může spotřebitel zaslat stížnost, v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také jeho kontaktní údaje“ | ||
Odůvodnění: | ||
Navrhujeme doplnit povinnost uvádět rovněž kontaktní údaje zastoupeného podnikatele, pokud podnikatel jedná v jeho zastoupení. | ||
Toto doplnění vychází ze směrnice Evropské unie, která požaduje, aby spotřebitel měl přístup k relevantním kontaktním údajům jak obchodníka, tak případně i subjektu, za který obchodník jedná. Doplnění zajišťuje úplnost informací poskytovaných spotřebiteli a přispívá k ochraně jeho práv v případě podávání stížností. | ||
K § 1844a odst. 2 OZ | Vysvětleno. | |
Navrhujeme úpravu: „(2) Je-li hovor podle odstavce 1 nahráván nebo může-li být nahráván, podnikatel o tom spotřebitele alespoň jednou informuje. | Z čl. 16a odst. 3 vyplývá, že tuto informaci má spotřebitel obdržet při každém hovoru. Důvodová zpráva bude v tomto smyslu doplněna. | |
Odůvodnění: Navrhujeme uvedené ustanovení upřesnit a upravit obdobně jak je tomu v § 15a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (jedná se o transpozici článku 16 odst. 7 směrnice ▇▇▇▇▇ ▇▇: „Investiční podnik oznámí novým a stávajícím zákazníkům, že telefonní komunikace nebo hovory mezi ním a jeho zákazníky, které vedou nebo mohou vést k obchodům, budou zaznamenávány. Toto oznámení lze učinit jednou, před poskytnutím investičních služeb novým a stávajícím zákazníkům.“). | ||
Je sice pravdou, že směrnice DMFS neobsahuje obdobné ustanovení, nicméně navrhovaný postup směrnice DMFS ani nezakazuje. Máme také, za to, že pokud uvedený postup je možný při distančním poskytování investičních služeb, pak neexistuje rozumný důvod, proč by obdobný postup nemohl existovat i při distančním poskytování jiných finančních služeb. | ||
K § 1844a odst. 3 OZ | Akceptováno jinak. | |
Navrhujeme úpravu zákona: |
„(3) V případě hovoru podle odstavce 1 může podnikatel spotřebiteli sdělit místo všech údajů podle § 1843 odst. 1 pouze údaje podle § 1843 odst. 1 písm. a), b), g), h), k) a q), pokud s tím spotřebitel vysloví souhlas. V takovém případě podnikatel spotřebitele informuje o povaze dalších nesdělených údajů podle § 1843 odst. 1 a o jejich dostupnosti. Podnikatel sdělí spotřebiteli tyto nesdělené údaje podle § 1843 odst. 1 v textové podobě bezprostředně po uzavření smlouvy.“ Odůvodnění: Navrhujeme doplnění a upřesnění textu, aby bylo zcela zřejmé, že v případě souhlasu spotřebitele mohou být v rámci hovoru sděleny pouze vybrané údaje, a že ostatní, a to pouze ty nesdělené informace mu podnikatel poskytne následně v textové podobě. Současné znění by mohlo být vyloženo tak, že podnikatel musí po uzavření smlouvy zasílat všechny informace, nikoliv pouze ty, které v hovoru nebyly sděleny. Navrhované znění odpovídá směrnici EU, která umožňuje sdělit omezený soubor údajů v hovoru, pokud spotřebitel souhlasí, a zbytek doplnit až následně - Odchylně od odstavce 1 může obchodník v případě hlasové telefonické komunikace uvedené v odstavci 3, pokud s tím spotřebitel výslovně souhlasí, poskytnout pouze informace uvedené v odst. 1 písm. a), f), g), k) a p) před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku. V takovém případě obchodník informuje spotřebitele o povaze a dostupnosti ostatních informací uvedených v odstavci 1. Obchodník poskytne tyto další informace požadované podle odstavce 1 na trvalém nosiči bezprostředně po uzavření smlouvy na dálku. Tato připomínka je zásadní | Ustanovení bude přeformulováno ve smyslu připomínky. | |
K § 1845 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(1) Aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o finanční službě a doplňkové služby odpovídají jeho potřebám a finanční | Akceptováno částečně. Ustanovení v písm. c) bude přeformulováno ve smyslu směrnice („dopady na spotřebitele a, připadá-li to v úvahu, důsledky…“). |
situaci, podnikatel mu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, bezplatně vysvětlí a) údaje uvedené v § 1843 odst. 1, b) hlavní vlastnosti nabízené finanční služby a doplňkových služeb a c) konkrétní dopady na spotřebitele, připadá-li to v úvahu, včetně důsledků prodlení spotřebitele s plněním peněžitých závazků ze smlouvy.“ Odůvodnění: Navrhujeme upravit písm. b) a c) tak, aby více odpovídalo smyslu směrnice (viz níže podtrženo například v písm. c), kde směrnice zmiňuje uvedení konkrétních důsledku pouze, pokud to připadá v úvahu. Znění 16d směrnice: Náležité vysvětlení 1. Členské státy zajistí, aby obchodníci byli povinni poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení týkající se navrhovaných smluv o finančních službách, která spotřebiteli umožní posoudit, zda jsou navrhovaná smlouva a doplňkové služby přizpůsobeny jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení se spotřebiteli poskytne bezplatně a před uzavřením smlouvy. Vysvětlení musí obsahovat tyto prvky: a) požadované předsmluvní informace; b) základní rysy navrhované smlouvy, včetně případných doplňkových služeb; c) konkrétní důsledky, které by mohla navrhovaná smlouva mít pro spotřebitele, připadá-li to v úvahu, včetně důsledků neschopnosti spotřebitele splácet nebo jeho prodlení při splácení. 2. Členské státy mohou stanovit způsob a rozsah, v jakém je vysvětlení podle odstavce 1 poskytováno. Členské státy mohou způsob a rozsah poskytování vysvětlení přizpůsobit konkrétním okolnostem souvisejícím se |
situací, ve které je finanční služba nabízena, komu je nabízena a jaký druh finanční služby je nabízen. 3. Členské státy zajistí, aby v případě, že obchodník používá online nástroje, měl spotřebitel právo požádat o lidský zásah a získat ho v předsmluvní fázi a v odůvodněných případech po uzavření smlouvy na dálku ve stejném jazyce, jaký byl použit pro předsmluvní informace poskytnuté v souladu s čl. 16a odst. 1. 4. Při určování toho, zda byly splněny požadavky na poskytnutí náležitého vysvětlení stanovené v tomto článku, nese důkazní břemeno obchodník. 5. Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se náležitého vysvětlení, které má být spotřebiteli poskytnuto, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla týkající se náležitého vysvětlení uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu Unie stanoveno jinak. Tato připomínka je zásadní | ||
K § 1845 a 1845a OZ Dotaz / návrh na doplnění výkladu: Není jasné, jak budou podnikatelé prokazovat, že splnili povinnost náležitého vysvětlení spotřebitelům podle § 1845 a § 1845a občanského zákoníku. Žádáme upřesnění, zda bude nutné získat: • zvláštní prohlášení spotřebitele o poskytnutí a porozumění vysvětlení, nebo • zda postačí technické řešení formou obrazovek v online prostředí (např. informační okna typu „i“ s možností zakliknutí potvrzení). Odůvodnění | Vysvětleno. Směrnice nestanoví žádný konkrétní způsob plnění této povinnosti, je tedy na každém podnikateli, jakým způsobem ji bude plnit, a v návaznosti na to, i jakým způsobem bude prokazovat její splnění. |
Současná praxe bankovních institucí obvykle nezahrnuje chatovací linky s nonstop dostupností (24/7), a MF již dříve avizovalo, že nepožaduje vznik dalších formulářů. Je třeba předejít absurdní situaci, kdy by podnikatelé museli plnění této povinnosti prokazovat například nahrávkami telefonických hovorů. Tato připomínka je zásadní | ||
K § 1845 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(2) Používá-li podnikatel pro vysvětlení plně automatizovaného on-line nástroje, má spotřebitel před uzavřením smlouvy nebo před tím, než učiní závaznou nabídku, a v odůvodněných případech po uzavření smlouvy právo na vysvětlení člověkem, a to v jazyce, ve kterém mu byly sděleny údaje podle § 1843 odst. 1.“ Odůvodnění: Navrhujeme zpřesnit přímo v zákoně i v důvodové zprávě ustanovení tak, aby bylo jasné, že povinnost umožnit lidský zásah se vztahuje na případy, kdy podnikatel využívá plně automatizované on-line nástroje (např. chatboty, robonástroje). Současné znění by mohlo být vykládáno příliš široce, což by mohlo vést k aplikačním problémům, zejména v případech, kdy podnikatel používá pouze jednoduché digitální formuláře či standardní webové rozhraní. Viz. Čl. 40 preambule směrnice: „Povinnost poskytnout náležité vysvětlení je obzvláště důležitá v případě, že spotřebitelé mají v úmyslu uzavřít smlouvu o finanční službě na dálku a obchodník poskytuje vysvětlení prostřednictvím plně automatizovaných online nástrojů, jako jsou například chatboti, roboporadenství, interaktivní nástroje nebo podobné nástroje. Tato připomínka je zásadní | Akceptováno jinak. Uvedené ustanovení se týká pouze situace, kdy je vysvětlení podáváno pouze prostřednictvím automatizovaných on-line nástrojů, tj. bez zásahu člověka. Ustanovení a DZ budou v tomto smyslu upraveny. | |
K § 1845 OZ | Vysvětleno. |
Navrhujeme opětovně zvážit, zda nezavést méně přísný režim pro vklady a účty a určitý druh finančních služeb, které nemají složitý charakter, tak jak to směrnice členským státům umožňuje v čl. 16d odst. 2: „Členské státy mohou stanovit způsob a rozsah, v jakém je vysvětlení podle odstavce 1 poskytováno. Členské státy mohou způsob a rozsah poskytování vysvětlení přizpůsobit konkrétním okolnostem souvisejícím se situací, ve které je finanční služba nabízena, komu je nabízena a jaký druh finanční služby je nabízen.“ S ohledem na tento rámec by bylo vhodné stanovit, že u jednoduchých finančních produktů nebude třeba poskytovat plný rozsah náležitého vysvětlení. Zavedením této výjimky by se předešlo neúměrné administrativní zátěži při poskytování standardních a srozumitelných produktů a zároveň by byla zachována ochrana spotřebitele přiměřená rizikovosti dané služby. Tato připomínka je zásadní | Rozsah vysvětlení již podle navržené úpravy odpovídá povaze finanční služby, k níž se vztahuje. Vysvětlení tedy bude tak složité, resp. jednoduché, jak složitá, resp. jednoduchá, je daná finanční služba. Zvláštní úpravu tak nepovažujeme za potřebnou. | |
K § 1845a odst. 2 OZ Navrhujeme zpřesnit text zákona (alespoň na úrovni důvodové zprávy), aby bylo zřejmé, že pokud pro určitou finanční službu existuje zvláštní právní úprava, která právo na odstoupení od smlouvy neumožňuje (například v případě spotřebitelského úvěru na bydlení), nepoužije se obecná úprava podle občanského zákoníku, taktéž ve vztahu k §1843 (1) písm. q). Odůvodnění: Cílem je zabránit aplikačním nejasnostem v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví vlastní pravidla pro možnost odstoupení nebo ji výslovně vylučuje. Zejména u některých finančních produktů (například podle § 111 zákona o spotřebitelském úvěru) není právo na odstoupení od smlouvy zakotveno, a proto by obecná úprava občanského zákoníku neměla být automaticky aplikována. Navrhujeme tuto výjimku výslovně propsat buď přímo do zákona, nebo alespoň do důvodové zprávy, aby byla zajištěna právní jistota a návaznost na | Akceptováno jinak, vysvětleno. Důvodová zpráva bude doplněna o podrobnější popis vzájemných vztahů mezi občanským zákoníkem a zvláštní sektorovou úpravou. Jednotlivé instituty, pro které platí absolutní přednost sektorové úpravy (předsmluvní informace, vysvětlení, právo na odstoupení od smlouvy), je potřeba posuzovat separátně. V praxi je tak možné, že pro jeden institut se použije zvláštní úprava, avšak pro jiný se použije úprava v občanském zákoníku (např. u neživotního pojištění). V případě spotřebitelských úvěrů se občanský zákoník nepoužije ani pro jeden z uvedených institutů (s výjimkou tlačítka pro odstoupení od smlouvy), všechny jsou upraveny sektorovým předpisem. Vztah sektorové úpravy a občanského |
novelu implementující CCD 2 (nelze též spoléhat, že bude novela §111 ZSÚ přijata dříve než tato novela). Tato připomínka je zásadní | zákoníku v oblasti odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je řešen přímo v rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru. | |
K § 1846 odst. 1 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy, ; pokud mu však byly údaje podle § 1843 až Odůvodnění: Upozorňujeme na nutnost vypustit zmínku o penzijním připojištění, neboť tento produkt se již nově neposkytuje a není třeba jej v právní úpravě dále uvádět. Dále žádáme upřesnění, co je v navrhovaném znění zákona míněno pojmem „smluvní podmínky“, protože občanský zákoník jinak výslovnou povinnost poskytovat „smluvní podmínky“ před uzavřením smlouva nezná. Jakákoli nejasnost může mít značný dopad na běh lhůty pro odstoupení, proto doporučujeme smluvní podmínky vypustit. Tato připomínka je zásadní | Vysvětleno. Povinnost sdělovat smluvní podmínky před uzavřením smlouvy upravena není, počátek lhůty pro odstoupení od smlouvy je však vázán na poskytnutí jak předsmluvních informací (podle § 1843 odst. 1 OZ), tak na poskytnutí smluvních podmínek (tj. obsahu smlouvy). Uvedené jasně vyplývá i z recitálu 35 směrnice. Sjednat penzijní připojištění je ve specifických případech nadále možné, proto je potřeba ho v tomto ustanovení ponechat. | |
K § 1846 odst. 2 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(2) Pokud údaje podle § 1843 až 1844a a smluvní podmínky nebyly spotřebiteli sděleny, lhůta pro odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy. To neplatí, nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1843 | Neakceptováno, vysvětleno. V připomínce navržená úprava ze směrnice neplyne. Lhůta 14 dnů je vázána na poskytnutí všech předsmluvních informací a smluvních podmínek. Nebyl-li spotřebitel poučen o právu na odstoupení od smlouvy v rámci předsmluvních informací, lhůta |
odst. 1 písm. q), jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího finanční služby a v takovém případě lhůta pro odstoupení od smlouvy skončí po uplynutí čtrnácti dnů od poskytnutí poučení o právu odstoupit od smlouvy.“ Odůvodnění: Doplnění reflektuje požadavek na jednoznačnost běhu lhůty pro odstoupení ve zvláštních případech, zejména v návaznosti na evropskou směrnici a českou právní úpravu ochrany spotřebitele. Cílem je předejít aplikačním nejasnostem a zajistit vyšší právní jistotu pro podnikatele i spotřebitele. Tato připomínka je zásadní | pro odstoupení skončí až po uplynutí 14 dnů ode dne, kdy spotřebiteli budou sděleny všechny (chybějící) informace podle § 1843 odst. 1 OZ a smluvní podmínky. | |
K § 1846 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, u smlouvy o penzijním doplňkovém spoření se tato lhůta prodlužuje na 30 dnů. Lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne uzavření smlouvy ; pokud spotřebiteli byly údaje podle § 1843 až 1845 1844a a smluvní podmínky sděleny až po uzavření smlouvy, pak lhůta pro odstoupení počíná běžet ode dne jejich sdělení.“ Odůvodnění: Navrhujeme upravit odstavec 1 tak, aby byla nejdříve stanovena délka lhůty pro odstoupení obecně. Následně pak upraven počátek běhu lhůty, který tak bude dopadat na všechny „finanční služby“. Tato úprava přispěje k vyšší srozumitelnosti a systematičnosti textu zákona. | Vysvětleno. Povinnost sdělovat smluvní podmínky před uzavřením smlouvy upravena není, počátek lhůty pro odstoupení od smlouvy je však vázán na poskytnutí jak předsmluvních informací (podle § 1843 odst. 1 OZ), tak na poskytnutí smluvních podmínek (tj. obsahu smlouvy). Uvedené jasně vyplývá i z recitálu 35 směrnice. | |
K § 1847 písm. d) OZ Navrhujeme úpravu zákona: „d) jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví právo na odstoupení od smlouvy o této finanční službě nebo dobu na rozmyšlenou.“ | Vysvětleno. V připomínce uvedený případ, kdy je možná volba mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením (dobou na rozmyšlenou), se týká pouze oblasti spotřebitelských úvěrů na |
Odůvodnění: Navrhujeme doplnění s ohledem na znění Směrnice čl. 16b odst. 6: 6. Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se práva na odstoupení od smlouvy, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Pokud daný jiný akt Unie dává členským státům právo zvolit si mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením, jako je doba na rozmyšlenou, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze příslušná pravidla daného aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Navrhujeme tuto výjimku výslovně propsat do zákona, aby byla zajištěna právní jistota a návaznost na novelu implementující CCD 2 (nelze též spoléhat, že bude novela §111 ZSÚ přijata dříve než tato novela). Tato připomínka je zásadní | bydlení. Uvedená úprava je tak obsažena v novele ZSÚ. | |
K § 1848 odst. 1 a 2 OZ Navrhujeme úpravu zákona: „(1) Odstoupil-li spotřebitel od smlouvy, zanikají závazky ze všech smluv o souvisejících doplňkových službách (2) Smlouvou o souvisejících doplňkových službách Odůvodnění: Použití výrazu „vedlejší smlouvy“ není konzistentní se zbytkem právní úpravy, kde se v souvislosti s finančními službami pracuje s pojmem „doplňkové služby“. Zamezí se tak nežádoucímu rozšíření účinků odstoupení na jiné právní vztahy, které nejsou doplňkovými službami k hlavní smlouvě. | Vysvětleno. Text ustanovení je převzat z obdobné úpravy v § 1836a OZ. Doplňkovost pak vyplývá z textu odstavce 2, který definuje vedlejší smlouvu prostřednictvím dvou znaků, a to souvislostí plnění a současně závislostí této další smlouvy na smlouvě o finanční službě jako smlouvě hlavní. Pojem „doplňková služba“ nebo „doplňková smlouva“ občanský zákoník nepoužívá. |
Navrhujeme místo vedlejší smlouvy uvést, že se jedná o smlouvu o související doplňkové službě. Z našeho pohledu by mohla být v konečném důsledku zde uváděný pojem smlouvy vedlejší širší, než je související doplňková služba. Rovněž předsmluvní informace hovoří a obsahují informace pouze o doplňkových službách (nikoliv o vedlejších smlouvách), tudíž bude jasné, jaké smlouvy odstoupením od smlouvy o finanční službě zaniknou. Sama směrnice hovoří o související doplňkové službě, rozšíření tedy této úpravy na smlouvy vedlejší je nežádoucí. Směrnice 16b odst. 4: Pokud obchodník nebo třetí strana na základě dohody mezi touto třetí stranou a obchodníkem poskytují doplňkovou službu související se smlouvou o finanční službě uzavřenou na dálku, není spotřebitel smlouvou o doplňkové službě vázán, pokud uplatní své právo na odstoupení od smlouvy v souladu s tímto článkem. Pokud se spotřebitel rozhodne ukončit smlouvu o doplňkové službě, neúčtuje se mu za to žádný poplatek. Tomu odpovídá i § 118 odst. 5 ZSU: (5) Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. Tato připomínka je zásadní | ||
K § 1848 OZ Navrhujeme doplnit nový odst. 3 zákona: „(3) odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví právo na odstoupení od smlouvy o této finanční službě nebo dobu na rozmyšlenou. „ Odůvodnění: Navrhujeme doplnění s ohledem na znění Směrnice čl. 16b odst. 6: | Vysvětleno. V připomínce uvedený případ, kdy je možná volba mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením (dobou na rozmyšlenou), se týká pouze oblasti spotřebitelských úvěrů na bydlení. Uvedená úprava je tak obsažena v novele ZSÚ. |
6. Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se práva na odstoupení od smlouvy, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Pokud daný jiný akt Unie dává členským státům právo zvolit si mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením, jako je doba na rozmyšlenou, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze příslušná pravidla daného aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Cílem je zajistit subsidiaritu tohoto ustanovení a předejít duplicitě nebo nežádoucí kolizi právních úprav. Ustanovení § 1848 by mělo dopadat pouze na odstoupení dle občanského zákoníku, tak tomu nasvědčuje i čl. 16b odst. 4 a 6 směrnice, z navržené textace novely to ale nevyplývá, je potřeba upravit. Jinak řečeno ustanovení § 1847 odst. d) má dopadat i na smlouvy o doplňkových službách. Tato připomínka je zásadní | ||
Česká leasingová a finanční asociace | K čl. I bodu 2 - § 5e ZOS Návrh doplnění DZ: Navrhujeme, aby důvodová zpráva obsahovala alespoň demonstrativní výčet zakázaných klamavých či manipulativních praktik poskytovatelů finančních služeb při používání online rozhraní. Odůvodnění: Současné vymezení tzv. dark patterns je příliš obecné. V praxi by mohlo vést k významným aplikačním obtížím, neboť posouzení, zda konkrétní jednání naplňuje znaky tohoto zákazu, by záviselo ve značné míře na subjektivním výkladu. | Vysvětleno. Podle čl. 16e směrnice je zakázaná jakákoli praktika v on-line prostředí, která naplní tam uvedené znaky. Konkrétní výčet, a to ani příkladmý, směrnice neobsahuje. Obdobně to platí pro stejnou úpravu obsaženou v DSA. Které konkrétní praktiky používané v on-line prostředí budou představovat zakázané „dark patterns“ vyplyne až z aplikační praxe. |
K čl. II bodu 1 - § 1830a odst. 1 OZ Slova „V případě odstoupení od smlouvy uzavřené“ navrhujeme nahradit slovy „Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy uzavřené“ Odůvodnění: Navrhujeme upravit znění tak, aby bylo zcela jednoznačné, že uvedený způsob odstoupení prostřednictvím tlačítka v on-line rozhraní se vztahuje pouze na | Akceptováno jinak. Již ze stávající formulace plyne, že uvedená povinnost se aplikuje v případě, kdy je možné od uzavřené smlouvy odstoupit („v případě odstoupení“). Důvodová zpráva bude zpřesněna. |
případy, kdy již spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy má. Bez tohoto upřesnění by ustanovení mohlo být vykládáno jako povinnost podnikatele umožnit odstoupení v každém případě, což by bylo v rozporu s účelem právní úpravy. | ||
K čl. II bodu 1 - § 1830a odst. 3 OZ | Akceptováno jinak. | |
V písm. c) za slova „od smlouvy“ doplnit slovo „podnikatelem“. Navrhujeme upřesnit alespoň do důvodové zprávy, co se rozumí uvedením „totožnosti“ spotřebitele, aby bylo zřejmé, že se jedná pouze o uvedení identifikačních údajů (například jméno a příjmení, případně datum narození), nikoliv o formální ověření totožnosti prostřednictvím nástroje elektronické identifikace. Odůvodnění: | Vyjasnění ve vztahu k zaslání potvrzení bude provedeno prostřednictvím odkazu do odstavce 5 („zaslání potvrzení … podle odstavce 5“). Ustanovení § 1830a odst. 3 písm. a) OZ bude upraveno, v prohlášení se bude uvádět jméno spotřebitele. Ověřování totožnosti ze směrnice nevyplývá a ustanovení jej nevyžaduje. | |
Navrhujeme postavit najisto, že písm. c) hovoří o přijetí odstoupení od smlouvy podnikatelem. | ||
Obáváme se, že bez upřesnění pojmu „totožnost“ by mohlo docházet k nejasnostem a odchylné praxi. Zejména není zřejmé, zda by podnikatel měl ověřovat totožnost spotřebitele obdobně jako podle AML zákona. Domníváme se, že postačí, že postačí autorizace přístupu do on-line rozhraní. | ||
Dále upozorňujeme na riziko zneužití, pokud by prohlášení o odstoupení mohlo být učiněno neoprávněnou osobou. Navrhujeme proto zvážit, jak by se měla řešit situace, kdy spotřebitel následně popře, že učinil odstoupení prostřednictvím tlačítka. | ||
K čl. II bodu 3 - § 1840 OZ | Vysvětleno. | |
Navrhujeme, aby bylo v důvodové zprávě výslovně uvedeno, že v oblasti finančních služeb se má použít pouze § 1830a, tj. ustanovení o tlačítku pro odstoupení a že v oblasti finančních služeb se nepoužije ustanovení § 1820 odst. 1 písm. i) občanského zákoníku týkající se povinnosti informovat o existenci tlačítka pro odstoupení od smlouvy. | Informační povinnost ve vztahu k tlačítku pro odstoupení od smlouvy týkající se finančních služeb vyplývá z § 1843 odst. 1 písm. r) OZ. § 1820 se na finanční služby nepoužije. | |
Odůvodnění: |
Může vzniknout pochybnost, jestli se u finančních služeb má použít i § 1820 odst. 1 písm. i) pokud se jedná o tlačítko pro odstoupení (tj. jestli se i u finančních služeb mají poskytovat informace o tlačítku pro odstoupení). Máme za to, že žádná jiná ustanovení tohoto pododdílu, tedy vč. § 1820 odst. 1 písm. i) by neměla pro finanční služby platit | ||
Z důvodu právní jistoty proto navrhujeme výslovně vyjasnit alespoň v důvodové zprávě, že se § 1820 odst. 1 písm. i) na finanční služby neaplikuje. | ||
K čl. II bodu 4 - § 1840 OZ Navrhujeme doplnit novelizační bod, kterým se název pododdílu 2 změní následovně: Pododdíl 2 Smlouvy o finančních službách uzavírané distančním způsobem Odůvodnění: Navrhujeme zpřesnění názvu pododdílu za účelem zvýšení srozumitelnosti právní úpravy. Současný název „Finanční služby“ je zavádějící často vede ke zmatkům a nedorozuměním v praxi, protože až v § 1842 odst. 1 je upřesněno, že se ustanovení pododdílu vztahují na smlouvy o finančních službách uzavřené výhradně prostředkem komunikace na dálku. Nový návrh názvu odpovídá skutečnému rozsahu právní úpravy a předejde možným interpretačním nejasnostem v praxi. | Neakceptováno. | |
Názvy se standardně samostatně nenovelizují. | ||
K čl. II bodu 13 - § 1848 OZ | Vysvětleno. | |
Navrhujeme doplnit odst. 3 ve znění: (3) odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující finanční služby stanoví právo na odstoupení od smlouvy o této finanční službě nebo dobu na rozmyšlenou. Odůvodnění: | V připomínce uvedený případ, kdy je možná volba mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením (dobou na rozmyšlenou), se týká pouze oblasti spotřebitelských úvěrů na bydlení. Uvedená úprava je tak obsažena v novele ZSÚ. |
Navrhujeme doplnění s ohledem na znění Směrnice čl. 16b odst. 6: 6. Pokud jiný akt Unie upravující konkrétní finanční služby obsahuje pravidla týkající se práva na odstoupení od smlouvy, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze pravidla pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy uvedená v daném aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Pokud daný jiný akt Unie dává členským státům právo zvolit si mezi právem na odstoupení od smlouvy a alternativním řešením, jako je doba na rozmyšlenou, použijí se na tyto konkrétní finanční služby pouze příslušná pravidla daného aktu Unie, není-li v daném aktu stanoveno jinak. Cílem je zajistit subsidiaritu tohoto ustanovení a předejít duplicitě nebo nežádoucí kolizi právních úprav. Ustanovení § 1848 by mělo dopadat pouze na odstoupení dle občanského zákoníku, tak tomu nasvědčuje i čl. 16b odst. 4 a 6 směrnice, z navržené textace novely to ale nevyplývá, je potřeba upravit. Jinak řečeno ustanovení § 1847 odst. d) má dopadat i na smlouvy o doplňkových službách. | ||
dTest | Ustanovení § 1830a dle návrhu zákona Navrhujeme doplnit informaci o zachování lhůty, obdobně jako je tomu v článku 1 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku (dále jen „směrnice“): „Platí, že spotřebitel uplatnil své právo odstoupit od smlouvy v příslušné lhůtě pro odstoupení od smlouvy, pokud před uplynutím této lhůty zaslal prohlášení o odstoupení od smlouvy uvedené v tomto článku.“ | Vysvětleno. Úprava je již obsažena v § 1818 OZ. |
Ustanovení § 1849 dle návrhu zákona Čl. 1 odst. 4, část k čl. 16c odst. 3 směrnice stanoví: „Obchodník nesmí vyžadovat od spotřebitele platbu podle odstavce 1 tohoto článku, pokud neprokáže, že spotřebitel byl řádně informován o dlužné částce v souladu s čl. 16a odst. 1 písm. p). Obchodník však nesmí tuto platbu požadovat, pokud zahájil plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení stanovené v čl. 16b odst. 1 bez předchozí žádosti spotřebitele.“ | Akceptováno. Ustanovení bude upraveno ve smyslu připomínky. |
Novelizované znění ustanovení § 1849 však stanoví: „Právo na zaplacení ceny však podnikateli nevznikne, pokud začal plnit před uplynutím lhůty pro odstoupení podle § 1846, aniž s tím spotřebitel souhlasil nebo pokud podnikatel neprokáže, že spotřebitele poučil o svém právu požadovat cenu nebo její přiměřenou část při odstoupení spotřebitele od smlouvy v souladu s § 1843 odst. 1 písm. q).“ Rozdíl v provedené úpravě spatřujeme v potřebné iniciativě z pohledu spotřebitele. Zatímco dle směrnice obchodník nemůže požadovat příslušnou platbu, zahájil-li plnění na žádost spotřebitele, tj. plnění iniciuje spotřebitel, v transponovaná úpravě je iniciativa ponechána na obchodníkovi, přičemž spotřebitel s plněním pouze vyslovuje souhlas. Jedná se tak o kvalitativní zmírnění požadavku kladeného na podnikatele. | ||
Sdružení českých spotřebitelů | Dovoluji si Vás informovat, že k vlastnímu návrhu stejně jako i k materiálu rozeslanému do MPŘ pod č.j. MF-10297/2025/3603-5 nemáme zásadních připomínek, že akceptujeme částečné omezení stávajících práv spotřebitele v souvislosti s omezením lhůty pro možnost odstoupit od smlouvy, a naopak že velmi vítáme zejména promítnutí nových práv spotřebitele, aby prostřednictvím tlačítka pro odstoupení od smlouvy uzavřené v online rozhraní od ní mohl odstoupit podobně jednoduše jako je již schopen ji uzavřít. Pouze doporučujeme a rádi bychom Vás upozornili, že dohled nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku (a nově zařazených i do § 23b ZOS) nemusí být pro dotčené subjekty srozumitelný, resp. že považujeme za vhodné, aby byly výslovně obdobným způsobem upraveny i kompetence České národní banky, pokud jde o přestupky a správní trestání. | Vysvětleno. Kompetence ČNB v oblasti dohledu nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách na dálku vyplývá přímo z § 23b ZOS (doplněný výčet příslušných ustanovení OZ), přestupky jsou pak upraveny v § 24 ZOS (viz nově doplňované skutkové podstaty v odstavcích 7, 16 a 17). |
Ministerstvo dopravy | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo kultury | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo obrany | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo práce a sociálních věcí | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo zahraničních věcí | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo zdravotnictví | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Ministerstvo životního prostředí | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
ÚV – Ministr pro evropské záležitosti | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
ÚV – Kabinet vedoucího Úřadu vlády | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Asociace samostatných odborů | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Akademie věd | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Českomoravská konfederace odborových svazů | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Český statistický úřad | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Kancelář prezidenta republiky | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Nejvyšší soud | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Nejvyšší správní soud | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Národní úřad pro kybernetickou | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
a informační bezpečnost | ||
Svaz měst a obcí | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
Sdružení podnikatelů a živnostníků | Bez připomínek. | Vzato na vědomí. |
V Praze dne 10. července 2025
Vypracoval: ▇▇▇. ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇ Podpis: ……………………………