Úvod. K uzavření této dohody vede Strany stav nouze vyhlášený usnesením Vlády ČR č. 194 ze dne 12. března 2020 na území České republiky a na to navazující státní opatření, zejména usnesení Vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření, kterým došlo k omezení volného pohybu osob. Tato bezprecedentní situace vyžaduje úpravu právních poměrů mezi Stranami. Z TOHO DŮVODU SE STRANY DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: PŘEDMĚT DOHODY Strany uzavřely dne [∙] smlouvu o zápůjčce, na základě které Zapůjčitel poskytl Vydlužiteli částku ve výši [výše půjčky] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Smlouva). K dnešnímu dni zbývá z této zápůjčky doplatit částku v celkové výši [aktuální nedoplatek] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Zápůjčka). Strany se dohodly na změně splatnosti Zápůjčky ujednané ve Smlouvě, a to prodloužením doby její splatnosti. Splatnost zápůjčky se dohodou Stran nově stanovuje na den [doplnit datum]. Byl-li ve Smlouvě ujednán úrok, dosud nevrácená jistina Zápůjčky bude / nebude v období od data původní splatnosti Zápůjčky do dne sjednaného v čl. 1.2 této dohody úročena. VOLITELNÉ USTANOVENÍ: Zapůjčitel prohlašuje, že se vzdává nároků, které mu dle Smlouvy náleží, tzn. nároků na náhradu škody způsobené porušením Smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení či jiné poplatky z prodlení, pokud tato práva a nároky vznikly v souvislosti s porušením Smlouvy v období ode dne 12. března 2020, kdy byl na území České republiky vyhlášen Vládou ČR nouzový stav, do dne uzavření této dohody. Ostatní ujednání Stran ve Smlouvě nejsou touto dohodou dotčena.
Úvod. Zákon o registru smluv byl přijat jako zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), na konci roku 2015. Jeho účinnost je dělená. Většina ustanovení nabyde účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy (§ 6) a zrušení smlouvy (§ 7) nabydou účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017. Zákon o registru smluv stanoví povinnost k uveřejňování soukromoprávních smluv a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž alespoň jednou stranou je některý z okruhu vymezených subjektů (§ 2 odst. 1 – povinné subjekty). Soukromoprávní smlouvu je myšlena smlouva uzavřená podle občanského práva. Zákon stanoví velké množství výjimek z povinnosti uveřejňování. Ministerstvo vnitra je správcem registru smluv, který je informačním systémem veřejné správy a slouží k uveřejňování smluv. Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. Registr smluv je evidenčním nástrojem a nezakládá materiální publicitu; není proto možné jakoukoliv smlouvu uveřejněnou v registru smluv brát jako účinnou bez dalšího, neboť taková smlouva může trpět vadami, pro které nemůže být považována za uzavřenou – uveřejněním v registru smluv se takové vady nezhojí. V registru smluv jsou smlouvy uveřejňovány tak, že povinný subjekt nebo smluvní strana zašle správci registru smluv do jeho datové schránky datovou zprávu s elektronickým obrazem textového obsahu smlouvy společně s metadaty smlouvy, a to prostřednictvím elektronického formuláře, který je uveřejněn na Portálu veřejné správy. Při správném nastavení spisové služby je možné tyto činnosti vykonávat přímo ze spisové služby, případně z jiné aplikace typu ekonomický systém apod. Smlouva a její metadata jsou následně po doručení do datové schránky správce registru smluv bezodkladně automatizovaně uveřejněny v registru smluv. Veškerá komunikace se děje skrze datové schránky. Není-li smlouva, na kterou se povinnost k uveřejnění v registru smluv vztahuje, uveřejněna, nenabývá účinnosti, neboť smlouva, která musí být uveřejněna v registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Není-li taková smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (Tato pravidla budou platit až od 1. července 2017). Zákon o registru smluv tímto do značné míry reglementuje smluvní vztahy, když smlouva je sice mezi stranami uzavřena, avša...
Úvod. Jako téma mé diplomové práce jsem si vybral institut veřejnoprávních smluv. Když jsem se jako student čtvrtého ročníku plzeňské právnické fakulty rozmýšlel nad tím, jaké bude téma mé závěrečné práce, tak jsem si byl jistý pouze tím, že chci, aby toto téma spadalo do oblasti práva správního. Krokem, který mě k tomu vedl, byl zájem o správní právo a veřejnou správu jako takovou. Při bádání nad tím, kterou oblast správního práva prozkoumat podrobněji a tím pádem si ji vybrat i jako téma své diplomové práce, jsem se dostal k veřejnoprávním smlouvám. Institut veřejnoprávních smluv byl pro mě zajímavý hned z několika důvodů. Prvním z nich bylo to, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád přinesl jako první obecnou úpravu tohoto institutu, což je vzhledem k tomu, že se institut veřejnoprávních smluv vyskytoval již za Rakouského císařství, je faktem poněkud zarážejícím. Nelze opomenout ani fakt, že smlouvy jsou obecně pojímány jako institut soukromoprávní a proto se spojení smluv a veřejné správy jeví jako více než zajímavé. Dalším argumentem hovořícím ve prospěch veřejnoprávních smluv, jako tématu mé práce bylo, že institut hmotněprávní je upraven v předpise procesněprávním, což je zcela jistě ojedinělý případ. V neposlední řadě mě k veřejnoprávním smlouvám táhlo i to, že jsem se jimi zabýval již v minulosti, ale to pouze pro potřeby své seminární práce, jejíž hloubka se nedá ani v nejmenším srovnat s hloubkou této práce. Cílem mé diplomové práce je podat ucelený náhled na institut veřejnoprávních smluv. Práci jsem rozčlenil do kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Úvodní kapitola práce je věnována historickému vývoji úpravy veřejnoprávních smluv na území České republiky. Pouť historií jsem započal obdobím Rakouského císařství, nicméně největší prostor je věnován první polovině dvacátého století. Další kapitola se již věnuje současné právní úpravě veřejnoprávních smluv, pozornost je věnována zejména úpravě ve správním řádu, ale stranou neponechávám ani dělení veřejnoprávních smluv v jejich užším či širším smyslu a porovnání smluv veřejnoprávních a soukromoprávních. Následující kapitola se věnuje členění veřejnoprávních smluv podle správního řádu. Při jejich členění zároveň uvádím příklady jednotlivých druhů veřejnoprávních smluv ze zvláštních zákonů, což ovšem činím bez hlubšího rozboru těchto smluv, jelikož tomuto rozboru je věnována jedna z následujících kapitol. Následující kapitola pojednává o samotném procesu uzavírání veřejnoprávních smluv. Za tuto kapitol...
Úvod. Tato příloha doplňuje pravidla pro využití grantu v rámci různých rozpočtových kategorií vztahujících se k projektu, jak je uvedeno ve smlouvě. Vysvětlení jsou obsahem oddílu III.
Úvod. Tento dokument:
Úvod. 1.1. Provozovatelem Programu je společnost Allegro Group CZ, s.r.o., se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8, IČ 24725382, DIČ CZ24725382, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle C, vložka 169090 (dále jen "Aukro”). 1.2. Účastník Programu - Uživatel Aukra, který má na Xxxxx.xx otevřený uživatelský účet a který souhlasil s pravidly Programu (dále jen "Účastník"). 1.3. Partner Programu - Uživatel Aukra, který má otevřený plně aktivovaný uživatelský účet na Aukru, nemá záporný zůstatek na svém uživatelském účtu, souhlasil s pravidly Programu, a který projevil zájem vystupovat v Programu jako Partner. Takový Uživatel bude za podmínek uvedených v čl. 4. odst. 3 udělovat Účastníkům body, které bude možné čerpat způsobem dále uvedeným (dále jen "Partner").
Úvod. Tento dokument: je písemnou informací o rizicích a dokladem o dohodnuté koordinaci mezi stranami při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve smyslu ustanovení platného znění zákoníku práce, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví bylo minimalizováno, se současně stává dokladem o způsobu zabezpečování povinností na úseku požární ochrany ve smyslu § 30, odst. 2, písm. h), vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), zavazuje obchodního partnera, jeho zaměstnance a osoby jím vyslané k dodržování pravidel stanovených Českým statistickým úřadem k ochraně majetku. Obchodním partnerem se v tomto dokumentu rozumí firma, která provádí práce nebo služby v budově ČSÚ na základě požadavku ČSÚ. Zaměstnancem se v tomto dokumentu rozumí obchodní partner, pokud je fyzickou osobou, zaměstnanci obchodního partnera a osoby vyslané obchodním partnerem k provedení práce nebo služeb. Tento dokument může být operativně doplňován písemnou i ústní formou.
Úvod. NATO nebo také Severoatlantická aliance, anglicky North Atlantic Treaty Organisation, je vládní organizace, která sdružuje plně suverénní a nezávislé státy. Aliance je pro ně demokratickým fórem, mohou zde řešit jakékoli problémy a přijímat politická a vojenská řešení k otázkám, které se týkají jejich bezpečnosti. Poskytuje členským státům struktury umožňující vzájemné konzultace a spolupráci členských států v politické, vojenské a hospodářské oblasti, jakož i ve vědě, technice a jiných nevojenských oborech. V současnosti je v Alianci sdruženo 29 zemí.
Úvod. Tyto Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny nebo zemního plynu (dále jen „VOP“) upravují smluvní vztahy mezi společností bezDodavatele a.s., IČ: 089 34 061, se sídlem: Hybernská 1271/32, Nové Město, 110 00 Praha 1, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 25114 (dále jen „společnost bezDodavatele“) a Zákazníkem. Tyto smluvní vztahy vyplývají ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo zemního plynu (dále jen „Smlouva“) a jsou její nedílnou součástí., VOP rovněž upravují další vzájemná práva a povinnosti účastníků Smlouvy, které vyplývají ze zákona č. 458/2000 Sb., v účinném znění, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). Tyto VOP a smluvní vztahy ze Smlouvy se řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „občanský zákoník“).