Právnické osoby. Právnická osoba jako vlastník Dluhopisu účtuje obecně v souladu s platnými účetními předpisy o nabíhajícím alikvotním úrokovém výnosu ve prospěch výnosů a na vrub zvýšení účetní hodnoty daného cenného papíru. Nabíhající alikvotní úrokový výnos je tedy průběžně zdaňován v rámci obecného základu daně z příjmů právnických osob sazbou daně ve výši 19%. Xxxxx z prodeje dluhopisů třetím osobám nebo při odkupu emitentovi realizované právnickou osobou, která je českým daňovým rezidentem, anebo která není českým daňovým rezidentem a zároveň podniká v České republice prostřednictvím stálé provozovny, anebo která není českým daňovým rezidentem a příjem z prodeje dluhopisů jí plyne od kupujícího, který je českým daňovým rezidentem nebo od české stálé provozovny kupujícího, který není českým daňovým rezidentem, se zahrnují do obecného základu daně z příjmů právnických osob a podléhají dani v sazbě 19 % (pro rok 2016). Ztráty z prodeje dluhopisů jsou u této kategorie osob obecně daňově uznatelné.
Právnické osoby. Právnická osoba jako vlastník Dluhopisu účtuje obecně v souladu s platnými účetními předpisy o nabíhajícím alikvotním úrokovém výnosu ve prospěch výnosů a na vrub zvýšení účetní hodnoty daného cenného papíru. Nabíhající alikvotní úrokový výnos je tedy průběžně zdaňován v rámci obecného základu daně z příjmů právnických osob sazbou daně ve výši 19 %. Xxxxx z prodeje dluhopisů třetím osobám nebo při odkupu emitentem realizované právnickou osobou, která je českým daňovým rezidentem, anebo která není českým daňovým rezidentem a zároveň podniká v České republice prostřednictvím stálé provozovny, anebo která není českým daňovým rezidentem a příjem z prodeje dluhopisů jí plyne od kupujícího, který je českým daňovým rezidentem nebo od české stálé provozovny kupujícího, který není českým daňovým rezidentem, se zahrnují do obecného základu daně z příjmů právnických osob a podléhají dani v sazbě 19 % (pro rok 2020). Ztráty z prodeje dluhopisů jsou u této kategorie osob obecně daňově uznatelné. V případě prodeje dluhopisů vlastníkem, který není českým daňovým rezidentem a současně není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, kupujícímu, který je českým daňovým rezidentem, nebo osobě, která není českým daňovým rezidentem a která zároveň podniká v České republice prostřednictvím stálé provozovny nebo v České republice zaměstnává zaměstnance po dobu delší než 183 dnů, je kupující obecně povinen při úhradě kupní ceny dluhopisů srazit zajištění daně z příjmů ve výši 1 % z tohoto příjmu. Správce daně může, avšak nemusí, považovat daňovou povinnost poplatníka (prodávajícího) uskutečněním srážky podle předchozí věty za splněnou. Prodávající je v tom případě obecně povinen podat v České republice daňové přiznání, přičemž sražené zajištění daně se započítává na jeho celkovou daňovou povinnost. Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (pro rok 2020).
Právnické osoby. Výnos Dluhopisu ve formě Kupónu vyplácený Právnické osobě nepodléhá Srážkové dani a tvoří součást obecného základu daně podléhajícího dani z příjmů právnických osob v sazbě ve výši 19 %. Právnická osoba, která je účetní jednotkou, daní Výnos Dluhopisu obecně na akruální bázi. Výnos Dluhopisu ve formě Kupónu vyplácený fyzické osobě podléhá Srážkové dani v sazbě ve výši 15 % nebo 35 %. Sazba ve výši 35 % se použije pro fyzickou osobu, jejíž Dluhopisy nejsou přiřaditelné její Stálé provozovně v ČR, a zároveň tato fyzická osoba není daňovým rezidentem členského státu EU/EHP nebo třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní Smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo mezinárodní dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů včetně mnohostranné mezinárodní smlouvy. V ostatních případech se použije sazba ve výši 15 %. Tato srážková daň obecně představuje konečné zdanění Kupónu v České republice. Fyzická osoba, která je daňovým rezidentem členského státu EU/EHP, se však může rozhodnout zahrnout Kupón do svého daňového přiznání podávaného v České republice. V takovém případě pak výše uvedená Srážková daň představuje zálohu na daň vypočtenou v daňovém přiznání.
Právnické osoby. (a) Úrokový příjem
Právnické osoby. Na všech místech Systému, kde se evidují údaje o právnických osobách, bude užit jednotný mechanizmus práce s firmou, napojený na Evidenci subjektů a Registr osob (ROS) a umožní zpracovávat: Právnické osoby vedené v Základních registrech - Registr osob (ROS). Systém pro práci se ZR v maximální šíři využije zákonem definovaných prostředků k získání informací. Data budou získávána buď přímým přístupem pomocí volání webových služeb Základních registrů nebo zprostředkovaně pomocí jednotného IS pro přístup k Základním registrům (dle aktuálního požadavku MPSV). I v případě druhého řešení se bude jednat (co do obsahu) o ekvivalentní metody metodám ZR. Systém umožní vyhledání právnické osoby v daných systémech, poskytne mechanismy aktualizace dat na základě údajů z ROS a odesílání reklamací údajů ROS. Nestandardní subjekty u kterých není nutné jejich ztotožnění s Registrem osob, není nutné evidovat kompletní údaje nebo tyto údaje ani nejsou známy, např. u firmy, na kterou byl podán podnět ke kontrole.
Právnické osoby. Zisky z prodeje Dluhopisů realizované Právnickou osobou se zahrnují do obecného základu daně z příjmů právnických osob a podléhají dani v sazbě 19 %. Ztráty z prodeje Dluhopisů jsou u těchto osob obecně daňově uznatelné. Zisky z prodeje Dluhopisů realizované Daňovým nerezidentem ČR mohou být zdaněny v České republice pouze v případech, kdy: (i) tyto Dluhopisy jsou přiřaditelné Stálé provozovně umístěné v ČR, kterou zde má prodávající, nebo (ii) tyto Dluhopisy nakupuje Daňový rezident ČR, případně Daňový nerezident ČR prostřednictvím své Stálé provozovny v ČR. To znamená, že zisky realizované Daňovým nerezidentem ČR z titulu prodeje Dluhopisů jinému Daňovému nerezidentovi, kdy tyto Dluhopisy nejsou přiřaditelné ani Stálé provozovně v ČR prodávajícího, ani Stále provozovně v ČR kupujícího, nepodléhají v České republice zdanění.
Právnické osoby. V případě, že zisky z prodeje Dluhopisů jsou zdanitelné v České republice, zahrnují se do obecného základu daně podléhajícího dani z příjmů právnických osob v sazbě ve výši 19 %. Ztráty z prodeje Dluhopisů jsou u Právnických osob obecně daňově uznatelné, avšak podle některých výkladů nejsou tyto ztráty uznatelné u Právnické osoby, která je Daňovým nerezidentem ČR a která nevede účetnictví podle českých účetních předpisů. Bez ohledu na výše uvedené, v případě prodeje Dluhopisu Právnickou osobou, která není daňovým rezidentem členského státu EU/EHP, může vzniknout kupujícímu jako Plátci daně povinnost zajistit daň. Povinnost srazit Zajištění daně ve výši 1 % z kupní ceny Dluhopisu, má kupující pokud: (i) je Daňovým rezidentem ČR, nebo
Právnické osoby obchodní firma nebo název, - sídlo, - právní forma, a dále zadavatel požaduje uvést: - identifikační číslo a daňové identifikační číslo, - jména, příjmení a funkce členů statutárního orgánu, - jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby (vč. dokladu o takovém oprávnění, např. plná moc), - kontaktní spojení – telefon, e-mail nebo datová schránka;
Právnické osoby. 2.3.1 V případě Účastníků - právnických osob tvoří tyto Všeobecné podmínky včetně Příloh, Ceník a ostatní smluvní cenová ujednání pro jednotlivé Programy služeb a případně také písemná smlouva úplný obsah Smlouvy mezi Účastníkem a Poskytovatelem ohledně zvoleného Programu nebo Programů služeb.
Právnické osoby. Právnické osoby definuje § 18 a násl. občanského zákoníku. Náš právní řád zná právnické osoby, které vznikly jako sdružení fyzických nebo právnických osob (tedy veškeré obchodní společnosti, družstva, občanská sdružení apod.), dále které vznikly jako účelová sdružení majetku (jedná se o nadace), jednotky územní samosprávy (obce a kraje) a nakonec jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (například Česká národní banka, Pozemkový fond apod.). U většiny právnických osob se rozlišuje den jejich vzniku ve smyslu založení a den, kdy se staly subjekty práv a povinností, tedy den jejich příslušné registrace nebo zápisu do příslušného seznamu. V den této registrace nebo zápisu například do obchodního rejstříku je právnická osoba způsobilá k právním úkonům. Stejně tak způsobilost nezaniká zrušením právnické osoby, ale až jejím výmazem z příslušného rejstříku nebo registru. Úprava je zde obdobná jako u fyzických osob, lze také zcela odkázat na překážky provozování živnosti podle kapitoly 2.1.1.4 s tím, že nemůže nastat situace podle § 8 odst. G ŽZ. Navíc v případě konkurzu, který je skončen pro nedostatek majetku nebo po splnění rozvrhového usnesení, právnická osoba zaniká a je vymazána z příslušné evidence. Až do 1. 8. 200G mohly právnické osoby provozovat živnost pouze prostřednictvím odpovědného zástupce. Zákonem č. 214/200G Sb. o změně živnostenského zákona a o změně některých zákonů byla tato úprava změněna tak, že tuto povinnost ustanovit odpovědného zástupce má právnická osoba pouze v případě, kdy to vyžaduje splnění zvláštních podmínek provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem podle § 7 ŽZ. Proč v tomto případě být odpovědný zástupce nemusí, bylo vysvětleno v kapitole 2.1.1.3. Ve všech ostatních případech provozuje právnická osoba živnost přímo prostřednictvím osob, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat. Dříve bylo nutné pro každou ohlášenou živnost nebo vydanou koncesi mít odpovědného zástupce, to nejen prodražovalo provoz samotného podniku, ale mnohdy to bylo zcela nadbytečné. Neměla-li právnická osoba odpovědného zástupce ustanoveného, byla jí živnost pozastavena. Na tuto skutečnost reagovala nová právní úprava v přechodných ustanoveních zákona č. 214/200G Sb., ve znění pozdějších předpisů tím, že stanovila, že bylo-li pozastaveno provozování živnosti právnické osobě z důvodu, že neměla ustanoveného odpovědného zástupce pro ohlašovací živnost volnou, takové rozhodnutí živnostenského úřadu pozbývá ...