Historie Vzorová ustanovení
Historie. Činnosti energetického managementu jsou prováděny od roku 2008 Motivace Implementace závěrů Územní energetické koncepce Zlínského kraje, resp. energetických úspor v oblasti provozu veřejných budov. Způsob provádění EM zajišťovaný EAZK je ve své podstatě založen na nejjednodušší možné formě monitoringu a to sice pravidelných odečtech, zaznamenávaných v papírové podobě. Denní data jsou poté přepsána do předem připraveného xls. formuláře, který je všemi participujícími organizacemi (celkem 128) zasílán jednou za měsíc do EAZK. Zde poté probíhá jejich centrální archivace, zpracování a vyhodnocení. Zpětná vazba spočívá jednak v pravidelných ročních hodnotících zprávách poskytovaných orgánům kraje a uživatelům budov, jednak v operativním řešení situací, kdy vyhodnocené údaje ukazují na odchylky od běžného provozního režimu. V těchto případech obvykle následuje podnět ke sjednání nápravy ihned. Hodnotící nástroj K vyhodnocení používá EAZK vlastní hodnotící nástroj ve formě MS Access databáze s výstupy do formátů xls a pdf. Na základě prováděného EM jsou jednotlivé budovy následně zařazovány do investičních plánů Zlínského kraje a jsou pro ně zjišťovány možné zdroje financování. Další informace EAZK nyní zajišťuje EM ve více než 280 obecních budovách (obecní úřady, školy, školky, domy s pečovatelskou službou, hasičské zbrojnice, víceúčelová zařízení apod.) a současně cca 300 budovách v majetku Zlínského kraje (např. střední školy, ústavy sociálních služeb, budovy záchranné služby, muzea, hvězdárny, knihovny atd.). Práce s daty Server EAZK zajišťuje kromě evidence spotřeby např. také archivaci faktur (mj. pro účely případných reklamací), vypracované energetické audity, pasporty apod. Data získaná z měřidel jsou kromě jiného využívána pro účely hromadných nákupů elektřiny či zemního plynu, případně ve spojitosti s jejich přepisy. Činnosti spojené s EM v rámci EAZK provádí pracovník odpovědný za archivaci dat (SŠ kvalifikace), pracovník odpovědný za návrh opatření (VŠ kvalifikace) a pracovník zajišťující realizaci projektů, resp. čerpání dotačních titulů (VŠ). Nejčastěji řešenými mimořádnými událostmi jsou poruchy měřidel, následně pak poruchy na zařízení (např. skrytý únik vody vlivem prasklého potrubí, poruchy spojené s únikem zemního plynu atd.). Doporučení pro praxi V dlouhodobém horizontu se údaje získávané prostřednictvím EM uplatňují při změně dodavatelů energie (jako kontrolní nástroj fakturace); při kontrole předpokládaných úspor, ve spojitosti s čerpáním do...
Historie. Datum vydání/ Datum revize Datum předchozího vydání
Historie. Skupina CPI PG byla založena v roce 2004 jako investor, developer a správce aktiv na realitním trhu.
Historie. HISTORIE VELKOBÍTEŠSKÝCH DOMŮ Seriál o domech a jejich majitelích na náměstí, v ulicích i na předměstích Velké Bíteše zabývající se dobou (již) před polovinou 20. století. Nyní ulice POD HRADBAMI, čp. 166: „SLOŽITÁ SITUACE“ VE VELKÉ BÍTEŠI V SRPNU 1968 – OHLÉDNUTÍ PO 50 LETECH
Historie. Dokud je v aplikaci Lidl Plus aktivní funkce rezervace, jsou Vaše rezervace zobrazeny ve Vašem účtu.
Historie. Osídlení v okolí Košetic je dokladováno již v 11.století. Na přelomu 13. - 14. století vznikla ve východní části dnešního katastru Košetic (za hranicemi statku želivského kláštera zvaného Borek) zemanská tvrz zvaná Kočičí hrádek, která však zanikla během Husitských válek. První dochovaná zmínka o obci Košetice pochází z roku 1352, přestože kostel sv. ▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇ zde stával nejspíše již od počátku 14. století. Po husitských válkách se obec dostala do majetku Trčků z Lípy, kteří ji vtiskli charakter liniové obce, a po roce 1596 na jejím konci naproti kostelu vznikla renesanční tvrz. Z téže doby pochází i židovský hřbitov u Košetic. Nastoupivší rod Beřkovských obec držel až do poloviny 17. století, kdy byla tvrz proměněna na panský statek a přecházela pak mezi mnoha vlastníky. Až v roce 1725 kupuje panství ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, který zde vybudoval barokní zámek (Starý) s hospodářským dvorem a pivovarem, lovecký zámeček (Nový) a založil tak dodnes zachovaný půdorys obce „do podkovy“ a skrze nadaci spolu se synem obnovil samostatnou faru při Košetickém kostele. V roce 1769 však rod panství prodává a to až v roce 1786 nachází nové stálé majitele. Polský rod Böhmů zakládá nové osady Krasolesí a Nový Dvůr, skelnou huť a novou faru, později včetně farní školy. Po roce 1860 přechází panství na rod ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, kteří po mnoha ničivých požárech ves obnovují a sami obyvatelé ji doplňují o nové objekty stálého lékaře, dobrovolné hasiče či později o družstevní záložnu a židovskou modlitebnu. Mezi léty 1896 až 1910 se v obci rozvíjí odpor proti novému německému továrníkovi Rostovi, zakladateli četnické stanice, kterého střídá český podnikatel ▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇, později dokonce první ministr zemědělství ČSR. Ten nechal přesunout hřbitov od kostela do jeho dnešní pozice a vystavět novou občanskou školu v roce 1913. Po roce 1919 pak vznikla místní pošta, obecní knihovna, pobočka TJ Sokol a bylo zavedeno pravidelné autobusové spojení do Vlašimi a později i do všech dalších větších měst. V období 2. Světové války Košetice čítaly na 1000 obyvatel. Udržování počtu obyvatel za První republiky souviselo hlavně s rozvojem občanské společnosti (obecní samospráva, 1. pozemková reforma) a řemesel (např. soukromý lihovar, kampelička). Válečný a poválečný odsun části obyvatel znamenal snížení na úroveň 750 obyvatel. Během poválečného období byly v Košeticích založeny socialistické provozy JZD, MNV s knihovnou a pobočkou DUP v zámku, vystavěna nová základní škola s přístavbou 2. stupně a také škola m...
Historie které dnes nezĭídka označujeme za ra- rity. Ve své době ale šlo o nezastupitel- nou službu, kterou pražské Elektrické podniky pro své město vykonávaly. Jed- nou z novinek bylo zavedení sanitních tramvají. Z válečných bojiší začaly být do pražských vojenských nemocnic a la- zaretů dopravováni ranění a nemocní vo- jáci. Citelný nedostatek koňských potahů, které do té doby většinou zajišíovaly ná- kladní a účelovou dopravu (a tedy sloužily i jako sanitky), vedl k hledání nouzových ĭešení. Jako nejvýhodnější se ukázala pĭe- prava raněných zvláší vyčleněnými tram- vajemi. A tak „k dopravě raněných vojíni bylo adaptováno 18 velikých motorových vozi, které byly udržovány a dezinfiko- vány v remise Karlínské,“ píše se stručně ve Výročních účtech Elektrických podni- ků za rok 1914. Úprava vozů byla celkem jednoduchá, odstranila se okna a mezi rámy se do vozů vkládala pĭíčně nosítka. Všech 18 vozů mohlo najednou pĭepravit tímto způsobem 132 raněných. Pražané se mohli poprvé se sanitními tramvajemi setkat 26. srpna 1914 pĭed dnešním Hlavním nádražím, když se konala hodinová pĭehlídka pĭipravenosti všech sanitních dopravních prostĭedků, které mělo město k dispozici. Nejednalo se tedy ještě o jízdu „na ostro“. Noviny tehdy uváděly, že sanitní tramvaje budou stávat v Sadové tĭídě (▇▇▇▇▇▇▇▇▇), kam budou ranění pĭenášeni. Po tu dobu měl být pravidelný tramvajový provoz v těchto místech pĭerušen. Elektrické podniky ale pĭišly s jiným ĭešením. Rozhodly se pro tento účel vybudovat zvláštní tramvajové koleje. V první ĭadě bylo nutné postavit urychleně koleje do nádraží Císaĭe Fran- tiška ▇▇▇▇▇▇ ▇. (Hlavní nádraží) a do dneš- ní ulice U Nemocnice, kde kromě Vše- obecné nemocnice byla i c. k. Vojenská nemocnice. Tramvajová kolej do nádraží začínala v dnešní Vinohradské tĭídě nad dnešními železničními tunely (v té době tam byl jen jeden). Bývala zde prudce klesající pĭí- jezdová cesta do nákladové části nádraží, která dokonce mimoúrovňově kĭižovala jednu železniční kolej. Délka koleje byla 420 metrů, z toho posledních 117 metrů bylo provedeno dvoukolejně. Se stavbou koleje se začalo 29. srpna a 2. záĭí byla dokončena. O osmé hodině večerní byla kolej projeta na zkoušku a krátce poté odvezly první dvě sanitní tramvaje raněné vojáky. V půl jedenácté pĭijel první velký transport se 160 raněnými a o hodinu později dorazil další se 160 raněnými. Brzy se ukázalo, že sanitních vlaků bude víc, takže tramvaje se budou na ná- draží častěji vracet. Vidlicovité ukončení kolejové odbočky se ...
Historie. Staré reklamy (Vzpomínka) MATEŘSKÁ ŠKOLA INFORMUJE „Den otevřených dveří“ ZÁKLADNÍ ŠKOLA INFORMUJE
Historie. Těšínska sahá do dob, kdy ještě neexistoval žádný územní celek tohoto názvu. Na věcné zkoumání Těšínska se můžeme zaměřit až v rámci Slezska, jehož bylo součástí. Díky dělení Slezska došlo ke vzniku Těšínského knížectví a počátkům „samostatné“ historie Těšínska. Již v této době byl zřejmý strategický význam území a o jeho správu projevovala zájem jak česká, tak polská koruna. Střídající se polské a české vlivy se ustálily díky spojení těšínských Piastovců s českou korunou. Následující vývoj byl díky této okolnosti spojen se zeměmi Koruny české a relativní stabilitou. Již v tomto období můžeme vidět zájem jak polských, tak českých zemí o území Těšínska z důvodu jeho strategické polohy. Od počátku 18. století se začalo dosud zemědělské Těšínsko proměňovat. Průmyslová revoluce s sebou přinesla postupnou masivní industrializaci. Naleziště uhlí a hutní průmysl napomohly rozvoji regionu. Těšínsko již nebylo pouze významnou strategickou spojnicí s okolními zeměmi, ale i ekonomickým centrem. Došlo k obrovskému demografickému růstu, který byl zapříčiněn nejen zlepšením životních podmínek, ale především velkou migrací dělníků za prací. Možnosti pokroku byly však omezeny řadou válek, hladomorů a epidemií. Ve století
Historie. Smluvní pokuta na našem území je kodifikována již od roku 1811 Ve všech kodexech (1811, 1950 i 1964) šlo vždy o rozsahem stručnou úpravu – přesto mnoho výkladových problémů Současná úprava vychází z obchodního zákoníku Kogentnost x dispozitivnost 11